SVILUŠKY: Jak vypadá sviluška a kde ji najdete?

Všimli jste si, že až donedávna se vašim rostlinkám na zahradě nebo v bytě skvěle dařilo, ale najednou jejich listy blednou, žloutnou a opadávají? Nebo jste na nich objevili síť jemných pavučinek s drobnými barevnými tečkami? V tom případě by se mohlo jednat o napadení sviluškou. Prozradíme, o jakého škůdce se jedná, jak vypadá a jaké rostliny nejčastěji napadá.

Co jsou svilušky?

Sviluška (latinsky Tetranychus) je označení pro živočišný rod roztočů, který zahrnuje více než 140 různých, méně či více známých druhů. Ačkoliv se to možná na první pohled nezdá, protože tito škůdci svým vzhledem připomínají drobné broučky, ve skutečnosti se jedná o zástupce pavoukovců (Arachnida). Konkrétně pak svilušky patří do čeledi sviluškovití a do řádu sametkovci.

A proč jsou vlastně tito roztoči mezi zahrádkáři tak neoblíbení? Svilušky se živí sáním na spodní straně listů, což způsobuje jejich žloutnutí a předčasné opadávání. Aby toho nebylo málo, napadají téměř vše, co jim přijde do cesty, a mohou tak způsobit velké škody na okrasných zahradách, na úrodě chutné zeleniny, ale i na pokojových rostlinách, které jste si tak dlouho hýčkali.

Jak vypadá sviluška?

Dospělé svilušky mají osm nohou a dosahují délky v rozmezí od 0,5 do 0,7 milimetrů, takže je pouhým okem téměř nepostřehnete. To ovšem neznamená, že by tito škůdci nebyli velice nebezpeční. Svilušky v bytě, na zahradě i ve skleníku totiž mohou napáchat obrovské škody, protože podobně jako mšice vysávají šťávu z listů, a tím pěstované druhy velice oslabují.

Zbarvení svilušek u dospělých jedinců závisí na konkrétním druhu. V případě nejrozšířenější svilušky chmelové mají žlutozelenou, bělavou či průhlednou barvu se dvěma tmavšími skvrnami na bocích, ale přezimující samičky se zbarvují do oranžových, zářivě červených, temně rudých až černých odstínů. Kvůli tomu si je pak někteří zahrádkáři pletou s jinými roztoči, jako je například nápadně červená sametka podzimní.

Druhy svilušek

Nejvýznamnějším škůdcem rodu sviluška, se kterým se na našem území můžete setkat, je sviluška chmelová (Tetranychus urticae). Tento druh původně pochází z Eurasie, ale dnes je kosmopolitní. Jak už samotný název napovídá, škodí především chmelu, ale problémy může způsobit také dalším rostlinám, jako jsou například okurky, brambory, maliny nebo víno.

Sviluška chmelová je teplomilná a bývá aktivní hlavně v letních měsících. Její vajíčka jsou světlá, průhledná a mají kulovitý tvar, dospělí pohybliví jedinci pak bývají žlutozelení či bělaví se dvěma skvrnami na bocích a přezimující samičky mívají oranžové nebo červené zbarvení. Ty se během chladných měsíců zdržují v různých úkrytech, například pod kůrou stromů, pod kameny nebo v půdě.

Pro svilušku chmelovou je mimo jiné typický také pohlavní dimorfismus, což znamená, že se samičky liší od samců. Zatímco dospělé samičky měří zhruba 0,4 až 0,5 milimetrů a působí mohutnějším dojmem, samečci jsou celkově štíhlejší a kratší. Pokud jde o jejich životní cyklus, za vhodných podmínek se vývoj jedné generace dovrší klidně i za 15 dnů.

Dalším známým druhem je pak sviluška ovocná (Panonychus ulmi), která velmi často napadá švestky, jabloně či jiné ovocné dřeviny, ale ohrozit může také vinnou révu nebo třeba růže. Pohybliví jedinci jsou v tomto případě červeně zbarvení a dosahují délky od 0,5 do 0,7 milimetrů. Zatímco přezimující vajíčka jsou červená a mají cibulovitý tvar, letní vajíčka mají spíše žlutozelenou až sytě červenou barvu.

Další známé druhy svilušek:

  • sviluška jabloňová,
  • sviluška rybízová,
  • sviluška smrková,
  • sviluška stromová.

Na našem území se pro svilušky nejčastěji používá český název nebo jeho latinský ekvivalent, ale někteří zahrádkáři se zajímají také o to, jak se řekne sviluška anglicky. Nejvíce se ujala označení jako je glasshouse spider mite, two spotted spider mite a carmine spider mite, přičemž svilušku ovocnou můžete znát také pod jménem fruit tree red spider mite.

Sviluška versus sametka

V některých případech si zahrádkáři pletou svilušky s jiným roztočem, který je známý pod názvem sametka podzimní (Trombicula autumnalis). Toho pak označují chybnými názvy, jako je například sviluška sametka nebo sviluška podzimní, což může mnohé pěstitelé zmást. Mezi těmito roztoči ovšem existují podstatné rozdíly, a proto byste je nikdy neměli zaměňovat.

