UKRAJINSKÉ SVÁTKY: Jaké se dodržují zvyky a tradice?

Chtěli byste se dozvědět něco více o kultuře menšin, které na našem území v současné době žijí? V tom případě by vás mohlo zajímat, jaké se na Ukrajině slaví svátky a zda se tamní život v mnohém liší oproti tomu našemu. Prozradíme, co je typické pro Ukrajinu, jaké jsou ukrajinské svátky, ukrajinské zvyky nebo ukrajinské tradice a jaká jsou oblíbená ukrajinská jídla.

Ukrajinské svátky 2023

V současné době se na Ukrajině slaví celkem 12 státních svátků, které zároveň pro místní obyvatele představují dny pracovního klidu. Na rozdíl od některých jiných zemí pak občané o své volno nepřijdou ani ve chvíli, kdy dané svátky připadnou na víkend. Pokud oslavy některého svátku vychází na sobotu nebo na neděli, Ukrajinci mají místo toho volno následující pracovní den (pondělí).

Jsou-li mezi státním svátkem a dalším volným dnem pouze jeden nebo dva pracovní dny, ukrajinská vláda obvykle vydá doporučení, aby se z pracovních dnů staly dny volné a lidé si tak užili nepřerušenou dovolenou. Bývá to však kompenzováno tím, že pak musí pracovat v jiné dny (například v sobotu). To se ale většinou týká zaměstnanců, kteří mají běžně v sobotu a v neděli volno.

Ukrajinský kalendář svátků:

  • 1. ledna – Nový rok (Новий Рік),
  • 7. ledna – Vánoce (Різдво Христове) – dle juliánského kalendáře,
  • 8. března – Mezinárodní den žen (Міжнародний жіночий день),
  • pohyblivé datum – Velikonoce (Великдень) – dle juliánského kalendáře,
  • pohyblivé datum – Letnice (Трійця) – dle juliánského kalendáře,
  • 1. května – Svátek práce (День праці),
  • 8. května – Den vítězství nad nacismem (День пам’яті та перемоги над нацизмом у Другій світовій війні 1939 – 1945 років),
  • 28. června – Den ústavy (День Конституції України),
  • 28. července – Den státnosti (День Української Державності),
  • 24. srpna – Den nezávislosti Ukrajiny (День Незалежності України),
  • 14. října – Den obránců Ukrajiny (День захисників і захисниць України),
  • 25. prosince – Boží hod vánoční (Різдво Христове).

Ukrajina je velice nábožensky založená země, přičemž převládá pravoslavné náboženství (Pravoslavná církev Ukrajiny, Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu) a v západních oblastech je to pak řeckokatolické či římskokatolické náboženství. K menšinovým náboženstvím, která mají na Ukrajině tradici, pak řadíme judaismus, islám nebo třeba baptismus.

Ukrajinské svátky lze podobně jako v jiných zemích rozdělit na ty církevní, které se prozatím slaví podle pravoslavného kalendáře, a poté na ty občanské (jde o různá výročí nebo jiné památné dny). Pravoslavné svátky Ukrajina přitom oslavuje velice bujaře a s velkou slávou. Kromě Vánoc a Velikonoc si tak lidé připomínají třeba Zjevení Páně, Nanebevstoupení Páně, Slavnost Nejsvětější Trojice, Slavnost Proměnění Páně nebo Den svatého Mikuláše.

Ukrajinský kalendář

Pravoslavná církev se v minulosti rozhodla nepřijmout gregoriánský kalendář, který roku 1582 zavedl papež Řehoř XIII. a který se postupně stal celosvětově používaným systémem pro počítání času. Místo toho si ponechala kalendář juliánský, jenž v roce 46 př. n. l. zavedl Julius Caesar. Rozdíl oproti gregoriánskému kalendáři je 13 dnů, a proto se svátky v zemích s pravoslavnou tradicí slaví v jiné termíny než v zemích s tradicí katolickou.

Dne 24. května 2023 se nicméně Biskupská rada rozhodla, že na začátku září tohoto roku dojde k přechodu na revidovaný juliánský kalendář (tedy gregoriánský kalendář). Reforma by pak měla probíhat postupně, zatímco některé původní svátky zůstanou v kalendáři zachovány jako doposud (například Velikonoce či Svátek Nejsvětější Trojice).

Důležitou změnu však prodělají Vánoce, jejichž oslavy se přesunou ze 7. ledna na 25. prosince (v tomto termínu je slaví také pravoslavné církve v Bulharsku, Rumunsku a Řecku). Kromě toho se posune třeba svátek Tří králů z 19. ledna na 6. ledna a svátek svatého Mikuláše se nově bude slavit 6. prosince místo původního termínu, což bylo 19. prosince.

