Jeřáb oskeruše využití

Zaslechli jste náhodou pojmenování oskeruše, ale nevíte, s jakou rostlinou si tento tajemný název spojit? Pak vězte, že se jedná o druh jeřábu, který se pěstuje především kvůli pevnému dřevu a bohaté úrodě chutného ovoce. Prozradíme, jaké má jeřáb oskeruše využití, jaké jsou léčivé účinky jeho plodů a jak tento strom vlastně poznáte.

Co je oskeruše?

Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica), je opadavý, listnatý ovocný strom, který jako solitér dorůstá zhruba do výšky 15 metrů. Pokud se ovšem s touto dřevinou setkáte v lese, může být velikost oskeruše až dvojnásobná. Co se týče jejího pojmenování, je známá také jako oskeruše domácí, oskoruše nebo nářečně oskoruša. Tento název je všeslovanský a má nejasný původ.

Historie

Dle historických pramenů byla oskeruše ve starověké Evropě nejznámějším druhem jeřábu. Poprvé se o této dřevině zmiňuje Theophrasta, který detailně zaznamenal její plody, listy i způsob pěstování. Ovoce se přitom v antice využívalo společně s hruškami, kdoulemi nebo mišpulemi, a to především pro výrobu vína a chutných moštů.

Pokud jde o rozšíření oskeruší ve střední Evropě, tyto stromy zmiňuje již německá křesťanská mystička, přírodovědkyně, lékařka a spisovatelka Hildegarda z Bingenu, která popsala léčivé účinky plodů a jejich vliv na trávení. Na našem území se první záznamy o oskeruších datují do 10. až 11. století, kdy lidé používali ovoce jako přísadu do kaší a omáček. Komplexní popis tohoto druhu jeřábu ovšem najdete až v tištěných herbářích o několik staletí později.

Existuje spousta názorů na to, jak se oskeruše na české a moravské území ve skutečnosti dostala. Někteří lidé tvrdí, že sem tuto dřevinu zanesli staří Římané, jejichž vojska ji vysazovala v dobytých krajích jako obdobu hraničních kamenů. Jiní pak mají za to, že se u nás jeřáb oskeruše začal pěstovat ve středověku společně s vinnou révou a další dokonce tvrdí, že původně se do naší republiky rozšířil z Balkánu v době tureckých válek.

Jak vypadá oskeruše?

Teplomilný ovocný strom oskeruše je známý hlavně díky svému mohutnému vzrůstu, chutným plodům a tvrdému dřevu. Zatímco stromy rostoucí mimo lesní porosty jsou spíše menší a mají pravidelnou kulovitou korunu s velkým množstvím vodorovně nebo lehce vzhůru rostoucích větví, v lesích bývají oskeruše mnohem vyšší, více protáhlé a jejich koruna nebývá zdaleka tak široká.

Na našem území, kde jsou oskeruše dnes spíše vzácností, se tyto stromy dožívají zhruba 300 let, v jižní Evropě pak dokonce i 600 let. Kůra mladých stromů přitom bývá hladká, ale po sedmém roce se mění v šupinatou a u starších oskeruší je pak spíše brázditá. Dřevo je přitom velmi pevné a má velice pěknou barvu i kresbu.

Pokud jde o listy jeřábu oskeruše, ty jsou střídavé, dosahují délky 13 až 25 centimetrů a skládají se dohromady z 13 až 21 drobných lístků. Jejich tvar je podlouhle eliptický nebo oválný, přičemž horní část lístku je jednoduše pilovitá a spodní naopak celokrajná. U mladých dřevin bývají listy ochlupené, ale s přibývajícím věkem toto ochlupení postupně mizí.

Oskeruše má lysé a lepkavé pupeny, které se vyznačují hnědou či hnědozelenou barvou. Vykvétá v květnu až v červnu, přičemž květenstvím je chocholík bílé barvy (vzácně i růžový), který poté mizí zhruba během 14 dnů. Na podzim v době sklizně (v průběhu září a října) pak bývá tato dřevina obsypaná chutným ovocem, které si našlo využití v kuchyni, ale i v lidovém léčitelství.

