HYACINT PĚSTOVÁNÍ: Jak na to v květináči a co dělat po odkvětu?

Chtěli byste si pořídit rostlinu, která vám díky svým barevným květům a neodolatelné vůni okamžitě připomene jaro a vykouzlí úsměv na rtech? V tom případě vsaďte na hyacinty. Poradíme, jak pěstovat hyacint na zahradě i v bytě, jak zalévat hyacint, kdy vyndat cibule hyacintů, aby vydržely pro další výsadbu, a kdy dát hyacinty do země, abyste se na jaře dočkali krásných květů.

Co je hyacint?

Hyacint (latinsky Hyacinthus) je rod jednoděložných rostlin, jenž se v současné době řadí do čeledi chřestovité (Asparagaceae). Dříve byl součástí čeledi hyacintovité, kterou ovšem už dnes botanikové neuznávají, nebo případně v širším pojetí čeledi liliovité. Některé druhy tohoto rodu přitom občas bývají řazeny do příbuzného rodu označovaného jako hyacintka (Hyacinthella).

Hyacinty jsou vytrvalé pozemní byliny, které vyrůstají z cibulek. Jejich listy rostou v přízemní růžici, jsou jednoduché, přisedlé a mají listové pochvy. Čepele bývají celokrajné, a co se týče tvaru, mohou být čárkovité nebo třeba kopinaté. Oboupohlavné květy různých barev vytvářejí společně květenství, kterými jsou vrcholové hrozny. Plodem je pak tobolka.

Jaké má hyacint druhy?

Celosvětově jsou momentálně známé tři různé druhy hyacintů, ale je možné, že existují i další. Všechny jsou přitom rozšířené hlavně v jihozápadní Asii, kde se těmto bylinám skvěle daří. Pokud jde o výskyt hyacintů v České republice, žádný z dosud objevených druhů zde přirozeně neroste. Ten nejznámější však lidé hojně pěstují jako okrasnou rostlinu.

Známé druhy hyacintů:

  • hyacint východní (Hyacinthus orientalis),
  • Hyacinthus litwinowii,
  • Hyacinthus transcaspicus.

Kromě toho lidé často hovoří také o rostlině, kterou označují jako vodní hyacint. Ve skutečnosti se ovšem jedná o tokozelku nadmutou (Eichhornia crassipes), pro niž se vžila i celá řada dalších označení, jako je tokozelka vzplývavá, tokozelka tlustostopkatá nebo tokozelka vodní hyacint. Tato vodní rostlina z čeledi modráskovitých roste na povrchu tropických a subtropických jezer, rybníků, řek nebo jiných vodních ploch. Podle botaniků jde o velmi nebezpečný invazní druh.

Hyacint východní

Jedná se o vytrvalou bylinu, která dorůstá zhruba do výšky 10 až 30 centimetrů. V České republice se hojně objevuje jako okrasná rostlina v zahradách nebo parcích, ale lidé ji velice často pěstují také doma, a to přímo v bytě, na zahradě nebo dokonce ve speciálních skleněných nádobách. V minulosti pak byly hyacinty používány také v rámci lidového léčitelství.

Jak vypadá hyacint východní?

Hyacint vyrůstá z podzemní vejcovité až kulovité šupinaté cibulky, která bývá obalená hnědofialovou slupkou. V závislosti na konkrétním kultivaru může mít různou velikost, a to zhruba od 3 do 8 centimetrů v průměru. Po vysazení se postupně začínají objevovat listy, přičemž u každé cibulky jich bývá obvykle 4 až 6 a tvoří společně přízemní růžici.

Listy hyacintů bývají přisedlé a celokrajné, mají čárkovité až čárkovitě kopinaté čepele a na jejich vrcholku se nachází kápovitá špička. Co se týče velikosti, typicky jsou 15 až 35 centimetrů dlouhé a 1 až 4 centimetry široké. Poté se objevují také přímé stvoly, na nichž vyrůstají květy, které společně tvoří krásná hroznovitá květenství. Ta se objevují brzy na jaře (v březnu či dubnu).

