Sedmikráska chudobka – zajímavosti

Okrasou prakticky každé české louky nebo zahrady je drobná rostlinka s bělavými nebo světle růžovými kvítky, která zde vyrůstá od jara až do podzimu. Jde o sedmikrásku chudobku, jež si našla využití v lidovém léčitelství, v kosmetickém průmyslu, ale i v kuchyni. Prozradíme, kde se s touto bylinou můžete setkat, jak ji na první pohled poznáte a odkud se vzal její název.

Co je chudobka?

Sedmikráska chudobka (latinský název Bellis perennis) je vytrvalá bylina, která náleží k čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Jde přitom o jediného zástupce rodu sedmikráska, s nímž se můžete setkat na území České republiky, ale jeho zastoupení je zde velice hojné. Kromě toho se u nás navíc pěstují také ozdobné plnokvěté kultivary, které na zahradách plní dekorativní funkci.

Proč se říká sedmikráska?

Sedmikráska chudobka se někdy označuje také jako sedmikráska obecná nebo jednoduše jako chudobka. Mezi lidmi se ovšem ujala i další pojmenování, jako je například cikánka, hladověnka, husí kvítko, chudobinka, sirotka, stokrása či stokráska, šešetka, kněžský límeček, chudá papnenka, jiskérka, matečník, zapomenutka nebo oko dne.

Pokud vás zajímá, proč název sedmikráska, má to samozřejmě své vysvětlení. Tato rostlina totiž kvete minimálně sedm měsíců v roce a v příznivých podmínkách se můžete z její krásy těšit dokonce ještě déle. Její latinský název, tedy Bellis perennis, pak vyjadřuje něco velmi podobného. Slovo „bellus“ totiž znamená „krásný“ a výraz „perennis“ se překládá jako „věčný“ (tedy věčná krása).

Nářeční pojmenování dané byliny užívaná na území České republiky pak většinou souvisí s tím, že se sedmikráska na první pohled podobá kopretině. Jelikož je ale menší, používají se zde hlavně zdrobněliny, jako je chudobka, chudobinka, chudobička, sirotka nebo jiskérka. Zároveň se jedná o metafory vycházející z toho, že lidé považují danou rostlinku za drobnou a chudobnou, ale také značí, že sedmikráska roste i na půdách chudých na živiny.

V angličtině se chudobce nejčastěji říká daisy, ale aby bylo možné odlišit danou rostlinu od ostatních zástupců rodu Bellis, někdy se používají také výrazy common daisy, lawn daisy nebo English daisy. Jde pravděpodobně o zkomoleninu označení „day´s eye“ (denní oko), což naznačuje, že se celý květ na noc zavírá a rozvine se zase ráno. Ve středověku se pak používal třeba i název Mary´s Rose či bone flower.

Jak vypadá chudobka?

Sedmikrásky chudobky jsou vytrvalé bylinky, které běžně dorůstají do výšky 5 až 15 centimetrů. Vyznačují se přítomností krátkého, plazivého, hojně rozvětveného oddenku, z nějž vyrůstá přízemní listová růžice. Jednotlivé listy mají sytě zelenou barvu, jsou široce obvejčité až obkopinaté a jejich okraje mohou být lehce zubaté nebo téměř celokrajné.

Bezlisté stvoly sedmikrásek jsou vystoupavé, tenké a hladké. Mají nachovou nebo zelenou barvu, přičemž na jejich vrcholcích se nachází vždy pouze jediný úbor. Ten obsahuje oboupohlavné kvítky s kuželovitým lůžkem uprostřed, které je tvořeno velice drobnými trubkovitými květy žluté barvy. Po obvodu je pak lemováno bílými nebo narůžovělými květy jazykovitého tvaru.

Možná vás to překvapí, ale květy sedmikrásky chudobky vykazují heliotropické vlastnosti (podobně jako slunečnice). To znamená, že se otáčejí za slunečními paprsky a rostou směrem ke světlu. Pokud vás zajímá, jaký má sedmikráska plod, jedná se o široce obvejčitou nažku bělavě světle hnědé barvy, která uvnitř ukrývá pouze jediné semeno.

Kdy kvete sedmikráska chudobka?

Sedmikrásky běžně kvetou v období od února do září, kdy na ně můžete narazit prakticky na každém kroku. Tato doba se však může značně protáhnout. Pokud venku panují příznivé podmínky a zima je mírná, jejich květy zdobí trávníky až do listopadu, nebo dokonce ještě v prosinci. Drobné květy chudobek jsou totiž poměrně dobře odolné vůči mrazivým teplotám, a to konkrétně až do -15 °C.

Kde roste sedmikráska chudobka?

Pokud jde o to, jaký má sedmikráska chudobka výskyt, jistě vás potěší, že se s ní můžete setkat také na českém území. Ve skutečnosti se jedná o jediný druh z rodu Bellis, který v našich končinách momentálně roste. Její rozšíření je zde ovšem velice hojné, přičemž vyrůstá třeba v trávnících nedaleko lidských sídel, na loukách, podél cest, na pastvinách nebo v parcích.

Obecně se pak sedmikráska chudobka vyskytuje prakticky po celé Evropě, kde obývá různé nadmořské výšky. Původně se objevovala hlavně na jihu a v centrální části tohoto kontinentu, ale postupem času byla zavlečena také na další místa. Dnes se s ní tedy setkáte také na Islandu, v Rusku, v Severní a Jižní Americe, na Novém Zélandu, v Austrálii nebo třeba v Indii.

Co symbolizuje sedmikráska?

Chudobky představují symbol nevinnosti, čistoty a věrnosti v lásce, ale také značí jednoduchost či trpělivost. Klasickou bílou variantu si pak lidé spojují s pokorou a považují sedmikrásku i za znamení blížícího se jara. Dříve si z těchto květin dívky pletly věnečky, které pak pouštěly po proudu řeky, a doufaly, že díky nim najdou svého milého. Chlapec, který jej z vody vytáhl, jim měl být souzený.

Kromě toho se sedmikrásky používaly také k věštění budoucnosti, přičemž v předkřesťanském období byla tato rostlina zasvěcená bohyni Freye a později se stala květinou mariánskou (údajně se objevila na místě, kde na zem dopadaly Mariiny slzy při útěku z Egypta). Zároveň se jedná o národní květinu Nizozemska. Kromě toho se používá v lidovém léčitelství, v kosmetickém průmyslu nebo v kuchyni.