Ačkoliv se hodně mluví o tom, že by střídání času mělo skončit, protože má negativní vliv na lidský organismus a v současné době není potřebné ani z hlediska energetické úspory, lidé se stále nebyli schopní domluvit na tom, který čas zachovat. Proto se opět můžeme těšit na posunutí času z letního na zimní. Prozradíme, kdy začíná zimní čas 2024, proč se vlastně letní a zimní čas střídá a kdy by mělo střídání času skončit.
Změna zimního času 2024
Střídání času ze zimního na letní a zase zpátky je sice nedílnou součástí našich životů, ale spousta lidí stále neví, kdy se hodiny posunují zpět a kdy naopak jejich ručička poskočí o hodinu dopředu. Změna času na zimní nebo na letní tak pro ně může být nepříjemným překvapením, což je rozhodí na několik následujících dnů nebo dokonce týdnů. Proto je dobré vědět, kdy posun času nastává.
Kdy se mění čas v roce 2024?
- začátek letního času – v noci 31. března,
- začátek zimního času – v noci 27. října.
Letní čas v roce 2024 začíná tradičně během poslední březnové neděle, kdy si lidé posouvají hodinky dopředu, tedy z 2:00 na 3:00. To znamená, že se v tento den vyspí o hodinu méně. Zimní čas pro rok 2024 se pak vrací poslední říjnovou neděli. V noci ze soboty na neděli je pak nutné přeřídit si čas z 3:00 na 2:00, což je pro mnohé dobrá zpráva, protože si o hodinu pospí.
Přechod na zimní čas v následujících letech:
- v roce 2024 – v noci 27. října,
- v roce 2025 – v noci 26. října,
- v roce 2026 – v noci 25. října.
Střídání času
Přemýšlíte, jaký je vlastně rozdíl mezi zimním a letním časem a jaký čas je správný? Abyste mohli pochopit, jak změna času funguje, v první řadě je nutné znát správnou terminologii. Standardním časem je pro nás ten, který platí v zimním období, tedy čas, který lidé běžně označují jako zimní. Letní čas je pak varianta, která je o hodnu posunutá dopředu.
Zimním časem tedy rozumíme standardní středoevropský čas (SEČ nebo CET), který v současné době platí zhruba od konce října do konce března. Ačkoliv se používá v zimním období a označuje se jako zimní čas, ve skutečnosti není sezónně posunutý. Změnou na zimní čas se tedy míní návrat k původnímu času, který bychom měli označovat jako standardní nebo běžný.
Jako letní čas nebo středoevropský letní čas (SELČ nebo CEST) se pak označuje posunutí času o hodinu dopředu, které na našem území platí vždy od konce března do konce října. V zemích Evropské unie nastává tento přechod současně, bez ohledu na časové pásmo. Na letní čas nicméně přecházejí i další státy světa.
Skutečný zimní čas, který byl v zimě sezónně posunutý, si lidé na našem území mohli vyzkoušet pouze jednou. Začal platit 1. prosince 1946 a skončil 23. února 1947. Ač se to možná zdá neskutečné, v té době byl rozdíl mezi zimním a letním časem dvě hodiny, přičemž v jejich středu byl čas standardní (dnes nazývaný jako zimní). Vzhledem k tomu, že se tato metoda neosvědčila, byl pravý zimní čas brzo zrušen a toto střídání se již neopakovalo.
Změna času ve světě
Přechod na letní čas se v současné době týká především zemí, které patří do mírného klimatického pásma. V tropických oblastech se totiž délka letního dne od toho zimního příliš neliší, takže by střídání času na těchto místech nedávalo smysl. Stejně tak se posouvání času neprovádí ani v polárních oblastech, kde noc může trvat až půl roku.
Ke střídání času dochází v mnoha zemích světa, jako jsou například Spojené státy americké nebo Kanada. I na evropském území se posouvání času provádí ve velké většině států (mimo jiné samozřejmě přechází na letní čas Česká republika), ale existují i výjimky. K těm patří třeba Island, Bělorusko, část Grónska, část norských ostrovů nebo Špicberky.
Na rozdíl od Evropské unie, kde jsou sezónní změny času pro všechny státy stejné, může mít střídání časů v některých zemích odlišnou podobu. Například v USA letní čas začíná o něco dříve a končí ještě později než na evropském kontinentě. Důležité je také podotknout, že změna času samozřejmě probíhá i na jižní polokouli, ale tento proces je zde opačný (během našeho léta tam totiž mají zimu).
Existují pak i místa, kde se čas neposouvá o celou hodinu, ale pouze o její část. Například v Indii dnes platí Indian Standard Time, který se oproti standardnímu času liší o 5 hodin a 30 minut. O půl hodiny se čas posouvá také v Afghánistánu, na území Íránu nebo v Severní Koreji. Ještě složitější je ale situace v Austrálii, kde se čas na různých místech od západu směrem k východu liší.
