Tamaryšek využití

Hledáte strom nebo keř, díky kterému vaše zahrada získá nádech exotiky? Pak by se vám mohl líbit některý z tamaryšků, což jsou dřeviny s drobnými, šupinatými listy a menšími květy růžovobílé, růžové, purpurové nebo červené barvy. Prozradíme, kde tamaryšek roste, jak ho poznáte a jaké může mít tamaryšek v zahradě využití.

Co je tamaryšek?

Pod názvem tamaryšek (Tamarix) se ukrývá rostlinný rod, který se řadí do čeledi tamaryškovité (Tamaricaceae). Ta zahrnuje vyšší dvouděložné dřeviny s drobnými a často šupinatými listy, s nimiž se můžete setkat v Asii, v Evropě, ale také na území Afriky. Patří sem více než 90 různých druhů stromů, keřů a polokeřů v pěti rodech, z nichž největší je právě rod tamaryšek.

V České republice se tamaryšky pěstují hlavně jako okrasné dřeviny, které dobře zvládají místní podmínky a jsou poměrně nenáročné. Nemají problém s chladným počasím, jsou odolné vůči suchu i smogu v ovzduší a dokáží se skvěle adaptovat na nepříznivé okolní vlivy. Zároveň ale mohou vytlačit jiné druhy, protože si přivlastňují veškerou vlhkost okolní půdy.

Jak vypadá tamaryšek?

Zatímco v některých případech může být tamaryšek strom (spíše nižšího vzrůstu), jiné druhy se naopak pěstují jako opadavé a vždyzelené keře. Tyto rostliny s prutovitými větvemi zpravidla dorůstají do výšky 2 až 3 metrů, ale některé z nich mohou ve vhodných podmínkách dosahovat klidně i dvojnásobné velikosti.

Pro tamaryšek je typický hluboce kořenící hlavní kořen, ze kterého vybíhají dlouhé podpovrchové postranní kořeny. Kromě toho se u nich objevují také kořenující podzemní výběžky, které později slouží k vegetativnímu množení rostliny. Dalším charakteristickým znakem tamaryšků jsou tenké a u většiny druhů na koncích svěšené větve, které jsou řídce olistěné.

Listy tamaryšku jsou jemné, šupinovité a někdy mohou na první pohled připomínat dlouhé jehličí. Mají světle zelenou až šedomodrou barvu, bývají přisedlé a často mají rozšířenou, poloobjímavou až objímavou nebo pochvatou bázi. Na vrcholu jsou zašpičatělé, přičemž z ponořených žlázek vylučují solné roztoky.

Nejpůvabnější je tamaryšek samozřejmě v době květu, což je u některých druhů v čase od dubna do května a u jiných během letních měsíců. Drobné květy hrající odstíny bílo-růžové, růžové, purpurové nebo červené rostou v hroznech a latách, které jsou přisedlé k větvím. Podle toho, o jaký tamaryšek se jedná, přitom bývají buď čtyřčetné, nebo naopak pětičetné. Kališní lístky jsou obvykle na bázi srostlé, korunní pak bývají volné.

Mnozí pěstitelé se také ptají, jaké má tamaryšek plody a podle čeho je mohou poznat. Jedná se o tobolky, které dosahují velikosti od 3 do 6 milimetrů. Jsou úzce jehlancovité, pukají třemi až pěti chlopněmi a obsahují drobná semena dlouhá zhruba 0,5 milimetru. Ta bývají opatřena také svazkem jemných chloupků.

Kde roste tamaryšek?

Podle pěstitelů tamaryšek původně pochází ze západní Asie. Dnes je ovšem tato rostlina rozšířená nejen v Asii, ale také v zemích Evropy či Afriky. Ve volné přírodě roste především na písčitých a štěrkovitých stanovištích, která jsou často zasolená, a dobře se mu daří v biotopech tropického až mírného pásma obou polokoulí. Pěstitelé si přitom mohou vybrat zhruba z 80 různých druhů.

Jako jeden z mála rostlinných rodů je tamaryšek schopný odolávat extrémním podmínkám, takže se s ním můžete setkat na Sahaře, ale zvládá i horské klima Atlasu či Pyrenejí. To je možné díky důmyslnému systému adaptace, čemuž se tamaryšek naučil v drsných pouštních podmínkách, kde rostliny musí bojovat o každou kapku vláhy.

V horkém počasí vylučují listy tamaryšku speciální slaný roztok, který se následně odpaří a zanechá po sobě krystaly soli. Ty pak spadnou na zem a v okolní půdě vytvoří slané prostředí, které pěstitelé považují za jakousi sterilní zónu. V té už nedokáže nic růst, a tamaryšek proto zůstává na daném místě sám, díky čemuž ho již neohrožuje konkurence.

Jelikož je tamaryšek postupem času schopný vytlačit veškeré další druhy, s žádnou další rostlinou už se nemusí dělit o půdní vlhkost, kterou může díky bohatému kořenovému systému získávat i z podzemních vod. V některých případech ovšem může rychle zlikvidovat původní vegetaci, a proto se u nás nesmí bez povolení vysazovat do volné přírody.

Jaké má tamaryšek využití?

