Jehovisti: Kdo jsou, jak žijí a co je pro ně typické?

Stalo se vám někdy, že na zvonek vašeho domu zazvonily dvě cizí osoby, které vás přišly přesvědčovat, ať se prostřednictvím jejich společenství dáte na správnou životní cestu? Pravděpodobně jste měli co dočinění se Svědky Jehovovými. Jedná se o jedno z nejaktivnějších misijních náboženství, jehož členové šíří své učení prakticky kdekoliv, ať už na ulici, na zastávce, v metru nebo přímo u lidí doma. Jak Svědkové Jehovovi žijí a v co tedy vlastně věří?

Kdo jsou Jehovisté?

Svědkové Jehovovi představují náboženské hnutí založené na vlastním překladu Bible. Členové této společnosti se přitom považují za jediné pravé křesťany a od jiných církví se distancují. To platí však i naopak, a některé velké křesťanské církve dokonce prohlašují, že jsou Svědci Jehovovi sekta. Důvodem tohoto negativního vztahu mezi Jehovisty a ostatními církvemi je skutečnost, že Jehovisté na rozdíl od nich nepovažují Ježíše Krista za součást svaté Trojice.

Kromě toho Svědkové Jehovovi nevěří oproti jiným církvím v nesmrtelnost duše ani v samotné peklo. Místo toho jejich učení praví, že zlé lidi Bůh potrestá smrtí bez dalších vyhlídek na budoucí život. To jednoduše řečeno znamená, že Jehovisté věří v takzvané věčné zničení. Dle jejich víry tak pro špatné lidi, respektive špatné duše, neexistuje žádná naděje.

V co věří Jehovisté?

Svědci Jehovovi věří pouze v jediného pravého Boha, kterým je Jehova. Jedná se o pojmenování, jež vychází z hebrejských a aramejských náboženských textů, kde je jméno Boha vyjádřeno tetragramem JHVH (v originále הוהי). Kromě jeho jména jej pak označují také různými tituly, jako je například Stvořitel, Pán nebo Všemohoucí.

Co s týká Ježíše Krista, tak ačkoliv ho Jehovisté nevnímají jako součást svaté Trojice, váží si jej a následují jeho učení. Členové hnutí považují Krista za Božího syna, jelikož Bůh jej stvořil stejně jako Adama. Nicméně podle jejich výkladu byl Ježíš stvořen ještě dávno předtím, než v Betlémě přišel na svět. Do té doby měl existovat v podobě nebeské duchovní bytosti. Od roku 1914 jej navíc považují za krále Božího království v nebi.

Hnutí Svědků Jehovových zároveň věří, že duše po smrti člověka nikam neputuje. Pouze 144 tisíc lidí bude podle jejich učení jednou vzkříšeno a poslánu do nebe, kde budou po boku Ježíše společně vládnout právě Božímu království. Nebe totiž považují za místo, ve kterém žije pouze Jehova, Ježíš, andělé a vláda, kterou Bůh určil. Ta má podle Svědků Jehovových jednoho dne uskutečnit Boží záměr, což znamená, že nahradí lidskou vládu na Zemi.

Kdy vznikli Svědci Jehovovi?

Společenství Svědků Jehovových bylo založeno ve Spojených státech amerických na začátku 70. let 19. století pod původním názvem Badatelé Bible. Za jeho vznikem stála skupina věřících lidí, jejichž životním posláním bylo právě studium Písma. Jednalo se přitom především o pokračovatele takzvaného adventistického hnutí.

Mezi spoluzakladatele této náboženské společnosti patřil mimo jiné kazatel Charles Taze Russell, jehož přičiněním se v roce 1879 začal vydávat měsíčník Strážná věž hlásající Jehovovo království, který se publikuje dodnes. V roce 1881 se pak tento reformátor stal prezidentem Sionské traktátní společnosti Strážná věž, kterou založil s několika dalšími členy.

V průběhu jeho působení v této funkci se Charles Taze Russell věnoval především spisovatelské a publikační činnosti a jeho náboženské knihy a články se těšily poměrně velkému úspěchu. Jeho nejslavnější dílo s názvem Studium textů bylo přeloženo do mnoha jazyků a rozšířilo se do různých zemí po celém světě.

Zajímavým faktem je, že tato publikace upoutala celosvětovou pozornost čtenářů především kvůli části, kde se hovoří o konci světa, jež měl podle Russella nastat v roce 1914 (tzn. 28 let od prvního vydání této knihy). Ačkoliv v této době k žádné apokalypse nedošlo, jedná se o rok, kdy propukla První světová válka.