Velikonoce na Ukrajině

Největšími církevními svátky jsou samozřejmě pravoslavné Velikonoce, které se pojí s celou řadou tradic. Ty se slaví podle juliánského kalendáře, a proto obvykle vycházejí na jiný termín než katolické Velikonoce (typicky o týden později). Označují se přitom termínem Velykden neboli Velký den a vyžadují ze strany obyvatelstva velkou přípravu.

Po čtyřicetidenním půstu se světí pascha, což je pečivo, které připomíná svým vzhledem náš mazanec. Někdy se proto celým velikonočním svátkům říká Pascha. Velký význam pak má během Velikonoc samozřejmě jídlo, a proto se lidé se svými blízkými scházejí u prostřeného stolu, kde najdete hojnost masa a ryb, ale i pokrmy z mléka.

Poslední týden před Velikonocemi se označuje jako Svatý týden. Ve čtvrtek se peče velikonoční chléb (paska), který je symbolem Kristova těla. Také se ovšem vyrábí svíčka, jež chrání obydlí před požárem a lidské tělo před nemocemi. Pátek je nejsmutnějším dnem, jelikož právě v tento den zemřel Kristus. Lidé proto dodržují přísný půst a smutek. Nesmí nic jíst, péct ani poslouchat hudbu. Večer pak chodí na bohoslužby do kostela.

Následující sobota bývá typicky věnována přípravám na Velikonoce, kdy lidé v domácnosti uklízejí, vaří, pečou a také malují kraslice (těm se říká pysanky nebo krašenky). Největším svátkem je pak samozřejmě Velikonoční neděle, kdy se konají slavnostní bohoslužby pro uctění památky vzkříšeného Krista. Následuje slavnostní oběd, jenž se nese ve znamení hojnosti a veselí. Co se týče Velikonočního pondělí, mezi ukrajinské velikonoční zvyky patří polévání děvčat vodou či voňavkou.

Vánoce na Ukrajině

Pokud jde o to, kdy se slaví Vánoce na Ukrajině a jaké mají Vánoce na Ukrajině datum, v současné době existují dvě různé odpovědi. Za státní svátek se zde totiž momentálně považuje 7. leden, což jsou Vánoce pravoslavné, ale i 25. prosinec, kdy se Vánoce slaví podle západní tradice. Toto druhé datum přitom bylo za svátek prohlášeno teprve v roce 2017.

Pravoslavné vánoční svátky se slaví až po příchodu nového občanského roku, konkrétně od 6. do 19. ledna. Nejsou tak komerční jako ty ruské, ale lidé si je spojují s celou řadou zajímavých zvyků. Nejčastěji je přitom dodržují věřící na západě Ukrajiny a ve venkovských oblastech, zatímco ve větších městech a ve východních průmyslových aglomeracích někdy lidé dávají přednost západní tradici.

Podle gregoriánského kalendáře se pak vánoční svátky slaví již v období od 24. prosince do 6. ledna. Právě z toho důvodu se stal státním svátkem také 25. prosinec, který by měl být po přechodu na revidovaný juliánský kalendář jediným termínem pro Vánoce na Ukrajině. Již pro rok 2022 povolila Pravoslavná církev Ukrajiny diecézím konat vánoční bohoslužby 25. prosince a Ukrajinci si také mohli předávat dárky, což mezi jejich zvyky dosud nepatřilo.

TOP:   ÚPLNĚK KVĚTEN 2024: Kdy je a co nás čeká?

Také vás možná zajímá, kdo nosí dárky na Ukrajině. I zde ovšem existují dvě odpovědi, které souvisí se dvěma různými životními styly. Obvykle je to Svatý Mikuláš, který přichází večer z 18. na 19. prosince a nechává drobnosti za oknem či za dveřmi nebo je klade pod polštář. V některých rodinách ovšem chodí Děda Mráz, což má spojitost s převládajícím ruským vlivem.

Svatý večer

Vánoční svátky se na Ukrajině začínají slavit večer 6. ledna, což je jakýsi ekvivalent českého Štědrého večera (jako Štědrý se ovšem na Ukrajině označuje až 13. leden), který je známý jako Svatý večer. V tuto chvíli se zdobí vánoční stromeček nebo se domů přináší Didukh vyrobený ze sušených květin, obilných klasů a barevných stužek.

