MODŘENEC: O jakou rostlinu se jedná a jaké má využití?

Chtěli byste na svou zahradu během jarních měsíců vnést trochu života a barev, ale nevíte si rady, jaké rostliny se k tomu nejlépe hodí? V tom případě rozhodně vyzkoušejte pěstování modřenců, které kvetou od března do května a skvěle se jim daří i v nádobách. Prozradíme, jaké má modřenec druhy, k čemu se používá a jak ovlivňuje modřenec zdraví člověka.

Co je modřenec?

Jako modřenec (latinsky Muscari) se označuje rod jednoděložných rostlin, který se dnes většinou řadí do čeledi chřestovitých (Asparagaceae). Někteří botanikové přitom z dané skupiny rostlin vyčleňují ještě několik samostatných druhů, které podle nich tvoří menší rod Leopoldia Parl. (česky modravec). Podle jiných jsou ovšem součástí rodu modřenec v širším slova smyslu.

Jak vypadá modřenec?

Modřence jsou vytrvalé pozemní byliny vyrůstající z cibulek, které jsou jednodomé (každý jedinec tedy vytváří jak samičí, tak i samčí květy). V závislosti na konkrétní odrůdě mohou být různě vysoké, přičemž jednotlivé stvoly vyrůstají z přízemní růžice listů. Ty bývají jednoduché, přisedlé a mají listové pochvy. Jejich čepele jsou pak celokrajné, často čárkovité, ztluštělé a ploché nebo žlábkovité. 

Důležitou součástí modřenců jsou samozřejmě také oboupohlavné květy, které se objevují ve vrcholových hroznech. Na bázi jejich květních stopek se mohou, ale nemusí vyskytovat drobné listeny. Okvětí pak bývá složeno z šesti okvětních lístků, které jsou téměř po celé délce srostlé v baňkovitou nebo válcovitou okvětní trubku.

Dnes si můžete vypěstovat modřence v široké škále barev. Klasikou je samozřejmě modřenec modrý, což je ostatně barva obsažená i v samotném pojmenování dané rostliny. Existuje přitom celá řada zajímavých kultivarů, které se výrazně liší odstínem svých květů. Ty mohou být temně modré, azurové nebo třeba pastelově zbarvené, ale vypěstovat se dají i květy s bílým lemováním.

Kromě toho není problém narazit na bílý modřenec a na zahradách se často objevuje i modřenec růžový. Jednotlivé odrůdy se navíc mezi sebou dají skvěle kombinovat, čímž na zahradě vzniknou půvabná jarní zátiší. U některých druhů (zástupci vyčleňovaného rodu Leopoldia) pak na vrcholu hroznu najdete sterilní květy, které se barvou i tvarem liší od těch fertilních. Plodem je vždy tobolka.

Kde roste modřenec?

Tato drobná cibulovina, kterou údajně znali i neandrtálci, se na našem území začala jako okrasný druh pěstovat zhruba v průběhu 16. století. Pochází z Blízkého východu a okolí Středozemního moře, ale daný druh se postupně rozšířil také na zbytek evropského území a v severních oblastech Afriky. Kromě toho byl postupně zavlečen i do Spojených států.

Latinský název Muscari pochází ze slova „muschos“ či „musk“, které je odkazem na skutečnost, že kolem sebe dané rostliny šíří silné aroma. Botanikové nicméně nejprve nebyli schopní modřence správně zařadit, takže byly nejprve součástí čeledi hyacintovité a později čeledi liliovité. Dnes se řadí do čeledi Asparagaceae, česky chřestovité.

Druhy modřenců

V současné době botanikové rozlišují více než 40 různých druhů modřenců. Většina z nich se typicky vyskytuje v Evropě, v jihozápadní Asii nebo v severní Africe. Jinde jsou rozšířené pouze adventivně, což znamená, že tam byly zaneseny odjinud. Mezi nejznámější druhy modřenců se přitom řadí:

  • modřenec arménský (Muscari armeniacum),
  • modřenec širolistý (Muscari botryoides),
  • modřenec chocholatý (Muscari comosum),
  • modřenec hroznatý (Muscari neglectum),
  • modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum),
  • modřenec malokvětý (Muscari parviflorum),
  • modřenec modrý (Muscari azureum),
  • modřenec Aucherův (Muscari aucheri),
  • modřenec velkoplodý (Muscari macrocarpum),
  • modřenec bělokvětý (Muscari albiflorum).

Na území České republiky momentálně rostou 4 druhy modřenců a objevuje se zde i jeden rod nepůvodní. Na jižní Moravě se například setkáte s modřencem širolistým a s modřencem hroznatým (silně ohrožený), které mohou být na jiných místech zplanělé ze zahrádek. V teplejších oblastech se pak vyskytuje modřenec chocholatý a modřenec tenkokvětý (silně ohrožený), zatímco jako nepůvodní druh se u nás pěstuje také modřenec arménský.

