Bouřka: Proč je nebezpečná a jak se chránit?

Jestliže přijde bouřka, když v klidu ležíte doma na gauči, pravděpodobně se nemusíte ničeho bát. Pokud vás však hromy a blesky zastihnou třeba na procházce, rozhodně byste neměli situaci podceňovat, protože vám hrozí velké nebezpečí. Prozradíme, co může způsobit blesk a hrom, co se stane, když člověka zasáhne blesk, a jak se proti bouřce nejlépe chránit.

Proč je bouřka nebezpečná?

Intenzita bouřek se samozřejmě liší v závislosti na mnoha různých faktorech. Pokud jde o bouřky v České republice, nejvíce bouřkových dnů za rok je možné zaznamenat v severních horských oblastech, zatímco nejméně jich lidé registrují na jižní Moravě nebo třeba v západních a středních Čechách. Obvyklé množství srážek se přitom pohybuje kolem 10 až 40 milimetrů za hodinu.

V zimě se většinou jedná o krátce trvající bouřky, které doprovází pouze malé množství výbojů. Občas (hlavně v letních měsících) však může být bouřka s doprovodnými jevy velmi ničivá. Problém navíc spočívá v tom, že se tyto jevy často objevují v různých kombinacích. Právě z toho důvodu vydává Systém integrované výstražné služby (SIVS) varování, kde předpokládané bouřky ohlašuje s předstihem.

Nebezpečné jevy doprovázející bouřku:

• Přívalový déšť – jde o silné přeháňky spojené s bouřkovou činností, které sice bývají spíše krátkodobé, ale mohou během několika desítek minut způsobit velké potíže. Jelikož se srážky mnohdy nemohou normálně vsakovat či odtékat, hrozí nebezpečí přívalových povodní.
• Nárazový vítr – v tomto případě je člověk ohrožen hlavně předměty, které ho obklopují a které prudký vítr může snadno odnést nebo je kamkoliv odmrštit. Nejčastěji je možné pozorovat húlavu, což je silný vítr na čele přicházející bouřky. Občas se však objevují také tornáda nebo downbursty (extrémně silné sestupné konvektivní proudy vytvářející ničivý vítr).
• Krupobití – ačkoliv je výskyt krup poměrně běžný, jakmile se jejich velikost pohybuje kolem 2 centimetrů nebo více, mohou člověku vyskytujícímu se na otevřeném prostranství způsobit nepříjemná zranění a mohou mít na svědomí i velké škody na majetku.
• Blesky – situace je nejnebezpečnější, pokud jsou vidět jednotlivé blesky a kromě toho je slyšet i hřmění. Zároveň platí, že čím kratší čas uplyne mezi výbojem blesku a následným úderem hromu, tím nebezpečnější pro pozorovatele bouřka bývá. Blesk potom může udeřit kamkoliv, klidně i dvakrát na stejné místo.

Pro člověka může být bouřka v některých případech dokonce smrtelná. Pokud se není schopný dostatečně chránit, hrozí mu smrt například zásahem blesku, ale i v důsledku dalších událostí, jako je pád stromu nebo utonutí v důsledku přívalové povodně. Z toho důvodu je dobré vědět, jak se chránit proti blesku i dalším doprovodným bouřkovým jevům.

Kde je při bouřce bezpečno?

Jakmile někde ve vašem okolí propukne silná bouřka, žádné místo není možné označit za stoprocentně bezpečné. Některé prostory jsou na tom však výrazně lépe než jiné. Za poměrně bezpečné jsou považovány konkrétně dobře uzemněné budovy (zděné, kamenné či železobetonové), ale také automobily s uzavřenou plechovou karosérií.

Vyhnout byste se naopak měli rizikovým místům, což bývají nejvyšší nebo nejvodivější objekty v krajině, protože blesk typicky hledá cestu nejmenšího odporu. Člověk by se tedy měl snažit, aby se nedostal do situací, kdy se stává jakýmsi hromosvodem, například kvůli tomu, že se pohybuje v otevřené krajině nebo na nějakém vyvýšeném místě.

