Jaké jsou příznaky Letní virózy a jak se jí rychle zbavit?

Máte plný nos, bolí vás v krku a trápí vás zvýšená teplota, i když venku panuje horké letní počasí? V tom případě vás nejspíš postihla letní viróza, jejímž původcem bývají především enteroviry. K rizikovým faktorům zde patří hlavně teplotní šoky způsobené přechodem z venkovního prostředí do klimatizovaných prostor. Potíže ale většinou během několika dnů odezní.

Chřipka, nebo viróza?

Pokud za okny svítí slunce a panují teplotní maxima, ale vy neustále posmrkáváte nebo máte jednoduše pocit, že na vás něco leze, možná své potíže přičítáte letní chřipce. V tom případě vás nejspíš překvapí, že to tak s největší pravděpodobností není. Onemocnění, kterému lidé říkají letní chřipka, je totiž většinou pouze obyčejné letní nachlazení.

Letní chřipka je mýtus, který vychází z toho, že si lidé často pletou chřipku s virózou. V našem zeměpisném pásmu se chřipkové epidemie objevují v zimních měsících, a to hlavně od prosince do dubna. Ačkoliv zde chřipkové viry během léta stále přetrvávají, jejich nakažlivost je oproti chladným měsícům naprosto mizivá. Přestože tedy pravou chřipku v létě dostat můžete, většinou se to nestává.

Příčiny letní virózy

Letní období se vyznačuje zvýšeným výskytem nechřipkových virů, jako jsou například Coxsackie A nebo echoviry, které se řadí mezi enteroviry. Příznaky nachlazení přitom může vyvolat zhruba 200 různých virů, které jsou zodpovědné za celou řadu nepříjemných projevů, jako je kýchání, smrkání, bolest v krku nebo třeba zvýšená teplota.

Nejčastější původci letní virózy:

• Enteroviry – tyto mikroorganismy napadají nosní sliznici, trávicí systém i další části pacientova těla. V letním období mohou způsobit rozvoj respiračních obtíží, bolestí v krku, bolestí hlavy i dalších problémů. Někdy ovšem mívají na svědomí i průjem a zvracení.  
• Rhinoviry – jedná se o nejčastější původce běžného nachlazení, kteří v okolním prostředí cirkulují po celý rok. V létě se pak snadno šíří na různých společenských akcích, jako jsou svatby, promoce, rodinné oslavy nebo grilování.
• Adenoviry – tyto viry většinou způsobují mírné respirační infekce, které se projevují klasickými příznaky nachlazení, jako je zvýšená teplota nebo bolest v krku. Také ovšem mohou mít na svědomí vznik průjmů nebo vyrážek.

Cestu virů do pacientova organismu přitom usnadňují různé rizikové faktory, kam patří například nedostatečný přísun tekutin a s tím i potřebných minerálů nebo příliš dlouhý pobyt na sluníčku. Právě kvůli tomu se pak často objevuje takzvaná jednodenní viróza z horka či letní střevní viróza, která má na svědomí zvýšenou teplotu, střevní problémy nebo dokonce i zvracení.

Svou roli zde ale velice často hrají také různé teplotní šoky. Zdrojem potíží se mnohdy stává klimatizace, kterou lidé mívají během horkých dnů puštěnou prakticky všude, tedy doma, v zaměstnání nebo třeba při cestování autem, vlakem i letadlem. Proudění chladného vzduchu pak může způsobit záněty dutin, ale i zablokování páteře.

Pokud je člověk přehřátý a zpocený a následně se napije ledového nápoje nebo vystaví své tělo průvanu (ať už z klimatizace nebo třeba prostřednictvím větráku či otevřených oken v autě), jeho sliznice vysychají a nejsou schopné správně plnit svou ochrannou funkci. Imunitní systém tak bývá celkově oslabený a viry mohou snadno proniknout do lidského těla.

Kromě teplotních šoků, které člověk zažívá při přechodu zvenku do klimatizovaných prostor, je samozřejmě nebezpečné i dlouhé vysedávání na studené zemi u táboráku nebo třeba dlouhodobé nošení mokrých plavek. Ačkoliv se to mnohdy nezdá, lidské tělo může snadno prochladnout a člověk si tak zadělá na zánět ledvin nebo na zánět močových cest.

