PODZIMNÍ ROVNODENNOST 2022: Kdy je a jaký je její význam?

0

Přestože v září může být za okny ještě poměrně teplé počasí, které láká k výletům a různým sportovním aktivitám, zároveň jde o měsíc, kdy nastává podzimní rovnodennost. Lidé tak vítají astronomický podzim, sklízí úrodu a děkuji za plody, které jim země poskytla. Prozradíme, na který den letos připadá podzimní rovnodennost a jak tuto událost lidé v minulosti oslavovali.

Co to je rovnodennost?

Jako rovnodennost (latinsky aequinoctium) se označuje okamžik, kdy se Slunce nachází v rovině se zemským rovníkem a osvětluje tedy severní i jižní polokouli pod stejným úhlem. Paprsky dopadají kolmo k zemské ose, která je souběžná s jednotlivými rovnoběžkami. Navíc v den rovnodennosti osvěcuje oba zemské póly, kde dochází ke střídání polárního dne a noci.

Pokud byste měli ideální podmínky (horizont pohledu v nadmořské výšce 0 m nad Středozemním mořem), všimli byste si, že Slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. Na rovníku pak v poledne přechází přes nadhlavník, a pokud se na toto místo v den rovnodennosti postavíte, budete ho mít přímo nad hlavou.

Jak už název napovídá, na všech místech po celé zeměkouli by měl být během rovnodennosti den stejně dlouhý jako noc. Obě části dne by tedy měly trvat 12 hodin. To ovšem tak úplně neplatí. Sluneční kotouč totiž není samostatný bod a paprsky se navíc v atmosféře ohýbají, takže bývají viditelné zhruba 12 hodin a 10 minut, zatímco noc trvá pouze 11 hodin a 50 minut. Skutečný okamžik, kdy je světlo nad obzorem i pod ním stejně dlouho, může být o několik dní posunutý.

Kdy je rovnodennost?

Jedná se o moment, který nastává dvakrát ročně, vždy s šestiměsíčním odstupem. V závislosti na tom, které roční období zrovna přichází, přitom rozlišujeme jarní a podzimní rovnodennost. První z těchto událostí označuje okamžik přechodu astronomické zimy v astronomické jaro, zatímco druhá symbolizuje změnu astronomického léta v astronomický podzim.

Podle toho, na které polokouli se člověk zrovna nachází, připadají tyto události buď na březen, nebo na září. Zatímco na severní polokouli se o březnové rovnodennosti hovoří jako o té jarní a zářijová je považována na tu podzimní, na jižní polokouli je to přesně naopak. Konkrétní termíny se mohou lišit v řádu hodin i dnů, ale obvykle připadají na tyto dny:

  • 20. nebo 21. března – jarní rovnodennost na severní polokouli,
  • 22. nebo 23. září – podzimní rovnodennost na severní polokouli.

Kromě těchto okamžiků, kdy sluneční paprsky dopadají kolmo k zemské ose, existují ještě dva důležité astronomické jevy. Jde o letní a zimní slunovrat, kdy má Slunce vůči rovníku buď největší, nebo naopak nejmenší deklinaci. Lidé si tyto momenty poměrně často pletou. Mějte ovšem na paměti, že žádný podzimní slunovrat ani letní rovnodennost rozhodně neexistuje.

Kdy je podzimní rovnodennost?

Marně přemýšlíte, kdy nastává podzimní rovnodennost? Ve skutečnosti jde o termín variabilní. Na severní polokouli nicméně přichází typicky 22. nebo 23. září, ale vzácně to může být i 21. září nebo 24. září. Na severním pólu tou dobou Slunce zapadá a začíná polární noc, zatímco na jižním pólu Slunce vychází a začíná polární den. Slunce zároveň vstupuje do znamení Vah.

Kdy začíná podzimní rovnodennost v následujících letech?