Jednotlivé květy jsou pak nálevkovité až zvonkovité a příjemně voní. Mají šest okvětních lístků, jejichž cípy jsou vně vyhnuté, bývají až 30 milimetrů dlouhé a jsou srostlé v okvětní trubku, která je ve spodní části trochu nafouklá. Květy pak obsahují šest tyčinek, které jsou srostlé s okvětní trubkou. Plodem hyacintu východního je třípouzdrá kulovitá tobolka.

Kde roste hyacint východní?

Stejně jako u ostatních dvou známých hyacintů se i v tomto případě jedná o blízkovýchodní druh. Pochází z Izraele, Jordánska, Libanonu a Sýrie, ale jeho výskyt zasahuje také do jižního Turecka. Na evropské území se pak první cibulky dostaly pravděpodobně během 16. století, přičemž došlo k jejich šlechtění, takže dnes se evropské kulturní rostliny těm původním už příliš nepodobají.

Barvy hyacintů

Co se týče zbarvení hyacintů, v současné době je dostupná celá řada zajímavých kultivarů, které se mohou svým odstínem poměrně výrazně lišit. Můžete si tak vypěstovat hyacint modrý, hyacint fialový nebo hyacint růžový, ale existuje i žlutý hyacint, červený hyacint, hyacint bílý nebo třeba hyacint s temnými černofialovými květy. Jestliže hledáte okrasnou rostlinu do bytu či na zahradu, záleží tedy pouze na vašich osobních preferencích.

Oblíbené kultivary:

  • hyacint Anna Marie – růžový hyacint,
  • hyacint Atlantic – tmavě modrý hyacint,
  • hyacint Dark Dimension – tmavě fialový hyacint,
  • hyacint Carnegie – bílý hyacint,
  • hyacint Woodstock – tmavě purpurový hyacint,
  • hyacint Fondant – růžově probarvené květy,
  • hyacint Gypsy Queen – oranžový hyacint,
  • hyacint Gypsy Princess – hyacint žlutý,
  • hyacint Purple Star – sytě modré až fialové květy,
  • hyacint Scarlet Pearl – hyacint červený až šarlatový,
  • hyacint Splendid Cornelia – světle fialkové květy.

Je hyacint jedovatý?

Ačkoliv mnozí lidé vědí, že má hyacint cibulky, z nichž vyrůstá, spousta z nich netuší, že jsou mírně jedovaté. Obsahují totiž kyselinu šťavelovou, která je sama o sobě jedovatá a má leptavé účinky. Manipulace s cibulkami tedy může způsobit podráždění pokožky, a proto se při jejich vysazování doporučuje vždy nosit ochranné rukavice.

Pěstování hyacintů

Zaujala vás barevná pestrost těchto krásných rostlin a teď marně přemýšlíte, jak pěstovat hyacinty a zda to zvládne i začátečník? V tom případě vás jistě potěší, že na našem území zvládá hyacint pěstování venku, ale i v bytě. Navíc vám může dělat radost celé roky, pokud se o něj budete správně starat a věnujete mu náležitou péči.

Pěstování hyacintů v bytě

Pokud hledáte rostlinu, která vám zkrášlí a provoní domácnost tak jako žádná jiná, ideální volbou pro vás bude hyacint v květináči. Existují přitom dvě možnosti, jak takovou rostlinku získat. První a zároveň nejjednodušší způsob, jak pěstovat hyacint doma, je nákup již kvetoucího stvolu, který následně stačí mírně zalévat a případně hnojit.

Další možností, jak na pěstování hyacintů v květináči, je potom tzv. rychlení, což je zhruba tříměsíční proces, díky kterému se na bohatou záplavu barevných květů můžete těšit třeba již v době Vánoc. Používají se k tomu kvalitní cibulky, které se vysazují do květináčů nebo jiných vhodných nádob. Abyste se ale opravdu dočkali květů na svátky, zasadit je musíte už během září nebo října.

