Jaká je správná výška kuchyňské linky?

Stěhujete se do nového domu a řešíte jeho vnitřní vybavení? Nebo snad chcete zrekonstruovat starší byt, který byste si rádi zařídili podle svých představ? V tom případě jistě přemýšlíte také o tom, jak bude vypadat vaše nová kuchyně a jak rozmístit jednotlivé skříňky či spotřebiče. Poradíme vám, jaká je ideální výška kuchyňské linky a jaká by měla být vzdálenost horních skříněk od pracovní desky.

Ergonomická pravidla

Zatímco ve většině ostatních místností obvykle hraje nejdůležitější roli osobní vkus, při zařizování kuchyně byste rozhodně měli vzít v úvahu i praktickou stránku věci. Pokud totiž o tomto prostoru a jeho budoucím využití nebudete dostatečně přemýšlet, může se vám stát, že budeme mít během přípravy pokrmů špatný pocit okolního uspořádání a z vaření se stane pouze nepříjemná povinnost.

Výška pracovní desky v kuchyni, výška skříněk nad pracovní deskou i celkové uspořádání kuchyňské plochy – to jsou pouze některé z faktorů, které mají zásadní dopad na efektivitu vaření a mohou ovlivnit, zda se v tomto prostoru budete cítit jako doma. Nejde však pouze o výšku jednotlivých kuchyňských komponent, ale důležitá je samozřejmě i hloubka a šířka.

Ačkoliv mnozí designéři v dnešní době dbají hlavně na to, aby kuchyně vypadala co nejlépe, nejdůležitější stále zůstává účel této místnosti, a tím je příprava pokrmů. Právě z toho důvodu by se veškeré rozměry, kam patří samozřejmě i výška kuchyňské pracovní desky, měly řídit ergonomickými normami, což zajistí maximální spokojenost člověka, který bude daný prostor využívat.

Standardní výška kuchyňské linky

Jedním z nejdůležitějších parametrů, které byste měli vyřešit, je výška pracovní plochy v kuchyni. Pokud bude výška kuchyňské desky správná, nikdy se vám nestane, že byste se museli během přípravy pokrmů zbytečně hrbit. Bude-li vašim představám přizpůsobená i výška horních skříněk kuchyně, nebudete si muset brát stoličku pokaždé, když budete chtít vyndat hrneček z nejvyšší poličky.

Správná výška kuchyňské linky se odvíjí od několika parametrů, kam patří prostorové možnosti, potřeba úložného prostoru, ale hlavně tělesná výška osoby, která bude kuchyni nejčastěji využívat. Pokud doma každý den vaří žena vysoká 160 centimetrů, jistě jí bude vyhovovat jiná výška linky kuchyně než v případě, že ji pro sebe zařizuje muž, který měří 190 centimetrů.

Železné pravidlo ergonomie říká, že když se člověk postaví ke kuchyňské lince a ohne ruku v lokti do pravého úhlu, měl by ji mít zhruba 15 centimetrů nad pracovní plochou. Za přijatelné se považuje rozmezí zhruba od 5 do 20 centimetrů, protože při různých činnostech může člověku vyhovovat jiná výška a zároveň se předpokládá, že se v kuchyni pravděpodobně budou pohybovat i jiní lidé.

Klasická výška kuchyňské linky (tedy pracovní plochy, kde člověk připravuje pokrmy) se pohybuje v rozmezí od 80 do 95 centimetrů. V závislosti na výšce jejích konkrétních uživatelů, by se však měla přizpůsobit, a to zhruba následujícím způsobem:

• výška postavy od 150 do 160 centimetrů – výška pracovní desky 80-82 centimetrů,
• výška postavy od 160 do 170 centimetrů – výška pracovní desky 85-86 centimetrů,
• výška postavy od 170 do 180 centimetrů – výška pracovní desky 90-91 centimetrů,
• výška postavy nad 180 centimetrů – výška pracovní desky 94-95 centimetrů.

Tyto rozměry se ovšem týkají hlavně pracovního prostoru, kde krájíte jednotlivé suroviny, zpracováváte těsto nebo třeba vykrajujete cukroví. Zvláštním případem je dřez a varná zóna (sporák či varná deska). Přestože v mnoha kuchyních jsou tyto elementy s pracovní plochou v jedné rovině, v některých případech se jednotlivé plochy svou výškou liší.

Varnou zónu je možné umístit o 10 centimetrů níž než pracovní desku, díky čemuž člověk získá lepší přehled o tom, co se v jednotlivých hrncích a na pánvičkách vlastně děje, a zároveň si ulehčí manipulaci s těžkým kuchyňským nádobím nebo třeba dlouhodobé míchání polévky.

Zóna určená pro umývání potravin a nádobí je pak naprostým opakem. Výška dřezu by měla být v ideálním případě zhruba o 10 až 15 centimetrů vyšší, než je výška běžné kuchyňské pracovní desky. Důvod je zde prostý – zvýšená poloha umožňuje jednodušší manipulaci s nádobím a surovinami, které je nutné očistit. Zároveň zamezí neustálé nutnosti se ke dřezu předklánět.