Co nedělat při bouřce?

Bouřka může člověka nepříjemně překvapit mimo domov, a to především během letních měsíců, kdy se déšť, blesky a hromy přiženou náhle. Některá místa jsou pak nebezpečnější než jiná, a proto je dobré vědět, kam se v takovém případě schovat a jakým prostorám se raději vyhnout. Za rizikové se považují především následující situace:

• pohyb na vyvýšených místech (horské hřebeny, vrcholky v krajině),
• pohyb v otevřeném prostoru (na loukách, polích),
• pohyb na vodní hladině (plavání, veslování na loďce),
• zdržování se pod vzrostlými stromy (vysokými i těmi s dlouhými kořeny),
• zdržování se v blízkosti stožárů, sloupů a elektrického vedení,
• zdržování se v otevřené krajině, když má člověk u sebe velké kovové předměty nebo se těchto předmětů dotýká,
• zdržování se pod skalními převisy, u vchodu do jeskyně a podobně,
• pobyt ve starších a menších budovách bez hromosvodu nebo v polorozpadlých staveních,
• jízda v otevřeném dopravním prostředku (na kole, na koloběžce, na motorce),
• vystupování z automobilu na místě, kde je bouřka velmi blízko (zvláště, když je okolní terén prozatím suchý, což platí také pro pneumatiky vozidla).

Nachází-li se člověk v bezpečí svého domova nebo jinde v uzavřené budově, většinou má pocit, že se mu nemůže nic stát. Opak je ovšem pravdou. Elektrický výboj totiž může zasáhnout prakticky jakékoliv místo, což následně ohrožuje i osoby uvnitř. Proto se doporučuje vyhnout se v době bouřky tělesnému kontaktu s vodou z vodovodních rozvodů (to znamená třeba nesprchovat se).

Dalším doporučením, kterým byste se měli během probíhající bouřky řídit, je omezení některých běžných činností. Sem patří hlavně práce s počítačem nebo třeba práce s elektrospotřebiči, které jsou v daném momentě připojené k rozvodné elektrické síti. Riziko pak představuje i telefonování prostřednictvím pevné telefonní linky.

Co dělat při bouřce?

Pokud se zvedne vítr, začne pršet a všechno nasvědčuje tomu, že se ve vašem okolí brzo rozzuří silná bouřka, je načase co nejrychleji jednat. Jaké zásady byste měli v tomto případě dodržovat, vám prozradíme na následujících řádcích:

• zůstaňte ideálně v bezpečí svého domova nebo jiné vhodné budovy,
• pokud předpověď hlásí bouřku, neplánujte si na danou chvíli žádné výlety,
• jste-li venku, schovejte se do budovy chráněné hromosvodem,
• nemůžete-li se schovat dovnitř nebo třeba do automobilu, oddělte se od skupiny nebo sesedněte z kola či motorky, zahoďte deštník a zaujměte pozici v dřepu,
• jestliže se při bouřce zdržujete uvnitř budovy, zůstaňte na suchém místě, které se nachází v bezpečné vzdálenosti od vodovodu, elektrospotřebičů, zásuvek a pevné telefonní linky,
• zavřete všechna okna i dveře a zároveň odpojte z elektřiny televizi a další spotřebiče (nestačí vypnout vypínač nebo jistič), aby nedošlo k jejich poškození nebo k jiným hmotným škodám,
• při hledání úkrytu se mějte na pozoru také před silným větrem, takže nikdy nestůjte v blízkosti vyšších stromů, které se mohou vyvrátit či zlomit, nebo sloupů elektrického vedení,
• nacházíte-li se během bouřky v automobilu, nechte okna i dveře zavřené, přizpůsobte rychlost jízdy okolním podmínkám nebo ideálně zaparkujte na bezpečném místě, kde nepříznivé počasí přečkáte,
• v bezpečném úkrytu zůstaňte alespoň do chvíle, kdy bude bouřka 10 kilometrů daleko (to znamená, že mezi bleskem a hromem uplyne zhruba 30 sekund).