Plody oskeruše

Ačkoliv se to může zdát nepředstavitelné, pokud se oskeruším dobře daří, jeden vzrostlý strom může pěstitelům nabídnout úrodu až několika set kilogramů chutných plodů. Malvice rostoucí na oskeruších přitom mohou být různě velké a jejich barva se pohybuje ve žlutozelených až oranžovočervených odstínech. Na povrchu se pak mohou objevit také rezavé tečky, ale nejedná se o žádnou chorobu.

Svým tvarem se plody oskeruše podobají buď malým jablíčkům, nebo hruškám. Podle toho pak pěstitelé rozlišují formu jablíčkonosnou (Sorbus domestica f. pomifera), která je kulovitá, a formu hruškotvarou (Sorbus domestica f. pyriformis), která může mít buď hruškovitý, nebo dokonce i vejčitý tvar. V malvici obvykle najdete také jedno nebo dvě semínka, která připomínají ta jablečná. Mají hnědou barvu, bývají plochá a jejich velikost dosahuje maximálně 7 milimetrů.

Prvních plodů se pěstitelé většinou dočkají teprve po 8 až 12 letech. V průměru jednou za tři roky ovšem oskeruše nerodí, jelikož má střídavou plodnost stejně jako starší odrůdy jabloní. Během plodných let ze stromu zralé malvice samy opadávají v průběhu září nebo října. U vzrostlého stromu, kterému se na zahradě dobře daří, přitom úroda může přesáhnout i 500 kilogramů chutného ovoce.

Váha plodů se u stromů v otevřené krajině pohybuje v rozmezí od 10 do 30 gramů, přičemž průměrně dosahují až do velikosti 4 centimetrů. Ovoce lesních stromů pak bývá o něco menší a jeho váha obvykle nepřesahuje 15 gramů. Ačkoliv se na českém území oskeruším nedaří špatně, v jižní Evropě mohou být jejich plody ještě o něco větší. Jejich průměr se pohybuje kolem 5 centimetrů a váha je často vyšší než 30 gramů.

Léčivé účinky oskeruše

Přemýšlíte, zda mají oskeruše nějaké léčivé účinky a proč jsou plody daného jeřábu mezi lidmi tak ceněné? Na první pohled vás sice drobné malvice nemusí nijak zvlášť zaujmout, ale ve skutečnosti v sobě ukrývají velké množství zdraví prospěšných látek. Plody oskeruše obsahují především:

  • vitamín A,
  • vitamín C,
  • minerály,
  • tříslovinu (tanin),
  • bílkoviny,
  • cukry,
  • pektiny,
  • organické kyseliny.

Již od pradávna bylo toto ovoce oblíbené jako lék na různé žaludeční a střevní potíže. Zatímco sušené plody se používají jako statikum (tedy úleva při průjmech), v syrovém stavu má spíše projímavé účinky. Kromě toho pak lidé pomocí plodů oskeruše bojovali také proti horečce nebo různým revmatickým onemocněním. Jsou ovšem vhodné i pro diabetiky a ve spojení s bylinkami a medem zmírňují projevy chorob z nachlazení.

Jaké má oskeruše využití?

Ačkoliv zralé plody oskeruše svým vzhledem lákají k okamžité konzumaci, ve skutečnosti jsou kvůli vysokému obsahu tříslovin zpočátku trpké. Již tři dny po opadu však ztrácejí své typické žlutozelené či oranžovočervené vybarvení a postupně hnědnou (hniličkování). Pak se do nich můžete s klidem pustit a hodí se také k sušení, zamrazení nebo pro přípravu chutných receptů.

