Velikonoční zvyky v zahraničí

Jen málokdo z nás si dnes dovede představit Velikonoce bez šlehání děvčat pomlázkou, za které si koledníci vyslouží malovaná vajíčka, sladkosti nebo třeba kořalku. Mnohé cizince však české velikonoční tradice šokují, nebo jim přinejmenším připadají úsměvné, protože o ničem podobném doma neslyšeli. Prozradíme vám, co je naopak typické pro vybrané zahraniční destinace a jaké velikonoční zvyky ve světě lidé dodržují.

Velikonoční zvyky v Anglii

Anglické označení Velikonoc, tedy slovo Easter, údajně vychází z pojmenování pohanské bohyně plodnosti Eostre, která podle legendy proměnila zmrzlého ptáčka v zajíce. On se pak každoročně na jaře vracel a z vděčnosti jí kladl vejce jako pták. Další legendy pak praví, že má tento název svůj původ ve skandinávském výrazu Eostur, který znamená jaro.

Velikonoční svátky v Anglii začínají již Masopustním úterkem, který je známý také jako Palačinkový den (Pancake Day). Tento název se pojí s tradičními palačinkovými závody, jejichž účastníci soutěží v běhu s pánvičkou, na níž musí palačinku dopravit na určené místo a ještě ji také pravidelně obracet. Závodit by podle tradice měly pouze ženy v sukních se zástěrou a čepečkem na hlavě, které běží do kostela, kde palačinku odevzdají zvoníkovi a dostanou za to polibek.

Ve školách se dodržuje také zvyk nošení speciálních klobouků, které se označují jako Easter Bonnets. Tím britští občané vzdávají hold anglické kloboukářské tradici. Dnes se však tyto doplňky vyrábějí z papíru a zdobí je motivy zajíčků, kuřátek, vajíček nebo květin. Další britskou specialitou je pak závod gumových kachniček, které se pouštějí po vodě a lidé přitom sází na vítěze.

Během velikonočních oslav je možné v Británii potkat takzvané Morrisovy tanečníky, což jsou muži oblečení do černých kalhot, bílých košil a klobouků. Ti se podle tradice prostřednictvím různých tanečních kreací, které doplňují také zvonečky, hole, stuhy, ratolesti nebo kapesníky, snaží zahnat zimní duchy.

S tradičním koledováním a šleháním dívek se v Anglii rozhodně nesetkáte a tento zvyk dokonce mezi mnohými kvůli přílišné násilnosti vyvolává pohoršení. Zajímavá je však tradice přivazování manželů k židlím, což ženy provádějí druhé pondělí po Velikonocích, aby si tak vysloužily drobné mince nebo jinou výslužku. Muži jim to pak další den mohou oplatit stejně, ale místo peněz žádají polibek.

Velikonoční zvyky ve Francii

Francouzské Velikonoce se označují jako Pâques a na rozdíl od mnoha jiných kultur nemají tak silný náboženský podtext. Namísto toho se nesou ve znamení dobrého jídla a není tedy divu, že jsou Francouzi po celém světě známí jako velcí labužníci. Tradičním pokrmem je jehněčí na různé způsoby, které symbolizuje obětního beránka, ale nechybí samozřejmě ani celá řada dalších lahůdek, jako jsou fazolky, chřest nebo sladké briošky.

Kromě toho si francouzští občané na Velikonoce dopřávají také velké množství čokoládových pochoutek a marcipánu. Dobroty však před dětmi neschovává velikonoční zajíček. Místo toho se říká, že když zvony po cestě z Říma letí zpět do Francie, z oblohy padají sladkosti v podobě čokoládových vajíček, kuřátek nebo zajíčků. Děti je pak nadšené hledají na zahradách.

Vajíčka pro Francouze představují symbol zrození a bohatství. S tradicí, kdy se lidé během svátků jara obdarovávají právě vejci, začal na svém dvoře již Ludvík XIV., který údajně na Velikonoce rozdával svým blízkým vajíčka ze zlata. Velkou oblibu si pak ve Francii získaly i různé hry s vajíčky, zvyk kutálení syrového vejce z mírného svahu nebo jejich vyhazování do vzduchu.

