Jak pěstovat Krokus?

Chtěli byste si na zahrádku vysadit nějaké pestrobarevné rostliny, které ji na jaře zaručeně rozzáří? Nebo snad hledáte krásnou cibulovinu do květináče, díky které bude vaše terasa nebo balkon během podzimních měsíců hrát všemi barvami? V tom případě pro vás bude skvělou volbou krokus! Poradíme, jaké druhy krokusů existují, kdy se sází krokusy a jak o ně správně pečovat.

Co je krokus?

Jako krokus či šafrán (latinsky Crocus) se označuje rostlinný rod z čeledi kosatcovité, jenž zahrnuje velké množství vytrvalých pozemních bylin s kulovitými hlízami. Ty jsou rozšířené na území Evropy, a to hlavně ve Středomoří, ale i v jihozápadní a střední Asii. Na jiných místech se vyskytují pouze adventivně, což znamená, že v daných oblastech nejsou původní.

Jak vypadá krokus?

Krokusy jsou byliny vyrůstající ze zploštělých kulovitých hlíz, které bývají obalené síťnatými starými pochvami listů. Na jejich vnější straně se pak nachází několik šupin, které se odborně označují jako katafyly. Co se týče vzhledu, krokusy představují poměrně nízké jednodomé rostliny, pro které jsou typické především jejich zářivé oboupohlavné květy.

Listy krokusů se vyvíjí po odkvětu nebo zároveň s květem. Vyrůstají v přízemní růžici, jsou přisedlé a obsahují také listové pochvy (rozšíření listu v jeho bázi). Jejich čepele bývají celokrajné, čárkovité a kýlnaté, přičemž rovnoběžně s tímto kýlem většinou vybíhají dvě nápadné rýhy a kolem střední žilky se tvoří bílý proužek.

Květy krokusů jsou oboupohlavné, zároveň poměrně velké a na první pohled nápadné. Z hlízy vyrůstají jednotlivě nebo v menších skupinách (zhruba kolem 2 až 5). Mají krátkou stopku, podepírají je blanité listeny a jejich okvětí typicky tvoří 6 okvětních lístků ve dvou přeslenech, které jsou srostlé v jednu dlouhou okvětní trubku.

Zbarvení jednotlivých krokusů pak může být skutečně pestré. Nejčastěji narazíte na žluté krokusy, ale existuje i krokus bílý nebo krokus fialový. Některé pak mohou mít modravý, růžový nebo oranžový odstín a jiné jsou zase žíhané. Uprostřed se nachází tři tyčinky a jedna čnělka, která se dělí do tří laloků. Plodem je trojpouzdrá tobolka vyvíjející se pod zemí, která se při dozrávání dostává nad zem.

Jaké má krokus druhy?

V současné době na světě existuje velké množství krokusů, které se navzájem liší svou velikostí, tvarem nebo zbarvením. Zatímco některé zdroje jejich počet odhadují na 80 až 90, jiní botanikové tvrdí, že existuje více než 200 různých druhů šafránů (a toto číslo neustále stoupá). Právě z toho důvodu se dnes v rámci tohoto rostlinného rodu vyčleňuje hned několik různých sekcí.

Konkrétně v České republice se pak přirozeně vyskytují pouze dva druhy, a sice šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) a šafrán karpatský (Crocus heuffelianus). Dříve se u nás navíc často pěstoval také šafrán setý (Crocus sativus), který ve vzácných případech zplaňoval. Dnes lidé hojně pěstují například šafrán neapolský (Crocus napolitanus), šafrán žlutý (Crocus flavus) nebo šafrán zlatý (Crocus chrysanthus).

Jarní krokusy

Pokud se chcete pustit do pěstování krokusů, měli byste samozřejmě vědět, že rozlišujeme dva základní druhy těchto cibulovitých rostlin, a sice krokusy jarní a krokusy podzimní. Už z názvu samozřejmě vyplývá, že jarní krokusy kvetou časně zjara, kdy se příroda teprve probouzí po zimním spánku. Patří sem například:

• krokus jarní (Crocus vernus, šafrán jarní),
• krokus žlutý (Crocus flavus, šafrán žlutý),
• krokus zlatý (Crocus chrysanthus, šafrán zlatý),
• krokus dvoukvětý (Crocus biflorus, šafrán dvoukvětý),
• krokus Tommasiniho (Crocus tommasinianus, šafrán Tommasiniho),
• krokus Sieberův (Crocus sieberi, šafrán Sieberův).

Podzimní krokusy

Přestože spousta lidí považuje krokusy za jarní rostlinky, existují i podzimní varianty. V tomto případě se dočkáte barevných květů dříve, než napadne první sníh, což dodá vaší zahradě, balkonu či terase trochu života, i když bude venku zrovna pošmourno. K podzimním druhům se pak konkrétně řadí třeba:

• krokus setý (Crocus sativus, šafrán setý),
• krokus sličný (Crocus speciosus, šafrán sličný, Biebersteinův krokus),
• krokus podzimní (Crocus kotschyanus, šafrán podzimní),
• krokus okázalý (Crocus pulchellus, šafrán okázalý),
• krokus tmavokvětý (Crocus thomasii, šafrán tmavokvětý),
• Crocus longiflorus,
• Crocus nudiflorus.

