Choroby a škůdci rajčat

Těšili jste se na úrodu krásných a šťavnatých rajčat, ale místo toho vás čekalo pouze zklamání v podobě shnilých či jinak nevzhledně působících plodů? Na vině mohou být obávané houbové choroby, ale také přítomnost bakterií, viróza nebo třeba některý z všudypřítomných škůdců. Poradíme vám, jak tyto problémy rozpoznat a jak jim předejít.

Choroby rajčat

Rajčata jsou velice náchylná k plísňovým chorobám, které mohou zničit celou úrodu chutných a šťavnatých plodů. K nejvíce problematickým typům plísní se řadí plíseň bramborová a čerň lilková, kterou zahrádkáři označují také jako alternariovou skvrnitost. Někdy však mohou rajčata napadnout také různé virózy či choroby bakteriální.

Plíseň bramborová

Mezi největší nepřítele rajčat patří plíseň bramborová, která se označuje také jako plíseň rajčete či Phytophthora infestans. Tato houbová choroba se objevuje především v srpnu či začátkem podzimu, přičemž způsobuje vznik nevzhledných skvrn na rajčatových listech, nekrózu plodů a celkové odumírání rostlin. Během krátké doby tak může úplně zničit celou úrodu.

Rozvoji plísně bramborové napomáhá hlavně zalévání přímo na listy a příliš vlhké počasí. Pokud jde o charakteristické příznaky na listech rajčat, jedná se především o velké neohraničené šedozelené skvrny, které jsou zpočátku vodnaté, černě žilkované a objevují se hlavně na okrajích listových čepelí. Postupem času se však rychle šíří na celý povrch listů, získávají tmavě hnědou barvu a úplně zasychají.

Podobné skvrny, které mají ovšem podlouhlejší charakter, se objevují také na stoncích a řapících listů. Na jejich spodní straně pak může být patrný bělavý povlak patogenu, a to především v období vyšší vzdušné vlhkosti, například brzy ráno nebo po vydatném dešti. Napadené listy většinou velice rychle vadnou, tmavnou, postupně se scvrkávají a následně hynou.

Plíseň bramborovou nicméně snadno poznáte podle typických projevů, které postihují rajčatové plody. Na těch nezralých se objevují nepravidelné skvrny zelenohnědé barvy, které se rychle rozšiřují, později tmavnou do sytě hnědé a někdy dokonce bývají pokryté bělavou houbou. Povrch je sice pevný, ale vrásčitý. Nekróza zároveň proniká hluboko do rajčat, takže dužina je až do hloubky zhnědlá.

Odrůdové rozdíly v náchylnosti k této houbové chorobě jsou celkem malé. Jestliže se však chcete rajčatové plísni za každou cenu vyhnout, můžete vyzkoušet pěstování některých druhů rajčat, která zahrádkáři považují za odolnější. Mezi odrůdy, které na plíseň bramborovou údajně tolik netrpí, patří například:

  • Benjamino,
  • Parto,
  • Uragan,
  • Divoké červené,
  • Primabella,
  • Latah,
  • Siberian.

Příčinou infekce je v případě plísně bramborové převlhčení rajčat, přičemž jejímu šíření výrazně napomáhá také střídání teplot mezi dnem a nocí. Pokud tedy chcete svá rajčata před touto houbovou chorobou ochránit, je nutné zabránit vzniku dlouhotrvající vlhkosti. Rostliny by neměly být vystaveny silným několikadenním dešťům a pozor si dejte také na přílišnou zálivku.

Pěstujete-li rajčata ve skleníku, pokuste se udržet rostliny spíše sušší. To znamená, že byste neměli zavlažovat celé rostliny, ale zálivku směřovat pouze ke kořenům, a zároveň je dobré vyhnout se orosení přitápěním a přílišným větráním. Ve venkovních podmínkách hraje nejdůležitější roli vhodné stanoviště, kde by rajčata měla mít dostatek vzduchu, světla a tepla. Zároveň nezapomínejte chránit rostliny před deštěm (například pěstováním rajčat v nádobách pod přesahem střechy).