Modřenec arménský

Jde o zhruba 15 až 25 centimetrů vysokou trvalku s podzemní vejčitou cibulí, která je typicky obalená světle hnědou slupkou. Někdy se zde navíc nachází i dceřiné cibulky nebo výběžky. Listy pak vyrůstají pouze v přízemní růžici, jsou přisedlé a mají čárkovité, polooblé čepele, které jsou svrchu žlábkovité. Květy bývají uspořádané do vrcholových hroznů, které se v době plodu prodlužují.

Ve své domovině (Malá Asie, severozápadní Írán, Kavkaz a jihovýchodní Evropa) roste modřenec arménský hlavně na suchých a světlých stanovištích, na pastvinách a na loukách, na kamenitých svazích a stráních, ale i v lesních světlinách. U nás jej spatříte především na rumištích, na skládkách, podél cest nebo na zahradách kolem rodinných domů.

V Evropě se tento druh pěstuje od roku 1871. Je mrazuvzdorný a poměrně nenáročný, takže ho lze snadno vysadit na zahradách i do různých nádob a nezřídka také zplaňuje. Navíc je dostupný v řadě zajímavých kultivarů, z nichž některé mohou působit i značně exotickým dojmem. U nás se nejčastěji setkáte s následujícími odrůdami:

  • modřenec arménský Pink Sunrise – růžový modřenec,
  • modřenec arménský Azureum – sytě modrá barva,
  • modřenec arménský Atlantic – světle modré květy,
  • modřenec arménský Dark Eyes – temně modré květy,
  • modřenec arménský Touch of Snow – u kořene květu sytě modrý, v horní části bělavý,
  • modřenec arménský Valerie Finnis – květy světle azurové barvy, listy podobné trávě.

Modřenec širolistý

Jedná se o jednoděložnou, vytrvalou rostlinu, která dorůstá zhruba do výšky 10 až 30 centimetrů. Její podzemní cibule je obalená bledě šedohnědou slupkou a dceřiné cibulky chybí. Listy se opět nacházejí pouze v přízemní růžici, přičemž z jedné cibule obvykle vyrůstají 2 až 4 a bývají stejně dlouhé jako samotný stvol. Jejich čepele jsou široce čárkovité a typicky ploché.

Květy modřence širolistého jsou uspořádané v květenství, kterým je vrcholový hrozen. Každý obsahuje asi 12 až 20 kvítků, jejichž okvětí bývá po celé délce srostlé v baňkovitou okvětní trubku, ale nahoře se objevují vyhnuté cípy bílé barvy. Tato rostlina pochází ze střední a jižní Evropy a dnes je v Červeném seznamu flóry ČR zařazena do kategorie A3.

Modřenec chocholatý

V tomto případě jde o 15 až 50 centimetrů vysokou vytrvalou bylinu, která vyrůstá z podzemní vejčité cibule obalené červenohnědou slupkou. Přisedlé listy rostou v přízemní růžici, jsou kratší než stvol a jejich čepele bývají čárkovité a svrchu žlábkovité. Vrcholový hrozen obsahuje zhruba 40 až 100 květů, přičemž v dolní části se nachází ty fertilní, zatímco nahoře jsou ty sterilní. Navzájem se od sebe liší tvarem i barvou.

Modřenec chocholatý někteří autoři v minulosti řadili do samostatného rodu Leopoldia a česky jej nazývali modravec chocholatý. Přirozeně se vyskytuje v jižní, jihozápadní a jihovýchodní Evropě, v severní Africe a v jihozápadní Asii. Setkat se s ním ale můžete i na území Severní Ameriky, kde roste jako pěstovaný či zplanělý druh. U nás se objevuje především v teplých oblastech od nížin až po pahorkatiny, konkrétně na stráních, na loukách nebo na mezích.

Modřenec hroznatý

Daný druh dosahuje velikosti od 5 do 30 centimetrů. Jeho podzemní vejčitá cibule bývá obalená rezavohnědou slupkou, přičemž může obsahovat i dceřiné cibulky nebo výběžky. Listy jsou pak klasicky uspořádané do přízemní růžice, přisedlé a většinou delší než stvol. Mají čárkovité čepele, které bývají polooblé a svrchu žlábkovité.

Květenství v tomto případě zahrnuje zhruba 20 až 40 květů. Stejně jako v případě modřence širolistého jsou u každého listu nahoře vyhnuté cípy bílé barvy, přičemž okvětní trubka bývá modrá až černofialová. Tato rostlina se pak vyskytuje hlavně v jižní a jihovýchodní Evropě, v severní Africe nebo v jihozápadní Asii. Na našem území se objevuje od nížin až po pahorkatiny, hlavně na sušších stráních či na mezích.

Jaké má modřenec využití?

