Jedním z přírodních zázraků, které přitahují stále větší pozornost pěstitelů, je pouštní růže. Tento sukulent je oblíbený především pro své zajímavé květy, které mohou mít růžovou, červenou nebo třeba i bělavou barvu. Dá se navíc pěstovat jako pokojovka, což v našich končinách jistě oceníte. Poradíme, jak pečovat o tuto rostlinu, jak zalévat pouštní růži a kdy stříhat pouštní růži.
Co je to pouštní růže?
Pouštní růže (latinsky Adenium obesum, česky také Adénium ztloustlé) je sukulentní rostlina z čeledi toješťovitých, která je příbuzná oleandru. Může se jednat o drobný keř nebo menší strom s tlustým kmenem, který je v dolní části nápadně zduřelý (tzv. bazální kaudex). Právě tato část tvoří jakousi zásobárnu vody, kterou rostlina využívá především během delších období sucha.
V přirozeném prostřední dorůstá pouštní růže zhruba do výšky 1 až 4 metrů a její zdužnatělý kmen pak někdy váží desítky nebo stovky kilogramů. Pokud se ji ovšem rozhodnete pěstovat doma, bude samozřejmě mnohem menší. Jelikož je navíc velice tvárná a dobře snáší řez, v našich končinách se nejčastěji tvaruje do podoby bonsají.
Kůra pouštní růže je typicky šedá a hladká, přičemž ze ztloustlého kmene vyrůstají buclaté a zdužnatělé větve, které se u stromovitých exemplářů mohou vyskytovat především v horní části (pak vytváří jakousi chocholku). Ty jsou běžně obsypané lesklými zelenými listy, které bývají tuhé, mají obvejčitý tvar a kožovitou texturu.
Jednotlivé listy typicky obrůstají větve ve spirálách, které se na vrcholcích zhušťují. Bývají zhruba 5 až 15 centimetrů dlouhé a jejich šířka se pohybuje kolem 1 až 8 centimetrů. Pouštní růže přitom může být v tropickém klimatu stálezelenou dřevinou, ale během období sucha někdy své listy také shazuje, což platí i při pěstování v chladnějších podmínkách.
Výrazné jsou ale samozřejmě i pětičetné květy pouštní růže s dlouhou trubkou, které mají nejčastěji růžovou nebo karmínově červenou barvu. Hybridy ale mohou být i bělavé, žlutavé nebo lehce fialové a často se vyznačují jiným zbarvením okrajů a středové části. Na první pohled se přitom podobají květům oleandrů či plumérií. Plodem jsou pak měchýřky, uvnitř kterých se nachází semena.
Kde roste pouštní růže?
Domovinou této sukulentní rostliny jsou pouště a polopouště Afriky (hlavně oblast označovaná jako Sahel) a kromě toho i suché svahy Arabského poloostrova. Svůj název si pak pouštní růže (Adenium obesum) údajně získala podle největšího jemenského přístavu jménem Aden, což bylo naleziště, kde se ji podařilo poprvé popsat.
Dnes je daná rostlina rozšířená prakticky v celé Arábii i tropické a subtropické Africe (například v Senegalu, Mauritánii, Nigérii, Mali, Čadu, Súdánu, Egyptě, Tanzanii či Ugandě). Roste hlavně v křovitých oblastech nebo na řídce zalesněných plochách, a to konkrétně v nadmořských výškách od 0 do 1200 metrů.
Z výše zmiňovaných končin pouštní růže postupem času doputovala také na území Thajska, Laosu a Vietnamu, kde se stala velmi oblíbenou dekorací používanou například jako ozdoba buddhistických chrámů. Momentálně se pěstuje v celé jihovýchodní Asii nebo třeba v Jižní Americe, ale postupem času si získává také pozornost evropských pěstitelů.