Změna času: historie
Pokud jde o to, jak byl historicky zaveden letní čas v ČR i zbytku světa, zpočátku byla hlavním důvodem k tomuto kroku úspora elektrické energie. Lidé se snažili co nejvíce využít denní světlo a snížit potřebu svítit v domovech uměle za drahé peníze, což jim přechod na letní čas umožnil. Kromě toho navíc střídání času na některých místech částečně vyvážilo délku dne a noci.
Poprvé se hromadná změna času uskutečnila v roce 1916, tedy v průběhu první světové války, která způsobila, že výdaje za palivo byly zvýšené. Pro tehdejší obyvatele se tak jednalo o významnou energetickou úsporu. Hned o dva roky později však byl letní čas zrušen a opět začal platit až během druhé světové války. V letech 1940-1942 byl navíc na našem území zaveden celoročně.
K opětovnému zrušení střídání času došlo v roce 1949. Pouze se standardním časem si pak lidé museli vystačit až do roku 1979, kdy bylo finálně ustanoveno, že na území České republiky bude vždy půl roku platit čas zimní a půl roku čas letní. Roku 1996 se ale naše země připojila ke zvyklostem Evropské unie, posunula konec letního času na poslední říjnovou neděli (místo poslední neděle v září), a od té doby letní čas trvá 7 měsíců, zatímco standardní čas platí pouze 5 měsíců.
Je střídání času ještě potřebné?
Studie ukazují, že ačkoliv měla v minulosti změna času smysl, v současné době již tolik výhod nepřináší. Podle energetiků je totiž energetická úspora z dnešního pohledu zanedbatelná, jelikož osvětlení představuje pouze malou část energetické spotřeby. Přechod na letní čas domácnostem žádné velké peníze neušetří a vyšlo by skoro nastejno, kdyby celý rok platil pouze jeden čas.
Aby toho nebylo málo, ozývá se i řada hlasů, které tvrdí, že posouvání času může mít výrazný škodlivý dopad na lidské zdraví. Samotné přizpůsobení se přirozenému světlu a omezené využití světla umělého sice může být příznivé pro lidskou psychiku i biologický rytmus, proces střídání času se ale v konečném důsledku projevuje spíše negativně.
Mnozí lidé si například stěžují na poruchy spánku (nespavost a další problémy), které s posunem času souvisí, a mezi běžné symptomy po přechodu z letního na zimní čas nebo obráceně patří také zvýšená únava či nevolnost. Kromě toho může střídání času způsobit také problémy s psychickou a fyzickou výkonností a podle statistik krátce po změně času přibývá dopravních nehod.
Kdy střídání času skončí?
Výše zmíněné argumenty se staly předmětem diskuse také v Evropské unii, která se na základě ankety v dotčených zemích rozhodla, že střídání času bude zrušeno. Roku 2018 totiž 84 % ze 4,6 milionu dotazovaných uvedlo, že je změna času obtěžuje. Proto vznikl návrh Evropské komise, který požaduje, aby celoročně platil pouze jeden čas.
Problém ovšem nastal ve chvíli, kdy se lidé měli dohodnout, který čas zachovat. Ani roku 2023 nepadl jednotný verdikt, zda bude lepší čas letní, nebo naopak čas zimní (standardní). Až doposud nebyly členské státy schopné tento problém vyřešit, a proto si střídání času ještě nějakou chvíli užijeme. Poslední změna času by nicméně měla proběhnout v roce 2026.
Kdy proběhne změna času na zimní?
Zatímco letní čas v roce 2024 začíná poslední březnovou neděli, tedy v noci 31. března, přechod na zimní čas proběhne poslední neděli v říjnu, konkrétně v noci 27. října. Lidé si budou muset hodiny přeřídit z 3:00 na 2:00, což znamená, že si o hodinu přispí. V roce 2025 pak budeme přecházet na zimní čas v noci 26. října a roku 2026 v noci 25. října.
Jaký čas je správný?
Jako standardní středoevropský čas (SEČ nebo CET) se dnes označuje čas, kterému lidé běžně říkají zimní. Ve skutečnosti ale není nijak sezónně posunutý, takže změnou času na zimní se míní návrat k času standardnímu. Letní čas, který je známý také jako středoevropský letní čas (SELČ nebo CEST) je varianta, která je posunutá o hodinu dopředu. Momentálně u nás platí od konce března do konce října.
Jak funguje změna času ve světě?
Střídání času se v současné době týká mnoha zemí, které spadají do mírného klimatického pásma. Dochází k němu třeba ve Spojených státech amerických nebo v Kanadě, ale také na území Evropské unie, kde je změna času pro všechny státy stejná. Zatímco ve většině zemí se čas posouvá vždy o celou hodinu, na některých místech to může být pouze o její část. Příkladem je Indie nebo Austrálie.
Kdy bude střídání času zrušeno?
V roce 2018 se Evropská unie na základě ankety mezi obyvateli usnesla na tom, že střídání času bude ukončeno. Lidé se ovšem nebyli schopní dohodnout na tom, zda ponechat pouze letní čas, nebo pouze zimní čas. Konečný verdikt by nicméně měl padnout do roku 2026, kdy by měly být přechody mezi zimním a letním časem zrušeny.