Co s cibulkami hyacintů, které jste si pořídili, tedy provést? Rychlení začíná v lednici, kam je nutné cibulky umístit zhruba na dobu jednoho měsíce (tímto způsobem hyacint přesvědčíte o tom, že již proběhla zima). Jakmile tato doba uplyne, cibulky vyjměte a zasaďte do připraveného květináče. Ten by měl být alespoň 10 centimetrů vysoký.

Aby zvládal hyacint pěstování v květináči, cibulku byste měli vysadit tak, aby její horní třetina vyčnívala nad substrát. Následně ji nezapomeňte přiklopit papírovým pytlíkem nebo cibulce vytvořit jakýsi papírový klobouček či kornoutek, kterým ji zakryjete. Pak už jen stačí přemístit květináč na chladné a temné místo, kde se teplota bude pohybovat kolem 5 až 8 °C.

Zhruba po dobu jednoho až dvou měsíců udržujte zeminu kolem cibulky mírně vlhkou, aby došlo k zapuštění kořenů a vznikl květní pupen (alespoň 8 centimetrů vysoký). Následně sejměte papírový kryt a přeneste květináč na místo, kde bude mít hyacint dostatek světla i tepla, aby mohl rozkvést. A jak se starat o hyacint v květináči? Daná rostlina nepotřebuje příliš velkou péči, a proto stačí hyacint příležitostně zalévat, aby byla zemina mírně vlhká. Přihnojování není nutné.

Pokud přemýšlíte, jak dlouho vydrží hyacinty, samozřejmě záleží na okolních podmínkách. Hyacint v bytě při teplotě od 16 do 20 °C kvete zhruba po dobu 3 týdnů. Máte-li ovšem v domácnosti tepleji, květy hyacintů si bohužel tak dlouho neužijete. Při vyšších teplotách totiž kvetou pouze 1 až 2 týdny. Jak bohaté bude květenství, pak závisí především na velikosti a zdraví cibule.

Pěstování hyacintů v zahradě

Pokud nechcete mít hyacint v truhlíku, ale rádi byste vysadili tuto rostlinu přímo na zahradu, kde vám pak bude dělat na jaře radost, samozřejmě to není žádný problém. Výsadba hyacintů se typicky provádí na podzim (ideálně koncem září, v říjnu nebo začátkem listopadu), aby měla rostlina čas si před zimou vytvořit kořeny. Sázení hyacintů na jaře se tedy moc neprovádí.

Co se týče vhodného stanoviště, nejlepší budou záhony na světlém místě, které ovšem bude dostatečně chráněné před ostrými slunečními paprsky a průvanem. Rostlinu byste měli vsadit do propustné a výživné půdy (může být obohacená o kompost), a to tak, že širší část cibulky umístíte směrem dolů. Rozhodně ovšem nesmí být plesnivá ani nahnilá.

Pokud jde o to, jak hluboko zasadit hyacint, ideální je hloubka zhruba 15 centimetrů a cibulky by měly být vzdálené asi 12 až 15 centimetrů od sebe. Po zasazení zahrňte důlek zeminou a cibulku zalijte. Jelikož je ale hyacint rostlina, která nemá ráda mokro, nemusíte mu následně dopřávat příliš velké množství vláhy. Zalévejte ho tedy pouze v případě, kdy bude zemina zcela suchá.

Jelikož si na cibulkách hyacintů rádi pochutnají hraboši, je lepší při výsadbě použít speciální košík, který je před těmito škůdci zaručeně ochrání. Navíc pak nebudete muset cibulky v půdě složitě hledat, abyste je mohli vyjmout a uskladnit, než bude opět čas je vysadit do záhonu.

Hyacint po odkvětu

Přinesli jste si domů krásně rozkvetlý hyacint, který provoněl celý byt a dělal vám několik dnů radost, ale velice brzy zase odkvetl? V tom případě teď jistě přemýšlíte, co si s takovou rostlinou počít a zda byste ji měli jednoduše vyhodit. To by ale rozhodně byla škoda, protože byste se tím připravili o další roky, kdy vám mohou hyacinty zkrášlovat zahradu nebo třeba domácnost.

