Kdy nastává jarní rovnodennost a jaký je její význam?

Ještě než se za okny oteplí a příroda rozkvete, čeká nás jarní rovnodennost. V tuto chvíli na severní polokouli začíná astronomické jaro, což znamená, že se začne postupně zkracovat noc a počasí bude den ode dne příznivější. Prozradíme, na jaký den připadá jarní rovnodennost, kolik hodin trvá světlo a kolik hodin tma a jaké se dodržují na jarní rovnodennost tradice.

Co je to rovnodennost?

Termín rovnodennost (latinsky aequinoctium) se používá jako označení pro okamžik, kdy se Slunce nachází v jedné rovině se zemským rovníkem a v danou chvíli tedy osvětluje severní i jižní polokouli pod stejným úhlem. Sluneční paprsky tak dopadají kolmo k zemské ose, přičemž Slunce svítí také na oba zemské póly, kde se střídá polární den a polární noc.

Za ideálních podmínek, kdy by měl člověk horizont pohledu v nadmořské výšce 0 metrů nad Středozemním mořem, je možné zaznamenat, že během rovnodennosti Slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. V poledne pak na rovníku přechází přes nadhlavník, takže když se člověk na dané místo v tento den postaví, bude mít Slunce přímo nad hlavou.

Označení rovnodennost naznačuje, že by měl v tuto chvíli den trvat stejně dlouho jako noc, tedy 12 hodin a 12 hodin. Není to ale tak úplně pravda, protože Slunce je poměrně velký objekt a ne pouze samostatný bod. Navíc dochází k refrakci, což znamená, že se jeho paprsky v atmosféře ohýbají. To pak způsobí drobné odchylky.

Když tedy přijde jarní a podzimní rovnodennost, Slunce ve skutečnosti bývá nad obzorem viditelné zhruba po dobu 12 hodin a 10 minut, zatímco noc je o něco kratší a trvá jenom 11 hodin a 50 minut. „Skutečná“ světelná rovnodennost, kdy je z pohledu člověka den stejně dlouhý jako noc, může být oproti rovnodennostem klidně i o několik dní posunutá.

Kdy nastává rovnodennost?

Rovnodennost se podobně jako slunovrat objevuje dvakrát ročně, vždy s odstupem šesti měsíců. Podle toho, kdy tato událost nastane, pak rozlišujeme jarní rovnodennost, která označuje přechod astronomické zimy v astronomické jaro, a poté podzimní rovnodennost, což je okamžik proměny astronomického léta na astronomický podzim.

Jednotlivá roční období se střídají podle toho, jak je Země zrovna otočená ke Slunci, přičemž na severní a jižní polokouli je situace vždy opačná. Když je tedy na severní polokouli léto, na té jižní je zima, což samozřejmě platí i obráceně. V momentě, kdy začíná jaro na severní polokouli, pak jižní polokoule oslavuje příchod podzimu a se začátkem podzimu na severu přichází na jihu jaro.

To je stejné i pro jarní a podzimní rovnodennosti, které v závislosti na místě, kde se člověk nachází, připadají buď na březen, nebo na září. Na severní polokouli je tedy březnová rovnodennost označovaná jako jarní, zatímco zářijová rovnodennost bývá považována za tu podzimní. Na jižní polokouli pak v březnu přichází podzimní rovnodennost a v září jde o rovnodennost jarní.

Pro nás je samozřejmě relevantní situace v mírném pásmu na severní polokouli, takže jarní rovnodennost je ta březnová, zatímco podzimní rovnodennost oslavujeme v září. Konkrétní termíny se ovšem mohou lišit v řádu hodin i dnů, takže se nejedná pokaždé o jeden a ten samý okamžik. Které 2 dny v roce je rovnodennost?

• 20. nebo 21. března – jarní rovnodennost na severní polokouli,
• 22. nebo 23. září – podzimní rovnodennost na severní polokouli.

