LETNÍ SLUNOVRAT 2022: Kdy začíná astronomické léto?

0

Těšíte se na nejdelší den roku, který oficiálně odstartuje astronomické léto? Tento moment, jenž signalizuje návrat životadárného tepla, již odpradávna oslavovali zástupci všech evropských kultur, ale i lidé ve zbytku světa. Prozradíme, kdy je letní slunovrat 2022, proč se jeho termín čas od času mění a jaké tradice během letního slunovratu dodržovali Slované nebo třeba Keltové.

Co je to slunovrat?

Astronomický termín slunovrat (latinsky solstitium) se používá jako označení pro okamžik, kdy má Slunce vůči rovníku buď největší (při letním slunovratu), nebo naopak nejmenší deklinaci (při zimním slunovratu). Ta udává úhlovou vzdálenost rovnoběžky, na které se nachází určité nebeské těleso, právě od světového rovníku. Na severní polokouli je kladná, na jižní poté záporná.

Letní a zimní slunovrat tedy souvisí s náklonem zemské osy od roviny oběhu Země kolem Slunce a nikoliv s tím, jak daleko se Země od Slunce nachází (přestože si to mnozí lidé myslí). Jedná se o momenty, kdy Slunce dosahuje buď nejsevernějšího, nebo naopak nejjižnějšího bodu své pomyslné dráhy, kterými jsou obratník Raka (na severu) a obratník Kozoroha (na jihu).

České slovo slunovrat je odvozené od ročního pohybu Slunce vycházejícího nad obzorem. Poté, co během letního slunovratu dospěje k nejsevernějšímu bodu, se začíná po obzoru postupně vracet směrem na jih. K tomu nejjižnějšímu bodu pak dospěje během zimního slunovratu, což je moment, kdy se opět obrací směrem k severu.

Letní slunovrat

Jako letní slunovrat se označuje okamžik, kdy na severní polokouli začíná astronomické léto (tedy první letní den) a kdy je nejdelší den a nejkratší noc. Na severní polokouli obvykle nastává 20. nebo 21. června, ale výjimečně může připadnout i na jiné datum. Na jižní polokouli je to pak samozřejmě zcela obráceně a v tomto termínu nastává zimní slunovrat.

Během letního slunovratu dosahuje Slunce obratníku Raka (přechází ze souhvězdí Blíženců do souhvězdí Raka), v poledne vystupuje nejvýše a jeho paprsky dopadají kolmo na zemi právě na obratníku Raka. Země se pohybuje v téměř nejvzdálenějším bodě oběžné dráhy kolem Slunce, které v tento den dosahuje nejsevernějšího bodu své pomyslné dráhy.

Pokud jde o to, jaká je na letní slunovrat délka dne a noci, den trvá více než 16 hodin, zatímco noc pouze něco přes 7 hodin. Noci v tomto období jsou na našem území velice světlé. Nikdy se totiž úplně nesetmí a objevuje se pouze tzv. astronomický soumrak, kdy je sice na první pohled noc, ale obloha není tak tmavá jako jindy a hvězdy jsou vidět špatně.

Na severním polárním kruhu se v den letního slunovratu o půlnoci Slunce dotýká horizontu, aniž by zapadlo, zatímco na jižním polárním kruhu se v poledne dotýká horizontu, aniž by vyšlo. Na severním pólu touto dobou vrcholí polární den a na jižním zase polární noc. Konkrétně pak letní slunovrat 2022 nastává 21. června v 9 hodin 14 minut světového času (UT).

Letní slunovrat v následujících letech:

  • 2023 – 21. června, 14:58 UT,
  • 2024 – 20. června, 20:51 UT,
  • 2025 – 21. června, 2:42 UT,
  • 2026 – 21. června, 8:24 UT,
  • 2027 – 21. června, 14:11 UT,
  • 2028 – 20. června, 20:02 UT,
  • 2029 – 21. června, 1:48 UT,
  • 2030 – 21. června, 7:31 UT.

Proč se termín letního slunovratu mění?

Datum, kdy je slunovrat (ať už ten zimní, nebo letní), se může v průběhu času měnit. Letní slunovrat nejčastěji nastává 20. nebo 21. června, ale vzácně k tomu dochází i 22. června (naposledy v roce 1975, příště roku 2203) nebo dokonce 19. června (dle Juliánského kalendáře naposledy roku 775, další výskyt pak v roce 2487).

