Pěstování zeleniny v zimě

Jakmile se venku ochladí, začne pršet a udeří první přízemní mrazíky, většina lidí ukončí pěstitelskou sezónu a uklidí zahrádkářské náčiní. Málokdo ovšem tuší, že si některé druhy zeleniny můžete vypěstovat i během chladných měsíců. Poradíme, co se dá pěstovat v zimě ve skleníku, co pěstovat v zimě doma a jaké podmínky zelenina v zimě vyžaduje, abyste se dočkali chutné úrody.

Co se pěstuje v zimě?

Na první pohled by se jistě mohlo zdát, že zima je pro pěstitele časem odpočinku. To ale samozřejmě není tak úplně pravda. Během dnů, kdy nemrzne, se můžete věnovat přípravě zahrádky na další pěstitelskou sezónu nebo vybírat, co si v následujícím roce zasadíte. Jestliže nechcete zahálet nebo se doma nudíte, můžete ovšem vyzkoušet také zimní pěstování zeleniny.

Pokud jde o to, jakou zeleninu pěstovat v zimě, skvělým zdrojem zdraví prospěšných látek jsou například různé klíčky a výhonky. Kromě toho se pro zimní pěstování hodí samozřejmě i bylinky, jako je máta, bazalka či tymián. Doma si ovšem můžete vypěstovat také listovou zeleninu, rajčata nebo chilli papričky a ve skleníku se bude při troše péče dařit kořenové zelenině, cibulovinám, hrachu i bramborám.

Pěstování zeleniny v zimě doma

Pokud vám během zimních měsíců schází vlastní čerstvá zelenina, nemusíte zoufat. Přestože chladné počasí není úplně ideální k vysazování zeleniny a bylinek na venkovní záhonky, můžete vyzkoušet jejich domácí pěstování. Dobře vám k tomu poslouží zimní zahrada, veranda, kam přes den dopadá dostatečné množství světla, nebo třeba okenní parapet orientovaný na jih.

Indoor pěstování zeleniny během zimních měsíců je v posledních letech stále oblíbenější, jelikož díky tomu získáte čerstvou úrodu i ve chvíli, kdy se ostatní spoléhají na produkty ze supermarketů. Sice vám to zcela nenahradí zeleninovou zahradu, ale můžete tímto způsobem získat čerstvé přísady do kuchyně, aniž byste je museli kupovat.

Co se týče vhodných podmínek, rostliny pěstované doma potřebují především dostatečné množství světla a tepla. Méně náročným druhům obvykle postačí pouze několik hodin světla denně (například listová zelenina nebo máta), zatímco jiným budete muset zajistit speciální osvětlení (jde především o plodící rostliny, jako jsou rajčata nebo chilli papričky).

Co zasadit v zimě?

• Pěstování klíčků a microgreens – asi nejoblíbenější a zároveň nejjednodušší je zimní pěstování klíčků, které jsou bohatým zdrojem zdraví prospěšných látek. Jedná se například o řeřichu, ječmen, čočku, hrách, vojtěšku, pšenici, pohanku nebo mungo fazolky, které zvládne vypěstovat i začátečník. Stačí vám k tomu čistá nádoba s vodou, miska se zahradnickým substrátem či speciální nakličovací sestava. Používejte přitom vždy pouze semínka určená ke konzumaci, která nejsou chemicky ošetřená. Nikdy pak nekličte rajčata ani papriky, jejichž klíčky jsou jedovaté, a vyhněte se i běžným fazolím.
• Pěstování bylinek v zimě – velice oblíbené je také zimní pěstování bylinek, jako je máta, šalvěj, oregano, tymián, bazalka či rozmarýn. Nejméně náročná je přitom právě máta, která vyroste prakticky kdekoliv a potřebuje k tomu pouze několik hodin slunečního svitu denně. Trochu více světla pak vyžaduje bazalka nebo kopr. Kromě toho bylinkám budete muset zajistit i kvalitní propustný substrát a teplotu kolem 18 °C.
• Pěstování listové zeleniny v zimě – pokud máte doma dostatek světla a příznivou teplotu, můžete zkusit také výsadbu salátu. Nejvíce se k tomuto účelu hodí odrůdy Dubagold, Dubared, Salanova či Roden. Do truhlíku s vhodným substrátem pak stačí vysít semínka, pravidelně je zalévat a během 6–8 týdnů můžete sklízet. Kromě toho vám doma snadno vzejde třeba i rukola, pažitka, jarní cibulka nebo nať z celeru a petržele.
• Pěstování chilli papriček v zimě – mezi další rostliny, které se skvěle hodí pro pěstování v zimě, patří chilli papričky. Nejrychleji vám přitom dozrají menší varianty (například cayenne). Obecně pak chilli papričky vyžadují dostatek tepla a světla, takže je vhodné jim pořídit umělé osvětlení. Jelikož jde o víceletý druh zeleniny, můžete na jaře keříčky přesadit na venkovní stanoviště.
• Pěstování rajčat v zimě – velmi oblíbené je také domácí pěstování rajčat, která jsou o něco náročnější než bylinky a klíčky. Budete potřebovat speciální pěstební boxy a přídavné osvětlení (například širokospektrální LED diody), které jim zajistí zhruba 14–16 hodin světla každý den. Pozor si ovšem dejte i na správnou teplotu, která by se ve fázi růstu měla pohybovat kolem 18 °C, a jakmile rostlina vykvete, je vhodné ji zvýšit na 25–30 °C. Pokud jde o to, jak pěstovat rajčata doma, sazeničky velké 7–10 centimetrů je vhodné přesadit do samostatného květináče. Dále se doporučuje rajčata přihnojovat a budete jim muset sami zajistit potřebné opylování.
• Domácí pěstování hub – v domácím prostředí si můžete vypěstovat i některé druhy hub, jako jsou například žampiony nebo hlíva ústřičná. Budete k tomu potřebovat vhodnou pěstební nádobu, sadbu hub a kvalitní substrát, jehož složení se liší v závislosti na pěstovaném druhu hub (k dostání jsou také již hotové substráty prorostlé podhoubím).  