Krušné časy zažil spolek v roce 1916, kdy Charles Taze Russell zemřel. V tuto dobu se totiž začaly vést spory o to, kdo převezme vedení společnosti, což mělo za následek, že přibližně 50 tisíc studentů, což byly zhruba tři čtvrtiny členů, postupně do roku 1931 hnutí opustilo. Ve stejném roce pak došlo pod vedením nového prezidenta společnosti Josepha F. Rutherforda k přejmenovaní tohoto hnutí na název, který se používá dodnes, tedy Svědci Jehovovi.

Joseph F. Rutherford pak předpověděl stejně jako jeho předchůdce konec světa, který se však znovu nenaplnil, a spolek kvůli následným rozepřím opět ztratil značnou část svých členů. Tento kontroverzní člověk strávil dokonce nějakou dobu ve vězení za to, že kritizoval účast USA v První světové válce. Po jeho propuštění se však vrátil zpět do své funkce a založil časopis „Probuďte se!“, který se dnes stále vydává.

Kolik je v ČR Jehovistů?

Pokud jde o počet Svědků Jehovových v České republice, tak interní údaje a přesné statistiky ohledně jejich členů nejsou nikde k dispozici. Jediná možnost, jak zjistit aktuální data, je tak prostřednictvím pravidelného sčítání lidu, kde je možné uvést, k jakému náboženství se člověk hlásí. V roce 2011 se k němu dle dostupných informací hlásilo 13 097 osob, zatímco k roku 2021 to bylo o 201 členů více, tedy 13 298 osob. Nicméně tyto údaje mohou být zkreslené, jelikož někteří členové hnutí nemuseli při sčítání lidu své vyznání přiznat.

Organizační struktura společnosti

Svědci Jehovovi neuznávají udělování církevních titulů, jelikož podle nich není správné, aby se kdokoliv prostřednictvím těchto hodností povyšoval nad ostatní. Místo toho mají ve svém hnutí takzvaný vedoucí sbor Svědků Jehovových složený z členů, kteří se odevzdali Jehovovi a přijali jeho ducha. Tito členové pak mají za úkol poskytnout vedení ostatním Jehovistům po celém světě.

Vedoucí sbor Jehovistů dohlíží mimo jiné na přípravu materiálu, který se využívá v rámci jejich vyučování na školách a na shromážděních. Především však dávají pokyny ke kazatelské službě jejich členům a zároveň mají na starost také dohled nad tím, jak se nakládá s dobrovolnými dary.

Co se týká organizace aktivit Svědků Jehovových, tak každý člen uvedeného sboru má navíc ještě na starost jeden nebo více z šesti výborů, které byly zřízeny za účelem dohledu nad činnostmi tohoto hnutí. Jednotlivé výbory se přitom zaměřují na konkrétní oblasti aktivit, za které také nesou odpovědnost. Mezi tyto organizační jednotky se řadí:

  1. personální výbor,
  2. služební výbor,
  3. vyučovací výbor,
  4. redakční výbor,
  5. výbor koordinátorů,
  6. vydavatelský výbor.

Jehovisti: pravidla určující život v hnutí

Jak je patrné z původního názvu hnutí (Badatelé Bible), život Jehovistů je založen především na studiu Písma svatého, jež je součástí každodenních povinností členů této společnosti. Mimo to mají členové hnutí za úkol šířit svou víru také mezi ostatní lidi. Jehovistu tak obvykle potkáte přímo u dveří vašeho domu či bytu s časopisem „Strážná věž“ či „Probuďte se!“ v ruce. Odchytnout vás ale může klidně i venku na ulici nebo při čekání na autobus.

Každý Svědek Jehovův může svůj volný čas trávit tak, jak sám uzná za vhodné. Musí se však chovat podle toho, aby činnosti, kterým se věnuje, nebyly v rozporu s jeho vírou. To znamená například, že nechodí do podniků, kde se užívají drogy nebo provozují nemravnosti. Kromě setkávání se s přáteli a rodinou, vykonávání sportovních aktivit, procházek v přírodě a dalších běžných každodenních činností, tráví pak část svého volného času také v kostelech.

Slaví Jehovisti Vánoce a Velikonoce?

Vánoce i Velikonoce patří k významným svátkům v životech křesťanů. Jak je to s nimi ale v případě Svědků Jehovových? Odpověď vás možná trochu překvapí, jelikož Jehovisté ani jeden z uvedených svátků neslaví. Důvodem je, že v nich vidí pohanský původ. Zároveň tak nedodržují ani žádné tradice, které jsou s nimi spojeny.

