Co je Patizon a jak ho pěstovat?

Pokud se vám pěstování dýní již omrzelo nebo byste chtěli rozšířit své pěstební portfolio o další podobnou plodinu, rozhodně byste měli dát šanci patizonům. Tato zelenina totiž nejen skvěle vypadá, ale je i výborným základem pro zajímavé recepty. Prozradíme, jak chutná patizon, jaké má patizon využití v kuchyni a samozřejmě jak zvládá patizon pěstování v našich podmínkách.

Co jsou patizony?

Přestože spoustu lidí netradiční tvar patizonů na první pohled zaujme, mnohdy nemají ponětí, že se vlastně jedná o kultivar dýně (Cucurbita pepo), které se odborně říká tykev obecná. Tato stále oblíbenější zelenina, pro kterou se vžilo latinské označení Cucurbita pepo var. patissoniana, tedy patří do čeledi tykvovitých (konkrétněji do rodu tykev).

V současné době má patizon (také patison) druhy s různými plody, které se navzájem liší svým tvarem nebo zbarvením. Typicky se přitom jedná o zeleninu ve tvaru zploštělého disku, což na první pohled připomíná létající talíř (UFO). Její odstíny se pohybují od bílé přes žlutou až po oranžovou, ale jsou dostupné i kultivary se zelenými plody a jednotlivé disky mohou být také různě žíhané.

Mezi příbuzné druhy patří nejen oblíbené dýně, které se dnes používají jako dekorace i základ pro celou řadu zajímavých receptů, ale i další druhy zeleniny. Jde například o cukety a kapačky (Cucurbita pepo, varieta giromontiina), ale zařadit sem můžeme i tykev olejnou (Cucurbita pepo, varieta oleifera). Nepatří sem naopak lilek vejcoplodý (baklažán), což je rostlina z čeledi lilkovitých.

Jak vypadá patizon?

Podobně jako v případě dýní nebo cuket vytvářejí patizony rozvětvené keříky, které se vyznačují dutými plazivými stonky, liánovitými výběžky a poměrně velkými zelenými dlaňovitými listy. V jejich úžlabí se pak objevují výrazné žluté květy (samčí i samičí) a později také charakteristické plody diskovitého tvaru, které mají na okrajích specifické prohloubeniny. V závislosti na konkrétní odrůdě může být patizon žlutý, bílý, zelený nebo třeba žíhaný.

Jakou chuť má patizon?

Ačkoliv jste to možná nevěděli, patizony se dají jíst dokonce i se semeny a slupkou. Nejlepší jsou přitom dozrálé plody, které se dají v kuchyni upravit na mnoho různých způsobů. Nezralý patizon je pak většinou příliš křehký a jeho dužina bývá spíše moučná. Obecně pak plody mívají nasládlou chuť, která připomíná jiné tykve. Bývá nicméně jemnější než u dýně, ale o něco výraznější než v případě cukety, oproti které je patizon také méně vodnatý.

Jaké má patizon účinky na zdraví?

Patizony jsou z velké části tvořené vodou, která představuje až 90 % jejich obsahu. Dále pak zahrnují také řadu zdraví prospěšných látek, kam patří betakaroten, vitamín A, vitamín B6 a vitamín C nebo různé minerální látky (draslík, sodík, fosfor, vápník, železo). Kromě toho však obsahují také velké množství vlákniny, zatímco podíl sacharidů bývá poměrně nízký a nenajdete zde žádný cholesterol.

Dané plody působí na lidský organismus močopudně a detoxikačně, ale mají i další pozitivní účinky. Pomáhají nastartovat metabolismus, podporují správnou látkovou výměnu a mohou se tak stát dobrým pomocníkem při hubnutí. Také údajně snižují cholesterol a krevní tlak, podporují trávení (oproti jiným zeleninovým druhům člověka nenadýmají), brání zadržování vody v těle i vzniku otoků a mohou pozitivně ovlivnit zdravotní stav pacientů trpících revmatismem nebo dnou.

Podle mnohých výzkumů obsahuje patizon vitamíny, minerály a další látky s blahodárným vlivem na lidský organismus, což z něj činí jeden z hojně doporučovaných druhů zeleniny. Bývá prospěšný hlavně pro zdraví srdce a cév (obsahuje málo sodíku), takže hraje důležitou roli při prevenci různých kardiovaskulárních chorob. Snižuje například riziko aterosklerózy, infarktu nebo mozkové mrtvice.

Někdy však může ovlivnit patizon zdraví člověka i negativně, a to hlavně u pacientů, kteří se potýkají s nějakým ledvinovým či žlučníkovým onemocněním. Ačkoliv prospívá zdravému fungování různých orgánů, obsahuje také šťavelany, které mohou přispívat k tvorbě ledvinových kamenů, zvyšují riziko vzniku žlučníkových kamenů a zpomalují vstřebávání některých živin (například vápníku).

Jak pěstovat patizon?

