ZIMNÍ SLUNOVRAT: Kdy nastává a jaké jsou tradice?

Těsně před Vánocemi, na které se lidé každoročně velmi těší a připravují, nás čeká také nejdelší noc roku. Tuto událost označovanou také jako zimní slunovrat již v dávných dobách oslavovali zástupci různých evropských i mimoevropských kultur. Prozradíme, kdy je zimní slunovrat 2023, jak dlouhá bude tou dobou noc a jaké se dodržují na zimní slunovrat tradice.

Mohlo by vás také zajímat:

Co je slunovrat?

Jako slunovrat se označuje moment, kdy má Slunce k rovníku buď největší (během letního slunovratu), nebo naopak nejmenší deklinaci (v průběhu zimního slunovratu). Tato veličina představuje úhlovou vzdálenost rovnoběžky, na níž se nachází vybrané nebeské těleso, od světového rovníku. Na severní polokouli přitom bývá kladná, zatímco na té jižní je záporná.

Letní a zimní slunovrat tedy nesouvisí s tím, jak je Země od Slunce v danou dobu daleko, i když si to spousta lidí stále myslí. Tyto události se naopak vztahují k náklonu zemské osy od roviny oběhu naší planety kolem Slunce. Jsou to pak konkrétně okamžiky, kdy Slunce dosáhne buď nejsevernějšího, či naopak nejjižnějšího bodu své dráhy, což je obratník Raka (sever) a obratník Kozoroha (jih).

Zatímco latinsky se slunovrat označuje jako solstitium, český výraz odkazuje k ročnímu pohybu Slunce, které vychází nad obzorem. Když potom v době letního slunovratu dosáhne nejsevernějšího bodu, začne se zase postupně vracet směrem k jihu. Jakmile dospěje k nejjižnějšímu bodu, čemuž říkáme zimní slunovrat, opět se obrátí a bude směřovat k severu.

Zimní slunovrat

Zimní slunovrat představuje okamžik, kdy na severní polokouli začíná astronomická zima (jedná se tedy o první zimní den) a kdy je nejkratší den a nejdelší noc. V našich končinách obvykle nastává 21. nebo 22. prosince, ale výjimečně to může být i jiný den. Na jižní polokouli je pak samozřejmě vše obráceně, takže v tomto termínu přichází letní slunovrat a začíná astronomické léto.

Během zimního slunovratu dosahuje Slunce obratníku Kozoroha (přechází ze souhvězdí Střelce do souhvězdí Kozoroha), postupně putuje k zenitu (nadhlavníku) a jeho paprsky pak dopadají kolmo na zemi právě na obratníku Kozoroha. Jde o moment, kdy se daná polokoule nejvíce odchýlí od Slunce, které dosahuje nejjižnějšího bodu své pomyslné dráhy a také nejnižší polední výšky nad obzorem.

Konkrétně zimní slunovrat 2023 nastává 22. prosince ve 3 hodiny 27 minut světového času (UT). Pokud jde o to, jaká je na zimní slunovrat délka dne a noci, noc trvá téměř 16 hodin, zatímco den pouze něco kolem 8 hodin. Od tohoto okamžiku se ovšem začínají dny pomalu prodlužovat, dokud opět nedojde k letnímu slunovratu.

Na severním polárním kruhu se v den zimního slunovratu Slunce v poledne dotýká ideálního horizontu, vlivem atmosférické refrakce však východ nastává zhruba hodinu před polednem. Na jižním polárním kruhu se Slunce dotýká ideálního horizontu o půlnoci, ale ze stejného důvodu bývá obraz Slunce výše. Na severním pólu touto dobou probíhá polární noc (Slunce je pod horizontem), zatímco na tom jižním probíhá polární den (Slunce je nad horizontem).

Zimní slunovrat v následujících letech:

  • 2024 – 21. prosince, 9:20 UT,
  • 2025 – 21. prosince, 15:03 UT,
  • 2026 – 21. prosince, 20:50 UT,
  • 2027 – 22. prosince, 2:42 UT,
  • 2028 – 21. prosince, 8:20 UT,
  • 2029 – 21. prosince, 14:14 UT,
  • 2030 – 21. prosince, 20:09 UT.

Proč se termín zimního slunovratu mění?

Termín, kdy je slunovrat (ať už ten zimní, nebo naopak letní), se v průběhu času různě mění. Ačkoliv zimní slunovrat nejčastěji připadá na 21. nebo 22. prosince, výjimečně to může být také 20. prosince (naposledy v roce 1697, příště roku 2080) nebo 23. prosince (naposledy roku 1903, následující výskyt až v roce 2303).