Také se chystá speciální večeře (tradiční ukrajinské vánoční jídlo), která by měla obsahovat 12 postních pokrmů, z nichž každý symbolizuje jednoho apoštola. Zde nesmí chybět boršč, houby, ryba, pirohy se zelím a fazolemi, brambory nebo kompot. Pokud vás zajímá, co jedí Ukrajinci na Vánoce, nejznámější součástí slavností večeře je ale určitě kuťa.

Jde o typicky ukrajinské (ale i běloruské a litevské) jídlo podávané na svátečním stole, které má podobu jakési kaše. Připravuje se z tlučené pšenice, máku, ořechů, medu, rozinek a dalších ingrediencí. Někde se pak dodržuje zvyk, kdy jednotliví členové rodiny do nádoby s kuťou na noc kladou lžíce. Ten, jehož lžíce se do rána převrátí, údajně do roka zemře.

Další ukrajinské zvyky, které se pojí se Svatým večerem, zahrnují třeba kladení česneku na zápraží nebo do rohů místnosti, což by mělo fungovat jako ochrana před zlými silami. Jelikož se sváteční večeře podle tradice účastní i duše zemřelých, je nutné se o nich zmínit a nechat jim po večeři na stole nějaké jídlo (v tento den se rozhodně nesmí mýt nádobí). Také se ovšem říká, že dobytek touto dobou dokáže údajně mluvit lidskou řečí.

Po večeři se pak obvykle chodí koledovat, což dělají převážně chlapci, přičemž jako první většinou navštěvují svou kmotru a kmotra. Za zpívání písniček a předvádění vtipných scének pak dávají majitelé domů, do kterých koledníci přicházejí, dětem různé sladkosti nebo peníze. Na většině území Ukrajiny pak koledování pokračuje až do 19. ledna.

První den vánoční

Následující den (tedy 7. ledna) se označuje také jako První vánoční den a je určený k návštěvám příbuzných nebo známých. Lidé by neměli až na nezbytné výjimky pracovat. Kromě toho se pak zpívají vánoční koledy a večer se opět chodí koledovat. Hospodářům se přeje všechno nejlepší, jelikož lidé věří, že přání vyslovená během tohoto dne budou splněna.

Štědrý den a Starý Nový rok

Další svátkem vánočního cyklu je 13. leden, který se označuje jako Štědrý den. Stejně jako ve Svatý večer i tentokrát hospodyně připravují slavnostní večeři, která již ovšem nemusí být postní. Ani zde nesmí chybět tradiční kuťa, ale v tomto případě je již bohatší a připravuje se na sádle. Kromě toho se podávají klobásy, maso a jiná tučná jídla.

Během večera, kterému se říká také Melančin, Melanka nebo Basilův večer, se zpívají písně označované jako „ščedrivky“. Dívky také věští, co jim přinese následující rok. O den později, tedy 14. ledna, pak nastává svátek svatého Vasyľa a spolu s ním i příchod nového roku podle starého juliánského kalendáře. Říká se mu proto Starý Nový rok. Pořádá se zabijačka a obětuje se prase.

Slavnost Křtu Páně

Posledním velkým svátkem vánočního a novoročního cyklu na Ukrajině je 19. leden, kdy si lidé připomínají Kristův křest v řece Jordán. V předvečer daného svátku rodiny po celodenním půstu usedají ke slavnostnímu stolu. Ráno pak chodí do kostela, kde si nechávají posvětit vodu, kterou následně hlava rodiny pokropí jednotlivé členy domácnosti, ale i zápraží, dům a chlévy.

Posvěcená voda by měla člověka ochránit před nemocemi, a proto se pečlivě uchovává. Kromě toho jde také o svátek otužilců, kteří se v tento den koupou v ledové vodě. Také začíná masopust a všeobecné veselí, které trvá až do začátku postní doby. V tomto období se také často konají zásnuby a svatby.

Další ukrajinské vánoční zvyky

Mezi klasické zvyky Ukrajinců patří dodržování čtyřicetidenního půstu, který trvá od 28. listopadu až do 7. ledna (dle juliánského kalendáře). Poslední den půstu pak připadá na den památky svatého Filipa, a proto se někdy označuje jako Filipův den. Lidé se přitom snaží fyzicky i duchovně očistit pokáním a modlitbou. Jelikož pak půst trvá i v den Svatého večera, všech 12 jídel je postních.

V době Vánoc lidé na Ukrajině přestávají používat pozdrav Dobrý den a Dobrý večer a místo toho se zdraví pronesením fráze „Narodil se Kristus“. Na to ostatní odpovídají větou „Chvalme ho“. V den Svaté večeře pak lidé vstávají brzo, aby během následujícího roku nikdy nezaspali, umývají se vodou, do které předtím hodili stříbrnou minci, a celý den zasvěcují přípravám na večer. Také se snaží vyhýbat hádkám, trestání dětí nebo půjčování peněz.

