Jeřáb oskeruše pěstování

Nadchla vás pevnost oskerušového dřeva, které je velice kvalitní a krásně vybarvené? Nebo se vám snad zalíbily drobné zelenožluté až oranžovočervené plody daného jeřábu, které svým tvarem připomínají jablíčka nebo hrušky a skvěle se hodí pro přípravu pálenky? Pokud si chcete tuto dřevinu vysadit na své vlastní zahradě, poradíme, kde se jí bude nejlépe dařit a jak se o ni starat.

Výskyt oskeruše

Centrem původního rozšíření jeřábu oskeruše je území podél Středozemního moře, které zahrnuje Balkánský poloostrov (tedy hlavně Chorvatsko, Srbsko, Makedonii, Řecko nebo třeba Bulharsko), Itálii, jihovýchodní Francii, ale i Španělsko. Z těchto oblastí se vlivem postupného oteplování později začala dřevina spontánně šířit také do dalších zemí, jako je například Rakousko nebo Švýcarsko.

Oskeruše ovšem najdete také ve středním Německu, přičemž nejsevernější výskyt byl zaznamenán v Sasku-Anhaltsku, a zároveň se s nimi můžete setkat také na několika místech v severní Africe nebo v Turecku. Dnešní rozšíření pak ovlivnila dlouhá tradice pěstování oskeruše. Nejmohutnější stromy se tak vyskytují především v severní Francii, v Německu, v České republice nebo třeba na Slovensku.

Zatímco ve střední Evropě si jeřáb oskeruše našel optimální podmínky, v jižní a jihovýchodní části kontinentu, kde probíhala dlouhodobá kultivace, mají tyto dřeviny menší vzrůst a také kratší životnost. Co se týče typického rozšíření, na našem území roste hlavně v lesních společenstvech teplomilných doubrav či dubohabřin, ale najdete je i v submediteránních lesích.

V současné době bohužel oskeruše patří mezi ohrožené druhy dřevin, přičemž na území Evropy je sice areál rozšíření velký, ale nikde neexistuje jednotný a souvislý porost a pohromadě můžeme najít pouze skupinky několika málo stromů. Ačkoliv se tyto jeřáby vysazují poměrně ve velkém, plodného věku se dožije pouze desetina z nich a těch, které dosáhnou věku 100 let, je pak ještě méně.

Oskeruše v Česku

Pokud vás zajímá, v jakých částech České republiky se s oskerušemi můžete setkat v jejich přirozeném prostředí, zamiřte třeba do Českého středohoří, na jihovýchod Moravy nebo na Slovácko. Nejvíce rostou od Pavlovských vrchů až po Vizovickou vrchovinu, přičemž jejich výskyt zde navazuje na Slovensko a Rakousko.

V systematické literatuře je jeřáb oskeruše uváděn jako původní druh pouze v Maďarsku, Rakousku a na Slovensku (především v Bílých Karpatech), přičemž pro Moravu a Čechy je považován za zplanělý. Původnost je na území České republiky nejasná a většina výskytů je tedy považována za pozůstatek starých výsadeb.

Přirozeně ovšem můžete oskeruše potkat ve společenstvech dřínových a panonských sprašových doubrav a některé výskyty na jižní Moravě tak mohou být zčásti původní. Údajně pocházejí z populací, které botanikové považují za původní v jiných zemích, jako je Maďarsko a Slovensko. Mezi jihozápadním Slovenskem a jihovýchodní Moravou totiž neexistuje žádná přirozená překážka, která by rozšíření oskeruší bránila.

Dnes nicméně nacházíme oskeruše v přirozených biotopech pouze ojediněle, a to hlavně na chráněných územích, jako je například přírodní rezervace Milovická stráň, národní přírodní rezervace Hádecká planinka či přírodní památka Žerotín. Vzácně pak rostou i v lesních porostech a vyskytují se i v přírodě Českého středohoří, kam se rozšířily spolu s vinnou révou.

Ačkoliv se během posledních let vysazují tisíce mladých oskeruší, v Česku momentálně najdete méně než 800 vzrostlých stromů. Jedním z největších je Adamcova oskeruše s obvodem kmene dosahujícím 462 centimetrů. Ta se nachází pod kopcem Žerotín u Strážnice, je zhruba 400 let stará, má 18 metrů širokou korunu a právem je považována za největší oskeruši ve střední Evropě.