Modřence dokáží díky svým barevným květům zahradu rozzářit a dodat jí zcela jinou atmosféru. Používají se tedy hlavně jako okrasné rostliny, přičemž vytváří například krásné kvetoucí obruby trvalkových záhonů nebo pomáhají vyplnit prostor pod opadavými stromy a keři (na jaře tam mají dostatečné množství světla a příznivé pěstební podmínky).

Vzhledem k tomu, že jde o poměrně drobné rostliny, nejlépe modřence vyniknou ve větších skupinkách. Ideálně se proto hodí také na skalky nebo do předzahrádek. Do trvalkových záhonů se pak vysazují hlavně z toho důvodu, že na jaře vytvoří krásný barevný porost, a jakmile začnou vadnout, efektivně je zakryjí jiné druhy kvetoucí o něco později.

Kromě toho pak můžete modřence vysadit také do jarních truhlíků a květináčů. Tam vyniknou samostatně, ale i ve chvíli, kdy se je rozhodnete zkombinovat s dalšími okrasnými cibulovinami, jako jsou například tulipány nebo narcisy. Když modřence odkvetou, nesmíte hned jejich listy odstřihnout ani otrhat. Stejně jako u jiných cibulovin je potřeba čekat, než nadzemní části úplně zaschnou.

Díky svému specifickému aroma navíc modřence krásně provoní prostor, kam se dané rostliny rozhodnete umístit. Na jaře pak budou skvěle vypadat i modřence ve váze, kde jako řezané květiny vydrží zhruba týden. Stačí přitom seříznout jejich stonky ostrým nožem, vložit je do nádoby se studenou vodou a umístit modřence na chladnější místo (ne na přímé slunce).

Je modřenec jedovatý?

Spousta lidí se ptá na to, jaké má modřenec účinky na lidský organismus a zda je nutné si na tuto rostlinu dávat pozor, obzvlášť ve chvíli, kdy se na zahradě prohánějí malé děti nebo domácí mazlíčci. Měli byste tedy vědět, že modřence jsou jedovaté pro zvířata i pro člověka, ale s otravami se setkáváme pouze výjimečně.

Příznaky otravy modřencem většinou bývají mírné a zahrnují pálení v ústech, nevolnost, zvracení, nezvyklé slinění, průjem, koliku nebo vyrážku na pokožce. Pokud k tomu dojde, je nutné co nejrychleji kontaktovat záchrannou službu. Důležité je mezitím zajistit základní životní funkce postiženého a po příjezdu záchranářů pak lékařům podrobně popsat rostlinu, která potíže způsobila.

Modřenec podzimní

Ačkoliv si mnozí lidé myslí, že modřenec podzimní patří do stejného rostlinného rodu jako třeba modřenec arménský nebo modřenec hroznatý, jsou na omylu. Tato trvalka, která nese latinské pojmenování Liriopa muscari, totiž patří do čeledi liliovité a působí na první pohled spíše jako travina. Na rozdíl od ostatních modřenců přitom kvete až na konci léta a její květy mají levandulovou barvu.

Jak vypadá květina modřenec?

Modřenec je rod jednoděložných rostlin z čeledi chřestovitých. Jde o vytrvalé, jednodomé pozemní byliny, které vyrůstají z cibulek. Jejich listy jsou uspořádané v přízemní růžici a bývají přisedlé. Kromě toho se modřence vyznačují výraznými oboupohlavnými květy, které jsou součástí vrcholových hroznů. Mohou mít různé barvy, od sytě modré přes růžovou až po čistě bílou.

Jaké druhy modřence u nás rostou?

Modřence pocházejí z Blízkého východu, jižní Evropy a severní Afriky. V současné době rozlišujeme více než 40 různých modřenců, z nichž se na našem území vyskytují čtyři původní druhy a jeden nepůvodní. Sem patří konkrétně modřenec širolistý, modřenec hroznatý, modřenec chocholatý, modřenec tenkokvětý a modřenec arménský, který se hojně pěstuje na zahradách a zplaňuje.

Jak ovlivňuje modřenec zdraví člověka?

Modřence jsou pro člověka i pro zvířata jedovaté, takže byste se měli vyhýbat jejich konzumaci nebo jakémukoliv výraznějšímu kontaktu s pokožkou. Otrava může způsobit různé zdravotní komplikace, jako je nevolnost, zvracení, průjem, vyrážka nebo kolika. Pokud k tomu dojde, co nejrychleji kontaktujte záchrannou službu.

K čemu se používají modřence?

Modřence lidé na svých zahradách vysazují jako okrasné rostliny. Skvěle se hodí třeba na skalky, do předzahrádek nebo jako obruby trvalkových záhonů, ale často rostou také pod opadavými stromy a keři. Kromě toho se dají pěstovat také v truhlících a květináčích, ideálně v kombinaci s dalšími okrasnými cibulovinami.