VELIKONOCE 2024: Proč se slaví a kdy nás čekají?

Rok se s rokem sešel a opět se přiblížilo období Velikonoc. Ačkoliv se jedná o jeden z nejoblíbenějších svátků, které se slaví ve velké části světa, spousta lidí netuší, jaký je jejich význam. Vysvětlíme vám, čím je toto období speciální, jak se každoročně počítá datum, na které velikonoční svátky připadají, a kdy oslavíme Velikonoce v roce 2024.

• NEJLEPŠÍ VELIKONOČNÍ PŘÁNÍ: Vtipné SMS či Messenger zprávy!
• Zvyky a tradice spojené s dobou velikonoční
• Jaké jsou křesťanské a lidové velikonoční symboly?
• Zvyky a tradice pašijového týdne
• Oblíbené velikonoční ozdoby a dekorace
• Jak se slaví Velikonoce v zahraničí?
• Nejlepší velikonoční recepty
• Nejoblíbenější koledy a říkanky

Co jsou Velikonoce?

Pokud jde o to, proč se slaví Velikonoce, je možné přiklonit se ke dvěma různým vysvětlením. Pro křesťany představují Velikonoce nejvýznamnější svátek, kdy si každoročně připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Kromě toho se však jedná také o svátek, který je spojený s vítáním jara, procitnutím přírody ze zimního spánku a nepřeberným množstvím lidových tradic.

Spoustu lidí také zajímá, kdy začínají Velikonoce a kdy tento svátek oficiálně končí. To však není tak jednoznačné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Pokud jde o Velikonoce v křesťanském smyslu, v užším pojetí se tak označuje pouze Boží hod velikonoční neboli slavnost Vzkříšení Krista (Zmrtvýchvstání Páně), k čemuž podle náboženských tradic došlo třetího dne po jeho ukřižování.

V širším náboženském pojetí se jako Velikonoce označuje celé Velikonoční triduum, což je období tří dnů, kdy postupně vrcholí celý křesťanský liturgický rok a křesťané si připomínají umučení, pohřbení a zmrtvýchvstání Krista. Začíná se večer na Zelený čtvrtek, následuje Velký pátek, Bílá sobota a Velikonoční vigilie (noc, kdy byl vzkříšen Ježíš Kristus) a vše pak uzavírá neděle Zmrtvýchvstání.

V úplně nejširším slova smyslu si pak křesťané pod pojmem Velikonoce představí celou dobu velikonoční, tedy období padesáti dnů, které se počítají od neděle Zmrtvýchvstání a pokračují až do letnic, což je slavnost seslání Ducha svatého označovaná také jako svatodušní svátky.

Historie velikonočních oslav

Význam Velikonoc se pro ateisty a křesťany samozřejmě liší, což dobře ilustrují různé tradice, zvyky a symboly, s nimiž se tyto svátky pojí. Velikonoce každoročně připadají na datum, které je blízko termínu jarní rovnodennosti. Podle mnohých proto mají oblíbené lidové zvyklosti svůj původ v pohanských oslavách příchodu jara a navazují tedy na čistě pohanské tradice.

Například u Slovanů a Germánů splynuly lidové oslavy Velikonoc s pohanskými slavnostmi, při kterých lidé uctívali jaro a procitnutí přírody ze zimního spánku. Právě tak se mezi tradiční velikonoční oslavy na germánském a slovanském území dostaly mnohé pohanské zvyky. Symboly Velikonoc pak často vycházejí z univerzálních znaků jara a plodnosti. Jejich původ lze přitom vystopovat až do starověkého Egypta.

Za nejstarší zmínku o křesťanských velikonočních oslavách lidé považují zprávu v listech apoštola Pavla, která pochází z období kolem roku 50. Dalším svědectvím jsou pak spory o datum stanovení „Velikonoc“, kdy křesťané požadovali výraznější odlišení těchto oslav od židovského svátku Pesach, a spis Melitona ze Sard s názvem Peri Pascha datovaný do 2. století našeho letopočtu.

Z výše zmíněného je jasně patrné, že již od počátku jsou oslavy Velikonoc významově provázané s židovskými slavnostmi doprovázejícími svátek Pesach, díky čemuž dodnes mají společné prvky. Pokud jde o konkrétní datum velikonočních oslav, to určil až První nikajský koncil v roce 325, kde bylo rozhodnuto, že o výpočet se bude starat biskup alexandrijský a datum bude vyhlašovat biskup římský. Teprve v 6. století pak zcela převládla první varianta.