Nároky na pěstování

Marně přemýšlíte, jak zařídit, aby oskeruše pěstování na našem území dobře zvládla a abyste se pak mohli radovat z bohaté úrody chutných plodů? V místních podmínkách je možné tyto stromy vysazovat v nížinách, ale i v pahorkatinách, a to zhruba od 150 do 500 metrů nad mořem. Mají rády teplé a mírné podnebí s delší vegetační dobou a vyznačují se poměrně širokou ekologickou nikou.

Ačkoliv oskeruše představuje teplomilnou dřevinu, vzrostlé stromy jsou ve skutečnosti velmi mrazuvzdorné. Zatímco mladé jeřáby dokáží snášet teploty do -4 °C, starší dřeviny dokáží zvládnout teploty, které jsou ještě o hodně nižší, konkrétně až do -30 °C. Kromě toho jsou pak odolné také proti exhalacím a smogu.

Vzhledem k tomu, že jsou oskeruše poměrně náročné na světlo, je lepší vybírat stanoviště, kam během dne dopadá větší množství slunečních paprsků. Zároveň si dejte pozor na okolní výsadbu, která by mohla stromky v budoucnu zastínit. Při volbě vhodného umístění je pak dobré myslet také na to, aby měla oskeruše kolem sebe dostatečné množství prostoru.

Co se týče půdy, tato teplomilná dřevina dává přednost nezamokřeným plochám. Ideální jsou přitom půdy humózní, hluboké a bohaté na živiny, které se rozkládají na vápencových podkladech a mají pH v rozmezí od 7 do 8. Obecně pak platí, že čím je místní podnebí chladnější, tím sušší a slunnější stanoviště oskeruše vyžadují.

Výsadba oskeruše

Zajímá vás, jak probíhá u oskeruše výsadba? Důležité je myslet především na to, aby měl jeřáb v budoucnu kolem sebe dostatek prostoru, přičemž tento strom vyžaduje zhruba tolik místa jako ořešáky. Z toho důvodu byste neměli v okruhu 10 metrů raději vysazovat žádné další dřeviny. Výsadba se pak provádí ideálně na podzim.

Oskeruše můžete vypěstovat přímo ze semen, ale dají se také roubovat na jiné jeřáby nebo třeba na hrušeň. Rostou ovšem velmi pomalu, a proto je nejjednodušší koupit si již zapěstovaný stromek s korunkou. Pokud zvolíte pro pěstování oskeruše sazenice, nejprve je nutné vykopat jámu asi o 10 centimetrů širší a hlubší, než je samotný kořenový bal.

Ještě než stromek do připravené jámy usadíte, zkypřete její dno, zatlučte do něj alespoň jeden opěrný kolík (v lepším případě tři) a nalijte dovnitř zhruba 10 litrů vody. Jakmile se vsákne do země, stromek vyjměte z kontejneru, jemně stlačte kořenový bal a zkraťte uvolněné kořínky přibližně o jednu třetinu jejich délky.

Následně stromek vložte do připravené jámy, přihrňte nejprve svrchní část vykopané půdy a ke kmínku poté i část dolní. Při sázení je také dobré stromkem jemně potřásat. Poté byste ho měli polít, přihrnout zbytek suché půdy a přišlápnout ji, aby se voda rychle nevypařovala. Oskeruši na závěr přivažte ke kolíku, což jeřáb uchrání před silnějším větrem.

Péče o oskeruše

Stromky vyžadují nevelký, ale stálý přísun vody z podloží, a to především v době kvetení a dozrávání plodů. V mládí je proto důležitá především pravidelná zálivka, která zajistí oskeruši dostatečné množství vláhy. Vodu pak jeřáby získávají svým kořenovým systémem, který dosáhne i do několikametrové hloubky. Co se týče prořezávání, po základním výchovném řezu se provádí jen občasný průklest.

Pokud mají oskeruše optimální podmínky k růstu, daří se jim na rozmanitých stanovištích a v mládí může jejich výška stoupat velice rychle (klidně až o 1 metr za rok). Pod tlakem konkurence okolních dřevin ovšem v dospělosti vyžadují spíše sušší lokality. Mezi velice limitující faktory se pak řadí hlavně nedostatek světla a živin, nevyhovující teplota, ale i dlouhodobé podmáčení půdy.