Při jarní rovnodennosti na severním pólu vychází Slunce a začíná polární den, zatímco na jižním pólu Slunce zapadá a začíná polární noc. Během podzimní rovnodennosti pak na severním pólu Slunce zajde za obzor a začne polární noc, přičemž na jižním pólu se Slunce po dlouhé době opět ukáže a začne tak polární den.

Kdy je jarní rovnodennost?

Když už je jasné, co je jarní rovnodennost, jistě vás zajímá také to, kdy začíná jarní rovnodennost. Tento termín je ovšem variabilní, přičemž na severní polokouli má jarní rovnodennost datum 20. nebo 21. března, ale vzácně to může být i 19. března (k tomu ale příště dojde až roku 2048). Stejně jako v případě podzimní rovnodennosti je pak i na jarní rovnodennost délka dne a noci téměř stejná.  

Kdy nastává jarní rovnodennost v následujících letech?

• Jarní rovnodennost 2024 – 20. března 2024 v 04:06,
• jarní rovnodennost 2025 – 20. března 2025 v 10:01,
• jarní rovnodennost 2026 – 20. března 2026 v 15:45,
• jarní rovnodennost 2027 – 20. března 2027 v 21:24,
• jarní rovnodennost 2028 – 20. března 2028 v 03:17,
• jarní rovnodennost 2029 – 20. března 2029 v 09:01,
• jarní rovnodennost 2030 – 20. března 2030 v 14:51.

První jarní den, kdy Slunce vstupuje do astrologického znamení Berana, i tentokrát připadne konkrétně na 20. března, což se v posledních letech děje pravidelně. Dříve šlo často o datum 21. března, k čemuž ovšem ve 21. století došlo naposledy v roce 2011. Další termín, kdy astronomické jaro odstartuje 21. března, pak připadne až na rok 2102.

Proč se datum rovnodennosti může měnit?

Důvodem, proč termín jarní rovnodennosti typicky připadá na 20. či 21. března, ale může to být také o den dříve, jsou odchylky mezi běžným a astronomickým kalendářem. Standardní kalendářní rok totiž trvá 365 dnů, ale Země oběhne kolem Slunce konkrétně za 365 dnů 5 hodin a 49 minut. Právě proto se rovnodennost každý rok posouvá o těchto 5 hodin a 49 minut, což je potřeba jednou za čtyři roky dorovnat prostřednictvím roku přestupného.

Oslavy jarní rovnodennosti

Určit konkrétní datum a čas jarní rovnodennosti je poměrně jednoduché. Stačí sledovat sluneční paprsky, které tou dobou dopadají kolmo k zemské ose, takže se stín vybraného pevného bodu pohybuje v průběhu dne po jedné přímce. Pokud si tedy třikrát během dne označíte polohu stínu a spojením těchto tří bodů získáte přímku, skutečně nastala rovnodennost.

Protože výpočet konkrétního dne, kdy přichází letní a zimní slunovrat, není zdaleka tak jednoduchý, nejstarší kultury zakládaly své kalendáře spíše na termínech rovnodenností. Podle toho se pak určoval třeba začátek roku, ale i další důležité události. Lidé navíc dané přírodní jevy hojně oslavovali, navštěvovali posvátná místa, obraceli se k bohům a vykonávali řadu rituálů.

Jarní rovnodennost a Pohané

Zatímco dnes hovoříme o jarní rovnodennosti, v minulosti lidé oslavovali prastarý pohanský svátek označovaný jako Ostara, který vyzdvihuje nový život, nové začátky a nové projekty. Prodlužuje se den, takže si člověk může užít více světla, a jde o čas oslav, tance a lehkosti. Po dlouhém zimním spánku se totiž konečně probouzí příroda, a člověk by se měl proto veselit.

Patronkou svátku ostara je bohyně Artha (Eostre), podle které jsou pojmenované dnešní Velikonoce (anglicky Easter). Druhou patronkou dané slavnosti je potom krásná bohyně Vesna, která zahání zimu a přináší na svět teplo. Obě dvě jsou přitom bohyněmi jara, ohně, života a vášně. Na jaře probouzejí vše živé a díky jejich působení začíná převládat světlo nad tmou.

