Ačkoliv je na trhu k dispozici celá řada umělých hnojiv, lidé se stále častěji vrací ke klasickému organickému hnojení (přírodnímu hnojení). Proč tomu tak je? Obyčejný hnůj totiž dokáže to, co umělé prostředky nikdy nesvedou. Půda je díky němu kyprá, dokonale váže živiny a zadržuje vláhu.
PŘÍRODNÍ HNOJIVA
V minulosti se bez organického hnojení za pomoci zvířecího hnoje a kompostu žádný správný zahradník neobešel. S rozvojem průmyslu se však později rozmohla také uměle vyrobená minerální hnojiva, která dodávají půdě látky, jako je dusík, fosfor či draslík. Bez organických hnojiv se ale půda rychle vyčerpá a brzy začne být takzvaně hladová. To znamená, že si nebude moci udržet dostatečné množství živin a vláhy.
Dnes se lidé k přírodní cestě znovu vracejí, jelikož půda hnojená klasickým chlévským hnojem dobře zadržuje vláhu. Zároveň je humózní, kyprá a dokonale na sebe váže živiny, takže je vhodná pro pěstování různých druhů rostlin. Přírodní hnojení je také nedílnou součástí permakultury.
Nenechte hladovět půdu! Přírodní hnojení je důležité.
CHLÉVSKÝ HNŮJ
Chlévský hnůj představuje tuhé statkové hnojivo, které vzniká fermentací chlévské mrvy. To je směs tuhých a tekutých výkalů hospodářských zvířat a jejich podestýlky, což mohou být třeba piliny nebo sláma.
POZOR: Nikdy ovšem není dobré používat výkaly zvířat z velkochovů, které mohou obsahovat zbytky antibiotik, hormonů a dalších nepřírodních složek.
Pokud je chlévský hnůj dobře vyzrálý, vypadá jako tmavá hmota, která slabě páchne amoniakem. Zatímco na povrchu má hnůj hnědočernou barvu, uvnitř je nazelenalý. Jakmile však dojde ke kontaktu se vzduchem, rychle zčerná. Zároveň jsou v tomto hnoji patrné také zbytky steliva, které se dají mechanicky poměrně snadno oddělit. Jelikož chlévský hnůj obsahuje vysoký podíl dusíku, patří dnes mezi ceněná hnojiva, k jejichž využití se lidé stále častěji vracejí.
Není ovšem hnůj jako hnůj. Stejně jako se liší jednotlivá zvířata, z jejichž exkrementů hnůj vzniká, liší se i jednotlivá hnojiva. Každý chlévský hnůj má totiž jiné složení a jinak působí na rostliny, které se na zahradě nachází. Zatímco některé druhy tedy při rozkladu uvolňují živiny velmi pomalu, další naopak reagují rychle a také produkují větší množství tepla. Koňský trus je na zahradách velmi oblíbený, protože právě on rychle uvolňuje živiny a poskytuje velké množství tepla.
KOŇSKÝ HNŮJ
Koňský hnůj se na rozdíl od prasečího hnoje řadí mezi výhřevná hnojiva. Díky tomu s ním můžete velmi snadno „vytápět“ pařeniště a poslouží také jako skvělý doplněk výživy pro náročnější druhy rostlin. Z toho důvodu je ideální volbou třeba při pěstování citrusů a můžete ho dokonce použít také při pěstování konzumních hub, jako jsou žampiony.
Kromě hnojení rostlin je možné koňský hnůj použít také jako základ pro vytvoření kvalitního domácího kompostu. Dokáže ho totiž rychle nastartovat a urychluje proces rozkladu v jeho nejspodnějších vrstvách. Skvěle se hodí také do tzv. rychlého kompostu a někteří lidé ho dokonce využívají i pro vermikultury (chov žížal).
Koňský hnůj se často využívá, jako hnojivo pod rajčata, pod jahody, pod stromy, … Zjistěte, jak a kdy používat koňský hnůj na své zahradě, čtěte náš článek KOŇSKÝ HNŮJ.
Kromě koňského hnoje, který patří mezi výhřevná přírodní hnojiva, zahrádkáři využívají také další druhy chlévského hnoje. Jelikož má však každý druh jiné vlastnosti a hodí se pro jiné typy půdy, je dobré si před jejich použitím zjistit o tomto hnojivu více.
KRAVSKÝ HNŮJ
Kvalitní kravský hnůj pochází jedině z chovů se slaměnou podestýlkou. Jedná se o mírné a vyvážené hnojivo, které obsahuje veškeré důležité živiny, takže ho lze použít pro rozmanité druhy rostlin. Díky tomu se stal kravský hnůj často vyhledávanou surovinou, která se používá nejen na menších zahrádkách, ale i ve speciálních silech.
