Jaké druhy Lísky existují?
Chtěli byste svou zahradu obohatit o nějaký pěkný strom, který se vám navíc za dobrou péči odmění chutnými plody? Nebo snad hledáte vhodný okrasný keř, díky kterému bude okolí vašeho
Rady pro každého.
Chcete se pustit do pěstování vlastní zeleniny, ale nevíte, jak na to? Toužíte vyzkoušet pěstování ovoce na balkoně či v květináči? Nebo vás snad nadchlo pěstování ovocných a okrasných stromů nebo keřů? Ať už patříte mezi začátečníky, nebo máte se zahradničením již nějaké zkušenosti, nemusíte se ničeho obávat. Poradíme vám, jak pěstovat zeleninu a ovoce, abyste z nich měli co největší užitek.
Chtěli byste sklízet vlastní rajčata, okurky, papriky nebo třeba exotičtější druhy, které u nás nejsou tolik rozšířené? Pak se vám jistě bude hodit několik jednoduchých tipů, jak domácí pěstování zeleniny co nejlépe zvládnout. Stačí přitom své zahrádce věnovat dostatečné množství času, správně o ni pečovat a pořídit si kvalitní osivo nebo zdravé sazeničky.
Celoroční pěstování zeleniny má pak samozřejmě mnoho výhod. Nejen že tak člověk není závislý na nabídce tuzemských obchodů, kde se spíše než česká zelenina objevují plody ze zahraničí, ale zároveň si může být jistý, že jsou vlastnoručně vypěstované druhy, které putují rovnou ze záhonu na stůl, plné vitamínů a zdraví prospěšných látek.
Než se do zahradničení a pěstování zeleniny pustíte, měli byste vědět, jak na to. Ideální je z hlediska rozvržení plochy rozdělit zeleninovou zahradu na tři tratě a na záhoncích si připravit dostatečně široké cestičky. Určitě se pak bude hodit, když zpočátku zpevníte okraje záhonů, k čemuž dobře poslouží polozapuštěná prkna zajištěná pomocí kolíků.
V každé trati se většinou pěstují jiné druhy rostlin. Na prvním záhoně, kam plánujete sázet zeleninu ihned po hnojení, se bude skvěle dařit rajčatům, okurkám, květáku, zelí, tykvím nebo bramborám. Na druhém záhoně (tedy druhý rok po hnojení) poroste například česnek, cibule, brokolice, špenát, mrkev, kedlubna nebo červená řepa. Třetí záhon (třetí rok po hnojení) poslouží pro pěstování ředkviček, pažitky, hrachu nebo fazolí.
Pokud rozdělíte zeleninu do tří tratí, je nutné také plodiny ve tříletém cyklu střídat a udržovat si o vysazených rostlinách dobrý přehled. Zeleninu byste přitom měli každoročně přesouvat tak, aby nerostla na stejném místě dva roky po sobě. Výsevu či výsadbě zeleniny vždy předchází také příprava půdy. Podle jejích vlastností a kvality pak zahrádkáři rozlišují, jaké plodiny je zde vhodné pěstovat.
Jako zdroj organické hmoty ideálně poslouží zelené hnojení, kompost a částečně i mulčování. Před výsevem je nutné přichystat záhony, odplevelit je a provzdušnit, přičemž ve vrchní vrstvě by měla být zemina trochu slehlá. Rytí se provádí většinou na podzim, je potřebné tam, kde se půda přihnojuje, a vynechává se na záhonech, kde byly brambory, pozdní košťáloviny či mrkev.
Máte-li k dispozici kvalitní půdu, stačí pravidelně přihnojovat kompostem a v průběhu času vápnit. Pro pěstování vlastní zeleniny nejsou vhodná umělá hnojiva. Mnohem lépe poslouží hnojiva přírodního původu, kam patří například kompost, rohovina, koňský hnůj, ale i další druhy chlévského hnoje. Některé druhy zeleniny, jako je lusková či aromatická zelenina, ovšem nepotřebují hnojit vůbec.
Na zálivku si potrpí všechny druhy zeleniny. Nejvíce vláhy však potřebuje zelenina plodová, poté zelenina kořenová, okopaniny nebo luskoviny a s nejmenším množstvím si naopak vystačí listová zelenina a bylinky. Ideální je zalévat dešťovkou, přičemž proud by měl vždy směřovat ke kořenům, aby rostliny nenapadly plísně či houbové choroby. Kromě toho je nutné dávat pozor na škůdce, jako jsou například svilušky.