Množení oskeruše

Jeřáb oskeruše je jednodomá dřevina, která je schopná samoopylení. Aby ovšem semena mohla vyklíčit, musejí ve volné přírodě nejprve projít zažívacím ústrojím ptáků či savců. Pokud jde o umělé rozmnožování, existuje několik metod, které pěstitelé využívají. Jedná se například o roubování a odběr kořenových nebo případně i bylinných řízků.

V praxi se oskeruše množí také pomocí semen, ale pěstování je v tomto případě časově náročné. Pokud navíc necháte semena příliš dlouho v dužině zralých plodů, ztratí svou klíčivost. Proto je důležité získat semena co nejdříve a po zimní stratifikaci (vrstvovité ukládání do písku až do počátku klíčení) je následně můžete vysévat do menších květináčů.

Choroby a škůdci

Oskeruše jsou mezi pěstiteli velice ceněné, jelikož se jim většinou vyhýbají typické choroby jádrovin, kam patří například chloróza, strupovitost, sazovitost, skvrnitost nebo monilióza plodů. Na kořenech mladých oskerušových sazenic se občas vyskytují houbová onemocnění a to samé platí i pro některé staré, zanedbané stromy, s nimiž se setkáte ve volné přírodě.

Co se týče plodů, v těch může občas překvapit červivost, kterou má na svědomí obaleč jablečný. Nemusíte se naopak bát dalších známých škůdců, jako je třeba štítenka zhoubná, a oskeruše nejsou náchylné ani k napadení housenkami od lalokonosců či larvami pilatky jablečné, mery a plodomorky hrušňové nebo květopasu jabloňového.

Oskeruše: Prodej stromků a cena

Přemýšlíte, kde můžete oskeruše koupit? Chcete-li se pustit do jejich pěstování, ideální je zakoupit stromek přímo ze školky nebo ze zahradnictví, kde se tyto dřeviny prodávají v kontejnerech. Takové sazenice mívají dobrý kořenový bal a jejich výška se pohybuje v rozmezí od 20 centimetrů až do 1,5 metru. Dají se ovšem sehnat samozřejmě i na internetu. Co se týče výdajů, normálně se u oskeruše cena pohybuje kolem 50 až 500 korun, přičemž záleží hlavně na velikosti konkrétní sazenice.

Kde roste oskeruše?

Původně se oskeruše vyskytovaly především v okolí Středozemního moře, tedy na Balkánském poloostrově, v Itálii, v jihovýchodní Francii nebo ve Španělsku. Odtud se pak tyto dřeviny rozšířily také do dalších zemí, jako je Rakousko, Švýcarsko, Německo, Maďarsko, Slovensko nebo Česká republika. Na našem území přitom rostou hlavně v lesních společenstvech teplomilných doubrav či dubohabřin a objevují se také v submediteránních lesích.

Jaké má oskeruše nároky na pěstování?

V místních podmínkách můžete oskeruše vysazovat v nížinách, ale i v pahorkatinách, přičemž rostou zhruba v nadmořských výškách od 150 do 500 metrů. Mají rády teplé a mírné podnebí s delší vegetační dobou, jsou poměrně náročné na světlo, ale dokáží dobře zvládat také mrazy a jsou zároveň odolné proti exhalacím i smogu. Co se týče půdy, ideální jsou nezamokřené plochy. Konkrétně by se mělo jednat o humózní a hluboké zeminy bohaté na živiny, které se rozkládají na vápencovém podkladu.

Jak se provádí výsadba oskeruše?

Důležité je myslet především na to, že jeřáb oskeruše vyžaduje větší množství prostoru, a proto byste měli nechat na každé straně zhruba 10 metrů volného místa. Tyto stromy pak můžete vypěstovat přímo ze semen, ale dají se také roubovat na jiné jeřáby a nejjednodušší je koupit si již zapěstovaný stromek s korunkou. Ten se pak vysazuje do připravené jámy, je nutné ho dobře zalít a přivázat ke kolíku, což oskeruši ochrání před silnějším větrem.

Jakou péči oskeruše vyžadují?

Vysazené stromky vyžadují stálý (ale nevelký) přísun vody z podloží, a to hlavně v době kvetení a dozrávání plodů. U mladých oskeruší je důležitá pravidelná zálivka, starší jeřáby ovšem získávají většinu vody prostřednictvím svého bohatého kořenového systému, který dosahuje do velké hloubky. Po základním výchovném řezu se provádí už pouze občasný průklest. Dobrou zprávou také je, že se oskeruším vyhýbají typické choroby jádrovin.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno