Hlíva ústřičná neboli Pleurotus ostreatus je jedlá dřevokazná houba, která patří do čeledi hlívovitých. Volně roste především v mírném a subtropickém pásmu, ale je rozšířená prakticky po celém světě, jelikož po žampionech a šiitake představuje třetí nejdůležitější pěstovanou houbu. Má totiž široké využití jak v potravinářském, tak i ve farmaceutickém průmyslu.
Jak vypadá hlíva ústřičná? Jak už samotný název napovídá, klobouky těchto hub svým tvarem připomínají větší ústřice. Rostou v trsech, řadách nebo vrstvách, měří zhruba 5-25 centimetrů, jsou vějířovité, pružné a hladké, ale jejich okraj je naopak poměrně ostrý. Co se týče typického zbarvení, to závisí hlavně na podmínkách růstu a pohybuje se od bělavých a šedomodrých odstínů až po tmavší hnědou barvu.
Třeň, což je spodní část plodnic neboli noha houby, je u hlívy ústřičné poměrně krátký. Nejprve má bílou až bělavou barvu, ale postupem času získává spíše šedavé zbarvení. Lupeny jsou poté měkké, husté a u třeně často vidličnatě větvené. Pokud jde o dužninu, ta je čistě bílá, šťavnatá a má příjemnou nasládlou chuť.
Hlíva ústřičná v lese roste od konce léta až do zimy, ale při mírné zimě se s ní můžete setkat často už na jaře. Nejvíce se jí přitom daří na pařezech a kmenech listnatých stromů, jako jsou buky, břízy, vrby, topoly, jeřabiny nebo ořešáky. Kromě toho se ale pěstuje i uměle, a to jak průmyslově ve velkém, tak i v domácích podmínkách.
HLÍVA ÚSTŘIČNÁ ZÁMĚNA
Na světě existuje velké množství různých druhů hlív, s nimiž se můžete setkat. U nás se však nejčastěji pěstuje hlíva ústřičná, která zároveň běžně roste ve volné přírodě mírného pásma. Zahrádkáři ale pro domácí pěstování hlívy často volí také teplomilnější druhy, jako je například hlíva plicní či hlíva miskovitá. Tu poznáte podle menších žlutých kloboučků a příjemné aromatické vůně.
Mezi další oblíbené druhy patří i hlíva královská (máčková), která se v poslední době těší obrovskému zájmu amatérských pěstitelů. Má lahodnou chuť a na rozdíl od hlívy ústřičné, kde se zpracovávají většinou pouze klobouky, je možné použít ke konzumaci celou plodnici. Její struktura totiž výrazně připomíná hřib a je navíc nesmírně zdravá.
Pokud vás zajímá, zda můžete hlívu ústřičnou snadno zaměnit za nějakou jinou nebezpečnou houbu, je to velice nepravděpodobné. Vzhledově může hlívu připomínat třeba pařezník pozdní, který má hnědožlutý klobouk a lupeny oddělené od třeně výrazným oranžovým proužkem. Patří sice mezi jedlé druhy, ale má nahořklou chuť a je také o něco tužší.
HLÍVA ÚSTŘIČNÁ ÚČINKY
Na první pohled se to možná nezdá, ale léčivé účinky hlívy ústřičné jsou vyhlášené po celém světě. Tyto houby totiž obsahují spoustu důležitých vitamínů, minerálů a stopových prvků, které jsou důležité pro správné fungování lidského organismu a příznivě působí na naše zdraví. Další předností hlívy ústřičné jsou její protibakteriální, protivirové, protiplísňové a protizánětlivé účinky.
Jaké prospěšné látky hlíva ústřičná obsahuje?
- Vitaminy skupiny B
- Vitaminy C, D a K
- Železo, draslík, měď, selen
- Beta-glukany
- Terpeny, statiny
Právě díky obsahu polysacharidického β-(1,3/1,6)-D-glukanu se používá hlíva ústřičná pro posílení imunity. Tyto aktivní látky totiž zvyšují obranyschopnost organismu proti různým infekcím, mikroorganismům či radiačnímu záření a mají mimořádně pozitivní vliv na naši imunitu. Glukany zároveň podporují i metabolismus tuků a snižují hladinu cholesterolu v krvi.
Hlíva ústřičná kromě toho vykazuje také značné antioxidační účinky, zmírňuje působení volných radikálů a urychluje přirozenou regeneraci buněk. Může se ale stát užitečným pomocníkem také v boji proti vysokému krevnímu tlaku, cukrovce a chudokrevnosti. Zvyšuje totiž tvorbu červených krvinek mimo kostní dřeň.
Pokud jde o další léčivé účinky hlívy ústřičné, údajně napomáhá lepší průchodnosti cév a tepen, a z toho důvodu se tedy doporučuje užívat jako prevence různých srdečních a cévních onemocnění. Jeden z obsažených terpenů, který se nazývá pleurotin, navíc představuje důležitou antibiotickou a antitrombotickou látku, takže konzumace hlívy zároveň snižuje riziko vzniku krevních sraženin.