Jak vybrat vhodný krokus?

Při výběru vhodných rostlinek pro vaši zahradu, balkon či terasu se také můžete zaměřit na to, zda se jedná o velkokvěté kultivary, které se sází především do trvalkových záhonů a kvetou mezi prvními na přelomu března a dubna, nebo jde o malokvěté odrůdy. V nabídce pak bývají také vícekvěté šafrány nebo botanické krokusy vhodné pro pěstování na skalkách.

Mezi nejoblíbenější patří velkokvěté vyšlechtěné odrůdy šafránu jarního a šafránu zlatého, které bývají vysoké kolem 15 centimetrů a jsou nápadné barvou i velikostí svých květů. Některé krokusy jsou pak známé i tím, že mají na hlízce více květů. Ty jsou atraktivní díky svým pestrým a mnohdy žáhaným či proužkovaným kvítkům, ale doba kvetení u nich bývá bohužel kratší.

Co se týče malokvětých krokusů, zde dominují hlavně mnohokvěté hybridy šafránu zlatého nebo třeba hybridní šafrán Crocus tommasinianus, jenž se využívá jako podrost stromů či keřů a zplaňuje v trávnících. Konkrétně jde například o kultivary Albus (bílé květy), Roseus (růžové květy) a Golden Bunch (zlaté květy). K malokvětým druhům se pak řadí i krokus dvoukvětý.

Oblíbené odrůdy

Dnes existuje nepřeberné množství různých krokusů, které jsou dostupné v řadě zajímavých kultivarů. Díky tomu si můžete vybrat takovou odrůdu, která vám bude skutečně vyhovovat svou barvou, velikostí či tvarem. Také ovšem můžete krokusy mezi sebou různě kombinovat, což vaší zahradě jistě dodá ten správný šmrnc. Mezi lidmi jsou oblíbené třeba tyto šafrány:

• krokus Ruby Giant – odrůda s fialkovými lístky, které směrem do středu květu světlají,
• krokus Jeanne d´Arc – kultivar s velkými bílými květy a kontrastními oranžovými pestíky,
• krokus Prins Claus – dvoubarevný šafrán, jehož květy jsou bílo-fialové,
• krokus Cream Beauty – odrůda s krémově nažloutlými květy s tmavými středy,
• krokus Romance – šafrán se sytě žlutými květy,
• krokus Blue Pearl – botanický druh šafránu s modravými květy a žlutým hrdlem,
• krokus Dorothy – kultivar s bronzově žlutými květy ve tvaru poháru,
• krokus Advance – odrůda s fialovo-žlutými květy,
• krokus Spring Beauty – botanická varianta s fialovo-bíle žíhanými květy,
• krokus Haarlem Gem – velkokvětá odrůda s fialovými květy,
• krokus Remembrance – velkokvětá odrůda s růžovými květy,
• krokus Peter Pan – velkokvětý kultivar s bílými květy, které mají lila žilkování,
• krokus Grosse Gelbe – velkokvětá odrůda s bronzově žlutými květy, která patří k nejranějším.

Kam zasadit krokusy?

Krokusům se bude skvěle dařit na velkých i malých zahradách, přičemž skvěle prospívají třeba na skalkách. Dobře pak vynikne například krokus v trávníku, který celé okolí dokáže rozzářit, ale tyto rostliny mohou být také součástí různých záhonků nebo skupin okrasných keřů. Kromě toho lze pěstovat i krokus v květináči nebo v jiné vhodné nádobě.

Obecně zvládají krokusy pěstování na našem území velmi dobře a poradí si s nimi většinou i každý začátečník. Nejsou totiž příliš náročné, což vás jistě potěší, pokud si je chcete zasadit na zahrádku nebo do truhlíku. Vždy byste ale měli správně zvolit vhodné stanoviště, aby se jim ve vaší péči co nejlépe dařilo a odměnily vás krásnými barevnými květy.

Krokusy potřebují dostatek vláhy a živin. Nejlépe prosperují v písčitých a hlinitých půdách, které jsou propustné a nepřemokřené, přičemž pod hlízami by se měla nacházet nějaká hrubší struktura, jako jsou kamínky a štěrk. Aby rostlinky bohatě kvetly, můžete jim pak dopřát zeminu z kompostu obohacenou o písek. Přidávat umělá hnojiva však není nutné.

Obecně se krokusům dobře daří na slunci a někdy i v mírném stínu, což záleží na konkrétním druhu. U těch jarních počítejte s tím, že když je zasadíte na sluníčko, doba kvetení se tím o něco zkrátí. Můžete je tedy umístit spíše do polostínu. Podzimním krokusům naopak slunečná stanoviště naprosto vyhovují. Oba typy nicméně potřebují během dne minimálně 4 až 6 hodiny světla.

Kdy sázet cibule krokusů?