Důvodem, proč termín letního slunovratu není každoročně stejný, jsou odchylky mezi běžným a astronomickým kalendářem. Kalendářní rok totiž trvá 365 dní (a jednou za 4 roky pak 366 dní), ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní, 5 hodin a 49 minut. Proto se letní slunovrat každý rok o něco opožďuje a celé se to pak dorovnává přestupnými roky, přičemž může dojít ke změně data.

K velice pomalým změnám navíc dochází i kvůli změnám zemské dráhy. Ty jsou také důvodem, proč je léto nejdelším z ročních období a postupně se ještě o něco prodlužuje (ač opravdu velice pomalým tempem). Například do roku 3000 by se mělo léto prodloužit až o 6 hodin a 29 minut a v roce 4000 bude dokonce o 6 hodin a 43 minut delší, než se začne opět zkracovat.

Jaký má letní slunovrat význam a historii?

Slunovraty byly již od nepaměti předmětem oslav po celém světě, a to zcela nezávisle na kulturách, které v jednotlivých oblastech dominovaly. Cykly plynoucí od zimního do letního slunovratu a zase naopak si pak lidé často spojovali s přízní bohů.

Důvodem, proč vítali zimní slunovrat, byl příchod delšího dne, ústup chladných dní a lepší podmínky pro pěstování plodin. Letní slunovrat si zase spojovali s příchodem životadárného tepla, se začátkem sklizně čerstvých plodin, s odchodem sněhu a ledu, ale obecně také s plozením a příchodem mláďat. Jak tedy oslavovali letní slunovrat Slované nebo třeba Keltové?

Keltský slunovrat

Pokud jde o to, jaké dodržovali na letní slunovrat tradice Keltové, v jejich kultuře se jednalo o svátek označovaný jako Alban Hefin, Midsummer, Meán Samhraidh či Litha. Lidé si pak připomínali triumf slunečního boha Mabona, jenž se zrodil během zimního slunovratu, při jarní rovnodennosti porazil temnotu a v době letního slunovratu neomezeně vládl.

Bohu Mabonovi a bohyni Matce Keltové obětovali na jejich počest a zároveň zapalovali posvátné hranice, kolem nichž společně tančili. Chtěli tak dosáhnout toho, aby moc světla vydržela co nejdelší dobu. Z kopců se poté spouštěla hořící kola a s hořícími větvičkami lidé divoce točili, čímž chtěli napodobit Slunce a jeho pohyb na nebi.

Dále pak do kytic a otepí Keltové svazovali vonné byliny, které zapalovali a žehnali jimi svému dobytku. Uhlíky z ohňů později rozhazovali na pole, což mělo zajistit dobrou úrodu, a pořádali i čarodějné svatby, tedy nevázané radovánky, které měly podpořit sílu rodu. Kromě Slunce vzývali během slunovratu také vodu. Oltáře zasvěcené Slunci se proto velmi často nacházely blízko různých pramenů či studní a vodním zdrojům se vzdávala čest „odíváním“ do květin a větévek.

Slovanský slunovrat

Slované oslavovali letní slunovrat ještě dávno před příchodem do střední Evropy, tedy ve staré vlasti (Rusko, Polsko, Ukrajina), dříve než mnozí z nich přešli na křesťanskou víru. Jednalo se o takzvané kupadelné svátky, kdy uctívali oheň i vodu. První koupel ve studené vodě měla přivolat vláhu a dobrou úrodu, zatímco oheň zaháněl zimu a nevázanost měla zajistit pokračování rodu.

V kupadelných písních se pak často objevuje motiv spojení ohně a vody (tedy sňatku bratra a sestry), což jsou dva hlavní živly tohoto svátku. Lidé proto zapalovali hranice, pletli věnce a posílali je po vodě. Kromě toho hledali bájný kapradinový květ a jedli sváteční pokrm, kterým bylo pražmo. Symbolem letního slunovratu se pak stal modrožlutý květ černýše hajního.