Mezi úsměvné tradice, které jsou pro francouzský lid typické, patří také velikonoční žertování označované jako poisson d´avril. Člověka, který se stal terčem takového vtípku, snadno poznáte. Na zádech totiž bude mít připevněnou papírovou rybu. Pointou je v tomto případě umístit podobnou rybu na záda každému, kdo se ocitne ve vaší blízkosti.

Velikonoční zvyky v Německu

Pokud jde o oblíbené velikonoční tradice ve světě, rozhodně nesmíme zapomenout na zvyky v nedalekém Německu. Stejně jako Vánoce jsou tyto svátky pro německé občany neodmyslitelně spojené s různými trhy a většina Němců nevynechá ani návštěvu kostela a slavnostní bohoslužby spojené s nanebevstoupením Ježíše Krista a jeho vítězstvím nad smrtí.

Na Bílou sobotu se v Německu zapaluje velké množství ohňů, které mají vyhnat zimu, přivítat slunce a zajistit plodnost či dobrou úrodu. Nikdo si pak samozřejmě nedovede představit svátky jara bez kraslic, které jsou podobně jako u nás pestře malované. Typickou jarní dekorací jsou v některých oblastech dokonce velikonoční stromy, které jsou hojně ověšené barevnými vajíčky.

Aby toho nebylo málo, v Německu se pořádají také poměrně bizarní slavnosti, s nimiž byste se u nás nesetkali. Vajíčka se během nich přenášejí, koulí nebo třeba rozbíjejí. Mezi nejoblíbenější soutěže přitom patří házení vajec do výšky či do dálky tak, aby se nerozbila. Inspirace pro tuto zábavu pravděpodobně vychází z lidového zvyku, kdy majitel domu přehazoval vejce přes střechu a jiný člen rodiny na druhé straně ho chytal. Když se jim to povedlo, jejich stavení pak bylo chráněno před bleskem.

Pokud jde o koledníky s pomlázkami, ty v Německu rozhodně nepotkáte. Děti na Boží hod velikonoční obdarovává zajíček, od kterého dostávají drobné dárečky. Kromě toho si vyrábějí také slaměná hnízda, která rodiče schovávají různě po domě. V nich se pak objevují vajíčka, která tam snesl právě zajíček, liška, čáp nebo třeba kohout. Záleží na tom, o jakou část Německa se jedná.

Velikonoční zvyky v Polsku

Polské Velikonoce jsou velice podobné těm našim. Centrem veškerých oslav jsou zde však kostely, jelikož se jedná o zemi, kde lidé kladou velký důraz na dodržování náboženských tradic. Na Bílou sobotu si lidé nechávají světit jídlo, které přinášejí v košíku zdobeném zelenými větvičkami. Většinou se jedná o klobásky, šunku, chléb, sůl, křen nebo ryby a nesmí chybět ani malované vajíčko.

Tradičním velikonočním pečivem je pro Poláky bábovka z kynutého těsta, jejíž příprava se pojí s celou řadou pověr. Na svátečním stole by ovšem neměl chybět ani beránek označovaný také jako agnusek nebo třeba mazurek, což je bohatě zdobený moučník s různými náplněmi. Na Velikonoční pondělí pak chlapci vyrážejí na koledu a snaží se dívky zmáčet vodou, což jim má zajistit zdraví a dlouhý život.

Velikonoční zvyky na Slovensku

Slovenské Velikonoce se od těch českých také moc neliší. Chlapci vyrážejí s pomlázkou na koledu (označovaná jako šibačka nebo polievačka), aby od děvčat získali nějaké sladkosti, vajíčka nebo kořalku, a na východě Slovenska je tradičním zvykem také polévání vodou nebo házení dívek a žen do potoka. Cílem je předat jim životodárnou fyzickou i duševní sílu. Co se týče tradičních pokrmů, na Slovensku se peče zakulacený bochánek označovaný jako paška.

Velikonoční zvyky ve Španělsku

Na území Španělska jsou Velikonoce spojené především s mnoha náboženskými tradicemi, přičemž typická jsou především velká procesí se sochami Ježíše Krista a Virgen de la Macarena či Virgen de la Esperanza. Zatímco na některých místech mohou tyto průvody působit děsivě, jelikož se jich účastní lidé odění v kápích, na jihu mívají spíše veselejší průběh.

Pro Španěly představují Velikonoce období, kdy se setkávají s rodinou a tráví svůj volný čas v přírodě nebo na pláži. Tradičně se připravuje masová pečeně (Roscon de Pascua), ale chystají se i různé věnce a bochánky ze sladkého těsta, do nichž se někdy umisťují natvrdo uvařená barvená vejce. Každé velikonoční pečivo má v sobě navíc schovaného malého plastového panáčka, který přinese štěstí tomu, kdo ho najde.

Velikonoční zvyky v Itálii

Zatímco masopustní období se pro Italy nese ve znamení karnevalového veselí a pestrobarevných průvodů, Velikonoce probíhají spíše v náboženském duchu. Lidé hojně navštěvují mše, pořádají procesí se svíčkami a užívají si pikniky v přírodě. Nejsvátečnějším dnem je zde Velikonoční neděle, kdy se podává oběd o několika chodech. Největší lahůdkou je samozřejmě pečené jehněčí, ale na tradiční velikonoční tabuli nesmí chybět ani preclíky nebo moučník z kynutého těsta ve tvaru holubice.

Velikonoční zvyky v Řecku

V Řecku patří Velikonoce mezi nejdůležitější svátky celého roku. Vzhledem k tomu, že termín velikonočních oslav vychází z Juliánského kalendáře, konají se však v jinou dobu, než ty křesťanské. V průběhu celého týdne přitom lidé každý den chodí na mše a při bohoslužbě na Velký pátek je z kostela vynášeno Kristovo tělo. Světla se halí do černých látek, vyzvánějí smuteční zvony a kříže bývají ověnčené květinami.

Vajíčka se v Řecku barví hlavně na červeno, jelikož tato barva symbolizuje nový život a Kristovu krev. V noci ze soboty na neděli si lidé tato malovaná vajíčka vzájemně vyměňují a ťukají si jejich špičkami, přičemž ten, komu se nerozbije, bude mít po celý rok štěstí. K velikonočním oslavám tradičně patří i lampionové průvody, vajíčkové bitvy a rozbíjení hliněných nádob, což je zvyk, který se vztahuje ke smrti a znovuzrození.

Velikonoční zvyky v Norsku

Charakteristickým znakem norských Velikonoc jsou velikonoční detektivky označované jako påskekrim, které lidé v dnešní době považují téměř za samostatný žánr, jelikož během svátků jara doslova zaplaví tamější knižní trh. Ani norské televizní stanice ovšem nezůstávají pozadu a během velikonočních svátků vysílají především kriminální a detektivní pořady.

V norských novinách na Velikonoce tradičně vychází příběhy, z nichž se čtenáři pokoušejí odvodit, kdo je pachatelem daného zločinu. Aby toho nebylo málo, detektivními příběhy dokonce bývají potištěny také krabice s mlékem. Pokud jde o další velikonoční zvyky, Norové si často berou dovolenou a vyrážejí na hory lyžovat a k velikonočnímu období také neodmyslitelně patří žlutá barva nebo tradiční pečivo.

Velikonoční zvyky v USA

Americké Velikonoce jsou sice o něco méně velkolepé než oslavy vánočních svátků, ale lidé jim přesto věnují velkou pozornost. Zatímco někteří lidé navštěvují kostely a bohoslužby, pro jiné nejsou Velikonoce důležité z náboženského hlediska, ale spíše kvůli dobrému jídlu a pompézním velikonočním dekoracím, kterými si zdobí své domácnosti.

Mnoho rodin spolu tráví čas již na Bílou sobotu, kdy v průběhu večera zdobí velikonoční vajíčka. Ta pak dospělí různě poschovávají po domě nebo na zahradě. V neděli ráno se lidé většinou scházejí u některého ze známých či příbuzných a děti hledají vajíčka, která jim tam údajně poschovával neposedný velikonoční zajíček.

