Prvosenka jarní lidově Petrklíč

K symbolům jara, které každoročně vídáme na loukách i na zahradách kolem rodinných domů, se rozhodně řadí prvosenka jarní. Tu si lidé oblíbili pro její vzhled, ale také kvůli vysokému obsahu účinných látek a pozitivnímu vlivu na naše zdraví. Prozradíme, jaké prvosenky se u nás vlastně vyskytují, kde roste prvosenka jarní a jaké má prvosenka jarní účinky na lidský organismus.

Co je prvosenka?

Jako prvosenka (latinsky Primula, česky lidově petrklíč) se označuje rostlinný rod převážně vytrvalých bylin z čeledi prvosenkovité. Většina z nich pochází z Evropy a Asie, ale několik druhů roste původně i na území Ameriky. Všeobecně mají raději chladný a vlhčí vzduch, zatímco příliš mnoho tepla a slunečních paprsků jim nesvědčí. Některé pak vyžadují spíše vápnité půdy, zatímco jiné mají rády ty kyselé.

Co se týče vzhledu, prvosenky se vyznačují svými vláknitými kořeny a přízemní růžicí listů s uzlovitým oddenkem. Na konci jednotlivých stvolů nebo výjimečně na stopkách, které vyrůstají ze středu listové růžice, najdete pětičetné květy typicky uspořádané v okolících nebo hlávkách. Jejich kalichy bývají zvonkovité, nálevkovité, baňkovité nebo válcovité a koruna nálevkovitá až řepicovitá.

Květy prvosenek jsou obvykle tím nejvýraznějším, co kolemjdoucího zaujme, když se s těmito rostlinami někde setká. V závislosti na konkrétním druhu a kultivaru přitom mohou mít různé barvy, od bílé přes žlutou a červenou až po růžovou, modrou nebo fialovou. Plodem jsou pak kulovité až vejcovité tobolky, které obsahují početná semena.

Celkem dnes botanikové rozlišují zhruba 550 různých druhů prvosenek. Ty se podle praktického hlediska rozdělují do několika skupin, a to konkrétně na prvosenky kulovité, polštářovité, okoličnaté, patrovité a zvonkovité. Mezi ty nejznámější patří například:

• prvosenka jarní (Primula veris),
• prvosenka nejmenší (Primula minima),
• prvosenka bezlodyžná (Primula vulgaris),
• prvosenka nálevkovitá (Primula obconica),
• prvosenka zoubkatá (Primula denticulata),
• prvosenka půvabná (Primula amoena),
• prvosenka pomoučená (Primula farinosa),
• prvosenka chlupatá (Primula hirsuta),
• prvosenka japonská (Primula japonica),
• prvosenka širokolistá (Primula latifolia),
• prvosenka přeslenitá (Primula verticillata),
• prvosenka růžová (Primula rosea),
• prvosenka vstavačokvětá (Primula vialii),
• prvosenka vyšší (Primula elatior) – také známá jako prvosenka bledožlutá,
• prvosenka lysá (Primula auricula) – také známá jako prvosenka zahradní.

Pokud jde o to, na co se používá petrklíč, mnoho druhů si našlo využití především jako okrasné rostliny. Lidé je vysazují na záhony, ale i do květináčů a truhlíků, kde přitahují pozornost každého, kdo projde kolem. Kromě toho ale prvosenky odpradávna sloužily také jako léčivky, přičemž lidé sbírali jejich květy, listy, plody i kořeny. Nejčastěji pak připravovali čaj, který užívali jako lék proti kašli, chřipce, bronchitidě, zápalu plic nebo revmatickým bolestem.

Prvosenka jarní neboli petrklíč

Pod tímto názvem se ukrývá vytrvalá bylina z čeledi prvosenkovité, která je na našem území částečně chráněná. To znamená, že v přírodě sice můžete opatrně trhat její nať a květy, ale oddenky a kořeny si domů nosit rozhodně nesmíte. Stejně tak je zakázáno rostliny ve volné přírodě jakýmkoliv způsobem poškozovat, což zahrnuje i vyrývání sazenic pro vlastní potřebu.