Patříte v zahradničení mezi úplné začátečníky? Mezi ideální zeleninu, jejíž pěstování vás nebude stát příliš mnoho úsilí, patří například salát a jeho mnohé kultivary, ředkvičky, hrášek nebo třeba roketa setá. Poměrně jednoduché je pak i pěstování různých druhů bylinek, které se v kuchyni vždy hodí a často mají také celou řadu zdraví prospěšných účinků.
Ať už toužíte po pěstování zeleniny ze semínek a předpěstování zeleniny doma, ve skleníku či v pařeništi, nebo raději sáhnete po připravených sazenicích, skvělou volbou jsou také nakládačky a salátové okurky. Jedná se však o teplomilnou zeleninu, a proto je vhodné vysazovat rostliny až ve chvíli, kdy již nehrozí přízemní mrazíky. Pokud jde o to, jaká je další nenáročná zelenina na pěstování, ideální volbou jsou také dýně nebo cukety.
Zatímco mnozí volí pěstování zeleniny na záhoncích, u některých druhů se také skvěle osvědčilo pěstování zeleniny v nádobách. Výborným příkladem je pěstování rajčat, pěstování divokých rajčat a pěstování keříčkových rajčat, která můžete umístit také do truhlíků a květináčů. Vzhledem k častým chorobám a škůdcům rajčat je ovšem nutné dobře se o tyto plodiny starat. Důležité je správné zaštipování rajčat.
Mezi exotičtější druhy, které jsou v poslední době hodně populární, se pak řadí například ačokča (paprikookurka). Zahrádkáři se ovšem stále častěji zajímají také o to, jak pěstovat topinambury, jelikož se jedná o poměrně nenáročnou rostlinu, které se dobře daří v jakýchkoliv podmínkách. Velkou oblibu si ovšem získalo také pěstování pak choi (čínské zelí) či pěstování mangoldu a aby toho nebylo málo, někteří se pak pouštějí také do pěstování hlívy ústřičné nebo do domácího pěstování žampionů.
Pokud s pěstováním zeleniny teprve začínáte, jistě přemýšlíte, co pěstovat dohromady a jaké plodiny by se raději na záhoncích neměly potkat. Zatímco výsadba některých druhů zeleniny a bylinek vedle sebe může být pro rostliny velice prospěšná, jiné si naopak škodí. Funguje to tak samozřejmě i v přírodě, kde odjakživa některé druhy žijí vedle sebe.
Pokud zvolíte vhodné kombinace, budete mít vyšší pravděpodobnost, že se obejdete bez chemie, vypěstujete zdravé a odolné rostliny a navíc se budete moci těšit z lepší úrody. Je ovšem nutné myslet také na to, aby se půda příliš neunavila, což by mohlo nepříznivě ovlivnit zdravotní stav rostlin. Předejít tomu můžete například aplikací přírodních hnojiv nebo úpravou pěstitelského systému.
Na záhoncích je vhodné střídat nepříbuzné druhy a dbát také na jejich vzájemnou snášenlivost. Dobrou kombinací je například mrkev a cibule ve střídajících se řádcích, jelikož tato zelenina se navzájem chrání před nemocemi a škůdci. Záhony se zeleninou můžete také lemovat ochrannými rostlinami, což jsou především různé aromatické bylinky.
Na stejné půdě byste neměli opakovaně pěstovat monokultury jedné rostliny, protože by se tak mohly brzo vyčerpat stopové živiny, což povede k oslabení odolnosti, úrodnosti a prosperity jednotlivých druhů. Vedle sebe se nesází ani rostliny z téže čeledi a rodu, které intenzivně odčerpávají z půdy stejné živiny. Před vysazením jednotlivých druhů přitom dbejte také na to, aby mezi sebou rostliny neměly nevhodné vztahy. Známá je nesnášenlivost například v těchto případech:
V oblasti užitkových rostlin a permakultury se můžete setkat také s alternativními způsoby pěstování zeleniny. Zdravou sklizeň lze totiž vypěstovat i na jiných materiálech, než je obyčejná zahradní zemina. Pokud nepatříte mezi příznivce pěstování zeleniny ve skleníku či na zahradě, vyzkoušet můžete například moderní pěstování zeleniny v pytlích. Dále se jako podklad používá karton, sláma či spadané listí.
Pokud se budete o zahrádku dobře starat, ovocné stromy a keře vám každoročně zajistí košíky plné sladkých a zdravých plodů. A to není všechno, ať už se pustíte pěstování ovocných stromů, nebo třeba do pěstování ovoce v květináči, tyto rostliny vaši zahradu skvěle ozvláštní, bude na ně zajisté pěkný pohled a některé keře dokonce mohou posloužit jako základ živého plotu.