Plody oskeruše mohou být základem pro skvělý kompot, používají se k výrobě marmelády a dají se z nich připravit také skvělá povidla. Kromě toho se ovšem hodí také do různých ovocných šťáv, likérů, moštů a čajů. Pokud se je pak rozhodnete usušit a umlít, vznikne vám prášek, který chuťově připomíná třeba skořici. Ten se v kuchyni určitě neztratí, protože se jedná o netradiční koření.

Aby toho nebylo málo, plody oskeruše se v posledních letech nejčastěji využívají pro výrobu vynikající pálenky, která je známá jako oskerušovice. Vzhledem k tomu, že plodících stromů je poměrně málo a příprava kvasu je v tomto případě velmi pracná, jedná se o drahý a ceněný destilát. V České republice se vyrábí pouze v malém množství, a to hlavně na jihovýchodní Moravě.

Jelikož má oskeruše dřevo velice pevné (údajně nejpevnější v celé Evropě) a navíc se vyznačuje i krásnou žlutavou nebo červenavou barvou a výraznou kresbou, našlo si v minulosti využití hlavně v truhlářství a řezbářství. Používalo se především pro výrobu hudebních nástrojů a biliárových tág nebo jako materiál určený k ozdobnému vykládání nábytku (intarzie).

Díky své pevnosti se oskerušové dřevo stalo také základem pro výrobu vinných lisů a dalších mechanických nástrojů. Ačkoliv je daný materiál velmi kvalitní, v dnešní době se již tak často nepoužívá, což je dáno hlavně tím, že jsou oskeruše mnohem vzácnější, než tomu bylo v minulosti. Jejich zpracování se tak věnuje pouze několik málo podniků v celé Evropě.

Co je oskeruše?

Jeřáb oskeruše neboli Sorbus domestica je opadavý listnatý strom, který je známý především pro své pevné dřevo a bohatou úrodu chutných plodů. Pěstitelé běžně používají pojmenování oskeruše či oskeruše domácí, ale setkat se můžete také s názvy oskoruše či oskoruša. Pokud jde o to, jakou má oskeruše velikost, jako solitér tato dřevina dorůstá zhruba do výšky 15 metrů, ale v lese může být její vzrůst klidně i dvojnásobný.

Jak vypadá oskeruše?

Jedná se o teplomilný druh jeřábu, jehož vzhled se liší v závislosti na tom, zda roste jako solitér, nebo je naopak součástí lesního porostu. Zatímco samostatné stromy mají pravidelnou kulovitou korunu, v lese bývají oskeruše více protáhlé a jejich koruna není tak široká. Kůra se během let mění z hladké v brázditou, listy se skládají z 13 až 21 drobnějších lístků, hnědé pupeny bývají lysé a lepkavé, květenstvím je chocholík bílé až růžové barvy a plody vypadají jako malá jablíčka nebo hrušky.

Jaké má oskeruše léčivé účinky?

Plody oskeruše jsou mezi pěstiteli velmi ceněné, a to především díky obsahu velkého množství zdraví prospěšných látek. Drobné malvice jsou bohatým zdrojem vitamínů (A a C), minerálů, bílkovin, třísloviny, pektinů a organických kyselin. V minulosti se používaly především jako lék na žaludeční a střevní potíže, ale osvědčily se také v boji proti horečce a revmatu. Ve spojení s medem a bylinkami pak zmírňují symptomy nachlazení.

Jaké má oskeruše využití?

Oskeruše jsou ceněné hlavně kvůli plodům, které se hodí jako základ mnoha chutných receptů. Můžete z nich vyrobit třeba marmeládu, kompot, ovocnou šťávu, čaj, mošt nebo koření, ale nejčastěji slouží k přípravě vynikající pálenky, kterou lidé znají pod názvem oskerušovice. Aby toho nebylo málo, oskeruše si lidé oblíbili také pro jejich pevné dřevo, které má krásnou barvu i kresbu. Používalo se v truhlářství a řezbářství, ale dnes se jeho zpracování věnuje pouze několik podniků po celé Evropě.