Ačkoliv mnozí lidé tuší, že je prvosenka jarní petrklíč, někteří jsou z tohoto dvojího pojmenování občas zmatení. Kromě toho existuje ale i celá řada dalších lidových názvů, které se pro danou rostlinu používají. Sem patří například označení bukvice bílá, bylina sv. Petra, Petrův klíč, koření sv. Petra, Petrovo kvítí, primulka, prvnička, podléska obecná nebo dnavá bylina. Prvosenka jarní latinsky se pak řekne Primula veris.

Petrklíč, jak se označuje prvosenka jarní lidově, je pojmenování, které je pravděpodobně odvozené od legendy o svatém Petrovi. Ten si kdysi údajně odložil na louce svůj svazek klíčů od nebeské brány a tam, kde je nechal, pak vyrašil svazek petrklíčů. Také se ale říká, že svatý Petr prostřednictvím petrklíčů na jaře otevírá přírodu. Název však může být odvozený také od německého výrazu schlüsselblume, kde schlüssel znamená klíč a blume je květina.

Jak vypadá prvosenka jarní?

Podle botaniků je petrklíč bylinka, která i s květem dorůstá zhruba do výšky 20 až 25 centimetrů. Z jejího uzlovitého podzemního oddenku vyrůstají měkké a svraštělé listy, které mají vejčitý až vejčitě podlouhlý tvar, jsou vroubkované až celokrajné a bývají typicky uspořádané do přízemní růžice. Uprostřed pak roste přímý, chlupatý stvol.

Na stvolech se postupem času objevují květy uspořádané do jednostranných okolíků, což je hroznovité květenství charakteristické pro některé druhy rostlin. Každý květ prvosenky jarní přitom mívá typicky žlutou barvu a příjemně voní. Jednotlivé kalichy jsou zvonkovité, bledozelené či bledožluté a odstálé od korunní trubky, zatímco koruna samotná mívá miskovitý lem.

Prvosenka jarní je hmyzosnubná rostlina, což znamená, že její opylování zajišťuje hmyz. Plodem této rostliny je pak tobolka, která obsahuje semena, s jejichž pomocí se prvosenka rozmnožuje. V zimě nicméně rostlina prochází stádiem dormance, kdy uschnou všechny listy, přičemž musí dojít k narušení semen chladem (stratifikace), protože jinak by potom nevyklíčila.

Kromě toho se ale prvosenky mohou množit také vegetativním způsobem. Jejich vegetativními orgány jsou oddenek s kořenovým vlášením a také listy, které z daného oddenku vyrůstají. Generativními orgány jsou květy a plody. Pokud jde o to, kdy kvete prvosenka jarní, jedná se o dobu od března či dubna do května. O opylení květů se pak starají čmeláci a jiní blanokřídlí, ale i motýli.

Kde roste prvosenka jarní?

Jak jste si jistě všimli, obecně je prvosenka jarní druh rostliny, který se vyskytuje na celém evropském území. Na jaře ho najdete prakticky všude, pouze s výjimkou nejsevernějších a nejjižnějších oblastí, kde se mu příliš nedaří. Areál jeho rozšíření zasahuje dokonce i do Švédska, Norska, Anglie, Irska, severního Španělska a Itálie. Roste ale také v Asii a druhotně se rozšířil do Severní Ameriky.

Ve střední Evropě se prvosenka jarní nejčastěji vyskytuje v dubohabřinách a teplomilných doubravách, ale najdete ji také v květnatých a vápnomilných bučinách nebo třeba v suťových lesích. Typicky se ale neobjevuje v luzích a chybí i na pastvinách s vysokou hladinou spodní vody. Dává přednost neutrálním až mírně kyselým půdám a dokáže osídlit místa s těžší zeminou, zatímco oblasti, kde je půda hodně kyselá, nesnese.