Tamaryšky patří mezi nenáročné světlomilné rostliny, kterým se v našich podmínkách dobře daří. Jsou tolerantní k zasolení půdy, dobře snášejí vyšší teploty a zároveň nemají problém, pokud je vysadíte na stanoviště, která mohou během suchých měsíců trpět nedostatkem vody. Podepsat se na nich však může silnější mráz, který rostliny většinou připraví o mladé výhonky.

Pokud jde o vhodné umístění, tamaryšky nejlépe vyniknou jako solitéry. Vysazují se proto na volné plochy trávníku a do větších předzahrádek, kde zaujmou hlavně v době, kdy jsou jejich nepříliš husté větve obsypané barevnými květy. Někdy se pak tamaryšky vysazují také před vzrostlejší jehličnany, které jim vytvoří zajímavé pozadí. Pokud ale zrovna nekvetou, bývají spíše nenápadné.

Jako solitéry se tamaryšky někdy vysazují také v nižších vřesovištích. Najdete je ale i na březích okrasných jezírek a potůčků, na jejichž hladinu se pak převislé větve tamaryšků snášejí. Pro svou nenáročnost však bývají vysazovány také v okolí silnic, na sídlištích nebo v blízkosti průmyslových objektů. Často je pak můžete vidět i v městských parcích či alejích.

Kromě toho se někdy menší tamaryšky pěstují v rozvolněných skupinách a v poslední době je zahrádkáři využívají také jako součást neformálních živých plotů. Pokud si ovšem tuto dřevinu chcete vysadit na svou zahradu, pamatujte na to, že je velice odolná a může snadno vytlačit jiné rostliny, kterým se na místě tolik nedaří.

Velmi působivý je dle pěstitelů rovněž tamaryšek tvarovaný do podoby bonsaje. Dřevo těchto rostlin je zároveň velice výhřevné a tamaryšky se dále používají ke zpevňování břehů. Díky svému bohatému kořenovému systému jim nevadí sušší místa a jsou schopné z podzemí získávat vodu (dokonce i tu slanou), a proto se dají pěstovat i tam, kde skoro nic neroste.

Jaké má tamaryšek účinky?

Spousta lidí se také ptá, jestli má tamaryšek léčivé účinky a zda se dá tato rostlina nějakým způsobem použít také v kuchyni. Ačkoliv na našem území mají tamaryšky hlavně okrasnou funkci, v některých státech je pěstitelé používají i během přípravy rozmanitých pokrmů. Například v Thajsku slouží květy tamaryšku k dochucování pokrmů.

Tamaryšek: tinktura z pupenů

Dříve se samozřejmě tamaryšek používal také v lidovém léčitelství, kde plnil celou řadu úkolů. Dnes je tato rostlina základem různých léčivých tinktur, které slouží k posílení fyzické i psychické odolnosti organismu. Údajně pomáhají udržovat správné hodnoty krevního obrazu, příznivě ovlivňují tvorbu hemoglobinu a červených krvinek a podporují jaterní funkce, trávení i pročišťování organismu.

Co je tamaryšek?

Jako tamaryšek (Tamarix) se označuje rostlinný rod z čeledi tamaryškovité (Tamaricaceae), kam patří více než 90 druhů stromů, keřů a polokeřů. V České republice se tamaryšky pěstují především jako okrasné dřeviny. Lidé si je oblíbili hlavně z toho důvodu, že jsou poměrně nenáročné, dobře zvládají místní podmínky a dodají zahradě nádech exotiky.

Jak poznáte tamaryšky?

Tamaryšek může být buď nízký strom, nebo opadavý a vždyzelený keř. Většinou dorůstá do výšky 2 až 3 metrů, ale může to být i mnohem více. Má hluboce kořenící kořen s mnoha postranními výběžky, charakteristickým znakem jsou jeho tenké a na koncích svěšené větve a listy tamaryšku mohou na první pohled připomínat jehličí. Drobné květy, kterými se tato dřevina pyšní, pak mohou hrát různými barvami, od bílo-růžové přes purpurovou až po červenou.

Kde roste tamaryšek?

Ačkoliv tamaryšek původně pochází ze západní Asie, dnes je rozšířený také v Evropě či Africe. Roste hlavně na písčitých a štěrkových stanovištích, která bývají také zasolená, a vyskytuje se v biotopech tropického a mírného pásma severní i jižní polokoule. Je navíc schopný odolávat extrémním podmínkám, takže si dokáže poradit na poušti, ale také v horských oblastech. Vzhledem k jeho schopnosti vytlačit původní druhy ovšem na našem území nesmí být vysazován do volné přírody.

Jaké má tamaryšek využití?

Tamaryšky nejlépe působí jako solitéry, a proto se vysazují hlavně na volné plochy trávníku, do větších předzahrádek nebo na břehy jezírek a potůčků. Pro svou nenáročnost bývají pěstovány na sídlištích nebo v blízkosti průmyslových objektů, skvěle vyniknou, pokud je umístíte před vzrostlejší jehličnany, a v poslední době se vysazují také jako součást živých plotů. Dřevo tamaryšků je velmi výhřevné, květy se někdy používají jako koření a z tamaryšku se vyrábí také tinktura.