TIP: Marně přemýšlíte, jak pěstovat cherry rajčata v bytě během chladného období? V tom případě si nenechte ujít náš článek, který vám poradí, co pěstování rajčat v bytě v zimě vyžaduje.

Pěstování zeleniny v zimě ve skleníku

Ačkoliv to spousta lidí netuší, některé otužilé odrůdy zeleniny a dalších rostlin se dají ve skleníku pěstovat také během zimních měsíců, aniž byste ho museli speciálně vytápět. Stačí jim zajistit správné podmínky a odměnou vám bude sklizeň na začátku jara nebo dokonce už na konci zimy. Také si zde přitom můžete předpěstovat zeleninu na následující sezónu.

Ještě než se pustíte do výsadby, pamatujte, že v průběhu zimních měsíců se venku brzy stmívá a přes den není světlo tak silné jako během léta. Proto byste měli počítat s tím, že vaše zelenina v zimě neporoste tak rychle jako na vrcholu pěstební sezóny. I tak si ale můžete vypěstovat bohatou úrodu, která se stane základem pro spoustu lahodných receptů.

Jakou zeleninu pěstovat v zimě ve skleníku?

• Salát – pokud máte rádi listový salát, můžete si koupit semínka odrůd, které se dají pěstovat i v chladném skleníku. Jde například o variety Little Gem nebo Kwiek. Ty můžete zasadit v listopadu přímo do skleníku a poté je zde buď nechat, nebo je přesadit do květináčů.
• Hrášek – dalším oblíbeným druhem zeleniny, na který nemusíte čekat až do teplejšího období, je hrách. Stačí ho zasadit nejpozději začátkem prosince a na sladkých luscích si pochutnáte již na začátku jara. Hodí se k tomu například mrazuvzdorná odrůda Meteor.
• Cibule – jestliže chcete během zimních měsíců ve skleníku pěstovat cibuli, poohlédněte se po odrůdě, která chladnější podmínky zvládne. To může být například varieta Electric, Rada či Shakespeare. Kromě toho pak můžete vyzkoušet i pěstování jarní cibulky, tedy konkrétně odrůdy Hardy.
• Kořenová zelenina – ve skleníku se bude během zimních měsíců dobře dařit také některým odrůdám mrkve a petržele (kořenové i naťové). Zasadit ovšem můžete i celer, řepu nebo ředkve.
• Špenát – ve skleníku se bude dařit i některým druhům špenátu, pokud je stihnete vysadit nejpozději do konce listopadu. Vybírejte třeba odrůdu Merlo Nero nebo Riccio d´Asti.
• Fazole – mezi otužilé odrůdy, které jsou mezi pěstiteli ověřené, se řadí hlavně varianty Aquadulce Claudia nebo Super Aquadulce.
• Brambory – pokud máte doma velkou spotřebu brambor, můžete zkusit také zimní pěstování některých raných druhů. Ty můžete sice umístit do skleníku, ale musí se pěstovat v nádobách, což některé zahrádkáře odradí, jelikož zaberou dost místa.

Ještě než se pustíte do výsevu zeleniny, měli byste skleník (nebo případně pařeniště či fóliovník) uklidit a připravit na další pěstování. Jelikož je v zimě venku málo světla, umyjte skleněné tabule, aby k rostlinám proniklo co nejvíce slunečních paprsků. Záhony pak zbavte rostlinných zbytků z předchozí sezóny a trochu je zryjte.

