VÝSADBA OVOCNÝCH STROMŮ NA PODZIM: Proč na podzim a jak na to?

Rádi byste svou zahradu obohatili o nové ovocné stromky, ale marně přemýšlíte, kdy to provést, aby se správně uchytily? Podle zahrádkářů je nejlepším časem pro jejich výsadbu podzim, ale u některých druhů je to možné udělat také na jaře. Prozradíme, jak se provádí sázení ovocných stromů na podzim a na jaře, jak ochránit mladé stromky před mrazem nebo jak chránit stromky proti okusu.

Kdy je nejlepší sázet ovocné stromy?

Ovocné stromy jsou mezi pěstiteli velice oblíbené, protože se jim za správnou péči odmění bohatou úrodou chutného ovoce, ale zároveň plní na zahradě okrasnou funkci. Aby se jim však na zahradě dobře dařilo, je nutné dobře se o ně starat a zajistit jim prostřednictvím správné výsadby vhodné startovací podmínky. Obecně se jejich sázení provádí ve dvou termínech:

  • Podzimní výsadba ovocných stromů – tento způsob je obecně považován za vhodnější, protože dřeviny se rychleji aklimatizují. Také brzy přecházejí do vegetačního klidu a během jarních měsíců pak bez problémů obrazí. Dejte si však pozor, abyste ovocné stromy nevysazovali příliš pozdě, protože by je pak mohl poškodit mráz.
  • Jarní výsadba ovocných stromů – jedná se o druhou možnost sázení ovocných stromků, která dává dřevinám delší čas pro přípravu na zimu. Používá se hlavně v případě citlivějších druhů, kam patří například meruňky či broskvoně.

Výše zmiňované informace se vztahují na stromy, které se prodávají v prostokořenné variantě, což znamená, že jejich kořeny nejsou obaleny zeminou. Pokud se rozhodnete zainvestovat a koupit si dražší dřeviny s kořenovým balem, jejich výsadba není tak omezená. Jako kontejnerované se přitom často prodávají třeba stromy sloupovitého tvaru.

Sázení ovocných stromů na podzim

Zahrádkáře často trápí otázka, kdy sázet ovocné stromy na podzim. Optimální dobou pro podzimní sázení ovocných stromů je konec října či začátek listopadu. V každém případě by se mělo jednat o čas vegetačního klidu, tedy o chvíli, kdy se venku výrazněji ochladí a opadává listí. Půda ovšem nesmí být do hloubky promrzlá, protože byste pak nebyli schopní stromek zasadit a na zahradě by se neuchytil.

Přestože v říjnu mohou přicházet první podzimní mrazíky, zemina promrzne pouze povrchově do hloubky zhruba 2 až 3 centimetrů. Půda v nižších vrstvách ovšem stále bývá dostatečně teplá, aby se kořeny vašich sazenic ujaly. Výhodou podzimní výsadby je pak skutečnost, že rostlina pak v zimě využívá vláhu ze sněhu, na jaře brzo obrazí a lépe se ujímá.

Pokud jde o to, jaké stromy se dají sázet na podzim, jde prakticky o všechny ovocné dřeviny. Pěstitelé nejčastěji touto dobou sázejí jabloně, hrušně, třešně nebo třeba angrešty a rybízy. U některých teplomilných druhů (například meruňky, broskvoně, mandloně nebo citlivější peckoviny) se ovšem vyplatí počkat do jara, kdy je půda o něco teplejší.

Sázení ovocných stromů na jaře

Pokud chcete svou zahradu ozdobit teplomilnými druhy ovocných stromů nebo jste zkrátka nestihli podzimní výsadbu, můžete se do toho samozřejmě pustit i na jaře. Stromy se touto dobou vysazují v období od března do května, ale vždy záleží na aktuálním počasí.  Výběr stanoviště a druh zeminy je pak dobré přizpůsobit konkrétnímu druhu dřeviny.

Výhodou jarní výsadby ovocných stromů je hlavně skutečnost, že do zimy budou mít hodně času na to, aby v půdě dobře zakořenily a připravily se na následující chladné období. Na druhou stranu se o ně ale musíte více starat a opravdu pravidelně je zalévat, protože jejich kořeny mají pouze omezenou schopnost přijímat vodu a letní sucha by jim mohla výrazně uškodit.

Jak správně zasadit ovocný strom?