Z toho důvodu pouze odstřihněte květenství, čímž zamezíte tvorbě semeníků, na což by rostliny zbytečně plýtvaly živinami. Energii totiž potřebuje hlavně cibulka, kterou můžete na podzim opět vysadit. Jakmile začne zbytek rostliny žloutnout, přestaňte hyacint zalévat. Listy nikdy nestříhejte, ale počkejte, až zcela zežloutnou, seschnou a samy odpadnou.

Cibulka hyacintu následně vyzraje a zatáhne se. Aby dobře vyzrála, doporučuje se ji umístit na chladné a temné místo. Že se tak stalo, poznáte podle toho, když začne být cibulka na omak pevná. Zataženou a dobře vyzrálou cibulku pak už jen stačí vyjmout z půdy, správně očistit a uskladnit, abyste ji mohli na podzim vysadit na záhon nebo do květináče. To samé platí i pro hyacint v zahradě.

Hyacint ve skle

Pokud se chystáte na pěstování hyacintů v bytě, můžete vyzkoušet také stále populárnější způsob, kterým je pěstování rostlin ve speciálních skleněných nádobách s vodou (tedy zcela bez substrátu). Díky tomu uvidíte celou rostlinu i s kořeny a můžete tak pohodlně sledovat, jak se hyacint postupně vyvíjí. Zajímavě tvarované vázy se navíc dnes dají pořídit téměř v každém květinářství.

Stejně jako v momentě, kdy pěstujete hyacint v truhlíku či květináči, použijte i tentokrát cibulku, jež po dobu jednoho měsíce odpočívala v lednici. Připravenou vázu potom naplňte vodou tak, aby sahala těsně pod okraj cibulky, která by se neměla dotýkat hladiny. Opět ji následně přikryjte papírovým sáčkem nebo kloboučkem a nádobu odneste na dva měsíce někam na tmavé a chladné místo.

Jakmile hyacint poroste a jeho výhonek dosáhne velikosti zhruba 5 centimetrů, odstraňte papírový klobouček nebo sáček a přeneste rostlinku na světlejší a teplejší stanoviště. Tam by se teplota měla pohybovat asi kolem 18 °C. Také je nutné dbát na to, aby měl hyacint neustále dostatek vody (ačkoliv by se kořeny neměly dotýkat hladiny). Pak už jen stačí počkat na to, až vám rostlina začne kvést.

Jak se množí hyacint?

Hyacinty se přirozeně množí tvorbou drobných postranních cibulek. Ty ovšem rostou velice pomalu a někdy se jich vůbec nedočkáte. Proto zahrádkáři přistupují k nařezávání cibulek, díky kterému získáte hned několik rostlin. Provádí se na jaře nebo na počátku léta (mezním termínem je ovšem červen). Cibulky se následně skladují na teplém místě (teplota kolem 25 °C) a vysazují se na podzim.

Nejprve si cibuli očistěte od substrátu a odstraňte z ní veškeré suché vrstvy. Do její spodní (širší) části potom udělejte dva zářezy, přičemž druhý bude kolmý na ten první, takže vznikne kříž. Oba by měly sahat zhruba do třetiny vaší cibulky. Pokud je příliš velká, můžete ji dokonce naříznout třikrát. V každém případě pak ale řezné plochy poprašte rozdrceným dřevěným uhlím.

Naříznutou cibulku pak zasaďte do květináče plného navlhčeného substrátu, ale udělejte to obráceně než při běžném vysazování hyacintů. Podpučí s naříznutým křížem by tedy mělo vykukovat směrem nahoru, přičemž naříznutá část musí vyčnívat nad zeminu. Nádobu potom nechte na teplém místě s vyšší vzdušnou vlhkostí, kterou vytvoříte pomocí plastového průsvitného perforovaného krytu.

