Jak poznáte typického Introverta?

Mezi lidmi panuje všeobecná představa, že introverti jsou tiché, nevýrazné osoby, které se nijak zvláště ve společnosti neprojevují a obvykle nejraději tráví čas samy doma. Částečně je toto tvrzení pravdivé, ale najdou se ve skutečnosti i tací introverti, kteří se s cizími lidmi dokáží bavit bez problémů. Tato interakce je však obvykle velmi psychicky vyčerpává. Chcete-li se dozvědět více o charakteristice tohoto osobnostního typu, nenechte si ujít následující řádky.

Kdo to je introvert

Introverze je osobnostní rys charakterizovaný zaměřením se na vnitřní pocity spíše než na vnější zdroje stimulace. Introverti a extroverti jsou často vnímáni jako dva extrémní protiklady, ale pravdou je, že většina lidí se nachází někde uprostřed. Zatímco introverti tvoří odhadem 25 % až 40 % celkové lidské populace, stále existuje mnoho mylných představ o tomto typu osobnosti.

Známý lékař a zakladatel analytické psychologie Carl Gustav Jung začal používat termíny introvert a extrovert ve dvacátých letech minulého století. Tyto dva typy osobností třídí lidi podle toho, jak získávají nebo naopak vydávají svou energii. Introverti se podle Junga obracejí k vlastní mysli, aby dobili energii, kdežto extroverti vyhledávají jiné lidi pro potřeby svého energetického dobití.

Introvert vs. extrovert

Hlavní rozdíl mezi extroverty a introverty spočívá tedy v tom, že extroverti získávají energii ze sociální interakce, zatímco introverti v takových situacích energii vydávají. Poté, co se introvert například účastní večírku nebo tráví čas na nějaké společenské události, kde se nachází velké množství lidí, cítí potřebu strávit nějaký čas po takové akci o samotě, aby „dobil baterie“. Introverti pak bývají obecně vzato tišší a rezervovanější než extroverti.

Vědci si však stále nejsou jisti, zda existuje konkrétní příčina introverze nebo extroverze. Co ale vědí, je, že mozky těchto dvou osobnostních typů fungují trochu odlišně. Některé zdroje uvádějí, že introverti mají vyšší průtok krve do předního laloku než extroverti. Tato část mozku je přitom zodpovědná za paměť, schopnost řešit problémy a plánovat dopředu.

Mozek introverta údajně také reaguje jinak na dopamin než mozek extroverta. Jedná se o chemickou látku, která ovlivňuje buněčné změny v mozku, jež určují to, že se člověk cítí šťastný a v psychické pohodě. Dopamin je proto také lidově nazýván jako hormon štěstí. Introverty může nadměrná produkce tohoto hormonu vyčerpávat, kdežto extroverty naopak nabíjí.

Typy introvertů

O většině lidí není možné na 100 % tvrdit, že jsou introverti nebo extroverti. Psychologové proto rozlišují několik typů introvertů podle toho, jakými vlastnostmi disponují. Někteří z nich jsou přitom introvertní více a jiní méně. Osoby, které se na pomyslné stupnici osobnostních rysů introverta a extroverta nacházejí uprostřed, se nazývají ambiverti.

Obecně pak platí, že introverti mají obvykle několik extrovertních rysů smíchaných se svými a naopak. Poměr těchto vlastností se přitom v čase může změnit. I když se z introverta nikdy pravděpodobně nestane extrovert, může v průběhu let zaznamenat určité povahové změny. Některé zdroje pak uvádí, že introverti se dělí do následujících čtyř typů:

1. Sociální introverti: jedná se o „klasický“ typ introvertů, kteří upřednostňují malé skupiny a tiché prostředí před davy.
2. Přemýšliví introverti: osoby v této skupině jsou snílci, kteří tráví spoustu času ve svých myšlenkách a mívají velmi silnou představivost.
3. Úzkostliví introverti: tito lidé vyhledávají čas o samotě nejen proto, že se jim to líbí, ale také proto, že se mezi lidmi často cítí trapně nebo se stydí.
4. Zdrženliví introverti: do této skupiny patří osoby, které dříve přemýšlejí, než jednají, a obvykle jim tak trvá déle, než jednat vůbec začnou.

Vlastnosti introverta

Povaha introverta je obecně vzato klidná a tichá. Pro každou takovou osobu jsou pak typické určité rysy chování, které reflektují její potřeby. Je přitom úplně jedno, zda jste žena introvert nebo chlap introvert, pro obě pohlaví jsou povahové znaky, jež jsou dané tímto osobnostním typem, stejné. Charakteristické jsou pak pro ně obvykle následující vlastnosti a potřeby:

• potřebují klid, aby se mohli soustředit,
• jsou schopni uvědomovat si sebe sami,
• rozhodují s rozvahou a dávají si raději na čas, než aby se rozhodli ukvapeně,
• cítí se pohodlně, když jsou sami,
• nemají v lásce skupinovou práci,
• raději píší než mluví,
• cítí se unaveně po nějakém čase stráveném v davu lidí,
• mají málo přátel, ale zato jsou si s nimi velmi blízcí,
• k řešení problémů využívají svou představivost.