Kravský hnůj se obvykle mísí se zeminou v poměru 1:1, díky čemuž rostliny rychleji rostou. Pokud navíc necháte kravský hnůj několik týdnů uležet, stane se z něj univerzální činitel s vysokým obsahem dusíku, fosforu, draslíku, zinku i dalších prvků. Poté ho můžete použít pro přímé hnojení záhonů, ovocných stromů i keřů.
PRASEČÍ HNŮJ
Prasečí hnůj patří mezi studená hnojiva s pomalejším rozkladem. Obsahuje totiž větší množství draslíku, ale málo dusíku a téměř žádný vápník. Z toho důvodu ho tedy rozhodně nemůžete použít ke všem druhům rostlin. Jaké má tedy využití? Kompostovaný prasečí hnůj se dobře hodí jako hnojivo pro celer, pórek nebo maliníky.
DRŮBĚŽÍ HNŮJ
Slepičí hnůj, kachní hnůj a holubí trus se vyznačují rychlým rozkladem. Zároveň do půdy uvolňují velké množství dusíku, takže tato hnojiva nikdy nesmíte na záhonky umístit v čerstvém stavu. Místo toho je nutné tyto materiály kompostovat nebo je přidávat ve formě hnojůvky. Jinak by mohly rostliny popálit a zničit.
POZOR: Nikdy nehnojíme čerstvým drůbežím hnojem!
Na rozdíl od trusu jiných zvířat se navíc drůbeží hnůj vyznačuje také vyšším obsahem fosforu. Je proto vhodný pro zeleninu s většími nároky na živiny. Zároveň je to také skvělé přírodní hnojivo na květ. Můžeme ho tedy v menších dávkách přidávat také k zahradním nebo balkonovým květinám, k okrasným rostlinám a ovocným dřevinám, ale i jako přírodní hnojivo na bylinky.
OVČÍ, KOZÍ a KRÁLIČÍ HNŮJ
Tato hnojiva se podobně jako slepičí hnůj rychle rozkládají, a proto je nutné s nimi zacházet obezřetně. Ovčí, kozí a králičí hnůj byste z toho důvodu měli raději kompostovat, a to buď samostatně, nebo i s jiným druhem hnoje, aby nedošlo k příliš bujnému růstu nebo k popálení rostlin. Pokud jde o využití, nejlépe ovčí, kozí a králičí hnůj prospívají těm druhům zeleniny, které mají vyšší nároky na živiny.
Přejeme úspěšné hnojení a hlavně velké přírůstky na zahrádce! 😉
Co je chlévský hnůj?
Lidé se dnes stále častěji vracejí k používání přírodních hnojiv, jelikož takto hnojená půda dobře zadržuje vláhu, je humózní, kyprá a skvěle na sebe váže živiny. Chlévský hnůj představuje tuhé statkové hnojivo, které vzniká při fermentaci chlévské mrvy, což je směs tuhých a tekutých výkalů hospodářských zvířat a jejich podestýlky (piliny, sláma). Jedná se o tmavou hmotu, která slabě páchne po amoniaku, uvnitř však bývá nazelenalá.
Kdy se používá koňský hnůj?
Jedná se o výhřevné hnojivo, které dokáže jednoduše vytápět pařeniště a slouží také jako doplněk výživy pro náročnější druhy rostlin. Zahrádkáři ho proto používají například při pěstování citrusů a konzumních hub, jako jsou žampiony, ale dobře funguje také jako hnojivo pod rajčata, jahody nebo stromy. Kromě toho je pak koňský hnůj vhodným základem pro vytvoření kvalitního domácího kompostu.
K čemu slouží kravský hnůj?
Kravský hnůj představuje mírné a vyvážené hnojivo, v němž je obsaženo velké množství důležitých živin. Díky tomu se jedná o často vyhledávanou surovinu, která se používá na menších zahrádkách i ve speciálních silech. Pěstitelé obvykle mísí kravský hnůj v poměru 1:1 se zeminou. Pokud se nechá několik týdnů uležet, skvěle poslouží k přímému hnojení záhonů, ovocných stromů a keřů.
Jaké další druhy hnoje zahrádkáři používají?
Mezi studenější hnojiva s pomalejším rozkladem patří prasečí hnůj, který se dobře hodí při pěstování celeru, pórku a maliníků. Slepičí hnůj, kachní hnůj a holubí trus, které se používají například k balkonovým květinám či ovocným dřevinám, se zase vyznačují rychlým rozkladem a do půdy uvolňují velké množství dusíku. Z toho důvodu je nutné tyto materiály nejprve kompostovat nebo je přidávat ve formě hnojůvky. To samé platí také pro ovčí, kozí a králičí hnůj, přičemž tyto látky prospívají hlavně druhům zeleniny, které mají vyšší nároky na živiny.
