Velikonoční symboly

Jelikož se opět přiblížilo období Velikonoc, lidé začínají své domovy zkrášlovat pomocí kvetoucích ratolestí a ozdob s jarní tematikou. Zatímco pro věřící je znakem této doby hlavně kříž, beránek nebo velikonoční svíce, celkově se mezi nejoblíbenější symboly řadí vajíčka, zajíčci a pomlázky. V našem článku se dozvíte, které symboly Velikonoc vychází z křesťanských tradic a které z lidových zvyklostí.

Kříž

Vzhledem k tomu, že Velikonoce představují nejdůležitější křesťanský svátek, protože si věřící každoročně připomínají umučení a zmrtvýchvstání spasitele Ježíše Krista, nejvýznamnějším křesťanským symbolem je samozřejmě kříž. Ten sice jako takový nevznikl přímo ve spojení s křesťanstvím, ale znali ho již staří Egypťané, Číňané nebo Kréťané, přesto je však dnes nejvíce spojován právě s touto vírou.

V minulosti kříž představoval univerzální symbol, jehož význam se v jednotlivých kulturách a náboženstvích příliš nelišil. Kromě toho, že se jedná o propojení božského a lidského světa (vertikální versus horizontální rameno), stal se také symbolem pro věčnost. Kříž přitom může mít řadu podob, přičemž nejčastěji se objevuje:

  • ve tvaru písmene T,
  • ve tvaru X (kříž sv. Ondřeje),
  • rovnoramenný řecký kříž (+),
  • klasický křesťanský kříž,
  • latinský kříž (s delší spodní částí).

Dnes kříž představuje nejdůležitější symbol křesťanství, a to z toho důvodu, že Božího syna, Ježíše Krista, který zemřel za hříchy světa, odsoudili právě k smrti ukřižováním. Tento trest lidé považovali za jeden z nejhorších. Byl totiž výjimečně krutý a ponižující, přičemž na kříži tradičně končili ti darebáci, kteří si od ostatních zasloužili jedině pohrdání.

Velikonoční beránek

Ačkoliv si mnozí lidé myslí, že tradiční pečení velikonočního beránka je spíše zvyk moderní doby, opak je pravdou. Symbol beránka byl totiž hojně rozšířený již v předkřesťanské tradici, a to hlavně v oblasti kolem Středozemního moře, která byla po tisíciletí ovládaná pastevci.

V židovské tradici představuje beránek členy izraelského lidu jako součást Božího stáda, které vede Hospodin. Židovský Bůh přitom býval často označován za pastýře, který se o své stádo stará a bere své ovečky do náruče. Židé si pak obětováním a pojídáním beránka při pesachovém svátku připomínali vyvedení Izraelitů z egyptského otroctví.

V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, Beránka Božího, který bývá nejčastěji vyobrazen s praporem vítězství. Jedná se o symbol nevinnosti, čistoty a poslušnosti, pomocí kterého si křesťané připomínají, že Kristus zemřel na kříži za naše hříchy a byl obětován za spásu světa. 

Pokud jde o současnou podobu velikonočního beránka, dnes patří ke svátkům jara především jako moučník z bábovkového (či jiného sladkého) těsta, ale i jako dekorace. Na krk se přitom beránkovi uvazuje barevná stuha nebo třeba rolnička. Beránek pak pro mnohé symbolizuje nový život a mláďata, která se na jaře rodí.

Velikonoční oheň a velikonoční svíce

Symbol ohně lidé ve všech kulturách považují za znak vítězství nad zimou, procitnutí po dlouhém studeném období a příchod nového světla i života do temných časů. Stejně tak křesťané vidí příchod spasitele Ježíše Krista o Velikonocích, a proto je pro ně zapalování velikonočního ohně jednou z centrálních událostí.

Posvěcením a zapálením velikonočního ohně vždy začíná bohoslužba, která se koná po setmění na Bílou sobotu. Při této Velikonoční vigilii (noc z Bílé soboty na neděli Zmrtvýchvstání Páně) si lidé samostatnou liturgií připomínají Kristovo nanebevstoupení. Od ohně, který symbolizuje jeho vítězství nad temnotou i smrtí, se pak zapaluje velikonoční svíce (paškál).

Paškál se ve slavnostním průvodu vnáší do temného kostela, zatímco věřící třikrát zpívají „Světlo Kristovo“. V průběhu velikonoční služby se od této svíce, která je ozdobena znamením kříže a symboly alfy a omegy (začátek a konec, jimiž je vždy Kristus), zapalují také svíce všech věřících, což naznačuje, že i oni byli Kristem ovlivněni a „zapáleni“. Díky tomu je pak celý kostel prozářen světlem.