Svatojánské svátky

V Evropě postupem času letní slunovrat splynul se svatojánskými svátky oslavovanými v předvečer svátku Jana Křtitele, jehož narození si připomínáme 24. června.V Čechách se nicméně slunovrat podle pohanského způsobu slavil ještě dlouho po přechodu ke křesťanství. Postupem času pak došlo ke zvláštní situaci, kdy lidé slavili slunovrat po svém, ale zároveň uctívali Jana Křtitele.

Základ oslav ale zůstal prakticky stejný, protože lidé oslavovali především narození, život, víru a touhu.Hlavním prvkem, který se s tímto momentem pojil, se staly svatojánské ohně. Ty se pálily na kopcích, což symbolizovalo slunce v nadhlavníku, přeskakovaly se a zapalovala se v nich košťata. Dolů se pak shazovaly hořící sudy nebo hořící kola.

K dalším tradicím spojeným se svatojánskými svátky se pak řadil také sběr léčivých a posilujících bylin, které v době letního slunovratu údajně mají největší účinky. Lidé mimo jiné užívali halucinogenní mandragoru, prováděli milostná kouzla, pili velké množství alkoholu a hledali zlaté kapradí. Zároveň věřili, že se otevírají brány mezi světem živých a světem mrtvých.

Během svatojánské noci se pak někteří rozhodli zkusit štěstí a najít poklad. Mohli ale přitom narazit na bludičky, které lákaly do bažin, nebo překročit bludný kořen a úplně zabloudit. Divoženky a bosorky údajně vyměňovaly lidské děti za vlastní a svým zpěvem či tancem lákaly mládence do lesa, kde je utancovaly a roztrhaly. Světlušky pak představovaly duše nekřtěňátek (dětí, které zemřely, aniž by je rodiče stačili nechat pokřtít).

Zimní slunovrat

Jako zimní slunovrat (na jižní polokouli letní slunovrat) se označuje moment, kdy nastává astronomická zima a na severní polokouli je nejkratší den a nejdelší noc. Slunce vůči světovému rovníku zaujímá nejmenší deklinaci a na své pomyslné pouti oblohou dosahuje nejjižnějšího bodu, tedy obratníku Kozoroha.

Stejně jako v případě letního slunovratu je termín toho zimního pohyblivý. Nejčastěji se jedná o 21. nebo 22. prosince, ale vzácně to může být také 20. prosince (naposledy roku 1697, příště v roce 2080) nebo 23. prosince (posledně v roce 1903, následně až roku 2303). Zimní slunovrat 2022 přitom proběhne 21. prosince v 21:48 UT.

Co je slunovrat?

Slunovrat (latinsky solstitium) je astronomický termín, který označuje okamžik, kdy má Slunce vůči rovníku největší, nebo naopak nejmenší deklinaci. Během letního slunovratu Slunce dosahuje nejsevernějšího bodu své pomyslné dráhy (obratníku Raka), zatímco při zimním slunovratu dosahuje nejjižnějšího bodu (obratník Kozoroha).

Kdy je letní slunovrat?

Letní slunovrat je okamžik, kdy na severní polokouli začíná astronomické léto. Jedná se tedy o moment, kdy je nejdelší den a nejkratší noc, zatímco na jižní polokouli je to obráceně. Slunce dosahuje obratníku Raka, v poledne vystupuje nejvýše a den trvá více než 16 hodin. Letní slunovrat 2022 připadá na 21. června v 9 hodin 14 minut světového času (UT).

Proč se datum letního slunovratu mění?

Letní slunovrat obvykle nastává 20. nebo 21. června, ale vzácně to může být i 22. června nebo 19. června. Důvodem jsou odchylky mezi běžným a astronomickým kalendářem, kdy kalendářní rok trvá 365 či 366 dnů, ale Slunce oběhne Zemi za 365 dní, 5 hodin a 49 minut, což se později dorovnává právě přestupnými roky. Kromě toho pozvolna dochází i ke změnám zemské dráhy.

Jak oslavovali letní slunovrat naši předci?

Letní slunovrat si lidé v minulosti spojovali hlavně s příchodem životadárného tepla, se začátkem sklizně, s odchodem sněhu a ledu, ale i s plozením a mláďaty. Keltové oslavovali slunečního boha Mabona, jenž porazil temnotu, a zapalovali posvátné hranice. Slované zase uctívali oheň i vodu a jejich spojení. V Evropě postupem času oslava slunovratu splynula se svatojánskými svátky.