Se svátkem Ostara si lidé v minulosti spojovali hlavně vejce, která jsou symbolem plodnosti, nového života, inspirace a potenciálu. Ačkoliv to mnozí netuší, většina dnešních velikonočních zvyků má svůj původ právě v oslavách daného svátku. Dalším symbolem nového života jsou pak semena, která ženy v tuto dobu zasévaly, aby tak zajistily plodnost zemi a úrodu.

Svátek Ostara je spojený také s živlem Ohně (neboli Slunce), což značí, že opět začíná převládat den nad nocí. Jde tedy o ideální čas, kdy člověk může zapálit oheň, veselit se a tančit kolem něj. Dále se pak s tímto svátkem pojí také červená a zelená barva a z živočichů je to konkrétně zajíc, který údajně přináší ranní světlo zpátky na oblohu.

Začátek jara kromě toho vždy provázely různé sváteční obřady, které se zachovaly dodnes. Typicky bylo nutné důkladně uklidit svou domácnost a připravit zahradu na další sezonu. Kromě toho se naši předkové se zimou loučili vynášením Smrtky, Morany nebo Zimy, přičemž následovalo vnášení léta do uklizených domovů, a to prostřednictvím různých pentlemi ozdobených ratolestí.

Kromě toho se často prováděla také jakási jarní očista, kdy lidé šlehali zemi ratolestmi a polévali ji pramenitou vodou, klíčící semena chránili prostřednictvím vykrápění polí, čímž se snažili zajistit si bohatou úrodu, a také provozovali otevírání studánek. Dále se pak připravovalo slavnostní pečivo a lidé si v tuto dobu dopřávali i další oblíbené pokrmy doplněné o jarní bylinky.

Jarní rovnodennost ve světě

Pokud jde o to, jak se slaví jarní rovnodennost ve zbytku světa, asi nejznámější jsou slavnosti u kamenného monumentu Stonehenge v Anglii. Lidé sem přijíždějí zblízka i zdaleka, aby mohli sledovat první jarní východ slunce nad magickým kamenným kruhem. Scházejí se zde přitom turisté, ale i novodobí druidi a pohané.

Na některých místech, jako je například Indie, Írán nebo Turecko, představuje jarní rovnodennost začátek nového roku. Tato událost se proto samozřejmě pojí s bujarými oslavami. V Japonsku pak lidé v danou dobu tráví čas v rodinném kruhu a chodí na hřbitovy, aby uctili památku svých zesnulých. Na území Mexika zase obyvatelé vítají návrat Slunného hada, jenž se opět vydává na pouť přes zříceninu mayského města Chichén Itzá.

Jarní rovnodennost a Velikonoce

Velikonoce jsou pohyblivé svátky, které nemají jasně stanovené datum, takže se každý rok slaví v jiném termínu. Ten se mění v závislosti na tom, kdy přichází první jarní úplněk po jarní rovnodennosti. Konkrétně jde o první neděli po prvním jarním úplňku (po 21. březnu). Mezi jednotlivými roky tak můžete zaznamenat výrazný rozdíl (Velikonoce průběžně připadají na termíny od 22. března do 25. dubna).

Letní a zimní slunovrat

Kromě jarní a podzimní rovnodennosti je nutné vyzdvihnout ještě dva další velice důležité astronomické jevy, a to konkrétně letní slunovrat a zimní slunovrat. Během těchto okamžiků má Slunce vůči rovníku buď největší, nebo naopak nejmenší deklinaci. Zároveň přitom nastává i nejdelší den, nebo nejdelší noc celého roku. Lidé si ovšem jednotlivé události často pletou, a proto se můžete setkat s dotazy na jarní slunovrat nebo zimní rovnodennost, ale nic takového neexistuje.