Jaké má prvosenka jarní poddruhy?

Prvosenka jarní je velice variabilní druh, který botanikové rozdělují ještě na několik specifických poddruhů. Ty se navzájem liší především tvarem a chlupatostí listů, ale i velikosti nebo tvarem kalichu v případě květů. Nominátním poddruhem je přitom prvosenka jarní pravá, která se v České republice vyskytuje v oblastech od nížin až do podhůří.

Kromě toho ale existuje také prvosenka jarní šedavá, se kterou se setkáte spíše v teplejších oblastech střední Evropy (včetně našeho území). Prvosenka jarní libovonná pak roste především v jižní Evropě, zatímco prvosenka jarní velkokališná se vyskytuje třeba v Rusku, v Turecku nebo v severním Íránu. V přírodě se ovšem vyskytují i kříženci prvosenky jarní a jiných druhů, jako je prvosenka prostřední.

Možná záměna

Prvosenku jarní i lidé na evropském území nejčastěji pletou s prvosenkou vyšší (Primula elatior), která se proto někdy označuje jako prvosenka petrklíč. Liší se ovšem svými bledě žlutými květy, jejichž kalichy jsou přitisklé ke koruně. Má raději vlhčí prostředí a vyskytuje se v luzích, kde se s prvosenkou jarní většinou nesetkáte.

Ochrana druhu

Vzhledem k tomu, jak velký kdysi mívala prvosenka jarní výskyt na českém území, ji mnoho lidí považuje za běžnou rostlinu. Dnes je ale situace trochu jiná. V Česku rostou pouze dva poddruhy, a to prvosenka jarní šedavá, která je dle českého Červeného seznamu řazena mezi ohrožené druhy (C3), a prvosenka jarní pravá, která patří mezi vzácnější druhy vyžadující pozornost (C4).

Ale proč je vlastně prvosenka jarní chráněná? Na mnoha místech původního výskytu její populace bohužel klesají, a to hlavně z důvodu jiného využití půdy, do které z okolní krajiny proniká stále vyšší množství živin (především dusíku). V Evropě představuje v tomto ohledu největší problém nárůst zemědělské výroby, orba travních porostů nebo třeba používání herbicidů.

Dalším důvodem, proč se množství prvosenek zmenšuje, je současný způsob lesního hospodaření, ale také odstoupení od tradičního pastevectví a kosení luk. Dnes se nicméně semena prvosenky jarní často přidávají do směsí osiv s divokými květinami, což velikost jejich populace částečně zvýšilo.

Obsažené látky

Léčivé účinky jednotlivých rostlin jsou podmíněné přítomností rostlinných metabolitů, jejichž obsah v konkrétních částech prvosenky jarní se může výrazně lišit. Kromě toho ale množství jednotlivých látek závisí také na dalších faktorech, jako je roční období či vybraný poddruh petrklíče. Obecně se nicméně velkým obsahem účinných látek vyznačují všechny části rostliny.

Kořeny prvosenky jarní obsahují saponiny (zhruba 5 až 10 %), dále pak glykosidy, jako je primverin a primulaverin, silice, taniny, škrob, cukr a volemit. Na saponiny jsou přitom bohatší než samotný oddenek a také výrazně převyšují množství těchto látek v prvosence vyšší. Co se týče květů, i zde jsou obsažené saponiny, silice, glykosidy primverin a primulaverin, dále pak flavonoidy a flavony, karotin, enzym primverosidáza a dokonce také vitamín C.

Důležité je však poznamenat, že petrklíč prvosenka jarní může v průběhu roku vykazovat různé hodnoty saponinů. První maximum přichází v období před květem či v době květu, druhé potom na podzim (respektive na začátku zimy). Způsob a četnost hnojení v tomto případě pravděpodobně nemá žádný výraznější vliv.

Jaké má prvosenka jarní léčivé účinky?

Podařilo se vám nasbírat květy nebo nať petrklíčů a teď marně přemýšlíte, na co je prvosenka vlastně dobrá? Vzhledem k vlastnostem této hojně rozšířené rostliny vás odpověď určitě nepřekvapí. Jedná se o velice ceněnou léčivku, jejíž květy, listy, oddenky a kořeny lidé odpradávna používají k léčbě řady různých neduhů. Kromě toho ale patří také mezi rostliny, které si našly využití při výrobě léčiv.

Pokud jde o to, jak ovlivňuje prvosenka jarní zdraví člověka, ve formě čaje se používá třeba jako lék proti nachlazení. Kromě toho je ale vhodná i při zánětech horních dýchacích cest, při astmatu nebo při bronchitidě. Podporuje totiž normální funkci dýchací soustavy, usnadňuje vykašlávání a navíc slouží jako expektorancium, což znamená, že se díky této bylině organismus snáze zbavuje hlenu.

Extrakt z prvosenky je známý také díky svým antioxidačním účinkům, takže odplavuje z těla různé škodliviny. Pomáhá například při bolestech hlavy a kloubů, posiluje srdeční činnost a čaj z prvosenky jarní může mít močopudný nebo projímavý efekt. Někteří proto prvosenku používají v boji proti močovým kamenům a chorobám močového měchýře.

Aby toho nebylo málo, prvosenka jarní má také sedativní účinky, takže se někdy doporučuje, pokud se pacient potýká s nervovým přepětím, s bolestmi hlavy nervového původu nebo s nespavostí. Podle některých může extrakt z prvosenky fungovat také jako podpůrná léčba u lidí trpících epilepsií. Navíc má pozitivní vliv na psychiku, brání stavům melancholie a údajně navozuje pacientovi dobrou náladu.

Co se týče dalšího použití, prvosenka jarní se v některých případech hodí také jako antirevmatikum, protože působí protizánětlivě a protihorečnatě. Kromě toho napomáhá vstřebávání modřin a nepříjemných podlitin, vyhlazuje vrásky a působí příznivě na naši pleť. Tu čistí a vypíná, takže si daná bylinka našla využití také v kosmetickém průmyslu.

Lidé se ovšem ptají i na to, zda může mít prvosenka jarní nežádoucí účinky, a jaké to případně jsou. Pokud ji k léčivým účelům chcete použít i vy, pamatujte na to, že byste to měli dělat pouze krátkodobě a v nižších dávkách. Zvýšená konzumace prvosenky jarní totiž může mít na svědomí změnu krevního tlaku, podráždění trávicího traktu, průjem nebo zvracení. Rozhodně se pak nedoporučuje používat v těhotenství nebo během kojení.

Jaké má prvosenka jarní použití?

Chcete-li používat prvosenku jarní k léčivým účelům, v ideálním případě byste si ji měli sami vypěstovat na zahradě nebo nechávat na každém okolíku alespoň dva až tři květy, aby se pak mohla každá rostlina vysemenit. Přestože se velké množství účinných látek nachází především v kořenech prvosenky, v přírodě je nikdy nevyhrabávejte a nesbírejte.

Květ i s kalichem se sbírá po celou dobu kvetení, tedy od března do května. Podzemní části se pak sbíraly především na jaře nebo na podzim, kdy měly největší obsah účinných látek. Rostlina se následně suší ve stínu nebo při teplotě do 35 °C. Po usušení by si květy měly zachovat svou výrazně žlutou barvu a medovou vůni, zatímco kořeny sušením získávají jakýsi anýzový nádech. Pozor si dejte na dlouhodobé skladování, které vede k úbytku účinných látek.

Ačkoliv jde především o populární léčivku, dále může ozvláštnit prvosenka jarní recepty používané v českých i zahraničních kuchyních. Ve středověku lidé prvosenku jarní pěstovali na zahradách a její květy nebo listy používali jako zpestření svého jídelníčku, konkrétně třeba k přípravě chutných salátů. I dnes ale prvosenka slouží k ozvláštnění mnoha pokrmů a nápojů. Konkrétně sem patří třeba:

• petrklíčový čaj proti kašli,
• petrklíčové víno,
• petrklíčové bonbony,
• petrklíčová marmeláda,
• petrklíčový sirup.