Pro děti se dokonce otevírají také zahrady Bílého domu, kde se každoročně dodržuje tradice zvaná Easter Egg Roll či Eg Rolling. Ratolesti mladší třinácti let zde soutěží v kutálení vajíček pomocí dlouhé lžíce, zatímco se kolem pohybují lidé v kostýmech velikonočních zajíčků. Typickým zvykem, na který nedají dopustit obyvatelé New Yorku, je The Big Egg Hunt. Jedná se o hru pro dospělé, kteří po celém městě hledají obrovská velikonoční vejce.

Další světové velikonoční zvyky

  • Irové konzumují vejce na znamení končícího půstu. Kdo chce dostat speciální koláč, musí předvést taneček.
  • Rakušané dodržují tradici, kdy na Zelený čtvrtek musí sníst něco zeleného a na Bílou sobotu se pak zapalují ohně, které mají vyhnat zimu.
  • Ve Finsku chodí na koledu děti převlečené za čaroděje nebo čarodějnice a tradičním pokrmem je mísa jménem mämmi, což je ovesná kaše z vody a slazeného žitného sladu, která se servíruje s krémem a cukrem.
  • Na Kypru se rodiny schází na Boží hod velikonoční v blízkosti kostela, kde společně poobědvají.
  • Chorvati si nechávají posvětit palmové či olivové ratolesti, účastní se náboženských průvodů, pečou sladký kulatý chléb označovaný jako pogača a podobně jako Řekové hrají hru, kdy si přiťukávají vajíčky.
  • V Rusku se Velikonoce slaví později, jelikož se řídí pravoslavným kalendářem. Lidé se obdarovávají vejci a poté se na znamení přátelství třikrát políbí.
  • V Mexiku se na Velikonoce pořádají velká procesí a na ulicích se procházejí lidé s obrázky, které symbolizují Jidáše a které se později zapalují.
  • Na Filipínách se pořádají průvody, během kterých se věřící nechávají bičovat řemeny a bambusem, nebo jsou dokonce přibíjeni na kříž podobně jako spasitel Ježíš Kristus.

Jsou velikonoční zvyky ve světě podobné jako u nás?

Velikonoční tradice v zahraničí se od těch našich celkem výrazně liší. Zatímco pro Českou republiku je typické hlavně šlehání děvčat pomlázkou, za což si chlapci vykoledují malovaná vajíčka, sladkosti nebo kořalku, jinde tento zvyk považují za úsměvný nebo dokonce příliš násilný. Oblíbenou zahraniční tradicí je naopak hledání vajíček, která na zahradě nebo různě po domě poschovával velikonoční zajíček.

Jaké jsou velikonoční zvyky v Anglii?

Anglické Velikonoce se označují jako Easter. Součástí oslav je Palačinkový den, kdy se pořádají tradiční palačinkové závody, při kterých účastnice soutěží v běhu s pánvičkou a snaží se dopravit palačinku na určené místo. Populární je také nošení speciálních barevných klobouků z papíru. Kromě toho se na Velikonoce objevují Morrisovi tanečníci a ženy přivazují manžely k židlím, což dělají proto, aby si vysloužily mince nebo jinou drobnost.

Jaké jsou velikonoční zvyky v Německu?

Velikonoce jsou v Německu neodmyslitelně spjaté s různými trhy a samozřejmě i s návštěvami bohoslužeb. Na Bílou sobotu se pak zapaluje velké množství ohňů, které mají vyhnat zimu. Mezi tradiční výzdobu patří velikonoční stromy, které jsou ověšené barevnými vajíčky, a populární jsou zde i soutěže ve vyhazování vajec do výšky či do dálky. Německé děti si kromě toho vyrábějí slaměná hnízda, v nichž se objevují vajíčka, která přinesl zajíček, kohout, čáp nebo třeba liška.

Které velikonoční tradice se dodržují v Norsku?

Typickým znakem norských velikonočních oslav jsou detektivky s názvem påskekrim, které doslova zaplaví knižní trh. Norské televizní stanice pak vysílají hlavně kriminální pořady, detektivní případy vychází také v novinách a objevují se dokonce i na krabicích s mlékem. Kromě toho Norové vyrážejí lyžovat, přičemž k Velikonocím podle nich neodmyslitelně patří žlutá barva a tradiční pečivo.