Jedlý kaštan

Marně přemýšlíte, odkud se berou jedlé kaštany, které si rádi kupujete na poutích a trzích? Odpověď je velmi jednoduchá, jedná se o plody kaštanovníku setého, který se dnes dá úspěšně pěstovat také na našem území. Prozradíme, jak vypadá kaštanovník setý, kde tento strom nejčastěji roste a jak poznat jedlé kaštany od těch koňských.

Co je to kaštanovník?

Pod tímto názvem se ukrývá rostlinný rod z čeledi bukvovité, který se latinsky označuje jako Castanea. Zahrnuje opadavé stromy a keře, které se vyznačují jednoduchými střídavými listy a nenápadnými květy uspořádanými v klasovitých květenstvích. Důležitý je pak především plod, kterým je oříšek ukrytý v ostnité číšce.

V závislosti na taxonomickém pojetí odborníci rozlišují 8 až 12 různých druhů kaštanovníků, které jsou rozšířené hlavně ve Středomoří (Itálie, Španělsko, Portugalsko), v Asii nebo ve Střední Americe. Pokud jde o to, jaké má kaštanovník druhy, mezi ty nejznámější se řadí především:

  • kaštanovník setý (Castanea sativa),
  • kaštanovník zubatý (Castanea dentata),
  • kaštanovník vroubkovaný (Castanea crenata),
  • kaštanovník měkoučký (Castanea molissima).

Co se týče využití jednotlivých kaštanovníků, to se samozřejmě liší v závislosti na konkrétním druhu. V případě kaštanovníku jedlého a některých dalších druhů slouží plody jako potrava a pochutina. Některé stromy a keře se pěstují kvůli dřevu, které je hodně tvrdé, těžké a odolné, takže se používá například v tesařství nebo k výrobě kůlů vhodných pro stavbu oplocení a ohrad.

Kůra kaštanovníku jedlého a dřevo severoamerického kaštanovníku zubatého představují důležité zdroje tříslovin. Listy Castane dentata pak na americkém území představují oficiálně uznanou léčivou drogu, která se používá třeba při léčbě spálenin a slouží také jako základ sirupu proti kašli. Pořídit si pak samozřejmě můžete i okrasný kaštanovník s dekorativním olistěním.

Jak vypadá kaštanovník jedlý?

Kaštanovník jedlý, který je známý také jako kaštanovník setý (Castanea sativa Mill.) nebo jednoduše jedlý kaštan, je opadavý listnatý strom z čeledi bukvovité. Můžete ho znát třeba jako vzrostlou dřevinu, která se vysazuje v parcích, ale v dnešní době jsou na trhu dostupné i výrazně menší odrůdy, jejichž koruny nejsou tak rozložité, a proto si je člověk bez obav může vysadit na svou zahradu.

Ačkoliv se kaštan setý označuje nejčastěji jako Castanea sativa Mill., setkat se můžete také s několika synonymy, jako je Castanea vesca Gaertner či Castanea vulgaris Lam. Jedná se přitom o poměrně dlouhověkou dřevinu. Pokud neuhyne z biologických či destruktivních důvodů, může se dožívat klidně i několika stovek let (v západní Asii dokonce až 1000 let).

Strom jedlý kaštan běžně dorůstá do výšky 20 až 25 metrů, má širokou vejčitou korunu a kmen o velikosti až 2 metrů. Pokud se ovšem jedná o vyšlechtěné odrůdy, které jsou speciálně uzpůsobené pro pěstování na zahradě, výška se pohybuje maximálně kolem 10 metrů. Borka bývá v mládí hladká a olivově hnědá, ale postupem času se mění na hnědošedou a výrazně rozpukanou.

Pokud jde o to, jaký má jedlý kaštan list, jistě není nutné ho dlouze představovat. Listy jsou střídavě postavené a krátce řapíkaté, přičemž mají tvar podlouhlé elipsy a dorůstají do délky 10 až 20 centimetrů. Kromě toho jsou pro ně typické pilovité okraje a na každém postranním nervu se nachází osten. Zatímco vrchní strana listu bývá lesklá a tmavě zelená, spodní strana má spíše světlejší odstín.