Během letních měsíců pak aktivitu vykazují také některé bakterie, jako jsou například streptokoky. Na pozoru by se však lidé měli mít i před parazitárními nákazami, které zpočátku mohou svými projevy připomínat běžnou chřipku, ale později se plně rozvinou a mohou způsobit řadu zdravotních komplikací. Nebezpečná je z tohoto pohledu třeba toxoplazmóza.

Příznaky letní virózy

Pokud máte pocit, že na vás v létě něco leze, možná si v duchu říkáte: „Jak poznám, že mám virózu?“ K typickým projevům daného onemocnění patří hlavně vodnatá nebo hlenovitá rýma, kterou často doprovází také škrábání v krku, mírný kašel, celková únava a bolesti hlavy. Kromě toho si někdy pacienti stěžují také na bolesti svalů a objevit se může i zánět spojivek.

Jaké má letní viróza příznaky?

• Nepříjemná rýma,
• kýchání,
• pokašlávání,
• bolest v krku,
• bolesti hlavy,
• celková vysílenost,
• zvýšená teplota,
• zimnice.

Kromě těchto symptomů se pak mohou objevit i další potíže, které zahrnují třeba bolesti uší nebo silné bolesti břicha, a výjimkou není ani zvracení či průjem při nachlazení. Vše závisí na konkrétním původci onemocnění, aktuálním zdravotním stavu pacienta i na dalších faktorech. Člověk se pak obecně cítí unavený a žádné oblíbené letní aktivity jej kvůli nemoci příliš nezajímají.

Rozdíl mezi chřipkou a virózou

Typické příznaky pravé chřipky bývají závažnější než v případě virózy. Zahrnují především horečku (nad 38 °C), dále pak extrémní únavu, vyčerpávající suchý kašel nebo třeba silné bolesti hlavy, kloubů a svalů. Doba léčby a rekonvalescence bývá v tomto případě také podstatně delší, přičemž chřipka může mít na rozdíl od běžného nachlazení mnohem závažnější průběh.

U oslabených jedinců někdy chřipka vyvolává zdravotní komplikace v podobě zápalu plic, zánětu svalů, srdečních potíží nebo postižení centrální nervové soustavy. Tyto zdravotní problémy pak dokonce mohou být v některých případech smrtelné. Naopak u nachlazení k takovým komplikacím většinou nedochází a také nezpůsobuje pandemie.

Jak dlouho trvá letní viróza?

Ačkoliv se člověk vlivem tohoto onemocnění většinou cítí zesláblý a nejradši by celé dny strávil v posteli místo koupaliště, zahrady nebo pláže, letní virózy většinou zakrátko odezní. Typicky se dají překonat během několika dnů, aniž by bylo nutné navštívit ošetřujícího lékaře. Přesto však nesmíte tento zdravotní problém podceňovat.

Jak se dostat z virózy?

Ani v létě, kdy by člověk nejraději trávil čas venku a radoval se z teplého počasí, byste neměli toto onemocnění přecházet. Tímto způsobem totiž můžete své obtíže zhoršit, zbytečně prodloužit dobu rekonvalescence nebo si uhnat nějaké závažnější zdravotní komplikace. Místo toho raději zůstaňte doma a vyležte se, aby vaše tělo zvládlo nemoc brzy překonat.

Jestliže přemýšlíte, jak na letní chřipku vyzrát, léčba virózy by kromě odpočinku měla zahrnovat také dostatečný přísun tekutin a vitamínů. V případě potřeby můžete vyzkoušet i studené zábaly nebo léky, které vám pomohou snížit teplotu, usnadnit odkašlávání a zbavit se nepříjemných bolestí. Jestliže vás trápí rýma, vhodné jsou i výplachy nosu solným roztokem nebo případně nosní spreje. Protizánětlivý účinek pak mají různé bylinkové čaje.

Objeví-li se letní viróza u dětí, které jsou příliš malé a neumí ještě správně smrkat, je nutné postupně odsávat nosní sekret. V opačném případě by totiž mohlo dojít k zanesení infekce do středouší nebo k rozvoji závažných respiračních potíží. Kromě toho pak existují i speciální nosní kapky určené pro kojence, které mohou pomoci uvolnit dutiny. 