Jaké má introvert přednosti

Na rozdíl od všeobecného přesvědčení existuje řada výhod spojených s introverzí. Jednou z nich je například soběstačnost, díky které introverti zvládají lépe některé krizové situace. Jeden z výzkumů například uvádí, že introverti byli schopni lépe odolávat výzvám pandemie COVID-19, aniž by se uchýlili k sebedestruktivním metodám, jako je nadměrné pití alkoholu nebo užívání drog.

Tito lidé mají navíc také většinou vysoce kvalitní vztahy. Ačkoliv jim může trvat déle, než se otevřou ostatním, když se jim to podaří, získávají obvykle přátelství na celý život. Introverze vám tak může pomoci být trpělivějším posluchačem, vést hlubší rozhovory a mít větší empatii k lidem, na kterých vám záleží.

Další předností introvertů je schopnost sebeuvědomění. Introverti jsou často hluboce ponořeni do svého vlastního vnitřního světa smyslových zážitků, myšlenek a pocitů. To jim může pomoci rozvíjet se a přemýšlet o tom, jak mohou v budoucnu růst a zlepšovat se. Introverti jsou zároveň často schopni soustředit veškeré své úsilí na určitý úkol, aniž by se nechali rozptylovat.

Některé studie pak také naznačují, že introverti bývají výrazně méně impulzivní než extroverti, díky čemuž jsou často ohleduplnější vůči ostatním lidem a nepodléhají tak snadno závislostem. Například u extrovertů je dle některých zdrojů pravděpodobnější, že budou závislí na hazardních hrách a sociálních sítích.

Nejoblíbenější koníčky pro introverty

Jelikož se introverti cítí nejlépe, když jsou sami, jejich koníčky nemívají obvykle týmový charakter. Najdou se ale samozřejmě také výjimky, které například baví určité typy týmových sportů nebo třeba hraní deskových her. Důležité pro ně ale obvykle je, aby své spoluhráče dobře znali a cítili se tak v jejich společnosti uvolněně.

Mezi typické koníčky introverta nicméně patří zejména četba, psaní, kreslení, malování a jiné výtvarné koníčky, kde se může kreativně vyřádit. Někteří jedinci se pak rádi věnují ručním pracím, pečení, vaření a dalším domácím činnostem, které také podporují jejich kreativní duši. Introverti se zároveň rádi vzdělávají nebo učí novým dovednostem a často si, zejména v mladším věku, píší osobní deník.

Nejčastější mýty o introvertech

Kolem toho, co jsou introverti zač a jaké mají povahové rysy, koluje celá řada mýtů. Lidé si poměrně jednoduše vytvářejí předsudky vůči různým skupinám osob na základě nepodložených informací, které kolují v jejich sociální bublině a svých prvních dojmů, jež jsou mnohdy zkreslené vlivem různých vnějších faktorů a kvůli neznalosti dotyčné osoby. Mezi nejčastější mýty o introvertech přitom patří následující tvrzení:

• Introverti nejsou přátelští – to, že jste introvert, nemá vliv na to, jak přátelští můžete být. Někteří lidé si však mohou myslet, že introverti nejsou přátelští, protože nejsou obklopeni velkými skupinami kamarádů a příliš aktivně se nezapojují do konverzace s ostatními.
• Introverti nemohou být vůdci – ačkoli si lidé většinou jako vůdce představí spíše extrovertní osobnost, mnozí introverti mají také vůdčí schopnosti. Některé z jejich vlastností z nich dělají efektivní leadery, kteří naslouchají nápadům svých zaměstnanců a dokáží se soustředit na dlouhodobé cíle.
• Introverty je těžké doopravdy poznat – introverti preferují hluboká přátelství jen s hrstkou lidí. Možná se neotevřou každému, kdo si chce popovídat, ale lidé, se kterými jsou si blízcí, je velmi dobře znají.

Introvert: test osobnosti

Jedním ze způsobů, jak zjistit, zda jste introvert, je udělat si test. Mezi nejznámější osobnostní testy tohoto typu pak patří takzvaný Myers-Briggs Type Indicator (MBTI) nebo projekt SAPA. První zmínění test je navržen k identifikaci typu osobnosti, silných stránek a preferencí člověka. Tento dotazník vyvinuly Isabel Myers a její matka Katherine Briggs na základě jejich práce s teorií typů osobnosti Carla Gustava Junga. Dnes přitom MBTI představuje jeden z celosvětově nejpoužívanějších psychologických nástrojů vůbec.

Cílem MBTI je umožnit respondentům zkoumat svou vlastní osobnost. Pomocí tohoto testu tak mohou identifikovat, co se jim líbí a nelíbí, své silné a slabé stránky, možné kariérních preference a kompatibilitu s ostatními lidmi. Je přitom potřeba myslet na to, že žádný typ osobnosti není  lepší než jiný. Nejedná se tedy o nástroj určený k hledání dysfunkce nebo abnormality, ale jeho účelem je pomoci respondentovi lépe poznat sebe sama.

Vedle MBTI pak stojí zmínění projekt SAPA, což je výzkumný nástroj, který studuje vzorce chování jedince, na základě kterých respondentovi poskytne zpětnou vazbu o jeho osobnosti. Cílem tohoto projektu je najít určité vzorce vtom, jak se od sebe lidé liší, pokud jde o jejich myšlenky, pocity, zájmy, schopnosti, touhy, hodnoty nebo preference.