Květy kaštanovníku

Přemýšlíte, jaký má jedlý kaštan květ? Jedná se o přímé nebo pouze málo převislé jehnědy, které mohou být dlouhé až 15 centimetrů. Jsou jednodomé a jednopohlavné, což znamená, že kaštanovník vytváří samčí i samičí květy, ale každý má pouze jeden typ pohlavních orgánů. Samčí květy přitom bývají úzké a bělavé, zatímco samičí květy mají spíše zelenou barvu.

Kaštanovníky bohatě kvetou v období od května do června. To ale ještě neznamená, že se dočkáte také úrody chutných plodů. Důležité je především nasazení samičích květů, z nichž se později vytvářejí čéšky s plody. Svou roli však hrají také další faktory, jako jsou například povětrnostní podmínky, dlouhé jarní deště, které způsobují vyplavování pylu, nebo nedostatek včel.

Ačkoliv je kaštanovník jedlý samosprašný, pro jistotu by měl mít i druhého opylovače, který zajistí, že se na podzim dočkáte bohaté úrody jedlých kaštanů. Pěstovat samostatný strom je sice možné, ale existuje zde pak riziko výskytu hluchých plodů, což znamená, že dojde k vytvoření obalu, který nemá jádro.

Při výsadbě kaštanovníků ve větších skupinách (vždy alespoň po dvou) se výrazně zvyšuje kvalita opylení. Samičí květy jsou totiž často připravené k opylování dříve než květy samčí, v dozrávání se tedy minou a nejsou schopné se opylovat ve stejný čas. Přítomnost dalších stromů zajistí, že si jednotlivé dřeviny navzájem poskytnou pyl, který nemohou získat z vlastních jehněd.

Plody kaštanovníku

Jistě není nutné zdlouhavě vysvětlovat, jaký má jedlý kaštan plod. Jde o nažky označované jako kaštany či maróny, které se po dvou nebo po třech vyskytují v pichlavém obalu, jenž později puká čtyřmi švy. Plody kaštanovníku pak bývají tmavě hnědé a mají protáhle kulovitý až baňatý tvar. V případě planých odrůd jsou spíše menší (tzv. lesní kaštany), u těch šlechtěných naopak bývají poměrně velké. Dozrávají zhruba v září nebo v první polovině října.

Kde roste kaštanovník jedlý?

Kaštan jedlý představuje jediného původního zástupce rodu kaštanovník na evropském území. V dnešní době se nejvíce pěstuje v jižní Evropě nebo na území Přední Asie, kde si lidé tuto dřevinu oblíbili kvůli celé řadě možných využití. Pokud jde o to, kde roste kaštanovník jedlý v České republice, nejlépe se mu daří na teplých svazích vinařských oblastí.

Jaké má kaštanovník využití?

Dřevo jedlého kaštanovníku je těžké, tvrdé, pevné a velice houževnaté, a proto se lokálně využívá například v tesařství. Kromě toho se pak z kaštanovníků získávají také taniny (třísloviny), jež slouží k výrobě farmaceutických extraktů a potravy pro zvířata. Dále mohou být užitečné během produkce vína a brandy a své využití si najdou také v kožedělném průmyslu.

Nejdůležitějším produktem kaštanovníků jsou ale samozřejmě jejich plody, které jsou mezi lidmi známé jako oblíbená pochoutka. Pokud jde o jejich zpracování, většinou prochází tepelnou úpravou, kdy po naříznutí na špičce do kříže následuje krátké opékání na horké plotně. Můžete je ovšem využít také jiným způsobem. Po rozemletí například vznikne mouka, která je vhodná pro přípravu zákusků.

Jedlé kaštany mají výtečnou chuť, ale zároveň představují i skvělý zdroj zdraví prospěšných látek. Obsahují škrob, bílkoviny a uhlovodany, které buňkám dodávají potřebnou energii. Dále v nich nechybí ani biogenní aminy a další specifické látky, které jsou potřebné pro správnou funkci nervové soustavy, a jsou zde zahrnuty také vitamíny A, B a C, sacharóza nebo různé minerální látky.

Vzhledem k tomu, co dané plody obsahují, je konzumace jedlých kaštanů pro lidský organismus velice přínosná. Tyto plody totiž pomáhají čistit játra od různých škodlivin, působí účinně proti průjmům a údajně mohou potlačit také stavy úzkosti a pomáhají předcházet problémům s pamětí. Jejich energetická hodnota je ovšem větší než v případě brambor.