Poměrně bezpečným úkrytem před bouřkou jsou budovy s ocelovou či železobetonovou konstrukcí, které jsou před jejím řáděním navíc chráněné prostřednictvím hromosvodu. Vyhnout byste se naopak měli zpustlým objektům s narušenou statikou, kde hrozí poškození zdiva, zřícení a zavalení. Dobře chránění byste nicméně měli být také v automobilu nebo třeba v obytném přívěsu.

Jestliže vás bouřka překvapí v momentě, kdy se nacházíte na nějaké otevřené pláni nebo na kopci, nezůstávejte ve skupině, ale raději se rozdělte, aby případný zásah blesku neublížil všem členům výpravy. Snažte se vyhledat co nejníže položené místo (například údolí), ale zároveň pamatujte, že hrozí riziko přívalového deště, který může danou oblast zatopit.

Neutíkejte nikam a také se neschovávejte pod osamocenými stromy, ve stanu ani v malých jeskyních. Snažte se naopak zaujmout co nejnižší polohu, ale rozhodně si nelehejte na zem, protože kontakt lidského těla se zemským povrchem by měl být co nejmenší. Místo toho si dřepněte, chodidla přitiskněte těsně vedle sebe, obemkněte je rukama a schovejte hlavu.

Pokud se v létě chystáte tábořit, své stany nikdy nestavějte na vyvýšených místech, blízko stožárů nebo třeba pod osamoceně stojícími stromy v krajině. Také pamatujte, že letní bouřky s sebou často přinášejí přívalové deště, a proto volte místa ve větší vzdálenosti od potoků a jiných vodních toků, které by se mohly velmi rychle rozvodnit.

Co se stane, když udeří blesk do domu?

Jak už jsme zmínili výše, budovy s hromosvodem by měly v době bouřky představovat bezpečné útočiště. Hromosvod totiž chrání objekt před poškozením blesky a před následným vznikem požáru. Jímací soustava v danou chvíli zachytí úder blesku do budovy a proud bezpečně odvede pomocí svodů do uzemňovací soustavy, která jej potom rozvede do země, kde bude neutralizován.

Co se stane, když člověka zasáhne blesk?

Ačkoliv je pravděpodobnost přímého zásahu elektrickým výbojem během bouřky poměrně malá, důsledky takové situace mohou být fatální. Na tělo totiž působí jako zranění elektrickým proudem o vysokém napětí. Na místě, kde blesk pronikne do těla, obvykle způsobí těžké popáleniny. Kromě toho mívá na svědomí také závažné poranění v oblasti hlavy a mozku.

Mezi důsledky zásahu bleskem se dále řadí narušení mozkových center, porucha dýchání, svalové křeče, ztráta zraku nebo sluchu nebo dokonce zástava srdce. Také ovšem může trvale poškodit různé vnitřní orgány. Právě z toho důvodu je nutné se před bouřkou adekvátně chránit, a dojde-li k zasažení bleskem, podat postiženému co nejrychleji první pomoc a kontaktovat záchrannou službu.

Co se stane, když do letadla uhodí blesk?

Ačkoliv vás možná taková situace děsí, ve skutečnosti si cestující ve většině případů vůbec ničeho nevšimnou. Každé dopravní letadlo dokonce tento elektrický výboj jednou za čas zasáhne, ale jelikož se chová jako Faradayova klec, daná situace by měla být bezpečná. Piloti se tedy bouřkovým mrakům vyhýbají spíše kvůli silným turbulencím nebo kroupám, které mohou daný dopravní prostředek poškodit.