V kuchyni se nejprve připravuje ryba, jejíž šupina se věší v červeném pytlíku nade dveře, což by mělo na celý příští rok zajistit lidem lásku. Pod ubrus na stole se pak vkládá sláma, díky čemuž by měla rodina získat bohatství, a mladé dívky z ní hádají svůj osud. Vytáhnou-li si dlouhé a zelené stéblo, znamená to, že se brzy vdají. Vždy se pak chystá jeden talíř navíc pro osamělého poutníka.

Pod stůl se obvykle pokládá nějaký železný předmět a traduje se, že kdo si na něj v průběhu Svaté večeře položí nohy, bude je mít potom silné a zdravé. Jestliže se pak dívky chtějí dozvědět, která z nich se vdá jako první, během večeře na podlahu pokládají kousky ryby. Svatební šaty si přitom může začít chystat slečna, jejíž porci sní pes nejdříve.

TOP:   ÚPLNĚK KVĚTEN 2024: Kdy je a co nás čeká?

Jestliže vás zajímá, jak se řekne ukrajinsky Vánoce, používá se označení Rizdvo (Різдво). K tradicím, na které nesmíme zapomenout, pak rozhodně patří vertep, což je lidové divadelní představení, které zobrazuje příběh Ježíškova narození. Účinkující se převlékají za biblické a národní postavy, kam patří například Pastýř, Tři králové, Andělé, Smrtka, Žid, Sedlák, Dědek, Baba či Kozák.

Co mají rádi Ukrajinci?

Zajímá vás, jaké má Ukrajina zvyky a tradice kromě těch, které se pojí s oslavami státních svátků, Vánoc a Velikonoc? V tom případě mějte na paměti, že místní kultura vyrůstá z křesťanských tradic (hlavně z pravoslaví, ale i z řeckého katolictví). Má společné kořeny s běloruskou a ruskou kulturou, ale významný je i přínos židovské menšiny a muslimů. Polský vliv je pak nápadný hlavně ve slovní zásobě.

Ukrajinské svatební zvyky

Ukrajinské svatby patří mezi nejvýznamnější slavnosti místní kultury. Pojí se s celou řadou tradic a zvyků, které se vyvíjely v průběhu věků, přičemž některé z nich se postupem času změnily, aby se přizpůsobily životu moderních párů, ale jiné zůstaly prakticky stejné jako v minulosti. Jelikož bývají hodně odlišné od těch našich, pro zahraniční hosty může být někdy obtížné jim porozumět.

Ženich například musí nevěstu od rodičů vykoupit a zaplatit výkupné, aby ji získal. Družičky ji chrání, zatímco ženich smlouvá a nabízí něco cenného (peníze nebo třeba šperky). Rodiče pak vyvedou ven někoho oblečeného jako nevěsta a zahaleného závojem, aby daný člověk nebyl poznat. Ženich ovšem musí odmítnout a požádat o svou pravou lásku. Rodina pak obvykle požaduje vyšší výkupné, protože jejich dcera je velice cenná. Jakmile je výkupné vyjednáno, rodina předá nevěstu ženichovi.

K dalším částem svatebního veselí se potom řadí blahoslovennia neboli rituál, kdy rodiče ženicha a nevěsty udělují mladému páru své požehnání, což se koná ještě před svatbou. Následuje samotný obřad doprovázený mnoha tradicemi, jako je například korunovační ceremoniál, kdy jsou oba partneři korunováni jako symbol toho, že jsou již zadaní. Následné svatební veselí může trvat dny a někdy i týdny a doprovází jej tanec, zpěv a samozřejmě hodování.

Mezi ukrajinské svatební symboly, které nesmí na tradiční svatbě chybět, patří například Rushnyk, což je ukrajinská vyšívaná rituální látka, jež bývá součástí věna nevěsty. Důležitý je také Korovai, tedy obřadní svatební chléb, který tradičně býval upečený z pšeničné mouky a zdobený symbolickými vlajkami a figurkami (zvířata, ptáci, slunce, měsíc). Ten lidé věnovali ženichovi a nevěstě jako požehnání.