Jak poznat jedlý kaštan?

Pečené kaštany patří mezi oblíbené pochoutky, které si během podzimních a zimních měsíců nechá ujít jen málokdo. Pokud byste si sami chtěli kaštany nasbírat a upéct, nezapomeňte si ověřit, že jste schopní odlišit sladké kaštany, které rostou na kaštanovníku setém, od kaštanů koňských, které se nosí do krmelce zvířatům a jsou plodem jírovce maďalu.

V případě, že místo kaštanů jedlých zvolíte kaštany koňské, můžete si přivodit nepříjemné zažívací obtíže. Lidé si stěžují třeba na bolesti břicha, celkovou nevolnost, zvracení nebo také na podráždění krku. Plody kaštanovníku setého naopak mohou být zdraví prospěšné. Jsou bohatým zdrojem sacharidů, obsahují vitamíny B1, B2, B6 a C, ale i draslík, sodík nebo niancin.

Jak tedy jednotlivé plody rozeznat? Nejprve se podívejte na vnější obal kaštanu. V případě jedlého kaštanu bude mít hnědou barvu, dlouhé štětiny a uvnitř 2 až 3 semena, která jsou částečně zploštělá. U kaštanu koňského je obal spíše tlustý, má zelenou barvu a krátké široké hroty a vevnitř se ukrývá pouze jediné větší semeno oblého tvaru.

Dále byste si měli prohlédnout strom, na kterém kaštany rostou, včetně jeho okolí. Zatímco koňské kaštany najdete především na stromech rostoucích ve městech, v parcích nebo v alejích, kaštanovník setý roste hlavně v lesích nebo v sadech. Co se týče listů, u jírovce maďalu mají tvar dlaně a skládají se z několika oválných složených lístků, ale v případě kaštanovníku setého jsou jednoduché, protáhlé a nemají složené lístky.

Jak vypadá kaštanovník setý?

Jako kaštanovník setý či kaštanovník jedlý (Castanea sativa Mill.) se označuje opadavý listnatý strom z čeledi bukvovité. V příznivých podmínkách se může dožívat klidně i několika stovek let a běžně dorůstá do výšky 20 až 25 metrů. U vyšlechtěných odrůd, které se vysazují na zahrady kolem rodinných domů, je to však pouze 10 metrů. Borka je v mládí hladká a olivově hnědá, později ale rozpuká a změní barvu na hnědošedou. Zelené listy mají tvar podlouhlé elipsy.

Jaký má jedlý kaštan květ?

Jedná se o přímé či málo převislé jehnědy, které mohou být až 15 centimetrů dlouhé. Jsou jednodomé a jednopohlavné, takže každá jehněda má pouze jeden typ pohlavních orgánů. Kaštanovníky kvetou od května do června. Ačkoliv jsou samosprašné, ideální je mít k dispozici i druhý strom, který zajistí bohatou úrodu chutných plodů. Výsadba několika kaštanovníků pohromadě zvyšuje kvalitu opylení a brání výskytu hluchých plodů.

Jaké má kaštanovník plody?

Plodem kaštanovníku setého jsou jedlé kaštany, které můžete znát také jako maróny. Jedná se o nažky, které se po dvou nebo po třech vyskytují v pichlavém obalu hnědé barvy. Ten později rozpuká čtyřmi švy. Co se týče samotných plodů, mají tmavě hnědou barvu stejně jako v případě kaštanů koňských. Typický je také jejich protáhle kulovitý až baňatý tvar. Dozrávají v září a v první polovině října.

Jak poznat jedlý kaštan?

Důležité je zaměřit se na vnější obal kaštanu. V případě jedlého kaštanu má hnědou barvu, dlouhé štětiny a ukrývá 2 až 3 semena. U kaštanu koňského je zelený a spíše tlustý, má krátké hroty a obsahuje pouze jedno semeno. Kaštanovník setý, který produkuje jedlé kaštany, roste hlavně v lesích či v sadech a má jednoduché, protáhlé listy. Jírovec maďal, jenž plodí kaštany koňské, najdete v parcích, alejích nebo městech. Jeho listy se skládají z několika oválných lístků a tvoří tvar dlaně.