Podle dosavadních poznatků ovlivňuje hlíva zdraví člověka, ale dokáže také eliminovat stres a přirozenou cestou odstraňuje nadměrnou únavu. Jako doplněk stravy se poté používá také při kloubních a revmatických chorobách, ale lékaři si ji cení i z toho důvodu, že má pozitivní vliv na lidskou pokožku. Působí proti bradavicím, ekzémům, akné i dalším kožním onemocněním a vyplatí se mít ji po ruce také při léčbě popálenin.
HLÍVA ÚSTŘIČNÁ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY
Konzumace hlívy ústřičné nebo doplňků stravy, které výtažky z této houby obsahují, s sebou většinou nenese žádná větší rizika. Pouze ojediněle se u citlivějších jedinců, kteří byli delší dobu vystaveni jejím pórům, objevují příznaky alergické reakce, a jelikož hlíva ústřičná obsahuje malé množství arabitolu, některým lidem může její přílišná konzumace způsobit střevní potíže, nadýmání a průjem.
V menším množství by si hlívu ústřičnou měli dopřávat především starší lidé a děti do 12 let, kterým by její nadměrná konzumace mohla způsobit žaludeční potíže. Žádná otrava hlívou ústřičnou ale nehrozí, a to ani ve chvíli, kdy tuto chutnou houbu v lese zaměníte za pařezník pozdní, který svým vzezřením může hlívu připomínat.
A jak je to s konzumací těchto hub, pokud čekáte rodinu? Spoustu lidí zajímá, zda může hlíva ústřičná těhotenství nějak negativně ovlivnit a jestli hlíva ústřičná při kojení způsobuje čerstvým maminkám nebo jejich dětem nějaké potíže. Je to však právě naopak. Na talíři těhotných žen se totiž klidně mohou objevit třeba žampiony a hřiby, ale také zdraví prospěšná hlíva ústřičná.
Nastávající maminky by však měly dbát na několik základních doporučení. Houby je vždy před konzumací nutné nejprve tepelně upravit, protože jinak mohou představovat zdroj nebezpečných plísní a bakterií. Každý kus by měl být také důkladně umytý a očištěný. Pokud žena není zvyklá jíst houby pravidelně, měla by je do svého jídelníčku zařazovat postupně a raději se vyhnout experimentování. To stejné pak platí pro kojící matky.
Jak vypadá hlíva ústřičná?
Již z názvu těchto oblíbených hub je patrné, že jejich klobouky svým tvarem výrazně připomínají větší ústřice. Rostou v trsech, ve vrstvách nebo v řadách, jsou pružné a hladké, mají ostrý okraj a dosahují velikosti od 5 do 25 centimetrů. Zbarvení se pak liší podle toho, kde houba roste, a pohybuje se od bělavých a šedomodrých odstínů až po tmavě hnědou. Třeň je poměrně krátký, mívá bělavou barvu a později se zbarvuje do šeda. Lupeny jsou pak měkké a husté, zatímco dužina bývá čistě bílá, šťavnatá a velmi chutná.
S čím si můžete hlívu ústřičnou splést?
Pokud jde o hlívy, na našem území se nejčastěji pěstuje právě hlíva ústřičná, která se zároveň běžně objevuje ve volné přírodě. Pro domácí pěstování však lidé volí také teplomilné druhy, jako je hlíva plicní a hlíva miskovitá, přičemž oblíbená je také hlíva královská. Co se týče možné záměny, to je spíše nepravděpodobné. Vzhledově hlívu připomíná například pařezník pozdní, pro který je typický hnědožlutý klobouk a oranžový proužek, který odděluje lupeny od třeně. Je sice jedlý, ale hořký.
Jaké má hlíva ústřičná účinky?
Hlíva ústřičná obsahuje spoustu vitamínů, minerálů a stopových prvků, které jsou důležité pro správné fungován lidského organismu. Známé jsou například protibakteriální, protivirové, protiplísňové a protizánětlivé efekty hlívy. Používá se také pro podporu imunity, snižuje hladinu cholesterolu v krvi, zmírňuje působení volných radikálů, urychluje přirozenou regeneraci buněk a má i celou řadu dalších prospěšných účinků.
Jaké jsou nežádoucí účinky hlívy ústřičné?
U citlivých jedinců vystavených hlívovým pórům může vzniknout alergická reakce a některým lidem může přílišná konzumace způsobit střevní obtíže, nadýmání či průjem. Žádná otrava hlívou ústřičnou ale nehrozí. Pozor by si ovšem měli dát starší lidé nebo děti do 12 let. Těhotné ženy si tyto houby mohou v klidu dopřát, ale měly by je vždy tepelně upravit, každý kus důkladně omýt a očistit.