TOP:   VELIKONOCE 2024: Proč se slaví a kdy nás čekají?

Důvodem, proč se termín zimního slunovratu takto střídá, jsou odchylky mezi běžným kalendářem a tím astronomickým. Náš kalendářní rok trvá 365 dnů a jednou za čtyři roky potom 366 dnů. Země ovšem kolem Slunce oběhne přesně za 365 dnů, 5 hodin a 49 minut. Z toho důvodu se zimní slunovrat každoročně o trochu opožďuje a situace se vždy vyrovná během přestupného roku.

Velmi pomalé změny je pak možné zaznamenat také ve spojitosti se změnami zemské dráhy. Právě kvůli tomu dnes léto představuje nejdelší roční období a s postupujícími roky se neustále o něco prodlužuje, ačkoliv je to tak pomalé, že to člověk na vlastní kůži nezaznamená.

Jaký má zimní slunovrat význam?

Slunovraty bývaly již odpradávna oslavovány prakticky na celém světě, a to bez ohledu na konkrétní kulturu, která byla ve vybrané oblasti zrovna dominantní. Naši předkové totiž považovali zimní slunovrat za důvod k radosti, jelikož se podle nich jednalo o den znovuzrození Slunce, které jim přinášelo teplo, světlo a nový život.

Konkrétně oslavy zimního slunovratu byly spojené s vítáním delšího dne, protože až do letního slunovratu se bude noc neustále zkracovat a slunce bude svítit každý den o něco delší dobu. Kromě toho byli lidé samozřejmě nadšení z toho, že zima postupně začne ustupovat, přijdou teplejší dny a zlepší se také podmínky pro pěstování různých plodin.

Zimní slunovrat vždy doprovázely různé festivaly a rituály. Některé starověké památky, jako je například Stonehenge v Anglii, Newgrange v Irsku, Goseckův kruh v Německu, Tulum v Mexiku nebo Cahokia Woodhenge ve Spojených státech amerických, jsou dokonce spojeny s východem nebo západem slunce během této významné události.

Zimní slunovrat a keltské oslavy

Na našem území v minulosti asi nejvíce oslavovali zimní slunovrat Keltové, kteří se věnovali například podobnostní magii. Aby podpořili příchod slunečních paprsků, vytvářeli různé sluneční symboly a zapalovali velké ohně, což mělo slunci dodat potřebnou energii.

Někde se také z lesa přinášelo vánoční poleno, které se polévalo pivem či medovinou, během zimního slunovratu se pak zapálilo a muselo vydržet hořet až 12 dnů, čímž se ošetřila největší temnota a domácnost byla chráněná proti působení zlých sil.

Zimní slunovrat a slovanské oslavy

V minulosti se zimní slunovrat v našich končinách stal významnou událostí také pro Slovany. Ti věřili, že po soumraku během nejkratšího dne roku umírá bůh Dažbog neboli Božic, což byl syn boha ohně Svaroga. Jelikož ale koloběh pokračuje, ještě v tu samou noc dojde ke znovuzrození mladého slunečního boha, jenž přichází spolu s rozbřeskem.

Vzhledem k tomu, že je sluneční bůh prozatím slabý, ještě nějakou dobu bude panovat zima, ale postupně zesílí a nakonec se mu podaří přemoci Moranu, což je vládkyně chladu a smrti. Tento cyklus byl pro Slovany velice důležitý a považovali jej za projev božské přízně. Zimní slunovrat si proto spojovali s různými zvyky, pověrami a tradicemi.

V předvečer daného svátku se pořádaly magické rituály, které se soustředily na věštění, což se ostatně v různých podobách zachovalo až do dnešní doby. Lidé chtěli vědět, co je v budoucnu čeká a nemine, takže rozkrajovali jablka a hledali hvězdičky, lili olovo nebo vosk, aby ve vzniklých tvarech četli svůj osud, nebo házeli střevícem, jenž údajně mohl prozradit, jestli se příští rok odstěhují.

Kromě toho lidé dříve věřili také tomu, že se během zimního slunovratu stírá hranice mezi světem živých a mrtvých, takže se v našem světě mohou volně pohybovat duše zemřelých. Proto raději prostírali při večeři také zesnulým členům rodiny, na jejichž počest si také připíjeli. Jelikož se ale předkové mohli objevit v jiné podobě, bylo nutné řádně pohostit také každého pocestného, který zaklepal na dveře.