Velikonoční svíce se kromě toho také zapálená noří do vody, která je pak posvěcena na křestní vodu, a zapaluje se od ní také křestní svíce. Svítí pak po celou velikonoční dobu až do letnic a také při každém křesťanském pohřbu. To je znamením, že zemřelý podobně jako Kristus prošel branou smrti a církev se za něj teď modlí, aby mohl vstát k novému životu s Bohem.

Kočičky

Pomocí kočiček, což jsou větvičky vrby jívy s částečně rozvinutými pupeny, si věřící připomínají slavný příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma, kdy ho lidé vítali palmovými ratolestmi a olivovými větývkami. Jelikož na našem území žádné palmy nerostou, došlo k záměně právě za kočičky, které se světí během bohoslužby na Květnou neděli a věřící si je pak doma zastrkávají za svaté obrázky.

Velikonoční vajíčko

Dalším z oblíbených velikonočních symbolů je vajíčko, které představuje plodnost, úrodu, vzkříšení a život, jelikož samo zárodek nového života obsahuje. Ačkoliv by se však mohlo zdát, že se jedná o symbol novodobý, ve skutečnosti jeho používání sahá daleko do historie. Už ve starověkém Egyptě či Persii se totiž na svátky jara barvila vajíčka načerveno (jako symbol dělohy).

Symbol vejce se pojí také s pohanskými oslavami jara, přičemž zdobení vajec bývalo vždy doprovázeno řadou obřadů či pověr. Od nepaměti totiž vejce symbolizovalo také zárodečný chaos, z něhož vzešel celý svět, nesmrtelnost, životní sílu, zrození, návrat jara a díky pevné skořápce i pocit bezpečí.

Zřetelné je samozřejmě také symbolické spojení se Zmrtvýchvstáním Ježíše Krista, kdy vejce představuje symbol zavřeného hrobu, který ukrývá Kristovo tělo a odkud spasitel povstal k novému životu. Důvodem konzumace vajec o Velikonocích pak byla i skutečnost, že během postní doby bylo jejich pojídání přísně zakázáno.

Zvyk barvení vajíček se udržel až do dnešní doby, přičemž dnes malování kraslic různými technikami souvisí s celou řadou lidových zvyků. Barvit se mohou jak uvařená vejce, tak i ta vyfouklá. Pojmenování kraslice se u nás přitom začalo používat až koncem 19. století. Do té doby lidé malovaná vajíčka nazývali podle vybrané techniky jejich zdobení, tedy malůvky, rejsky, straky, slaměnky nebo třeba vyškrabovaná vajíčka.

Velikonoční zajíček

Ještě z předkřesťanské doby pochází také symbol velikonočního zajíčka, který má údajně původ v pohanských rituálech pořádaných na oslavu příchodu jara. Své místo si tento znak našel v mnoha náboženstvích i kulturách, například v řecké, egyptské nebo třeba čínské. Symbolizuje štěstí, pomíjivost, plynoucí čas, koloběh života, ale také atribut zmrtvýchvstání.

Symbol velikonočního zajíčka je údajně spojený také s oslavami svátku pohanské bohyně plodnosti jménem Eostre, která podle legendy proměnila umrznutého ptáčka v zajíce a on pak z vděčnosti každý rok na jaře kladl vejce jako pták. Ze jména bohyně Eostre je pak odvozen také anglický název křesťanských Velikonoc, tedy Easter.

Například v byzantské ikonografii zajíček údajně představoval Krista, přičemž v Bibli je zajíc označován jako stvoření maličké a moudřejší nad mudrce. Ačkoliv se jedná se o symbol chudých, skromných a pokorných, křesťané se k němu mnohdy staví odmítavě, a to z toho důvodu, že se zároveň jedná o symbol smyslnosti.

V dnešním pojetí je velikonoční zajíček tím, kdo dětem na Velikonoce přináší vajíčka, a to především ta čokoládová, přičemž tuto tradici náš národ nejspíš převzal z Německa. Je mu přisuzováno hlavně tajné roznášení sladkých dobrot, jelikož se jedná o stvoření plaché, které se lidí spíše straní. Děti pak často hledají vajíčka schovaná na zahradě.

Nebyl to však pouze zajíček, kdo roznášel během velikonočního období vajíčka. Ráno na Zelený čtvrtek dříve děti na Olomoucku hledávaly na zahradě vajíčka od takzvaných Pámbíčkovských slepiček a na západě Čech zase ratolesti nacházely červená vajíčka od kohouta, který je snášel pouze jednou ročně. Ve středních Čechách pak dobroty nadělovala liška, zatímco ve Slezsku to mohl být také skřivánek.

Pokud jde o původní význam zajíce, který roznáší dětem vajíčka, dříve se také pekl chleba ve tvaru zajíčka a dovnitř se pak ukládalo velikonoční vejce, čímž pravděpodobně došlo k propojení těchto dvou symbolů. V lidovém pojetí je ovšem zajíc považován také za atribut zmrtvýchvstání, jelikož toto zvíře prý nikdy nespí. To se říkává kvůli tomu, že nemá oční víčka.