Pokud jde o to, jaký by měla mít výsadba stromů postup, v první řadě byste si měli tuto akci dobře naplánovat. Prostokořenné dřeviny jsou citlivé na převoz i jakoukoliv manipulaci, takže by měly bez půdy strávit co nejkratší dobu. Když si je tedy přivezete domů za zahradnictví, příliš neodkládejte jejich výsadbu, protože jinak by kořeny proschly a stromy by se nemusely dobře ujmout.

Ještě než se pustíte do sázení ovocných stromů, měli byste jejich kořeny na několik hodin namočit do vody (ideálně zhruba na 12 hodin). Voda kořeny oživí a budou tak lépe připravené na to, co bude následovat. Kromě toho byste měli také odstranit všechny poškozené části kořínků a rostlinu tak oživit, díky čemuž se pak lépe ujme.

Kořínky se přitom dají zkrátit ostrým nožem nebo zahradnickými nůžkami, a to konkrétně až o jednu čtvrtinu. Všechny řezy by pak měly být kolmé na osu kořene a hladké. Pamatujte, že nepoškozené pletivo by mělo být vždy zdravé a bílé, zatímco to poškozené poznáte podle hnědého nebo dokonce černého zbarvení. Zkrátit byste pak měli i příliš dlouhé nebo příliš slabé kořeny.

Příprava stanoviště

Následně je čas připravit si vhodné místo, kam ovocné stromy zasadíte. Nejprve odstraňte travnatou plochu a veškerý plevel. Poté vykopejte dostatečně hlubokou a širokou jámu (dvojnásobnou oproti velikosti kořenového systému), do které se strom vejde až po kořenový krček (jde o místo, kde končí kořeny a začíná kmen). Oddělte přitom horní část půdy od spodní. Prvních 20 centimetrů bývá nejvíce provzdušněno. Tuto vrstvu se navíc vyplatí ještě obohatit o zahradnický substrát.

TOP:   CIBULE PRORŮSTAVÁ: Na co se hodí a jak ji pěstovat?

Výsadbovou jámu pak prolijte vodou a nechte tekutinu dobře vsáknout. Také je vhodné zajistit mladým stromkům oporu (dřevěný kůl), která se do jámy zatlouká ještě před výsadbou. Nově vysazené dřevinu jsou totiž velmi křehké a vlivem větru se ohýbají, což způsobí trhání jejich kořínků v zemi. Strom pak musí vynaložit příliš mnoho energie na jejich obnovu.

Při sázení ovocných stromů vždy myslete na to, že každá dřevina kolem sebe potřebuje mít dostatečný prostor. Například švestky, třešně či ořešáky tvoří velkou korunu, a proto by od sebe měly být vzdálené alespoň 10 metrů. Jabloně a hrušně tvoří čtvrtkmeny, takže by měly mít rozestup kolem 6 až 8 metrů, zatímco u polokmenů a vysokokmenů se doporučuje vzdálenost 8 až 10 metrů. Při pásové výsadbě to pak může být 2 až 2,5 metru.

Výsadba stromů do půdy

Pokud již máte připravenou výsadbovou jámu i vhodnou oporu pro novou dřevinu, je čas ovocný strom zasadit. Vložte jej tedy na místo, ale nezapomínejte, že je důležité, aby byl vysazený ve správné výšce. Mnozí lidé si totiž nevědí rady, jak hluboko zasadit stromek, a často v tom chybují, což může mít ale pro vaši novou rostlinu neblahé důsledky. Pamatujte tedy na pravidlo, že by měl být stromek zasazený zhruba ve stejné výšce, v jaké rostl ve školce.

Pokud bude dřevina umístěná příliš hluboko, může to oddálit její plodnost, což určitě u svých ovocných stromů nechcete. Příliš vysoko zasazené stromy zase mohou špatně zakořenit a často trpí suchem, protože se k jejich kořenům nedostává dostatek vláhy. Obecně se proto doporučuje, že místo, kde byl stromek naroubován, by mělo být alespoň 10 centimetrů nad povrchem půdy.

Počítejte také s tím, že po slehnutí půdy váš stromek klesne hlouběji, než jak jste ho vysadili. Proto se umisťuje vždy o něco výše. Rozložte pak kořenovou soustavu stromku do výsadbové jámy, prosypte zeminou a mírně stromkem potřásejte, aby se zemina dostala všude mezi kořeny. Tím zajistíte, že mezi kořeny nezůstanou žádné vzduchové kapsy a stromek bude stabilnější.