Pokud vaše potíže během několika dní neustoupí nebo budete mít o svém stavu jakékoliv pochybnosti, raději navštivte svého ošetřujícího lékaře. Podobně jako nachlazení a chřipka se totiž mohou zpočátku projevovat i nebezpečnější choroby, jako je například klíšťová encefalitida, lymská borelióza či bakteriální meningitida. Rozhodně pak návštěvu lékaře neodkládejte ve chvíli, kdy je průběh nemoci od začátku vážný nebo pozorujete nějaké komplikace.

Preventivní opatření

Pokud nechcete v létě řešit to, jak se dostat z virózy, raději byste se měli zaměřit na prevenci. Svému tělu byste měli dopřát vše, co potřebuje k tomu, aby si vybudovalo odolnost proti různým bacilům. Zároveň je nutné vyhýbat se spouštěčům, které mohou k rozvoji onemocnění výraznou měrou přispívat. Lékaři proto doporučují dodržovat následující doporučení:

• Důsledně dbejte na dodržování základních pravidel hygieny (často si myjte ruce vodou a mýdlem a vyhýbejte se nemocným osobám).
• Stravujte se zdravě a dbejte na pravidelný přísun čerstvého ovoce a zeleniny, čímž svému tělu dopřejete potřebné vitamíny a zdraví prospěšné látky.
• Díky pobytu na slunci umožníte proměnu vitamínu D na jeho aktivní formu, což je pro tělo prospěšné, ale samozřejmě to se sluněním nepřehánějte.
• Každý den pijte dostatečné množství tekutin (2–3 litry denně).
• Nesnažte se uhasit v létě žízeň pomocí ledových nápojů.
• Vyhýbejte se průvanu a nezůstávejte příliš dlouho v mokrém či zpoceném oblečení.
• Dohlédněte na to, aby děti neplavaly příliš dlouho v hodně studené vodě.
• Klimatizace by v létě měla být nastavená tak, aby okolní prostředí neochlazovala na teplotu, která je o více než 5 až 7 stupňů nižší, než ukazuje venkovní teploměr.
• Do klimatizovaných prostor, kde si nemůžete proudění vzduchu nastavit individuálně (například v letadle nebo ve vlaku), si přibalte teplejší oblečení.
• Pohybujte se pravidelně na čerstvém vzduchu a sportujte, čímž si zlepšíte kondici a posílíte svůj imunitní systém.

Další letní nemoci

Jedním z dalších problémů, které mohou člověka v létě nepříjemně zaskočit, je pak samozřejmě i cestovatelský průjem. Jak už název této nemoci napovídá, ten postihuje turisty, a to hlavně ty, kteří se vydávají do subtropických či tropických oblastí s nižšími hygienickými standardy. Infekci mohou způsobit viry, bakterie i parazité, ale na vině bývají také neinfekční příčiny:

• změna klimatu a příliš horké počasí,
• jiný způsob stravování, na který člověk není zvyklý,
• dietní chyba (hlavně přejídání se),
• příliš kořeněná nebo pálivá jídla,
• projímavý účinek některých typů ovoce,
• nadbytek oleje používaného při zpracování pokrmů,
• pití velkého množství přechlazených a sladkých nápojů,
• stres, který člověk vlivem cestování zažívá.

Kromě časté vodnaté stolice pacienty většinou trápí také křeče v břiše, nevolnost, zvracení, bolesti svalů a kloubů, zvýšená teplota a samozřejmě i celková slabost. K možným komplikacím pak můžeme zařadit hlavně dehydrataci, která bývá důsledkem ztráty velkého množství tekutin a potřebných minerálů. To je nebezpečné především u malých dětí.

Akutní cestovatelský průjem většinou sám od sebe odezní během 2 až 3 dnů, takže nebývá nutné konzultovat situaci s ošetřujícím lékařem. Důležité je přitom dbát na doplňování dostatečného množství tekutin a dodržovat dietu. Jednotlivé symptomy je pak možné řešit prostřednictvím běžně dostupných léků, které pomohou zbavit pacienta aktuálních potíží.

Sledujte novinky webu RadimeJAK.cz na Googlu a Seznamu!