Hloubka kuchyňské linky

Výrobci kuchyní většinou nabízejí takové skříňky, které je v rámci jedné řady možné libovolně kombinovat a sestavit z nich potřebnou variantu, jež nejlépe využije prostor, který má člověk k dispozici. Nabízí se pak i úzké díly, pomocí kterých se dá kuchyňská sestava doplnit tak, aby měla požadovaný rozměr. Kromě toho se samozřejmě dá vytvořit také atypický nábytek, ale tato varianta bývá dražší.

Hloubka pracovní desky standardně činí 60 centimetrů. V případě středového ostrůvku to pak může být až 120 centimetrů. Tento prostor je optimální nejen pro manipulaci s nádobím a používanými surovinami, ale podle odborníků je ideální také pro samotné vaření. Reálně pak většinou celou pracovní plochu nevyužijete, protože vzadu budou uložené malé spotřebiče.

Často se zapomíná na prostor před kuchyňskou linkou, který by měl také splňovat určité standardy, abyste se pohodlně dostali do všech skříněk a mohli bez problémů obsluhovat veškeré spotřebiče. Prostor před linkou (tedy mezi linkou a stěnou nebo mezi skříňkami, pokud je kuchyně do U) by měl být nejméně 100 až 110 centimetrů. Větší vzdálenost je ale samozřejmě lepší, protože se do kuchyně pak vejdete klidně i dva.

Délka kuchyňské linky

Co se týče délky pracovní plochy, ta je mnohem variabilnější než ostatní rozměry. Záleží především na tom, jaký máte k dispozici prostor a jaké možnosti sestavení kuchyně se nabízejí. Pro pohodlnou a efektivní přípravu pokrmů je potřeba alespoň 70 až 120 centimetrů volného prostoru. K tomu si pak samozřejmě připočítejte ještě varnou a mycí zónu.

Výška vrchních skříněk kuchyně

Zatímco hloubka spodních skříněk obvykle dosahuje 60 centimetrů, horní skříňky bývají většinou mělčí. I tak byste si ale měli dávat pozor na to, aby nebyly příliš nízko nad pracovní plochou, protože by vám mohly nepříjemně překážet během přípravy pokrmů nebo třeba při umývání nádobí. Z toho důvodu má i výška horních skříněk od pracovní desky svá pravidla.

Vrchní skříňky se obvykle umisťují ve vzdálenosti 50 až 52 centimetrů od horní hrany pracovní plochy (ideální hloubka horních skříněk kuchyně je pak 35 centimetrů). Pokud máte vyšší postavu a necháte si je nainstalovat ještě o několik centimetrů výš, rozhodně to nebude ničemu vadit. Umístění horních skříněk se ale samozřejmě odvíjí také od toho, jaká by výška kuchyňských skříněk měla dle vašich představ být.

Důležité je především to, abyste na vše pohodlně dosáhli. Někdy mohou mít horní skříňky výšku 90 centimetrů a uvnitř bývají rozdělené na tři samostatné části (dvě níže položené jsou pak většinou více využívané). Běžnější variantou jsou ale skříňky o výšce 70 centimetrů. V závislosti na tomto parametru může výška celé kuchyňské linky dosáhnout klidně i na 2,5 metru.

Organizace spotřebičů a pracovní plochy

Pokud momentálně přemýšlíte o tom, jaké rozložení kuchyně zvolit, jistě se vám bude hodit pár dobrých tipů. Varná deska by například nikdy neměla být situovaná v rohu kuchyně, ale z obou stran by měla být oddělená volnou pracovní plochou. V ideálním případě by se mělo jednat alespoň o 50 centimetrů na každé straně, kam bude možné v případě potřeby rychle odložit horký hrnec.

Spodní hrana digestoře by se měla nacházet alespoň 65 centimetrů nad elektrickým varným centrem (v případě plynového je to 75 centimetrů). Co se týče trouby, stále oblíbenější je umístění tohoto spotřebiče ve vyšší poloze, tedy odděleně od varné desky. To samé platí i pro mikrovlnku, která se podobně jako trouba situuje do výšky pasu až očí.

Výška soklu kuchyňské linky se většinou pohybuje v rozmezí od 10 do 20 centimetrů, ale můžete ho samozřejmě přizpůsobit svým požadavkům a udělat si z tohoto místa další úložný prostor. Máte-li zálusk na barový pult, jeho hloubka by se měla pohybovat v rozmezí od 32 do 40 centimetrů a výška pak ideálně kolem 110 až 125 centimetrů.

Rozložení kuchyně

Rozložení jednotlivých kuchyňských zón by vždy mělo být účelné a praktické, aby člověk nemusel neustále přebíhat z místa na místo. Vše by mělo být pohodlně na dosah ruky. Nejvytíženější je obvykle prostor mezi lednicí, sporákem a dřezem, který se někdy označuje jako „magický trojúhelník“. Součet délek jeho stran by neměl být příliš velký, ideálně 4,5 až 6,5 metru.

Oblíbené varianty uspořádání kuchyně:

• lineární rozložení kuchyně (tvořící jeden celek),
• rohová kuchyně ve tvaru písmene L,
• rohová kuchyně ve tvaru písmene U,
• paralelní uspořádání (dvě protilehlé části),
• pracovní ostrůvek (oddělená plocha),
• další kombinace těchto uspořádání.