Nejprve dovnitř nasypte zeminu, kterou jste obohatili o substrát. Na dno také můžete umístit vrstvu uleželého kompostu a posypat ji zeminou. Dovnitř nicméně nepřidávejte žádná umělá hnojiva ani vápno, protože by to vedlo k uhynutí dřeviny. Průběžně zeminu mírně utlačujte, a jakmile bude jáma ze tří čtvrtin plná, půdu přišlápněte, aby ke kořenům postupně napevno přilnula.

Stromek pak dostatečně zalijte (asi 10 až 15 litry vody) dříve, než k němu přihrnete zbývající zeminu. Nakonec doplňte půdou i zbytek jámy a tentokrát ji už tolik nepřišlapujte. Kromě toho se doporučuje vytvořit kolem rostliny takzvanou zálivkovou mísu s vyvýšenými okraji, která zajistí, že se voda nerozteče do okolí, ale skutečně zavlaží kořeny.

Novou rostlinu pak upevněte k zatlučenému kůlu pomocí provázku nebo lýka. Po výsadbě je samozřejmě nutné ovocné stromy vydatně zalévat. V dalším roce se pak doporučuje začít s doplňkovým přihnojováním pomocí vícesložkových hnojiv (nebo případně prostřednictvím vyzrálého kompostu, který je nutné zapracovat do povrchové vrstvy zeminy).

Kdy ošetřit ovocné stromy?

Marně přemýšlíte, jak provádět řez ovocných stromů, které jste si na svou zahradu nově vysadili? V tom případě pamatujte na to, že zde částečně záleží na tom, kdy jste je zasadili. První řez by měl ovšem následovat brzy po výsadbě, a to v případě jarních i podzimních výsadeb. S jeho pomocí totiž zakládáte korunu budoucího stromu.

Vždy se snažte zachovat terminální výhon (středovou osu) a k němu zhruba 3 až 5 postranních výhonů, které se v budoucnu promění na nosné (hlavní) větve. Zkracování terminálních a postranních výhonů přitom podpoří jejich rozvětvení. Díky výchovnému prořezání bude koruna pevná a pravidelně rozložená.

Řez po podzimní výsadbě

Pokud sázíte ovocné stromy v podzimním období, řez nemusí být tak radikální jako na jaře. Je nutné zkrátit boční výhony podle jejich tloušťky a délky zhruba o jednu až dvě třetiny, přičemž koncové pupeny by měly směřovat ven z koruny. Terminální výhon pak seřízněte asi o polovinu až dvě třetiny. Kromě toho nezapomeňte odstranit konkurenční a poškozené výhony.

Pokud jde o řez duté koruny po podzimní výsadbě, zde odstraňte terminální výhon a ponechte na místě zhruba 3 až 5 bočních výhonů, které budou dostatečně odkloněné od střední osy a rovnoměrně rozložené do okolního prostoru. Jednotlivé výhony zkraťte zhruba o jednu až dvě třetiny, aby tvořily pomyslnou rovinu.

TOP:   SIBIŘSKÁ CIBULE: Na co se hodí a jak ji pěstovat?

Řez po jarní výsadbě

Jestliže jste se rozhodli pro jarní výsadbu ovocných stromů, řez by měl být zpravidla hlubší než na podzim. Provádí se tak, že nejprve odříznete dva až tři spodní výhony ve větevním kroužku. Následně na místě ponechte 2 až 3 výhony, které byste měli zakrátit na 2 až 3 dobře vyvinuté pupeny. Koncový pupen by měl vždy směřovat ven z koruny. Terminální výhon pak zkraťte asi o tři čtvrtiny tak, aby byl dlouhý 15 až 20 centimetrů. Ponechte na něm 3 až 4 pupeny pro založení nové koruny.

Chcete-li pěstovat stromy s dutou korunou, ponechte pouze 4 až 5 silných výhonů, které je nutné zakrátit na 2 až 3 pupeny. Ten koncový opět musí směřovat z koruny ven. Slabé a poškozené výhony odstraňte na místě větevního kroužku. Hluboký řez je důležitý k tomu, aby se strom v prvním roce dobře ujal. Pokud to neuděláte, hrozí, že zmenšený kořenový systém nebude schopný dostatečně zásobit nadzemní část vodou a živinami.