Svědci Jehovovi věří, že Vánoce nejsou založeny na učení Ježíše Krista. Toto přesvědčení vychází přitom opět z jejich výkladu Bible, v níž není nikde uvedeno, že by se mělo narození Ježíše oslavovat. Co se týká Velikonoc, tak místo nich pak členové tohoto společenství slaví takzvanou Památnou slavnost neboli Pánovu večeři, při níž si připomínají smrt Ježíše Krista.

Svědkové Jehovovi a děti

Na čem se Svědci Jehovovi a jiné církve opět neshodují, je postoj k používání antikoncepce. U Jehovistů totiž není na rozdíl od katolíků její používání zakázáno, jelikož tvrdí, že se v Bibli nepíše, že manželé musí mít děti. Oproti tomu k potratům se staví stejně přísně jako ostatní křesťané, neboť se už podle nich jedná o odebrání života.

Děti Svědků Jehovových mohou, ale také nemusí být pokřtěny. Hnutí jim tuto povinnost nepřikazuje a zda tak učiní, závisí pouze na rozhodnutí daných rodičů. Často se tak křest koná až v období dospívání nebo v dospělosti jejich potomka, protože starší jedinec je už schopen se sám rozhodnout, zda pokřtěn být chce či nikoliv.

Výchova dětí v rodinách Svědků Jehovových probíhá samozřejmě podle zásad Bible a jejich potomci se přitom už od útlého věku učí víře. Děti Jehovistů běžně navštěvují mateřské školky, avšak vzhledem k tomu, že neslaví klasické křesťanské svátky, musí být obvykle o jejich přesvědčení učitelky ve školkách předem informovány.

Co se týká trestání zlobivých dětí, je tomu podobně jako v jiných rodinách, a to jak v katolických, tak u nevěřících. V Písmu se totiž praví, že rodiče mají své děti vychovávat a ukázňovat. Ukázňováním je přitom v tomto případě myšleno spíše poučování. O fyzickém trestání dětí se v Bibli nepíše. Nicméně, jak je tomu u jednotlivých rodin ve skutečnosti, nemůžeme posoudit.

Svědci Jehovovi: jídlo a alkohol

Jelikož je podle Svědků Jehovových každé jídlo dar od Boha, vždy se před jeho konzumací pomodlí. Modlitbu přitom může každý člen hnutí odříkat podle svého uvážení nahlas nebo v duchu. Výjimkou jsou však rodinné a společenské hostiny. V tomto případě pronáší modlitbu nahlas nejstarší člen u stolu. Co se týká různých potravinových omezení, Svědkové Jehovovi žádná striktně stanovená nemají.

Dříve však bylo tradicí, že Jehovista nepozře maso, ve kterém se nachází ještě krev. Toto hnutí totiž údajně krev nepřijímá v žádné podobě, dokonce ani formou transfuze. Velice přísně se pak staví členové společnosti hlavně ke konzumaci alkoholu a kouření. Vzhledem k tomu, že Bible alkohol v rozumné míře nezakazuje, Svědci Jehovovi si jej v omezeném množství dopřát mohou. Opíjení se je ale odsuzováno stejně tak jako kouření.

Co to znamená Jehovista?

Jehovista je pojmenování pro člena náboženského hnutí Svědků Jehovových. Toto společenství je založeno na vlastním překladu Bible a na rozdíl od jiných církví neuznává Ježíše Krista za součást svaté trojice. Kromě toho členové tohoto hnutí nevěří ani v peklo a nesmrtelnost duše. Naopak mají za to, že podle Písma stanou špatní lidé před Božím soudem a jejich duše bude po odsouzení nenávratně zničena.

Co je to Jahve?

Slovo Jahve vyjadřuje vlastní jméno Boha Izraele, které se v hebrejských a aramejských textech objevuje v podobě tetragramu JHVH. Z tohoto pojmenování přitom vychází také název náboženského hnutí Svědci Jehovovi, který jeho členové používají od roku 1931.

Jak Jehovisté slaví Vánoce a Velikonoce?

Svědci Jehovovi neslaví ani Vánoce, ani Velikonoce. Tyto křesťanské svátky mají podle nich pohanský původ, a proto nedodržují žádné tradice, které jsou s nimi spojeny, jako je například rozdávání dárků nebo půst. Místo Velikonoc však oslavují takzvanou Památnou noc, během které si připomínají, jak Ježíš Kristus zemřel.

Kolik je svědků Jehovových v ČR?

Jelikož nejsou nikde k dispozici přesné statistiky a interní údaje o členech Svědků Jehovových, jediná data, kterými je možné se řídit při zjišťováni jejich počtu v České republice, pochází z posledního sčítání lidu. To proběhlo v roce 2021 a celkem se u nás tehdy k této víře hlásilo 13 298 osob.