Při výsadbě byste pokaždé měli vzít v potaz, jaký konkrétní druh máte k dispozici. Jarní druhy krokusů se totiž vysazují na podzim, tedy v období od září do listopadu. Podzimní druhy krokusů byste pak měli sázet během letních měsíců, a to ideálně v červenci nebo srpnu. Vždy se ale vyplatí zjistit si potřebné informace o konkrétní odrůdě a podle těch se řídit.

Před výsadnou je dobré půdu dobře připravit a přimíchat do ní organický materiál, jako je například kompost, aby se zlepšila její struktura. Pokud jde o to, jak hluboko zasadit krokus, mělo by to být zhruba 5 až 10 centimetrů do země. Krokusy se sází většinou ve skupinkách, ale mezi jednotlivými cibulkami by zároveň měl zůstat dostatečně velký odstup, aby měly rostliny prostor.

Pokud přemýšlíte, jak pěstovat krokusy v květináči, zde je nutné nejprve na dno umístit štěrk či hrubý písek. Na něj pak nasypte vhodnou zeminu a dovnitř vložte cibulky krokusů. Ideální hloubka činí stejně jako při výsadbě do půdy zhruba 5 až 10 centimetrů. Také je nutné myslet na ochranu před promrznutím během zimních měsíců.

Kdy kvete krokus?

Jarní krokusy typicky rozzáří zahradu, balkon či terasu v období mezi únorem a dubnem. Vykvétají poměrně brzy po tom, kdy odtají poslední zbytky sněhu, takže rozhodně patří mezi první posly jara. Nikdy se ovšem neobjevují dříve, než zemi alespoň maličko prohřejí sluneční paprsky. Barevné květy podzimních krokusů pak většinou spatří světlo světa v době od září do listopadu.

Péče o krokusy

Jakmile šafrán vykvete, měli byste omezit zálivku, aby půda v jeho okolí nebyla přemokřená. Kdyby k tomu došlo, podzemní část krokusu by mohla rychle uhnít. Jestliže jste tyto rostliny umístili na záhonky nebo třeba na skalku, během kvetení také můžete jemně nakypřit povrchovou vrstvu zeminy, aby nedocházelo k příliš rychlému odpařování vláhy.

Při každé manipulaci s krokusy nebo okolní půdou byste si měli dávat pozor na to, abyste rostliny zbytečně nepoškodili. Umístíte-li krokusy do trávníku, nechte první sekání až na chvíli, kdy rostliny odkvetou. Všechny krokusy přitom poměrně dobře snáší mrazíky. V době květu jednoduše přitisknou své pestré kvítky k zemi, a jakmile se oteplí, opět se narovnají a pokračují v růstu.

Pokud se rozhodnete umístit krokusy v květináči někam do interiéru, jistě budete mít z jejich pestrých květů velkou radost. Pamatujte ovšem na to, že v domácnosti šafrány odkvétají mnohem rychleji než na zahradě, což je způsobeno velkým množstvím teplého vzduchu, který těmto rostlinám příliš neprospívá.

Co s odkvetlými krokusy?

Krokus po odkvětu vám již na zahradě moc parády neudělá. Proto byste měli ostříhat veškerá květenství a potom nechat rostlinky v klidu, než se jejich cibulky zatáhnou. Listy postupem času oschnou, a když se tak stane, můžete je také ostříhat. Cibulky pak můžete ponechat v půdě, aby vám na stejném místě za rok zase vyrostly krásné šafrány.

Alternativním způsobem, jak s cibulkami naložit, je jejich vykopání. Botanikové doporučují udělat to zhruba po 3 až 4 letech (tedy ne každou sezónu). Potom můžete namnožené cibulky oddělit a nechat zaschnout někde na suchém a temném místě. Do půdy se znovu vysazují buď na podzim (u jarních šafránů), nebo v létě (u podzimních šafránů).

Jak přesadit krokusy?

K přesazování krokusů se přistupuje ve chvíli, kdy se rostliny nachází v režimu spánku. Tato doba nastane na začátku podzimu, tedy během září nebo října. Hlízy opatrně vyjměte z půdy, důkladně je očistěte a zároveň zkontrolujte, zda náhodou nejsou poškozené nebo napadené nějakou chorobou. Pokud ano, takové kusy zlikvidujte. Rozdělené zdravé trsy potom sázejte stejně, jako byste do země vkládali nové cibulky.

Choroby a škůdci

Před teplotními výkyvy v půdě a hlavně před hraboši, kteří rádi okusují čerstvě narašené hlízy, může krokusy ochránit hlubší výsadba. Jako ochranu proti těmto škůdcům je pak také dobré nechat vysazování šafránu na pozdější termíny (například konec října), kdy hrabošů začíná ubývat.

Ani krokusům se samozřejmě nevyhýbají houbové choroby, které na podzimních částech rostlin způsobují vznik nevzhledných skvrn. Pokud při přesazování na takové cibulky narazíte, budete je muset zlikvidovat, aby se nemoc nerozšířila i na další rostliny.