  • Podzimní rovnodennost 2022 – 23. 9. ve 3 hodiny a 5 minut,
  • podzimní rovnodennost 2023 – 23. 9. v 8 hodin a 51 minut,
  • podzimní rovnodennost 2024 – 22. 9. ve 14 hodin a 45 minut,
  • podzimní rovnodennost 2025 – 22. 9. ve 20 hodin a 21 minut,
  • podzimní rovnodennost 2026 – 23. 9. ve 2 hodiny a 7 minut,
  • podzimní rovnodennost 2027 – 23. 9. v 8 hodin a 2 minuty,
  • podzimní rovnodennost 2028 – 22. 9. ve 13 hodin a 46 minut,
  • podzimní rovnodennost 2029 – 22. 9. v 19 hodin a 39 minut,
  • podzimní rovnodennost 2030 – 23. 9. v 1 hodinu a 28 minut.

Proč se datum rovnodennosti mění?

Ačkoliv termín podzimní rovnodennosti typicky připadá na 22. nebo 23. září, tento okamžik může nastat i o den dříve nebo o den později. Důvodem jsou přitom odchylky mezi běžným a astronomickým kalendářem, jelikož kalendářní rok sice trvá 365 dnů, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dnů 5 hodin a 49 minut.

Proto se rovnodennost každoročně posouvá právě o těchto 5 hodin a 49 minut, což se průběžně dorovnává pomocí přestupných roků. Naposledy se podzimní rovnodennost objevila 21. září roku 643 a příště to bude až roku 2092. Termín 24. září byl s podzimní rovnodenností naposledy spojený v roce 1931 a opět tomu tak bude až v roce 2303.

Oslavy podzimní rovnodennosti

Určit termín rovnodennosti je mnohem snazší než správně vypočítat čas slunovratu. Jelikož sluneční paprsky dopadají na zemský povrch tak, že jsou kolmo k zemské ose, můžete datum rovnodennosti zjistit podle vytvářeného stínu. U libovolného pevného bodu (třeba vrchol do země zaražené tyče) se totiž stín v průběhu dne pohybuje po přímce, takže stačí zaznamenat a spojit pouze tři body.

Vzhledem k tomu je velice pravděpodobné, že staré kultury své kalendáře zakládaly právě na termínech rovnodenností. Ty pak určovaly třeba začátek roku nebo datum Velikonoc. Lidé tyto přírodní jevy v minulosti hojně oslavovali, vydávali se na různá významná a posvátná místa, kde se obraceli ke svým bohům, a vykonávali zde obřady či rituály.

Podzimní rovnodennost představuje čas vyrovnanosti a hojnosti, kdy lidé sklízí svou úrodu a děkují za plody, které jim země poskytla. Jde o období, kdy se lidé obrací do svého nitra, ukončují staré projekty, hodnotí své úspěchy i neúspěchy a přemýšlejí o budoucnosti. Teplé dny rychle střídají chladné noci, listy na stromech postupně začínají měnit barvu a světla ubývá.

Jak oslavovali podzimní rovnodennost Keltové?

Na území obsazeném keltskými kmeny, které ctily koloběh roku, byl svátek podzimní rovnodennosti známý jako Mabon, Alban Elfed nebo také Meán Fómhair. Tento název vychází z velšského jména Mabon, což odkazuje na boha světla a syna Matky Země známé jako Modron. Ten však krátce po narození zmizel ze světa do podzemí, tedy do lůna své matky. Tam je sice v bezpečí, ale půl roku zde musí hromadit síly, aby se mohl znovu zrodit, přišlo jaro a s ním i nové světlo.

Mabon navazuje na první oslavu sklizně, kterou je srpnový svátek Lughnasad. Jedná se tedy o jakési pokračování těchto oslav neboli druhý svátek sklizně, kdy se sklízí ořechy, jablka nebo vinná réva. Keltové si v tento den připomínali štědrost Matky Země, která jim poskytla dobrou úrodu a chutné plody. Tuto skutečnost přitom oslavovali na hostinách dobrým jídlem, hudbou a tancem.

Kromě posledních teplých dnů je Mabon také připomínkou začátku honů, takže kromě zemědělských božstev lidé uctívali i bohy lovu a zvěře. K typickým symbolům patřila vinná réva, ořechy, dýně, rohy hojnosti, ale hlavně jablka, která byla znakem obnoveného života. Co se týče barev, s Mabonem si lidé spojovali hlavně oranžovou, hnědou, zlatou a červenou.