Ovoce je pro začínající zahrádkáře poměrně vděčné, jelikož až na počáteční investici bývá méně náročné a vyžaduje menší péči než pěstování zeleniny. Vypěstované plody navíc skvěle poslouží nejen v čerstvém stavu, ale zároveň se mohou stát základem chutných domácích marmelád, kompotů, šťáv, sirupů nebo třeba likérů. Dají se z nich ale připravit i výtečné dezerty a můžete je zamrazit nebo sušit.
Pokud si chcete v zahradě vysadit vybrané druhy ovoce, nejdůležitější je správná výsadba vybraného stromu či keře, přičemž někteří lidé dávají přednost pěstování ovoce z pecky či ze semínek, ale jiní raději volí již připravené sazenice. V každém případě je nutné připravit pro rostlinu dostatečně velkou jámu (nebo prostorný květináč), obohatit zeminu kompostem a dbát na to, aby měly kořeny později dostatek prostoru.
Péče o zasazené keře a stromky již bývá poměrně nenáročná. Mladým dřevinám nicméně prospěje opora v podobě tyčky nebo kůlu a je nutné myslet také na dostatečnou zálivku. Abyste se dočkali co nejlepší úrody, můžete své ovocné stromky či keře přihnojovat kompostem nebo trochou uleželého hnoje. Podle toho, o jaký druh se jedná a jaké máte s rostlinou úmysly, se pak dřeviny také prořezávají.
Ovocné dřeviny pro svou zahrádku samozřejmě můžete vybírat podle různých kritérií. Někdo preferuje skvělou chuť vypěstovaných plodů a jiný zase dává přednost tomu, jak bude daná dřevina vypadat. Zatímco vyšší stromy vytvoří dominantu zahrady a poskytnou vám příjemný stín, zakrslé ovocné stromy nebo keře lze naopak tvarovat a hodí se pro tvorbu ovocných stěn či živých plotů.
Pokud se řadíte mezi začátečníky a nejste si jistí, na co vaše pěstitelské schopnosti stačí, určitě přemýšlíte, které ovoce pro vás bude zpočátku to nejlepší. Mezi nejoblíbenější druhy ovoce, s nimiž byste si měli jednoduše poradit, pokud jim budete věnovat dostatek péče, se řadí:
Plánujete pěstování zeleniny v bytě (indoor pěstování zeleniny) či pěstování zeleniny na balkoně? Pak vás jistě zajímá, které druhy jsou pro pěstování zeleniny v truhlících a jiných nádobách vhodné. Pro začátečníky se hodí hlavně bylinky, jako je pažitka, petržel nebo třeba bazalka. Kromě toho však při troše péče skvěle porostou také listové saláty.
Když se řekne zelenina na balkoně, většina lidí si vybaví truhlíky s paprikami nebo třeba pěstování rajčat v nádobách. Kromě toho ale můžete vyzkoušet také hrášek, fazolky, mrkev, kedlubny nebo třeba ředkvičky. Bylinky a zelenina se přitom obecně dávají z bytu ven ve druhé polovině května, kdy nehrozí přízemní mrazíky, ale některé rostliny je možné umístit na balkon již v dubnu.
Co se týče pěstování ovoce na balkoně, to je mezi zahrádkáři považováno za náročnější než pěstování zeleniny v truhlících a květináčích. Chcete-li se do této činnosti přesto pustit, ideální jsou například měsíční jahody. Na větších balkonech pak dobře porostou také ovocné keře a stromky, jako je maliník, ostružiník, angrešt či kanadská borůvka.
Rod líska dnes zahrnuje celou řadu různých druhů a velice atraktivních kultivarů, které se mohou lišit například barvou a tvarem listů, podobou samčích či samičích květenství, ale také velikostí nebo zbarvením plodů. Mezi nejznámější druhy patří líska obecná, líska turecká, líska americká, líska kalifornská, líska čínská, líska různolistá, líska největší nebo třeba líska Sieboldova.
Líska obecná (Corylus avellana) je oblíbená hlavně pro své chutné plody a pružné větve. Má pověst magického stromu, může dorůstat až do výšky 10 metrů a její maximální věk činí zhruba 80 až 100 let. Dnes se vyskytuje po celé Evropě, ale také v přilehlých oblastech Asie nebo v severní Africe. V našich pohořích se horní hranice jejího výskytu pohybuje kolem 800 metrů nad mořem, ale najdete ji prakticky všude, tedy od nížin až do podhůří.