Alternariová skvrnitost

Velice podobné skvrny na listech i rajčatových plodech může způsobit také další houbová choroba, kterou zahrádkáři znají pod názvem hnědá či alternariová skvrnitost rajčete. Způsobuje ji houba označovaná jako čerň lilková (Alternaria solani), která patří do čeledi zďovkovité (Pleosporaceae). Jedná se o poměrně běžnou chorobu, s níž se mohou setkat zahrádkáři po celém světě.

Alternariovou skvrnitost pěstitelé někdy zaměňují s plísní bramborovou. Mezi těmito chorobami však existuje několik zásadních odlišností. Hnědá skvrnitost totiž napadá rostliny dříve než plíseň bramborová, a to klidně již v polovině léta. Ačkoliv může výrazně poškodit plody, na rozdíl od rajčatové plísně nebývá pro rostliny fatální.

Typickým projevem alternariové skvrnitosti jsou nepravidelné tmavohnědé skvrny, které se objevují na starších rajčatových listech a dosahují velikosti několika milimetrů. Postupně se pak zvětšují a začínají splývat, což vede k tomu, že listy rychle odumírají. Větší skvrny způsobené touto chorobou přitom vždy jednoduše poznáte podle typických koncentrických kruhů a žlutého lemování.

Na stoncích se po napadení alternariovou skvrnitostí objevují protáhlé a mírně propadlé hnědé skvrny, které způsobují jejich lámání. Jsou-li napadeny také květní stopky, rychle dochází k opadávání květů a mladých plodů. Na rajčatech (nejčastěji hned u stopky) vznikají velké tmavé vpadlé skvrny, které bývají ostře ohraničené a za vlhka hustě pokryté černým sametovým houbovým povlakem.

Jak se proti této chorobě nejlépe bránit? Základem je nepěstovat rajčata opakovaně na stejných stanovištích a dodržovat dostatečný odstup od záhonů s bramborami. Důležité je také vybrat stanoviště, kam bude dostatečně svítit slunce a kde bude proudit vzduch. Dále byste měli myslet i na používání zdravých substrátů, přičemž nesmíte zapomínat ani na likvidaci napadených částí rostlin.

Jestliže si na pomoc vezmete fungicidy, měli byste vždy hodnotit nejen jejich biologickou účinnost, ale také délku ochranných lhůt. Ošetření rostlin se většinou provádí koncem června a postřiky je pak nutné opakovat v závislosti na tom, jaké panují klimatické podmínky. Důležité je pamatovat také na to, že přípravky na bázi mědi slouží pouze jako prevence a mohou zpomalovat vyzrávání plodů.

Antraknóza

Mezi méně významné houbové choroby, s nimiž se zahrádkáři nepotýkají tak často jako s těmi předchozími, patří antraknóza rajčete. Její rozvoj má na svědomí houba označovaná jako Colletotrichum coccodes, která napadá také papriky, lilky nebo třeba brambory. Tyto patogeny jsou dokonce schopné přezimovat na posklizňových zbytcích či semenech daných rostlin.

Charakteristickým znakem antraknózy je tvorba tmavých a mírně propadlých skvrn na rajčatových plodech, v jejichž středu se nachází drobné černé tečky (mikrosklerocia). Pokud je počasí dlouhodobě nepříznivé (deštivo, vlhko), skvrny postupně pokryje také narůžovělý povlak sporulujících patogenů. Kromě toho však rozvoj této choroby podporují i lehké písčité půdy.

Antraknóza se vyskytuje hlavně u rajčat keříčkových, přičemž nejvíce napadá zralé a přezrálé plody. V některých případech může navíc způsobovat hnědnutí kořenů, které následně odumírají. Vhodnou ochranou před těmito obtížemi je opět správná volba stanoviště (vzdušné, prosluněné) a ošetření rostlin doporučenými přípravky, ale také odstraňování posklizňových zbytků.