Ačkoliv si lidé někdy myslí, že mají na těle kousnutí od svilušky, ve skutečnosti člověku sviluška štípanec nezpůsobí. Sametka podzimní by ovšem mohla. Její červenooranžové larvy totiž žijí paraziticky, napadají teplokrevné savce a mohou vyvolat alergickou reakci v podobě zarudlých a oteklých míst na kůži, která vypadají podobně jako kousnutí od komára.

Zatímco sametka napadá především psy, kočky a domácí chovná zvířata, přičemž může pokousat i člověka a způsobit mu nepříjemnou alergickou reakci, sviluška u lidí žádné problémy nezpůsobuje a neohrozí nijak ani vaše domácí mazlíčky. Může ovšem výrazně znepříjemnit situaci zahrádkářům a pěstitelům, protože dokáže zničit klidně i celou úrodu.

Kde svilušky nejčastěji najdete?

Díky svým vlastnostem, jako je malý vzrůst a schopnost velice rychle se množit, se dnes svilušky vyskytují prakticky po celém světě. Nejvíce jim přitom svědčí suché a teplé prostředí, ale dokáží si poradit také v horších podmínkách. Během jednoho roku pak mohou mít klidně i patnáct generací, což boj proti těmto nezvaným návštěvníkům výrazně ztěžuje.

Pokud jde o nejčastější místa výskytu, svilušky napadají široké spektrum rostlin na zahradách, ale nevyhýbají se ani domácímu prostředí, balkonům a terasám. Největší škody páchají svilušky na pokojových rostlinách nebo také ve skleníku, jelikož jim svědčí uzavřené prostory, kde mají dostatek tepla i suchého vzduchu a navíc je zde neohrožují žádní přirození nepřátelé.

I venku se však svilušky mohou přemnožit natolik, že na ně predátoři nestačí, a proto je dnes můžete najít prakticky kdekoliv. Napadají ovocné i okrasné keře, stromy a květiny, ale nevyhýbají se ani zelenině. Z okrasných rostlin se jedná hlavně o azalky, růže, lilkovité, karafiáty, gerbery, fíkusy nebo palmy, hojně zasaženou dřevinou pak bývají jabloně. Nejčastěji si ovšem zahrádkáři stěžují na:

  • svilušky na kaktusech,
  • svilušky na orchidejích,
  • svilušky na okurkách,
  • svilušky na paprice,
  • svilušky na ibišku,
  • svilušky na oleandru,
  • svilušky na citrusech.

Ačkoliv svilušky nejsou schopné létat a šíří se většinou pouze po suchých površích, dokáží se velice rychle přizpůsobit situaci. Nejrychleji se rozlézají na místech, kde se jednotlivé rostliny navzájem dotýkají prostřednictvím listů či stonků, ale k cestování mezi jednotlivými druhy mohou využít klidně i domácí mazlíčky nebo různé zahradní náčiní. Domů si je pak můžete přinést třeba s novou rostlinkou ze zahradnictví.

Co jsou svilušky?

Sviluška je rod roztočů, který patří do řádu sametkovci a třídy pavoukovci. Zahrádkáři se přítomnosti těchto škůdců na svých opečovávaných rostlinách obávají z toho důvodu, že se živí sáním na spodní straně listů, což způsobuje, že žloutnou a opadávají. Při přemnožení pak mohou svilušky způsobit obrovské škody na okrasných zahradách, stromech, zelenině i na pokojových rostlinách.

Jak vypadá sviluška?

Dospělé svilušky mají čtyři páry nohou a dorůstají do velikosti 0,5 až 0,7 milimetrů. Jejich zbarvení se pak liší podle toho, o jaký konkrétní druh se jedná. V případě nejrozšířenější svilušky chmelové mívají dospělí jedinci bělavou či žlutozelenou barvu se dvěma tmavšími skvrnami na bocích a přezimující samičky bývají oranžové nebo červené.

Jaké druhy svilušek existují?

Nejrozšířenější je sviluška chmelová, která škodí především na chmelu, na okurkách, na bramborách nebo třeba na malinách, ale samozřejmě si ji můžete přivléct i do bytu. Dalším známým škůdcem je sviluška ovocná, která často napadá švestky, jabloně, růže a vinnou révu. Kromě toho se u nás můžete setkat i s dalšími druhy, jako je sviluška jabloňová, sviluška rybízová, sviluška stromová či sviluška smrková.

Jaké rostliny svilušky napadají?

Největší škody páchají svilušky na pokojových rostlinách a na úrodě ve skleníku, protože jim vyhovují uzavřené prostory, kde je dostatek tepla a suchého vzduchu. Navíc je na těchto místech neohrožují jejich přirození nepřátelé, což sviluškám svědčí. I venku se ovšem svilušky mohou rychle přemnožit. Napadají ovocné a okrasné keře, stromy, květiny, ale také zeleninu, přičemž nejvíce si zahrádkáři stěžují na škůdce na kaktusech, orchidejích, okurkách, paprikách nebo třeba na citrusech.