Oblíbená ukrajinská jídla

Ukrajinská kuchyně je založená především na využití místních plodin, které si lidé často pěstují i na svých zahrádkách. Základem bývají tradiční venkovská jídla, která zahrnují například brambory, zelí, červenou řepu, ale třeba i houby. Kromě toho Ukrajinci hojně zavařují kompoty, nakládají zeleninu, mají rádi mleté maso, zvěřinu a ryby, ale často konzumují také slunečnicová semínka, kaviár nebo třeba zmrzlinu. Mezi nejoblíbenější pokrmy a nápoje přitom patří:

  • pirohy – ukrajinské národní jídlo, konkrétně smažené bochánky z kynutého těsta naplněné masem, vejci, bramborami, zelím, houbami, tvarohem a dalšími ingrediencemi,
  • boršč – tradiční polévka, jejímž základem je masový vývar a červená řepa,
  • pelmeně – masové knedlíčky (taštičky z těsta plněné masem a vařené ve vodě),
  • varenyky – plněné těstovinové taštičky s bramborami, masem, zelím, tvarohem či ovocem, které se podávají s máslem a kysanou smetanou, nebo v případě sladké varianty s cukrem,
  • soljanka – hustá, kořeněná, kyselá polévka, v níž převažuje jedna ingredience (maso, ryby, nebo houby),
  • holubci – závitky plněné směsí kořeněného masa a rýže či pohanky, které jsou dušené v rajčatové omáčce,
  • kručenyky – hovězí nebo vepřové závitky s různými náplněmi,
  • čebureky – smažené závitky s mletým jehněčím masem, cibulí, pepřem a petrželí,
  • šašlik – marinované kousky masa grilované na jehlici,
  • salo – vepřový špek ze hřbetu prasete,
  • choloděc – huspenina,
  • děruny – ukrajinské bramboráky,
  • mlynci – palačinky, které připomínají ruské bliny,
  • bubliky – kroužky z kynutého těsta,
  • syrnyky – tvarohové lívance (ukrajinský dezert),
  • vareňje – zavařeniny, kde ovoce zůstává vcelku v rosolu,
  • uzvary – nápoje připomínající kompoty,
  • mamalyha – kukuřičná kaše podobná polentě,
  • juška – rybí polévka,
  • rosolnyk – okurková polévka,
  • kapustňak – zelná polévka,
  • okroška – studená zeleninová polévka připravovaná z kvasu,
  • pampuška – žemle podávaná k polévkám,
  • horilka (vodka), pivo, víno, kvas, medovucha, čaj, rjažanka.

Sledujte novinky webu RadimeJAK.cz na Googlu a Seznamu!

Jaké jsou ukrajinské státní svátky?

Ukrajinský kalendář momentálně obsahuje 12 státních svátků, během kterých mají místní obyvatelé volno. Patří sem Nový rok, Vánoce dle juliánského kalendáře, Mezinárodní den žen, Velikonoce, Letnice, Svátek práce, Den vítězství nad nacismem, Den ústavy, Den státnosti, Den nezávislosti Ukrajiny, Den obránců Ukrajiny a Boží hod vánoční.

Jak slaví Ukrajina Velikonoce?

Ukrajinské velikonoční zvyky a tradice jsou hodně bohaté. Tomuto svátku se říká Velykden neboli Velký den. Předchází mu čtyřicetidenní půst, který bývá zakončený svěcením paschy, což je pečivo podobné mazanci. Ve čtvrtek pak lidé pečou velikonoční chléb, v pátek je den smutku a přísného půstu, v sobotu malují kraslice, vaří a uklízejí a na Velikonoční neděli chodí do kostela a pořádají slavnostní obědy. Velikonoční pondělí přitom bývá spojováno s poléváním děvčat vodou.

Jak slaví Ukrajina Vánoce?

Na Ukrajině se momentálně slaví Vánoce ve dvou různých termínech. Pravoslavné Vánoce připadají na 7. ledna, zatímco Boží hod vánoční podle západní tradice je 25. prosince. V roce 2023 nicméně bylo odsouhlaseno, že dojde k postupnému přestupu na gregoriánský kalendář a oslavy budou pouze v prosinci. Dárky pak dětem nosí především Svatý Mikuláš, ale někde to může být i Děda Mráz.

Jaká jsou oblíbená ukrajinská jídla?

Ukrajinská kuchyně pracuje hlavně s místními plodinami, jako jsou brambory, zelí nebo červená řepa, ale také s mletým masem, rybami a zvěřinou. Tradičním ukrajinským pokrmem jsou pirohy a oblíbené jsou i pelmeně, varenyky, holubci, kručenyky, čebureky či šašlik. Co se týče polévek, jde hlavně o boršč, rosolnyk, jušku nebo kapustňak. Ze sladkých jídel to pak bývají mlynci, syrnyky a vareňje, zatímco z nápojů je oblíbená horilka, pivo, víno, kvas či medovucha.