Specifické poddruhy pouštní růže:
- Adenium obesum subsp. arabicum – roste na Arabském poloostrově, v Saudské Arábii a Jemenu, je vhodná ke kultivaci a hodí se pro pěstování v podobě bonsaje,
- Adenium obesum subsp. boehmianum – najdete ji na severozápadě Namibie a v jižní Angole, má podobu keře, který dorůstá zhruba do výšky 2 metrů, a její květy mají růžovopurpurovou barvu s tmavším hrdlem,
- Adenium obesum subsp. obesum – objevuje se na jihu Arabského poloostrova, v subsaharské Africe nebo třeba v Tanzanii, dorůstá klidně až do výšky několika metrů a vyznačuje se výraznými květy růžové nebo temně červené barvy se světlejším hrdlem,
- Adenium obesum subsp. oleifolium – areál rozšíření v tomto případě zahrnuje jih Afriky, Botswanu a Namibii, přičemž jde o menší pouštní růži, která má tmavě růžové květy,
- Adenium obesum subsp. socotranum – vyskytuje se pouze na ostrově Sokotra, který leží v Indickém oceánu, a dorůstá až do výšky 4 metrů,
- Adenium obesum subsp. somalense – vyrůstá v oblastech východní Afriky jako strom s výrazně ztlustlým kmenem, přičemž ve variantě crispum může být pěstována také jako bonsaj,
- Adenium obesum subsp. swazicum – narazit na ni můžete v jihovýchodní Africe, přičemž k jejím charakteristickým znakům patří jednobarevné květy v odstínech růžové až purpurové.
Některé literární prameny nicméně klasifikují některé poddruhy jako druhy samostatné. To platí také pro rostlinu známou jako Adenium multiflorum, která se vyskytuje na severovýchodě jižní Afriky (tedy například na území Zimbabwe a Mosambiku). Má o něco tenčí kmen než pouštní růže, na zimu opadává a kvete klidně i několik měsíců.
Jak pěstovat pouštní růži?
Pouštní růže se v našich podmínkách pěstuje jako dekorativní pokojovka. Nejlépe se jí bude dařit v suchých bytech vytápěných ústředním topením, protože miluje teplo a dobře snáší také suchý vzduch. Můžete si ji přitom vypěstovat ze semínka nebo namnožit pomocí vrcholových řízků, ale pěstitelé ji často roubují také na příbuzný oleandr, což by mělo zvýšit její odolnost.
Pokud se chcete pustit do pěstování pouštní růže ze semínka, držte se následujících doporučení. Výsev se typicky provádí od března do dubna do nižších nádob, a to konkrétně do speciálního substrátu určeného pro kaktusy a sukulenty, který se doporučuje smíchat s pískem a kokosovými vlákny nebo s perlitem. Semena přitom vždy vysévejte na povrch substrátu, protože potřebují světlo.
Aby rostliny správně naklíčily, budete jim muset zajistit teplotu kolem 25 °C a vyšší vzdušnou vlhkost, k čemuž se vám bude hodit třeba skleník. Doba klíčení se pak pohybuje v rozmezí od 5 do 14 dnů, ale pamatujte na to, že substrát byste měli neustále udržovat vlhký (ne přemokřený). Po vyklíčení počkejte, než rostliny vytvoří prvních pár lístků, a teprve poté je pikýrujte a přesazujte do větších květináčů.
Jak se starat o Adenium obesum?
Jelikož pouštní růže miluje teplo a světlo, měli byste pro ni vybrat stanoviště na plném slunci nebo alespoň místo s rozptýleným světlem. Teplota se může pohybovat až kolem 25 °C a v zimních měsících by nikdy neměla klesnout pod 15 °C. Dobře se jí tedy bude dařit v bytě na okenním parapetu, a to ideálně u okna směřovaného na jih (klidně i v blízkosti topení).
Jestliže zaznamenáte, že u vaší pouštní růže opadávají listy, důvodem může být právě nedostatek světla a tepla. Dalším důsledkem pak bývá deformace stonků, špatný vývoj kmene a celkové chřadnutí dané rostlinky. Raději proto dbejte na to, aby měla pouštní růže správné podmínky a občas její květináč pootočte, protože má tendenci růst za sluncem.
V létě pak můžete pouštní růži letnit venku na zahradě, ale pouze za předpokladu, že už nehrozí žádné přízemní mrazíky a podle předpovědi nemají přijít nízké teploty. Vybírejte pro ni slunné stanoviště, a to i ve chvíli, kdy panuje opravdu horké počasí. Pokud přijdou dlouhodobé deště, raději rostlinu znovu ukryjte dovnitř, protože přemokření by jí mohlo velice ublížit.
Jak často zalévat pouštní růži?
Pokud přemýšlíte, jaké vyžaduje pouštní růže zalévání, máme pro vás několik důležitých rad. Zálivka by se měla vždy řídit tím, kolik listů zrovna daná rostlina má. Čím více jsou její větvičky olistěné, tím více vody bude pouštní růže vyžadovat. Ideálně byste přitom měli používat vodu odstátou, a to ve chvíli, kdy zemina téměř vyschne. Také ovšem dbejte na to, aby půda nebyla přemokřená.