Velikonoční pomlázka

Většina lidí dnes za nejdůležitější symbol Velikonoc považuje pomlázku, tedy svazek spletených vrbových proutků, pomocí kterého mládenci šlehají děvčata, aby byla zdravá, pilná a veselá po celý další rok. Předávají jim tak mladost a svěžest proutků a děvčata jim za to pak na pomlázku věší barevné stuhy a obdarovávají je nabarvenými vajíčky a dalšími dobrotami.

Kromě toho chlapci dříve šlehali dívky také na znamení náklonosti, na což jim pak dívky pomocí navázaných pentlí odpovídaly. Červená stuha symbolizovala, že má dívka daného chlapce ráda, modrá mu měla dát naději, zelená byla znamením, že patří mezi její oblíbence, a žlutá naopak vypovídala o dívčině nezájmu.

Ačkoliv se tradice velikonoční pomlázky může zdát jako zvyk ze současnosti, ve skutečnosti je velice stará. Zmiňují se o ní již záznamy ze 14. století, kdy o Velikonočním pondělí a úterý manželé a milenci šlehali své protějšky. Ospalce a lenivce pak lidé časně zrána házeli do vody, nebo je alespoň polévali studenou vodou, aby se probrali.

Pomlázku by dle tradice měl mít každý muž i chlapec. Malé pomlázky se dříve nosily v kapse pro všechny případy, s těmi středními se chodilo na koledu a ty dvoumetrové se označovaly jako obřadní. Umění pletení z vrbových proutků se vždy předávalo z generace na generaci. Dnes je však na ústupu, jelikož se pomlázka dá koupit prakticky v každém supermarketu.

Pokud jde o samotný název pomlázky, údajně vychází ze slova omladit. Používá se však celá řada dalších názvů, které pochází z různých částí České republiky. Mezi ty nejznámější patří dynovačka, hodovačka, koleda, karabáč, korbáč, kyčka, mrskačka, mrskot, pomihod, šlehačka, šmerkust, tatar, metla, švihačka nebo třeba žíla.

Další velikonoční symboly

  • křen – symbol hřebíků a utrpení Ježíše Krista na kříži,
  • mléko s medem – symbol dvojjedinosti Krista,
  • mléko a strdí – symbol země zaslíbené,
  • jidáše – symbol provazu (či pokřiveného charakteru) Jidáše Iškariotského,
  • mazanec – symbol slunce, kterého bude v dalších dnech přibývat,
  • řehtačky – namísto zvonů svolávají věřící k bohoslužbám.

Proč je nejdůležitějším symbolem Velikonoc kříž?

O Velikonocích si křesťané každoročně připomínají umučení a zmrtvýchvstání spasitele Ježíše Krista, a proto se nejvýznamnějším křesťanským symbolem tohoto období stal kříž. Ten už znali sice i staří Egypťané či Římané, ale dnes je nejvíce spojován právě s křesťanskou vírou. Ježíš byl odsouzen k smrti ukřižováním, což lidé považovali za jeden z nejhorších a nejvíce ponižujících trestů. Kříž ovšem symbolizuje hlavně propojení božského a lidského světa a je zároveň znakem věčnosti.

Co symbolizuje velikonoční beránek?

Symbol beránka byl hojně rozšířený už v předkřesťanské době. V židovské tradici představoval člena izraelského lidu, který je součástí Božího stáda, a Židé si obětováním beránka při pesachovém svátku připomínali vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví. Pro křesťany je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista. Nejčastěji bývá vyobrazován s praporem vítězství a představuje symbol čistoty, nevinnosti a poslušnosti.

Kdy se začala zdobit velikonoční vajíčka?

Vajíčka se barvila načerveno již ve starověkém Egyptě a v Persii. Jedná se o symbol plodnosti, úrody, vzkříšení a života, jelikož samo vejce zárodek nového života obsahuje. Kromě toho však symbolizuje také zárodečný chaos, ze kterého vzešel svět, nesmrtelnost, návrat jara a pocit bezpečí. Pro křesťany je vejce znakem zavřeného hrobu, kam bylo uloženo tělo Ježíše Krista a odkud spasitel povstal.

Jaké velikonoční symboly dnes převažují?

Kromě oblíbeného velikonočního beránka a malovaných kraslic, které se zdobí různými technikami, si lidé oblíbili také symbol velikonočního zajíčka. Ten dětem roznáší vajíčka (hlavně čokoládová) a je znamením štěstí, pomíjivosti, plynoucího času či koloběhu života. Mezi nejdůležitější velikonoční symboly patří ale samozřejmě i velikonoční pomlázka, což je svazek spletených vrbových proutků, kterými muži šlehají děvčata, aby byla celý další rok zdravá, pilná a veselá.