Kromě toho se ovšem květy v minulosti jedly také samotné s medem a dochucovaly se s nimi různé pochutiny, jako je například ocet nebo medovina. Své využití si ovšem prvosenka jarní našla také jako surovina k dochucování nálevu na kyselé okurky. V mnohých zahraničních kuchyních (například ve Španělsku nebo v Anglii) hraje tato bylinka důležitou roli dodnes.

Jelikož prvosenka patří mezi první rostliny, které na jaře vykvétají, používá se jako jeden z oblíbených motivů spojených s velikonočními svátky. Lidé jej zachycují na různých přáníčkách a velikonočních obrázcích nebo třeba v podobě samolepek. U starých Slovanů pak byl petrklíč atributem boha Peruna, zatímco v křesťanství byl spojován se svatým Petrem.

Staří Řekové nebo Keltové si z petrklíče připravovali nápoj lásky. V Anglii se dříve odkládalo třináct petrklíčů pod kolébku novorozených dětí, aby si jej neodnesly víly. Někdy se také kytice prvosenek věšely v domácnostech a chlévech, aby ochránily obyvatele a dobytek před vílami. Dle slovanských a německých pověstí nicméně petrklíč také otevírá cestu ke skrytým pokladům. Samozřejmě ale plní i okrasnou funkci, a to na loukách, v parcích nebo na zahradách.

Jak pěstovat prvosenky?

Chtěli byste si na zahradu vysadit tuto hezkou rostlinku a zajímá vás, jak zvládá prvosenka jarní pěstování na našem území? V tom případě pro vás máme poměrně dobrou zprávu. Tyto rostliny se dají pěstovat na zahradě, na balkonech nebo třeba i v bytě. Nejoblíbenější jsou přitom odrůdy s červenými, medovými nebo třeba fialovými květy, které se uplatňují i při skupinové výsadbě.

Prvosenka jarní má ráda polostín a dobře propustné, výživné zahradní půdy, které jsou spíše sušší. Pozor si naopak dejte na špatně odvodněné půdy, které bývají promáčené, což vede k zahnívání kořenů. Výsev semen se často provádí na podzim, a to hned na konečné stanoviště, aby semena prošla přirozenou stratifikací. Také je lze ale stratifikovat v lednici a předpěstovat doma.

Přemýšlíte, jak často zalévat petrklíč? Ačkoliv prvosenka dobře toleruje sucho, během horkých letních dnů byste neměli nechat půdu nikdy zcela vyschnout. Dopřejte rostlince proto občasnou zálivku, dbejte na pravidelné přihnojování a také odstraňujte odkvetlé stonky, za což se vám prvosenka odvděčí bohatším kvetením. Zimní péče pak není nutná, protože petrklíč dobře odolává mrazům.

Pokud se pouštíte do pěstování primulek v květináči, kupte si rostlinku, která teprve začíná kvést. Postavte ji pak na chladnější, světlé místo (například parapet v nevytápěné místnosti). Nemrzne-li, můžete ji dát i ven a později opět přinést dovnitř. Zalévejte ji opatrně, aby nedošlo k přemokření. Pravidelně také odstraňujte odkvetlé květní stvoly a zažloutlé listy.

A co s primulkami po odkvětu? Máte-li zahradu, můžete prvosenku jarní přesadit třeba do trvalkového záhonu, na skalku nebo k jezírku. Ideálně by mělo jít o polostinné či slunné místo, ale na bylinu rozhodně nesmí pražit přímé slunce. Půda by měla být výživná a přihnojovaná. Jestliže zahradu nemáte, prvosenku po odkvětu přesaďte do čerstvé zeminy, pravidelně zalévejte a přes zimu chraňte před promrznutím.