Další houbové choroby

  • plíseň šedá či šedá hniloba (způsobena houbou Botryotinia fuckeliana),
  • prstenčitost rajčat (způsobena houbou Botryotinia fuckeliana),
  • septoriová skvrnitost rajčete (způsobena houbou Septoria lycopersici),
  • padlí rajčete (způsobené houbou Oidium lycopersici),
  • bílá hniloba či sklerociová hniloba (způsobena houbou Sclerotinia sclerotiorum),
  • vadnutí rajčat (způsobeno hlavně houbou Fusarium oxysporum lycopersici).

Virové choroby

Pokud jde o virózy, zahrádkáři se nejčastěji potýkají s chorobou označovanou jako virová mozaika rajčete (tomato mosaic virus). Ta může způsobit celou řadu různých poškození, což závisí hlavně na tom, o jaký virový kmen se jedná. Svou roli ovšem hrají také aktuální klimatické podmínky, stáří pěstovaných rostlin a konkrétní odrůda rajčat. Pozitivní zprávou však je, že většina novějších odrůd je již vůči dané viróze geneticky odolná.

Mezi hlavní příznaky této virové choroby patří deformace listů, pruhovitost listů, stonků i plodů, přítomnost listové mozaiky, ale také hnědnutí dužniny plodů. Viry se na jednotlivé rostliny přenáší mechanicky, především při vylamování bočních výhonů nebo třeba při sklízení dosavadní úrody. Dalším možným způsobem je pak přenos skrze kořeny, půdu či osivo.

Ještě o něco závažnější je virová bronzovitost rajčete, kterou zahrádkáři znají také jako tomato spotted wilt virus. Tato viróza se přenáší hlavně prostřednictvím třásněnky západní, postihuje téměř 550 dalších rostlinných druhů a navíc podléhá přísným karanténním opatřením.

Bakteriální choroby

Úrodu šťavnatých rajčat mohou v některých případech ohrozit také bakteriální choroby. Sem patří například bakteriální vadnutí rajčete způsobené bakterií s názvem Clavibacter michiganensis subsp. michiganensis. Tato nemoc se projevuje náhlým uvadáním listových úkrojků na spodní straně listové čepele. Následně dochází k vadnutí celých listů i rostlin samotných.

Poměrně častá je také bakteriální tečkovitost rajčete, kterou má na svědomí bakterie Pseudomonas syringae  pv. tomato. Jak už název choroby napovídá, způsobuje vznik menších a slabě vyvýšených teček na rajčatových plodech. Někdy se však objevují také symptomy přímo na listech, které mohou připomínat častá houbová onemocnění rajčat.

Ještě nebezpečnější je pak bakteriální skvrnitost rajčete, jejímž původcem je bakterie Xanthomonas axonopodis pv. vesicatoria. Mezi projevy této choroby patří výsev tmavých skvrn na listech a plodech rajčat, které dosahují velikosti od 3 do 6 milimetrů a mají typicky žluté lemování.

Mezi další bakteriální choroby rajčat se řadí karanténní stolbur rajčete, který způsobuje nadměrné větvení stonků, nitkovitost listů či deformaci květů a nejčastěji se objevuje v teplých oblastech. Chcete-li svá rajčata před uvedenými bakteriózami ochránit, důležité je zvolit zdravé osivo a věnovat rostlinám dostatečnou péči.

Škůdci rajčat

K nejčastějším škůdcům, kteří mohou vaše rajčata poškodit a ohrozit tak celou nadcházející úrodu, se řadí mšice, molice, slimáci, plzáci, svilušky či výše zmíněné třásněnky. Pokud se chcete vyhnout komplikacím, které tito živočichové způsobují, je nutné včas myslet na ochranu rostlin. Ošetření byste měli provést pomocí chemických či přírodních postřiků hned při prvním výskytu škůdců, někdy je však nutné celý proces zopakovat.