Pokud jste ještě záhonky nepohnojili, vpravte do půdy vyzrálejší kompost a organické hnojivo, čímž obohatíte zeminu o potřebné živiny. Abyste rostlinám zajistili dostatek tepla, doporučuje se do půdy zapracovat také vrstvu nevyzrálého kompostu, kterou pak posypete asi 20–25 centimetry zeminy, aby nedošlo ke spálení zeleninových kořenů.

Připravené záhonky pak zalijte odstátou vodou, kterou je dobré obohatit o probiotika pro rostliny. Tyto užitečné bakterie by měly nové živiny rozdělit na sousta, která budou pro vaše rostlinky vstřebatelná, i když budou mít zpočátku pouze malé kořínky. Semínka a sazeničky by také měly ochránit před různými patogeny.

Na rozdíl od letní sezóny nebude potřeba zelenině dodávat tak velké množství vláhy, ale rozhodně to neznamená, že byste mohli na zálivku zcela zapomenout. Pokud nemrzne, snažte se rostliny zalévat přiměřeně, a dbejte na to, aby měla voda stejnou teplotu jako půda. Také ji můžete průběžně doplňovat o rostlinná probiotika.

Jestliže venku řádí ukrutné mrazy a máte strach o vaši zeleninu, můžete dovnitř umístit obyčejné svíčky, které danému místu dodají trochu tepla. Pokud přes den svítí sluníčko, teplo mohou naakumulovat také cihly a kameny, které do skleníku vložíte. Ty potom kolem sebe teplo mírně vyzařují i během mrazivých nocí.

Pěstování zeleniny v zimě na záhonku

Chcete si během chladných měsíců dopřát chutnou zeleninu, ale doma na její pěstování nemáte prostor, nevlastníte skleník a rozhodně nechcete nakupovat drahé produkty v supermarketu? I v takovém případě pro vás máme řešení. Můžete totiž vyzkoušet pěstování zimuvzdorné zeleniny, která na zahrádce vydrží i přes nepřízeň počasí.

Teploty pod bodem mrazu například skvěle snáší růžičková kapusta či kadeřávek. Mrazuvzdorné jsou pak také vytrvalé druhy zeleniny, které přežívají díky hlízám a kořenům pod zemí. Jde hlavně o topinambur, petržel, křen, chřest nebo pastinák. Kromě toho jsou mrazuvzdorné také mnohé cibuloviny (dvouleté a vytrvalé druhy) a můžete zkusit i pěstování zimního salátu či špenátu, které ovšem chladné teploty snesou jen v určitém úseku svého vegetačního období.

Základním pravidlem pěstování zimní zeleniny na záhonku je podzimní výsev, když zem ještě není zmrzlá a zároveň není ani rozbahněná. Jestliže v daném roce panují příhodné podmínky, můžete pak samozřejmě zeleninu vysévat i později na začátku zimy. Pokud jde o to, co se sází v zimě a na podzim, patří sem především následující druhy zeleniny:

• růžičková a hlávková kapusta,
• kadeřavá kapusta,
• kořenová a naťová petržel,
• zimní odrůdy česneku,
• zimní odrůdy košťálovin,
• přezimující špičaté zelí,
• mrkev,
• pórek,
• pastinák,
• ozimý salát,
• špenát,
• polníček,
• černý kořen,
• topinambur.

Oblíbená je především růžičková a hlávková kapusta, přičemž oba tyto druhy snášejí i teploty -12 °C, ale pouze ve chvíli, kdy jsou dostatečně vyzrálé. Znehodnotit je může přímé sluneční ozáření nebo rychlé zahřátí po nízkých teplotách. Při zimní sklizni pak neodlamujte u růžičkové kapusty jednotlivé růžičky a listy, ale spolu s růžičkami odřízněte i celý košťál.

Pokud se často střídají mrazy a teplejší dny, budete muset růžičkovou kapustu sklidit raději už v prosinci. Bude-li chráněná sněhovou pokrývkou, na záhonku může zůstat až do února. Velkou popularitu si pak jako zimní zelenina získala také kapusta kadeřávek, která je otužilá a dokáže skvěle zvládnout běžnou zimu i bez ochrany.

Také přezimující druhy je nutné chránit před holomrazy (tedy v momentě, kdy rostliny nechrání izolující vrstva sněhu), a to tak, že k nim přihrnete zeminu nebo kompost a zakryjete je slámou, suchým listím či chvojím. Pomoci může také bílá netkaná textilie, kterou na okrajích zatížíte kameny. Během zimy naštěstí neřádí žádní škůdci ani choroby, ale pozor si dávejte na výkyvy počasí, střídání teplot a výskyt plísní při oteplení.