Pokud vás zaujala tato rostlina, která si znovu získává oblibu českých zahrádkářů, jistě vás potěší, že je poměrně nenáročná na pěstování. Nemusíte být tedy žádným profesionálem, ale zvládnete ji vypěstovat i jako začátečník. Dobrou zprávou je pak také to, že vám stačí pouze jedna rostlinka, jelikož obsahuje samčí i samičí květy, takže zde dochází k samoopylení.

Oblíbené odrůdy:

• patizon Greendisc F1 – tmavě zelené zakulacené plody s jemným rýhováním,
• patizon Sunseance F1 – žluté žebernaté plody s pevnou dužninou a příjemnou chutí,
• patizon Snowdisc F1 – bílé plody s jemnou dužninou,
• patizon Delikates – bílé plody se smetanovou dužninou,
• patizon Patinova – bílé diskovité plody s pevnou, kompaktní dužninou,
• patizon Golden Marbre – zlatožluté pravidelné plody výborné chuti,
• patizon Disco – ploché, diskovité plody bílé barvy s bílou dužninou,
• patizon Glow F1 – zlatožluté plody s tmavším centrem hvězdicovitého tvaru,
• patizon Gizmo – plody s dvojitými výrůstky na obvodu.

Kam zasadit patizon?

Pokud si chcete na zahradě vypěstovat tuto zvláštní zeleninu, možná přemýšlíte, kam se vysévá patizon nebo třeba kdy pěstovat patizon, aby se mu u vás dobře dařilo. Ačkoliv je tato rostlina poměrně nenáročná a zvládne si s ní poradit i začátečník, budete jí muset věnovat dostatečné množství péče, protože jinak se plodů nedočkáte.

Patizony preferují slunná stanoviště se středně těžkou, hlinitou půdou. Dříve se hojně pěstovaly přímo na kompostu, kde měly dostatečný přísun potřebných látek, ale byly odsud zároveň schopné vytáhnout všechny živiny. Raději tedy zvolte kus zahrady, kde bude mít patizon klid, nebude se muset o prostor dělit s jinými druhy a v půdě najde dostatek organických látek bohatých na dusík.

Jestliže přemýšlíte, kdy se sází patizon, tyto rostliny dnes lidé pěstují z předpěstovaných sazenic, ale i z přímých výsevů na záhon. V rámci první varianty si semena patizonu můžete předpěstovat doma na parapetu v kelímcích či sadbovačích, a to již v průběhu dubna. Jakmile rostlinky vzejdou, ty nejsilnější nechte dorůst do stádia pravých listů a na záhon je vysaďte v polovině května (ve chvíli, kdy mají nejméně dva pravé listy), tedy až po zmrzlých.

Protože patizony patří mezi hodně odolné rostliny, není problém je vysévat přímo na záhon, což se ovšem doporučuje hlavně v teplých a chráněných polohách. Semena se v tomto případě vysévají zhruba do hloubky 25 až 30 milimetrů, a to konkrétně do hnízd po dvou nebo třech a do sponu zhruba 120 x 60 centimetrů. Nepokládejte je ovšem přes sebe, ale nechte každému trochu prostoru.

Jelikož patizony potřebují velké množství živin, doporučuje se také na podzim před výsevem záhon zrýt a obohatit o chlévský hnůj či kvalitní kompost. Zasazená semínka potom pečlivě zalévejte, aby mohla postupem času správně vyklíčit a proměnit se ve zdravé rostliny. Také pamatujte na to, že budou potřebovat větší množství živin.

Jak se starat o patizon?

Pokud rostlinkám věnujete dostatečnou péči a budete je pravidelně zalévat, porostou velmi rychle a odvděčí se vám velkým množstvím chutných plodů. Jedná se nicméně o teplomilnou zeleninu, kterou je dobré zpočátku chránit netkanou textilií, jež okolní půdu částečně prohřívá. Také si dávejte dobrý pozor na slimáky, kterým mladé rostlinky velice chutnají.

Sazenice patizonů jsou poměrně náročné na dostatečnou závlahu. Preferují situaci, kdy je půda neustále trochu vlhká. Proto se doporučuje zalévat je raději méně, ale o to častěji, a to ideálně večer a přímo ke kořenům (ne na listy ani na plody). Že rostlince chybí voda, pak poznáte podle toho, když začnou rychle uvadat a žloutnout její listy a zároveň se přestanou vyvíjet plody.

Během vegetace byste měli patizony také pravidelně přihnojovat, což se provádí zhruba jednou týdně. Používá se k tomu kvalitní kompost nebo třeba hnojivo pro dýně, cukety a okurky. Kromě toho se pak vyplatí také mulčování, které pomáhá udržet v půdě dostatek vláhy a brání rozrůstání plevelu. Ten je samozřejmě nutné průběžně likvidovat.

Kdy sklízet patizon?

Patizony mají poměrně krátké vegetační období, které trvá zhruba 70 dnů. Plody se pak sklízí většinou od poloviny července až do září, kdykoliv na ně budete mít chuť. Zpočátku se přitom doporučuje sbírat ještě nezralé plody několik dní po odkvětu, které mají v průměru 10 až 15 centimetrů. Tím podpoříte tvorbu dalších květů i plodů, čímž se zvyšuje úrodnost.

Teprve když se přiblíží podzim, je vhodné nechat si uzrát několik větších patizonů, které pak budete moci uskladnit k pozdějšímu využití. Zralý patizon poznáte jednoduše – pokud na tento plod zaklepete, musí znít dutě. Jeho slupka také bude tvrdší než u mladých plodů, přičemž musí být nepoškozená (bez výraznějších rýh a oděrek).

Patizony se neodřezávají nožem, i když by vás to k tomu mohlo svádět. Hrozí totiž přenos různých chorob, čemuž se pěstitelé chtějí za každou cenu vyhnout. U mladých plodů se proto doporučuje zeleninu jednoduše ukroutit. Jsou-li již patizony na podzim vyzrálejší, můžete si vzít na pomoc nůžky, protože kroucením byste mohli rostlinu poškodit.

Jak dlouho vydrží patizon?

Pokud chcete patizony uschovat na později, nesmíte je nechat přezrát. Ke skladování se ovšem nehodí ani příliš mladé patizony, které mají tenkou slupku a nejsou plně vyzrálé, takže jsou vhodné spíše k rychlejšímu zpracování. Vybírejte tedy spíše plody vyzrálejší, které mají pevnější slupku. Díky tomu vydrží klidně i po dobu několika měsíců a nezačnou se kazit.

Chcete-li patizony využít po delší době, v ideálním případě byste je měli uložit na suché a chladnější místo, jako je komora, veranda, chodba nebo půda. Vlhké sklepní prostory se k tomu naopak nehodí. V bytě pak můžete využít patizon jako dekoraci, která krásně ozvláštní jakoukoliv místnost. Pokud nechcete plody vystavovat, zabalte je do papíru a nechte schované v chladnějším pokoji.

Kromě toho mějte na paměti také to, že pokud na plodech objevíte tmavé skvrny nebo si všimnete plísně u stopky, k uskladnění se již rozhodně nehodí. Čerstvé patizony jsou pevné, ale dá se z nich poměrně jednoduše odstranit slupka (u těch mladých to dokonce vůbec není potřeba). Čím jsou však plody starší, tím budou tvrdší. Na rozkrojení pak budete potřebovat poměrně velkou sílu a ostrý nůž.

Patizon choroby

Pěstitelé často mívají strach, že u nich na zahradě podlehne patizon nemoci a žádné úrody se nedočkají. Tuto rostlinu nejvíce ohrožuje padlí, které poznáte podle bílého nebo šedého práškovitého povlaku a zvláštních skvrn na listech. Objevují se hlavně ke konci vegetace, kdy je nutné napadené listy odstranit a spálit, aby se choroba nešířila dále.

Abyste se tomuto problému zcela vyhnuli, dbejte na prevenci v podobě pravidelné zálivky. Také si můžete připravit postřik, a to tak, že smícháte 10 litrů teplé vody se 100 mililitry rostlinného oleje a 70 gramy prášku do pečiva. Hotovou směs pak třikrát za sebou aplikujte na rostliny s rozestupem tří dnů. Někteří pěstitelé ale doporučují vyzkoušet i postřik z česnekového odvaru.

Kromě toho pak mohou pěstování patizonů ohrozit i virózy, které na rostliny přenášejí mšice. Ty napadají především listy, které následně bývají silně zdeformované, ale i plody, na nichž se objeví zvláštní zelené kresby. Jelikož virózu není možné nijak odstranit, napadenou rostlinu budete muset zlikvidovat, aby se tato choroba nerozšířila i na ty další.

Na co je dobrý patizon?

Podařilo se vám vypěstovat velké množství patisonů, ale nevíte, jak s nimi naložit? V tom případě budete jistě rádi, že je patizon zelenina, která se dá v kuchyni využít na spoustu různých způsobů. Plody se totiž dají vařit, smažit, péct nebo blanšírovat, ale často se připravují také v páře. Navíc můžete jíst také jejich slupku či semena a hojně se nakládají do sladkokyselého nálevu.

Jak se připravuje patizon? K oblíbeným delikatesám v současné době patří právě malé nakládané patizony, které se zpracovávají podobně jako okurky. Mladé plody navíc můžete jíst i syrové a nastrouhat je třeba do zeleninového salátu. Z těch větších se pak dá udělat řada zajímavých pokrmů, kam patří například bramboráky, patizonové karbanátky nebo slané palačinky.

Kromě toho si lidé pochvalují také smažené patizony nebo třeba jednoduché řízky z patizonu (zelenina obalená v trojobalu). Z těchto plodů se nicméně připravují i chutné placičky na různé způsoby, přidávají se do polévek či zeleninových směsí a můžete je také zapéct v troubě s mletým masem, sýrem nebo další zeleninou. Strouhaný patizon se pak uplatní i v receptech s těstovinami, zatímco plátky můžete grilovat a vydlabaný plod se dá plnit různými ingrediencemi.