TOP:   SVÁTEK MDŽ: Kdy a proč se slaví Mezinárodní den žen?

V době zimního slunovratu se však na svět mohli podívat také duchové z podsvětí, kteří již nebyli lidem tak příznivě nakloněni jako duše jejich blízkých. Jelikož takoví zlí duchové představovali velké nebezpečí, lidé se snažili chránit pomocí posvátného ohně, který měl všechno zlé zahnat na ústup. Kromě toho pak někteří věřili také v zázračnou ochrannou moc česneku a vykuřovali stavení očistnými bylinami nebo větvemi jehličnanů.

Zimní slunovrat a vznik Vánoc

Ve starověké Evropě (hlavně na severu) se během zimního slunovratu slavil svátek známý jako Yule. Lidé si v rámci jeho oslav nosili domů živé stromky, což mělo pomoci ochránit duchy dřeva před zmrznutím. Ty si pak zdobili drobnými sladkostmi, aby duchům příliš nevyhládlo. Na špičku navíc umisťovali pěticípou hvězdu jako symbol pěti živlů (voda, oheň, země, vzduch, vesmírná energie). Kromě toho své domácnosti zkrášlovali také jmelím, aby si zajistili zdraví, štěstí a plodnost.

Ačkoliv to mnozí netuší, svátek Yule se později přetransformoval v křesťanské Vánoce. Pohanské svátky byly postupem času zatlačeny do pozadí a zimní slunovrat jako takový zastínily oslavy příchodu Ježíše Krista na svět. I ten ovšem představuje lásku, světlo a novou naději, takže obě dvě tradice vlastně mají velmi podobnou symboliku.

Letní slunovrat

Pod názvem letní slunovrat (na jižní polokouli zimní slunovrat) se ukrývá okamžik, kdy nastává astronomické léto a na severní polokouli probíhá nejdelší den a nejkratší noc v celém roce. Slunce vůči světovému rovníku zaujímá největší deklinaci a na své pomyslné pouti oblohou dosahuje nejsevernějšího bodu, tedy obratníku Raka.

Podobně jako v případě zimního slunovratu je také tento termín pohyblivý. Letní slunovrat tedy nejčastěji nastává 20. nebo 21. června, ale vzácně to může být také 19. června (naposledy 775, příště 2487) nebo 22. června (naposledy 1975, příště 2203). Letní slunovrat 2024 přitom proběhne 20. června ve 20 hodin 51 minut světového času.

Sledujte novinky webu RadimeJAK.cz na Googlu a Seznamu!

Co je zimní slunovrat?

Jedná se o moment, kdy na severní polokouli nastává astronomická zima. Můžeme tedy pozorovat nejdelší noc v roce, která trvá až 16 hodin, a zároveň i nejkratší den. Slunce tou dobou dosahuje nejjižnějšího bodu své pomyslné dráhy, což je obratník Kozoroha, přičemž mívá také nejnižší polední výšku nad obzorem.

Kdy je nejkratší den v roce?

Zimní slunovrat v roce 2023 vychází konkrétně na 22. prosince ve 3 hodiny a 27 minut světového času. Tento termín ovšem není každý rok stejný, což souvisí s odchylkami mezi běžným a astronomickým kalendářem, ale také se změnami zemské dráhy. Zimní slunovrat tedy obvykle nastává 21. nebo 22. prosince, ale může to být i 20. prosince nebo 23. prosince.

Jaké bývaly na zimní slunovrat zvyky?

Zimní slunovrat v minulosti oslavovaly různé kultury na celém světě. V našich končinách to byli hlavně Keltové, kteří zapalovali velké ohně. Různé rituály pak prováděli i Slované, kteří věřili, že se během zimního slunovratu znovu narodí sluneční bůh Dažbog a stírá se hranice mezi světem živých a mrtvých. Prováděli tedy různé věštby a prostírali pro duše zesnulých členů rodiny. Kromě toho však pohané nosili domů i živé stromky a jmelí.

Co dělat při zimním slunovratu?

Pokud si chcete připomenout tradice spojené se zimním slunovratem, můžete si doma třeba zapálit svíčku nebo si pořídit větvičku jmelí. Také se doporučuje vyrazit někam do přírody, kde si budete moci tento astronomický jev opravdu užít. K oblíbeným místům patří například Stonehenge v Holašovicích, menhir Kamenný pastýř či hora Říp, ale magicky budou působit i jiné oblasti.