Takto rostlinu udržujte, dokud nevzniknou malé dceřiné cibulky. Ty budou zralé během léta, kdy zaschnou listy kolem hlavní cibule. Potom je budete moci odebrat a uschovat někam na suché místo. Následně se vysazují během podzimních měsíců a začínají kvést zhruba dva až tři roky po výsadbě, kdy dostatečně dorostou a zesílí.

Kromě toho je pak možné místo nařezávání vyříznout celý kužel, který bude zasahovat zhruba do čtvrtiny cibule, a veškeré řezné plochy poprášit fungicidem nebo rozdrceným dřevěným uhlím. Tento postup by měl údajně zajistit ještě větší množství dceřiných cibulek.

Problémy při pěstování hyacintů

Ať už máte hyacint v zahradě, nebo roste na parapetu v květináči, můžete se samozřejmě stát, že se mu u vás z nějakého důvodu nebude dařit. Pokud zaznamenáte žloutnutí listů, pravděpodobně to znamená, že rostlině škodí průvan nebo nedostatek rozptýleného světla. Z toho důvodu byste měli přesunout hyacint někam na chráněné místo. Také si dejte pozor na nadměrnou zálivku.

Může se také stát, že vám květy hyacintů začnou zahnívat. I za tímto problémem nejspíš stojí přílišná zálivka, která rostlinám nesvědčí. Zkontrolujte tedy, že přebytečná voda může z květináče dobře odtékat, a případně hyacint přesaďte do vhodnější nádoby. Vždy také nechávejte substrát dobře proschnout, než hyacint znovu zalijete.

Jestliže se neotevírají poupata hyacintů nebo na první pohled působí zdeformovaným dojmem, na vině by mohlo být neopatrné zalévání a umístění rostliny na příliš tmavé stanoviště. Poupata byste neměli polévat a vyhněte se také rosení hyacintů. Kvetou-li hyacinty nestejnoměrně, důvodem jsou pravděpodobně různě životaschopné cibule.   

Sledujte novinky webu RadimeJAK.cz na Googlu a Seznamu!

Co je květina hyacint?

Hyacint je rod jednoděložných rostlin z čeledi chřestovité, který zahrnuje vytrvalé pozemní byliny vyrůstající z cibulek. U nás se pěstuje hlavně hyacint východní (Hyacinthus orientalis), který dorůstá do výšky 10 až 30 centimetrů. Má přízemní růžici pevných listů a na jeho stvolech vyrůstají hroznovitá květenství různých barev (od temně modré přes růžovou a žlutou až po bílou), která omamně voní.

Jak zvládá hyacint pěstování v zahradě?

Vysazování hyacintů na venkovní stanoviště se provádí na podzim. Vybírejte k tomu záhony na světlém místě, které je chráněné před ostrým sluncem a průvanem. Půda by měla být propustná a výživná, přičemž cibulku je nutné umístit zhruba do hloubky 15 centimetrů. Poté zahrňte důlek zeminou, zalijte a dále se už nemusíte o rostlinu příliš starat.

Jak pěstovat hyacint v bytě?

V domácnosti můžete pěstovat hyacinty, které si na jaře zakoupíte již v kvetoucí podobě. Druhou možností je rychlení, což je proces, kdy se cibulky nejprve ukládají na měsíc do lednice a poté vysazují do květináče tak, že jednou třetinou vyčuhují ze substrátu. Po dvou měsících na chladném a temném místě by měl vyrašit květní pupen. Následně můžete rostlinu přenést na světlejší a teplejší stanoviště, kde byste se měli dočkat květů.

Jak na pěstování hyacintu ve skle?

Kromě pěstování na zahradě nebo v květináči se dnes hyacinty umisťují také do skleněných nádob naplněných vodou (zcela bez substrátu). Cibulka musí nejprve měsíc odpočívat v lednici a poté se pokládá do nádoby tak, aby voda sahala těsně pod její okraj. Dva měsíce by pak měla nádoba stát na temném a chladném místě, a jakmile se objeví zhruba 5centimetrový výhonek, můžete ji přenést na teplejší a světlejší stanoviště, kde by měl hyacint vykvést.