Současná podoba velikonočních svátků však není zdaleka tak duchovní, jako tomu bylo v minulosti. Velikonoce dnes představují hlavně kulturní, společenskou a komerční událost, která pro mnohé patří mezi nejoblíbenější dny v roce. Lidé si posílají velikonoční přání, barví kraslice a chodí na pomlázku. Křesťané však stále slaví toto období jako svůj nejvýznamnější svátek, navštěvují na Velikonoce kostel a dodržují celou řadu tradic a zvyků.

Odkud pochází název Velikonoce?

Jak už samotné jméno oblíbených svátků napovídá, lidé při jejich oslavách odkazují na „velkou noc“. První část tohoto názvu vypovídá o tom, za jak důležitý křesťané daný svátek považují, slovo noc pak souvisí s Velikonočními vigiliemi. Jedná se o noční liturgii, kterou vždy začíná nedělní oslava Zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Název Velikonoce představuje kalk z řeckého výrazu megalē hēmerā, vyskytuje se však i v celé řadě dalších slovanských jazyků. V češtině se ovšem hojně používá také latinský výraz Pascha, jenž původně pochází z hebrejského pesach (přechod, přejití), což je označení pro židovský svátek, na který Velikonoce navazují. Ten je památkou na Mojžíšovo vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví.

Kdy se slaví Velikonoce?

Velikonoce se řadí mezi pohyblivé svátky, což znamená, že se každý rok slaví jindy a nemají tedy pevně stanovené datum. Konkrétní termín se přitom mění v závislosti na termínu prvního úplňku po jarní rovnodennosti, která úředně připadá na 21. března. Od výsledného data jsou pak odvozeny i další pohyblivé svátky, kam patří Nanebevstoupení Páně nebo třeba již zmiňované Letnice.

Jak se tedy počítá datum Velikonoc? V západní křesťanské tradici se tento svátek slaví první neděli po prvním jarním úplňku (tedy úplňku, který následuje až po 21. březnu). K tomuto výpočtu je proto nutné znát stáří Měsíce (epakta) pro 21. březen vybraného roku a termíny, na které během tohoto roku připadají neděle. Jestliže pak úplněk vychází na neděli, slaví se Velikonoce až během neděle následující.

Jarní rovnodennost je podle gregoriánského kalendáře stanovena na 21. březen bez ohledu na astronomickou realitu, ačkoliv se ve skutečnosti toto datum může až o dva dny lišit. Datum, na kdy vychází Velikonoce, je pak každoročně jiné, přičemž mezi jednotlivými roky může být patrný výrazný rozdíl, a to klidně o více než jeden měsíc (od 22. března do 25. dubna).

Pravoslavné Velikonoce, které se dodnes označují jako Pascha, bývají proti tě katolickým často opožděné. Hlavní rozdíl spočívá v používání juliánského kalendáře namísto toho gregoriánského. Kromě toho se navíc dodržuje i ustanovení Prvního nikajského koncilu, které říká, že křesťanské Velikonoce nikdy nesmí být před židovským svátkem Pesach, ani s ním nesmí kolidovat.

Kdy jsou Velikonoce 2024?

Ať už slavíte Velikonoce v kostele, nebo si pouze chcete užít oslavu teplých jarních dnů, jistě vás zajímá, kdy jsou letos Velikonoce, jaký mají Velikonoce 2024 termín a na které datum tentokrát připadají školní prázdniny, které těmto oblíbeným svátkům předcházejí. Pokud jde o to, kolikátého budou Velikonoce, Velký pátek oslavíme 29. března, Velikonoční neděle proběhne 31. března a Velikonoční pondělí 2024 bude následovat 1. dubna.

Pro děti však začátek Velikonoc nastává ještě o něco dříve, jelikož mají každoročně prázdniny již od čtvrtka. Na který den tedy připadají pro Velikonoce 2024 prázdniny? Jedná se konkrétně o čtvrtek 28. března, přičemž následují dva svátky, a to Velký pátek a Velikonoční pondělí. Pokud jde o pravoslavné Velikonoce, ty letos připadají na neděli 5. května.

Kdy budou Velikonoce 2025?

Vzhledem k tomu, že Velikonoce představují pohyblivé svátky, příští rok nás čekají ve zcela jiný termín, než je tomu letos. Na jaké tedy připadají Velikonoce 2025 datum? Zatímco Popeleční středa proběhne 5. března, Velký pátek oslavíme 18. dubna, Boží hod velikonoční bude následovat v neděli 20. dubna a vše zakončí Velikonoční pondělí, které v roce 2025 vychází na 21. dubna.

Sledujte novinky webu RadimeJAK.cz na Googlu a Seznamu!