Líska obecná má celou řadu různých odrůd, které jsou pro pěstitele velice atraktivní. Oblíbená je například líska lombardská červená nebo líska lombardská bílá, ale také líska hallská obrovská, líska Webbova nebo líska Nottingham Prolific. I bez listové pokrývky pak vypadá skvěle třeba líska kroucená (konkrétně odrůda Contorta) a krásný dojem na zahradě vyvolá také převislá líska Pendula, jejíž obloukovité větve se sklánějí až k zemi.
Turecká líska pochází z oblasti Kavkazu, jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie. Může dorůstat až do výšky 20 metrů, její kořenový systém je velice bohatý a kůra na kmeni mívá tmavě šedé zbarvení. Koruna je rozložitá, listy rostou střídavě ve dvou řadách a mají pilovitý okraj, přičemž na horní straně dominuje lesklá, sytě zelená barva a na té spodní spíše světlejší matné odstíny. Stejně jako v případě lísky obecné jde o jednodomou dřevinu, takže se na ní objevují samčí i samičí květy. Plodem jsou oříšky, které rostou ve skupinách, mají tmavě žlutohnědou barvu a poměrně hrubou slupku.
Chtěli byste svou zahradu obohatit o nějaký pěkný strom, který se vám navíc za dobrou péči odmění chutnými plody? Nebo snad hledáte vhodný okrasný keř, díky kterému bude okolí vašeho
Jak pěstovat muchovník? Muchovníky jsou opravdu nenáročné a jejich pěstování proto zajisté zvládne i někdo, kdo nemá se zahradničením žádné velké zkušenosti. Ačkoliv existuje poměrně velké množství různých druhů a
Objevili jste v knihovně drobné broučky, kteří poničili některé z vašich nejstarších knižních pokladů? Budíte se s tělem pokrytým kousanci, které nepříjemně svědí? Nebo jste snad zaznamenali přítomnost nezvaných návštěvníků
Všimli jste si, že až donedávna se vašim rostlinkám na zahradě nebo v bytě skvěle dařilo, ale najednou jejich listy blednou, žloutnou a opadávají? Nebo jste na nich objevili síť
Ačkoliv se pěstování mangoldu na českém území zatím příliš neuchytilo, v poslední době je tato rostlina mezi zahrádkáři stále oblíbenější. Její listy totiž v kuchyni skvěle nahradí špenát, takže z
Chcete si na zahrádce vypěstovat vlastní základ chutných salátů, abyste nemuseli neustále chodit do supermarketů, ale nevíte, jakou rostlinu zvolit a odkud začít? Skvělou volbou je roketa setá, která se
Zajímá vás, jak pěstovat rýmovník, aby se mu dobře dařilo? Velkou výhodou pěstování rýmovníku je skutečnost, že tato rostlina roste skoro sama a nemusíme se o ni proto příliš starat.
Jak pěstovat šruchu zelnou a kdy ji sklízet, aby co nejvíce plodila? Šrucha zelná není příliš náročná na pěstování, dokáže snášet nepříznivé přírodní podmínky a většinou toleruje chudé půdy. Snadno
Společně s pijavicemi patří žížaly mezi nejznámější druhy kroužkovců (Annelida) a zároveň představují největší máloštětinatce, s nimiž se člověk může setkat. Do dnešního dne vědci pojmenovali více než 5500 různých
Ač se to možná na první pohled nezdá, žížala patří mezi nejlepší pomocníky zahrádkářů, jelikož dokáže proměnit organické zbytky na skvělé hnojivo, jehož objem se oproti původnímu materiálu až šestkrát
O paprikookurce jste nikdy neslyšeli a název ačokča vám přijde jako vymyšlený? V tom případě o hodně přicházíte! Tato rostlina totiž i při minimálním úsilí dokáže svým pěstitelům poskytnout maximální
Nadchly vás léčivé účinky kopřivy dvoudomé, která je mezi lidmi známá jako oblíbená léčivka, a chtěli byste si tuto rostlinu vypěstovat také na vlastní zahradě? Nebo vás okouzlily africké okrasné
Nadchla vás kyselá chuť rebarbory, která dokáže skvěle obohatit různé moučníky a sladké koláče, a chtěli byste si tuto rostlinu vypěstovat také na vlastní zahrádce? Neměl by to být žádný
Lesy v posledních letech nemají dostatek vláhy a na chutné hříbky nebo bedly tedy jen tak nenarazíte. Velkým hitem se proto stalo pěstování hub doma, které je poměrně nenáročné a
Potýkáte se s přemnožením škůdců, kteří jsou mezi zahrádkáři známí jako svilušky? Tito roztoči jsou sice nenápadní, ale pokud mají vhodné podmínky k životu, dokáží rychle zlikvidovat celou vaši úrodu,