Rostlinami charakteristickými pro Mabon se v případě Keltů staly bodláky, kapradiny, měsíčky, žaludy, růže nebo šalvěj. A jaké dodržovali na podzimní rovnodennost tradice? Jelikož se lidé v této době připravovali na zimu, keltské ženy obvykle na loukách vyhledávaly první ocúny, kterými si pak potíraly víčka a prsty, díky čemuž měly údajně v zimě lépe vidět na práci. Zároveň je neměly tolik bolet prsty z předení.

Jak uctívali podzimní rovnodennost Slované?

Také pro staré Slovany byla podzimní rovnodennost svátkem, kdy děkovali za úrodu a hojnost. Zároveň se loučili s teplými dny, užívali si babí léto a pozvolna se začínali připravovat na chladnou zimu. Součástí rituálů bylo obětování chleba nebo třeba kaše z obilí. Ukončení hospodářského roku pak doprovázela také velká hostina.

Podzimní rovnodennost Slované vnímali jako čas, kdy začínají na světě převládat temné síly. Zároveň věřili tomu, že v tento den nastává rovnost sil a je tedy nejlepší příležitost k tomu, aby si naklonili osud na svou stranu. Proto komunikovali se Sudičkami. Kromě toho se pak loučili s Mokoší, což je nositelka plodnosti, a vítali Moranu, která je symbolem zimy a smrti.

Oslavy podzimní rovnodennosti v antickém světě

Podzimní rovnodennost byla v dobách antiky spojována především s bílým topolem nebo s osikou, jejíž listy se chvějí. Z tohoto dřeva, které do Řecka údajně přivezl Herkules, se vyráběly štíty bojovníků. Bájný hrdina podle pověsti ověnčil svou hlavu ratolestmi bílého topolu poté, co zabil zlého obra Káka. Listy na jeho čele pak zbělely sálavým žárem, který toto monstrum vydávalo.

Kromě toho pak podzimní rovnodennost souvisí také s příběhem o Persefoně, která byla dcerou bohyně růstu a úrody Démétér. Jednoho dne ji však do podsvětí unesl Hádes a oženil se s ní. Protože Démétér zuřila, začala doba sucha a lidé i zvířata umírali. Zeus se pokusil vše napravit a vyjednal, že Persefona bude polovinu roku trávit se svým manželem a polovinu roku s matkou. Když tedy na jaře Persefona opouští podsvětí, vše kvete, ale když se na podzim vrací, příroda opět chřadne.

Co je rovnodennost?

Rovnodennost je okamžik, kdy je Slunce v rovině se zemským rovníkem, takže osvětluje severní i jižní polokouli pod stejným úhlem a zároveň svítí i na oba zemské póly, kde se střídá polární den a noc. Slunce vychází přesně na východě a zapadá na západě, přičemž v poledne na rovníku přechází přes nadhlavník. Den je téměř stejně dlouhý jako noc (12 hodin).

Na jaký termín připadá rovnodennost?

Existují dvě rovnodennosti – jarní a podzimní. Zatímco ta jarní představuje přechod astronomické zimy v astronomické jaro, ta podzimní je přechodem astronomického léta v astronomický podzim. Na severní polokouli je jarní rovnodennost v březnu (20. nebo 21. března) a podzimní připadá na září (22. nebo 23. září). Na jižní polokouli je to naopak.

Kdy začíná podzimní rovnodennost?

Termín podzimní rovnodennosti je variabilní, a to kvůli odchylkám mezi běžným a astronomickým kalendářem. Typicky připadá na 22. nebo 23. září, ale vzácně může být i 21. září nebo 24. září. V roce 2022 se podzimní rovnodennost odehraje 23. září ve 3 hodiny a 5 minut. Slunce v tu dobu vstoupí do znamení Vah.

Jak oslavovali podzimní rovnodennost Keltové a Slované?

Jelikož se dají termíny rovnodennosti snadno určit, staré kultury na nich zakládaly své kalendáře. Tu podzimní pak oslavovali jako čas vyrovnanosti a hojnosti, kdy se sklízí úroda a je nutné zemi poděkovat za dary, které lidem poskytla. Keltové nazývali podzimní rovnodennost Mabon či Alban Elfed a pořádali velké hostiny. Slované děkovali za úrodu a obětovali chleba nebo kaši z obilí.