Velké nepříjemnosti mohou zahrádkářům způsobit mšice. Ty mají na svědomí tvorbu různých deformací rostlinných tkání, znečišťují rajčata vylučovanou medovicí, kterou později prorůstá houbová čerň, a zároveň přenášejí různé virové choroby. Přípravky proti mšicím se aplikují ve formě postřiku, a to zhruba v období od června do září, kdy se tito škůdci na rostlinách objevují.

Napadnou-li rajčata svilušky, poznáte to podle jemných pavučinek na spodní straně listů. Horní strana postupem času nabírá světlejší odstín zelené nebo dokonce žloutne, přičemž žilky zůstávají stále sytě zelené. Rostliny pak tvoří plody pomaleji a mohou předčasně hynout. Rajčata je v tomto případě nutné ošetřit již po prvním výskytu škůdců a postřik byste měli několikrát za sebou opakovat.

Že se jedná o poškození třásněnkami, je patrné ve chvíli, kdy nadzemní části rajčat začnou žloutnout, deformují se, scvrkávají a vadnou. Typický je ovšem i stříbrný nádech napadených rostlin, na kterém se objevují také hnědé korkovité skvrny a drobné černé tečky, což je trus třásněnek. Stejně jako v případě svilušek platí, že ošetření je potřeba několikrát opakovat.

Slimáci a plzáci okusují nadzemní, ale často i podzemní části rajčat. Jejich přítomnost můžete odhalit díky zaschlému stříbřitému slizu a okousaným listům, které bývají poškozené na okraji, zatímco silnější nervy zůstanou většinou netknuté. Škůdci však mohou v listech vykusovat také menší či větší „okénka“. Zahrádkáři slimáky a plzáky pravidelně sbírají a zbavují se jich, pomohou však i speciální granule.

Jak ohrožuje rajčata plíseň bramborová?

Plíseň bramborová (také plíseň rajčete) je houbová choroba, která způsobuje vznik šedozelených skvrn na rajčatových listech a plodech, výskyt bělavého povlaku a vadnutí listů, nekrózu plodů a celkové odumírání rostlin. Příčinou infekce je převlhčení rajčat, k čemuž může dojít při dlouhodobě deštivém počasí nebo vlivem přílišné zálivky. Důležité je proto zabránit vzniku dlouhotrvající vlhkosti a vybrat rostlinám vhodné stanoviště.

Co je alternariová skvrnitost rajčete?

Jako alternariová či hnědá skvrnitost rajčete se označuje houbová choroba, kterou způsobuje čerň lilková. Tento problém se objevuje již v polovině léta, může výrazně poškodit plody, ale nebývá pro jednotlivé rostliny fatální. Mezi typické příznaky patří výsev nepravidelných tmavohnědých skvrn na starších listech, ale také lámání stonků, opadávání květů a vznik vpadlých fleků na rajčatových plodech, které bývají za vlhka pokryté černým houbovým povlakem.

Jaké další choroby rajčata ohrožují?

Méně významnou houbovou chorobou rajčat je antraknóza, která napadá také papriky, lilky a brambory. Způsobuje vznik tmavých propadlých skvrn na rajčatových plodech s černými tečkami uprostřed a narůžovělým povlakem patogenů. Pokud jde o virové choroby, objevuje se například virová mozaika rajčete nebo virová bronzovitost. Co se týče bakteriálních chorob, významné je bakteriální vadnutí rajčete, ale i bakteriální tečkovitost, bakteriální skvrnitost či karanténní stolbur.

Kteří škůdci mohou rajčata napadnout?

Mezi nejčastější škůdce, před nimiž je nutné rajčata chránit, patří mšice, molice, slimáci, plzáci, svilušky a třásněnky. Mšice znečišťují rajčata medovicí, kterou prorůstá houbová čerň, a přenášejí také virové choroby. Svilušky poznáte podle jemných pavučin na spodní straně listů a třásněnky způsobují stříbrný nádech napadených rostlin. Slimáci a plzáci pak okusují nadzemní, ale i podzemní části rostlin.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno