Jak úspěšně pěstovat Juku doma i venku?

Hledáte zajímavou pokojovku, která ozvláštní váš obývací pokoj či ložnici? Nebo snad chcete na zahradu vysadit rostlinu, jejíž vzhled přitáhne pohledy každého, kdo půjde kolem? V tom případě vsaďte na juku, což je nenáročná trvalka. Prozradíme, jaké druhy juky existují, jak zvládá juka pěstování na zahradě i v domácích podmínkách a jak se starat o juku, aby se jí u vás dobře dařilo.

Co je juka?

Juka (latinsky Yucca) je rod jednoděložných rostlin, které patří do čeledi chřestovité (Asparagaceae) stejně jako agáve, chřest, modřenec nebo zelenec. Konkrétně jej pak botanikové podle taxonomického systému APG III člení do podčeledi agávových (Agavoideae), jež zahrnuje řadu pouštních a suchomilných botanických rodů.

Pokud jde o vzhled, juky jsou vytrvalé rostliny, které mohou v závislosti na konkrétním druhu vyrůstat jako přízemní růžice vláknitých listů nebo jako stromky na kmínku. Ten pak může být větvený, ale nemusí, přičemž daný typ rostlin nápadně připomíná palmy. Také u nich ovšem listy vyrůstají v bohatých koncových růžicích.

Obecně bývají listy juky přisedlé, mají čárkovité až kopinaté čepele s celokrajným či zubatým okrajem a mohou být tuhé nebo dužnaté. Květy pak vytvářejí latovitá nebo hroznovitá květenství, jsou oboupohlavné a podpírají je listeny. Jejich okvětní lístky mají obvykle bílou nebo krémovou barvu (mohou ovšem mít také zelenavý nebo lehce purpurový nádech). Plodem je pak tobolka až bobule.

Kde rostou juky?

Rostlinný rod juka je přirozeně rozšířený na území Ameriky, a to konkrétně v jižní části Spojených států amerických, dále pak v Mexiku a v severní části Střední Ameriky. Na těchto místech zaujímají různé druhy stanovišť od vlhkých deštných pralesů až po horké a suché pouště nebo savany. Jako okrasné rostliny se však pěstují také v mnoha dalších světových oblastech, kam samozřejmě patří i Česká republika.

Ekologie

Juky se vyznačují speciálním mutualismem, kdy je opylují pouze motýli čeledi skvrnovníčkovití. Ti poté přenášejí pyl z tyčinek jedné rostliny na bliznu rostliny druhé a zároveň kladou dovnitř svá vajíčka. Když se z nich vylíhnou larvy, konzumují rozvíjející se semena, ale zbývá jich dost, aby se juky mohly množit.

Existují však i druhy skvrnovníčkovitých motýlů, jejichž chování je částečně odlišné. Rostliny tedy neopylují, ale přesto do nich kladou svá vajíčka. Dělají to z toho důvodu, aby juky ochránily motýlí potomstvo před přirozenými nepřáteli. Kromě toho navíc juky představují také hostitele housenek z rodu Megathymus.

Druhy juky

V současné době rozlišujeme více než 50 různých druhů rostlin z rodu juka, které najdete rozepsané na zahraničních stránkách portálu Plants of the World Online. Ty pak lze ještě rozdělit do několika specifických sekcí. Na našem území nicméně k nejznámějším druhům patří následující rostliny:

• juka vláknitá (Yucca filamentosa),
• juka obrovská (Yucca elephantipes či Yucca gigantea),
• juka krátkolistá (Yucca brevifolia),
• juka zobanitá (Yucca rostrata),
• juka sivá (Yucca glauca),
• juka nádherná (Yucca gloriosa),
• juka aloelistá (Yucca aloifolia),
• juka plihá (Yucca flacida),
• juka obloukolistá (Yucca recurvifolia),
• juka Torreyova (Yucca torreyi),
• juka Thompsonova (Yucca thompsoniana).

Juka vláknitá

Tento druh původně pochází z jihovýchodní části Spojených států amerických, kde roste především v teplejších oblastech. Na našem území se nicméně pěstuje již více než sto let, přičemž tato mrazuvzdorná juka dobře odolává našim podmínkám. Mezi lidmi si vysloužila pojmenování palmová lilie, ačkoliv ani s jednou z těchto rostlin nemá nic společného. Kromě toho se ale můžete setkat i s odbornými synonymy, jako je juka niťovitá nebo případně Yucca concava.

Co se týče vzhledu, juka vláknitá se vyznačuje především přízemní růžicí mečovitých listů, které mohou dorůstat do délky 40 až 100 centimetrů. Bývají poměrně tuhé, obvykle mají zelenou, modrozelenou nebo šedozelenou barvu a na konci jsou špičaté. Když jsou starší, poléhají směrem k zemi a obecně se z nich odlupují jednotlivá vlákna. Od června do srpna se pak objevují květenství, což jsou rozvětvené stvoly zakončené latami s kvítky krémově bílé barvy.

Juka krátkolistá

Dalším druhem je juka krátkolistá, která má podobu stromu s nezaměnitelnou siluetou. V přirozeném prostředí se s ní můžete setkat téměř výlučně v americké Mohavské poušti, přičemž v angličtině se pro ni používá označení Joshua Tree. To dali rostlině první mormonští kolonisté Kalifornie, když danou poušť procházeli, protože jim její větve připomínaly starozákonní příběh o prorokovi jménem Jozue. Dnes je daná rostlina i součástí názvu Národního parku Joshua Tree.

Juka krátkolistá je nejvyšším představitelem rodu juka. Typicky dorůstá zhruba do výšky 10 až 12 metrů a může se dožít stovek let. Jak je strom starý, je ovšem složité určit, protože zde nenajdete letokruhy (jedná se o svazky tisíců souběžných vláken). Listy o délce kolem 40 centimetrů vyrůstají na koncích větví v listových růžicích. Od března do dubna se pak objevují také hrozny bílých květů.

Juka zobanitá

Jestliže vás zajímá juka stromová, která obohatí vaši zahradu o netradiční dominantu, dejte šanci tomuto druhu. Juka zobanitá běžně dorůstá do výšky 1,5 až 3 metrů a často mívá nevětvený kmen. Na jeho konci se pak objevuje růžice listů ocelově modrostříbrné nebo modrozelené barvy, které jsou obvykle 40 až 60 centimetrů dlouhé, tuhé a zakončené pichlavou špičkou.

U nás je tento druh oblíbený hlavně proto, že je daná juka mrazuvzdorná. Trvá poměrně dlouho, než ukáže první květy, které jsou velice podobné jako u juky vláknité. Bývají tedy velké, jemně vonné a béžově nebo krémově bílé a jsou seskupené v mohutných vzpřímených latách. Po odkvětu se kmen může rozdvojit, ale není to pravidlem. Když rostlina zestárne, spodní listy začnou sesychat a svěsí se dolů, čímž vytvoří jakousi suknici.

Juka obrovská

Jako pokojová rostlina se u nás dnes hojně pěstuje juka obrovská, která má charakteristickou palmovitou formu. Vyznačuje se tedy silným zdřevnatělým kmenem, na němž roste jedna nebo více koncových růžic tvořených dlouhými ostrými listy zelené barvy. Ve svém přirozeném prostředí, což je hlavně území Mexika a Střední Ameriky, může dorůstat až do výšky 12 metrů, ale jako pokojovka bývá nízká. Obecně roste spíše pomalu a hlavně do výšky.

Červená juka

Kromě výše zmiňovaných druhů existuje ještě rostlina, která je známá jako juka červená (Hesperaloe parviflora). Ve skutečnosti ovšem není součástí rodu Yucca, ale patří k rodu Hesperaloe, jak už napovídá její botanický název. Právě z toho důvodu se jí v angličtině říká redflower false yucca (červenokvětá falešná juka).

Jaké má juka využití?

Juky se v současné době hojně pěstují jako okrasné rostliny, a to v zahradách i domácnostech. Pro velké množství druhů ovšem platí také to, že některé z jejich částí jsou jedlé (například plody, semena nebo květy). Sušené listy a vlákna z kmene juky se pak vyznačují nízkou teplotou vznícení, kvůli čemuž jsou tyto rostliny vhodné jako pomůcka pro rozdělávání ohně třením dřev.

Ve venkovských apalačských oblastech se některé druhy juky používaly také jako jakési věšáky na maso. Tvrdými listy s ostrou špičkou se maso propichovalo a následně zauzlovalo, přičemž na vzniklou smyčku se pak maso zavěšovalo v udírnách nebo na místech, kde mělo být nasoleno. Z vláken se ale také dají vyrobit provazy nebo šicí nitě.

Ve Střední Americe se běžně konzumují květní plátky juky, ale nejprve je nutné odstranit tyčinky a bliznu, protože jsou příliš hořké. Následně se květy blanšírují a připravují se různými způsoby. Na některých místech lidé ovšem jedí i jemné špičky stonků a extrakt z juky se používá také jako pěnidlo do nápojů, jako je například soda.

Pěstování juky

V závislosti na tom, o jaký konkrétní druh jde, se rozlišuje pokojová juka a venkovní juka. Uvnitř lidé pěstují především juku obrovskou, zatímco na zahradách dominuje hlavně juka vláknitá, co se týče přízemních druhů, nebo juka zobanitá na kmínku. Pěstování těchto druhů není příliš náročné, ale přesto byste měli rostlinám věnovat dostatečnou péči.

Juka pokojová pěstování

Jako pokojovka se dnes pěstuje především juka obrovská, což je teplomilná rostlina na kmínku, která má ráda slunná i polostinná stanoviště. Jako pokojová rostlina juka nejlépe prosperuje při běžné teplotě kolem 20 až 25 °C, ale poměrně dobře se dokáže přizpůsobit i různým teplotním změnám. V letních měsících navíc skvěle prospívá také na zahradě, na terase nebo třeba na balkoně.

Jak vybrat pokojovou juku?

Juka v květináči dokáže dodat vnitřnímu prostoru zcela jiný nádech, díky čemuž je v českých domácnostech velice oblíbená. Tuto rostlinu dnes zakoupíte prakticky v každém květinářství a zahradnictví, ale při jejím výběru byste měli být vždy opatrní. Juka obrovská by totiž neměla mít žluté ani nahnědlé listy, její substrát by neměl být přemokřený a rostlina také nesmí na první pohled působit povadle.

Jak se starat o pokojovou juku?

Pokud chcete, aby zvládla juka pěstování doma, budete jí muset věnovat potřebnou péči. V interiéru rostlina potřebuje co nejsvětlejší místo a běžnou pokojovou teplotu. V létě ji pak můžete přenést na zahradu, balkon či terasu, ale udělejte to teprve v druhé polovině května, kdy již nehrozí přízemní mrazíky, abyste rostlině zbytečně neublížili.

Pokud jde o vhodné venkovní stanoviště, nejlepší je místo chráněné před plným sluncem, průvanem a deštěm, které je dostatečně světlé. V zimě palma juka preferuje nižší teploty, které by ovšem neměly klesnout pod 10 °C. Z toho důvodu ji lidé často umisťují do zimních zahrad, prosklených lodžií nebo třeba někam na chodbu.

Juka zálivka

Substrát juky obrovské by měl být neustále mírně vlhký, ale tato rostlina je velice citlivá na přemokření. Proto ji vždy zalévejte až v momentě, kdy se vám bude zdát vrchní vrstva zeminy proschlá (zhruba jednou týdně). Také pamatujte na to, že přebytečná voda musí z květináče odtékat, takže je dobré do květináče vložit vhodnou drenáž nebo štěrk.

Pokud je v létě opravdu horko, je nutné juku zalévat častěji, což platí jak v interiéru, tak i na zahradě, balkoně či terase. V zimě naopak rostliny přecházejí do klidové fáze, kdy byste měli zálivku omezit. Obvykle stačí juku zavlažovat jednou za čtyři týdny, ale vždy samozřejmě záleží na jejím aktuálním stavu. Jestliže špičky listů začínají hnědnout, rostlina trpí nedostatkem vody.

Hnojení juky

Pokud jste se pustili do pěstování pokojové juky, nezapomeňte rostlinu pravidelně přihnojovat. To se v době vegetace (od jara do podzimu) většinou provádí jednou za dva týdny pomocí tekutého hnojiva určeného pro palmy. Tím zabráníte svěšení a zežloutnutí listů. Stejně jako v případě zálivky zde ale platí, že je nutné zohlednit aktuální stav rostliny.

Přesazování juky

Jelikož se juky často pěstují v příliš malých květináčích, v ideálním případě byste měli ihned po zakoupení rostlinu přesadit do větší nádoby, aby její kořeny měly dostatek prostoru. Nezapomeňte přitom na drenážní vrstvu (keramzit, štěrk), protože přebytečná voda musí z květináče odtékat pryč, aby nedošlo k přemokření. Kromě toho vyžaduje juka přesazování jednou za rok nebo za dva roky.

Při přesazování rostliny je vždy dobré zvolit květináč, který bude mít o něco větší průměr než ten původní. Co se týče substrátu, vyberte dobře propustnou a strukturálně stabilní zeminu. Vhodný je například substrát pro palmy nebo substrát pro pokojovky s příměsí písku. Vyhněte se naopak levným zeminám, které brzy slehnou a neumožňují vodě snadno protékat.

Jak se množí juka?

Přestože zvládá palma juka pěstování v domácnostech poměrně dobře a poradí si s ní i začátečníci, její rozmnožování vyžaduje větší množství pěstitelských zkušeností. Provádí se řízkováním, a to ve dvou různých variantách. Můžete tedy odebrat buď zelené části juky (celé růžice listů či zelené vrcholky), nebo dřevité řízky prostřednictvím zkrácení kmínku ostrým nástrojem.

Odstřižené zelené části vytvoří kořeny při ponoření do vody nebo při zasazení do vlhké zeminy, zatímco kmínky je nutné vždy umístit do substrátu, než je ošetříte kořenovým stimulátorem. Z odebraných zelených částí vyrůstá po zakořenění růžice bez kmínku, který se začíná tvořit teprve po delší době (zhruba jeden rok), kdy spodní listy postupně zasychají. V případě dřevitých řízků nejprve začínají rašit očka, z nichž postupně vyrostou zelené listy.

Jak zachránit juku?

Pokud vykazuje juka žloutnutí listů a měknutí kmínku, důvodem je s největší pravděpodobností to, že jste jí dopřáli příliš velké množství vláhy. Když si těchto znaků všimnete, měli byste okamžitě jednat, protože jinak může vaše rostlina odumřít. Na nic tedy nečekejte a přesaďte juku do nového substrátu. Také pamatujte na to, že příliš suchý vzduch podporuje výskyt svilušek. Proto se doporučuje občasné rosení.

Juka venkovní pěstování

V současné době se dá pěstovat juka v zahradě různými způsoby. Samozřejmě zde vyniknou především zajímavé kultivary juky vláknité, které jsou přisedlé k zemi. Právě tento druh u nás lidé pěstují nejčastěji. Existuje ale i juka na kmínku (stromová juka), s níž bude každá zahrada nepřehlédnutelná. Pěstovat se dá třeba juka zobanitá nebo juka nádherná v mrazuvzdorné variantě.

Kam zasadit juku?

Pro svůj specifický vzhled se juky velice často pěstují jako solitéry nebo třeba ve skupině po dvou či po třech. Vždy ale záleží na tom, zda si chcete na zahradu vysadit juku na kmínku, nebo dáváte přednost přízemním růžicím. V prvním případě bude juka palma, která vytvoří dominantu zahrady a nikdo ji jen tak nepřehlédne.

Ve druhém případě dá rostlinám vyniknout třeba podestýlka z oblázků nebo kamenné drti, ale skvěle oživí i vysoké nádoby na terase, různé svahy nebo přední část záhonů. Doplnit je můžete o nízké letničky, jako je sluncovka kalifornská, o nízké okrasné traviny, pelyňky, agáve nebo opuncie. Zajímavě však budou působit také v blízkosti jalovců a javorů.

Výsadba juky

Juku vláknitou je možné vysazovat prakticky kdykoliv, ale měli byste se raději vyhnout době kvetení nebo deštivému podzimnímu počasí. Ideální stanoviště je svah umístěný směrem k jihu, ale můžete vybrat jakékoliv místo, kde bude mít rostlina dostatečné množství slunečního svitu. Kromě toho juka poroste i v polostínu, ale tam bude vykvétat později.

Velikost záhonu pak vybírejte podle vašich možností, ale myslete na to, aby měla juka dostatek prostoru. Zvolené stanoviště by také mělo být dostatečně drenážované, protože jinak by se zde mohla držet voda, což rostlinám škodí. Pro jistotu tedy vytvořte drenážní vrstvu, a to tak, že na dno připravené sazební jámy nasypete 20 centimetrů vysokou vrstvu hrubého štěrku. K substrátu se pak přidává také písek, štěrk a kompost.

Jak často se zalévá juka?

Přemýšlíte, jak zvládne juka pěstování venku a co musíte udělat, aby se jí u vás dobře dařilo? Co se týče zálivky, juka na zahradě nepotřebuje příliš mnoho péče. Měla by si tudíž vystačit s přirozenou zálivkou v podobě deště, ale pokud přijdou déletrvající období sucha, nezapomeňte jí občas dopřát vláhu podobně jako jiným rostlinám. To samé navíc platí i pro mladé rostliny, než se ujmou.

V zimě se pak zahradní juky vůbec nezalévají. Pokud jde o další péči, hnojení juky vláknité také není potřeba, protože by si měla vystačit s živinami obsaženými přímo v půdě. Chcete-li ovšem podpořit kvetení, můžete rostlinu na jaře přihnojit. Na podzim se to však nedělá, jelikož se juka potřebuje připravit na nadcházející zimní období.

Co dělat s jukou po odkvětu? Aby juka pořád vypadala dobře, můžete postupně odtrhávat staré a seschlé spodní listy nebo případně ty, které trčí špatným směrem a obloukovitě visí. Po odkvětu se dále doporučuje provést seříznutí juky (konkrétně květních stvolů). Ty je potřeba vyřezat nízko u země, čímž podpoříte budoucí růst.

Pokud přemýšlíte, jak ochránit danou rostlinu v zimních měsících, mějte na paměti, že je juka mrazuvzdorná. Právě z toho důvodu se na zahradě obejde bez jakékoliv nastýlky, ale můžete ji částečně přikrýt větvičkami, aby ji neponičil těžký sníh. V chladném počasí pak může stočit listy do ruliček, což ale znamená pouze to, že zmenšuje listovou plochu, aby nedocházelo ke ztrátám vody.

Zahradní juka množení

Rozhodli jste se pro pěstování venkovní juky a rádi byste si rostlinu namnožili? V tom případě je dobré vědět, že se k tomu používají postranní růžice, které juka postupem času vytváří. Na jaře tedy opatrně vyzvedněte celou rostlinu a rýčem opatrně oddělte odnože, které musí mít dostatek vlastních kořenů. Pro jednodušší výsadbu pak můžete dlouhé listy juky na chvíli svázat.

Juka venkovní přesazování

Na podzim je možné juky přesazovat, zmlazovat nebo případně provést oba tyto úkony najednou. Rostlinu nejprve celou vyryjte a odstraňte nejstarší části, protože k přesazování se hodí pouze zdravé a pěkné růžice. Poškodíte-li kořen, zlomené místo zařízněte hladkým řezem a zaprašte dřevěným uhlím. Rostliny po přesazení ušlápněte a trochu zalijte. Na jaře by pak měly vyrašit nové listy.

Juka choroby

Ačkoliv zvládá juka vláknitá pěstování na českých zahradách dobře, ve vlhkém prostředí můžete zaznamenat listovou skvrnitost, kterou mají na svědomí houbové patogeny. Jakmile si tohoto problému všimnete, odstraňte napadené listy. Pokud to neuděláte, rostlina začne odumírat a choroba se může rozšířit také na její sousedy.

Sledujte novinky webu RadimeJAK.cz na Googlu a Seznamu!