Zalévání ovocných stromů v zimě

Jelikož v zimním období dřeviny odpočívají, nároky na péči jsou minimální. Přesto je nutné i v této době rostliny zalévat, ale mnohem méně než po zbytek roku (nejlépe přes den, kdy jsou teploty o něco vyšší). Pokud v zimě prší nebo sněží (sněhová pokrývka funguje také jako ochrana daných rostlin), zálivku nemusíte tolik řešit a to samé pak platí i v době tání.

Ochrana stromů proti mrazu

Ovocné stromy a keře byste proti nástrahám chladného počasí měli chránit ideálně tak, že prokypříte půdu a přidáte vrstvu surového kompostu, v němž ještě dobíhají rozkladné procesy. To podpoří práci půdních mikroorganismů a bude bránit zeminu před promrznutím. Stromy je navíc dobré pořádně zalít a přidat také mulč. Navrch se umisťuje třeba vrstva slámy, spadaného listí nebo mulčovací kůry. Sněhová pokrývka pak pomáhá chránit kořeny rostlin a dodává jim vláhu.

Ochrana stromků proti zvěři

Jakmile vysadíte na zahradu ovocný stromek, měli byste se postarat také o ochranu jeho kmene. Ten nejčastěji okusují zajíci, ale poškodit ho mohou i další zvířata, jako je například pasoucí se skot nebo spárkatá zvěř (jeleni, daňci, srnci, mufloni, kamzíci nebo třeba prase divoké). Stejně tak můžete kmenu uškodit i vy sami třeba při obdělávání půdy pomocí strojů.

Ochrana kmene stromů se provádí například pomocí různých chráničů, které se vyrábějí z mnoha materiálů. Tyto obaly (papírové, plastové, dřevěné či z pletiva) navíc mohou sloužit i jako ochrana stromu proti sečení, proti psům nebo kočkám a zároveň v předjaří brání jeho kmen před vlivy počasí (hlavně při kolísání teplot, kdy během dne na strom praží slunce, ale v noci přicházejí mrazy).

Pěstitelé se také často zajímají, čím natřít stromky proti okusu. K dispozici je momentálně chemický nátěr proti okusu stromků zvěří (například Aversol, Morsuvin či Cervacol Extra, což se hodí proti zimnímu okusu) nebo postřik speciálním vodou ředitelným přípravkem (opět je možné použít Aversol nebo také přípravek STOP Z či Trico, což pomůže proti letnímu okusu). V předjaří se pak stromy natírají vápenným mlékem, které má bílou barvu, což odráží sluneční paprsky.

Sledujte novinky webu RadimeJAK.cz na Googlu a Seznamu!

Kdy sázet na podzim ovocné stromy?

Na podzim se ovocné stromy vysazují v období od druhé poloviny října zhruba do poloviny listopadu. Mělo by jít konkrétně o čas vegetačního klidu, kdy půda ještě není do hloubky promrzlá. Na podzim se přitom vysazují hlavně jabloně, hrušně, angrešty nebo třeba rybízy. Výhodou je skutečnost, že se dřeviny rychle aklimatizují a během jarních měsíců rychle obrazí.

Kdy sázet na jaře ovocné stromy?

Výsadba ovocných stromů se někdy provádí také na jaře, a to konkrétně od března do května. Důvodem může být třeba to, že jste nestihli zasadit stromky v podzimním období, které se pro tuto činnost obecně doporučuje. Jarní sázení se ovšem hodí také pro teplomilné stromy, jako jsou například meruňky, broskvoně a citlivější peckoviny.

Jak správně sázet ovocné stromy?

Před samotnou výsadbou je dobré namočit kořeny na několik hodin do vody a zároveň zkrátit kořínky a odstranit poškozené části. Poté byste měli připravit dostatečně hlubokou a širokou jámu, kterou prolijete vodou a obohatíte o kompost. Stromky se sázejí tak vysoko, jak rostly ve školce. Důležité je, aby se zemina dostala všude mezi kořeny, a kromě toho je nutné stromky dostatečně zalévat.

Kdy natřít stromky proti okusu?

Vaše nově zasazené ovocné stromy mohou ohrozit různá zvířata, kam patří například zajíci, skot, jeleni, srnci nebo divoká prasata. Z toho důvodu se doporučuje dřeviny chránit pomocí obalů z různých materiálů. Kromě toho ale můžete použít chemický nátěr proti zimnímu okusu nebo postřik vodou ředitelným přípravkem proti letnímu okusu.