Na začátku vegetačního klidu, kdy listy pouštní růže začnou žloutnout a opadávat, je nutné zálivku omezit. V zimě potom záleží na tom, kde se rostlina nachází a jaká kolem panuje teplota. Čím je menší, tím méně vody pouštní růži dopřejte. Kombinace chladného prostředí a přemokřené zeminy by totiž mohla způsobit zahnívání kořenů.
Jakmile teplota na jaře opět stoupne a zálivku obnovíte (jednou nebo vícekrát týdně v rozumných dávkách), rostlina by měla začít obrážet. Pokud se o ni budete dobře starat, brzy se dočkáte prvních zelených listů. Co se týče hnojení, od jara do podzimu můžete pouštní růži přihnojovat pomocí hnojiva určeného pro výživu kaktusů a sukulentů, a to zhruba každé dva až tři týdny.
Kdy kvete pouštní růže?
Za správnou péči se vám pouštní růže odvděčí krásnými květy, které mohou hrát rozmanitými odstíny bílé, růžové, fialové nebo červené. Začínají se objevovat nejdříve dva roky po výsadbě ze semínek, a to konkrétně v květnu nebo červnu, kdy vykouknou první poupata, která se během 14 dnů postupně rozvinou. Poté rostlina znovu vykvétá na konci léta, zatímco na zimu může shodit listy.
Pouštní růže: množení
Tato rostlina se množí buď prostřednictvím vrcholových řízků, nebo také semeny. Roubování vrcholových řízků na podnože je poměrně obtížné, takže by se do toho měli pouštět spíše zkušenější pěstitelé než začátečníci.
Kdy řezat Adenium obesum?
Pouštní růže, která u nás běžně dosahuje výšky 10 až 50 centimetrů, je velmi tolerantní k řezu a k jakémukoliv tvarování, a proto se hodí pro pěstování ve formě bonsají. Tuto úpravu je možné provést prakticky kdykoliv, tedy pouze s výjimkou doby kvetení, protože jinak byste mohli o květy přijít. Pokud je rostlina přerostlá, prostřih zajistí rozkošatění koruny.
Choroby a škůdci
Zdravé rostliny jsou poměrně odolné, ale pokud své pouštní růži nebudete věnovat dostatečnou péči, mohou ji napadnout některé choroby nebo škůdci. Největší škody obvykle způsobí chlad a nepřiměřená vlhkost, což vede k hnilobě kořenů. Mezi škůdci pak dominují především svilušky a vlnatky, proti kterým se můžete bránit vhodnými postřiky.
Na co si dát pozor?
Mléčná šťáva, která z pouštní růže vytéká ve chvíli, kdy rostlinu nějakým způsobem poraníte, je velmi jedovatá. Právě z toho důvodu byste při manipulaci s danou rostlinou měli používat ochranné rukavice a vždy si je pak důkladně umýt vodou a mýdlem. V domácnostech s malými dětmi nebo se zvířaty by rostlina měla být umístěna mimo jejich dosah.
Otrava mléčným latexem vytékajícím z pouštní růže se může projevit řadou nepříjemných symptomů, jako je například průjem, zvracení nebo vyšší krevní tlak. Původní obyvatelé Afriky tuto tekutinu využívali například k namáčení hrotů svých šípů, s jejichž pomocí pak lovili zvířata. Některé části rostliny ale údajně mají také léčivé účinky.
Co je to pouštní růže?
Pouštní růže (Adenium obesum) je sukulentní rostlina původně obývající Afriku či Arabský poloostrov. Jde o drobný keř nebo menší strom, který se v našich podmínkách ovšem pěstuje nejčastěji jako bonsaj. Má tlustý kmen, lesklé zelené listy a pětičetné květy, které hrají odstíny růžové a červené. Na pohled tak může připomínat oleandr.
Kdy vysévat u pouštní růže semena?
Chcete-li pěstovat pouštní růži ze semínka, výsev byste měli provádět v období od března do dubna. Nejlépe se k tomu hodí nižší nádoby a substrát určený pro kaktusy a sukulenty smíchaný s perlitem či pískem. Semena se vysévají na povrch substrátu a ke správnému klíčení potřebují světlo, vyšší vzdušnou vlhkost a teplotu kolem 25 °C. Substrát také nezapomeňte udržovat vlhký.
Jak správně pečovat o pouštní růži?
Pro svou pouštní růži zvolte stanoviště na plném slunci nebo alespoň na rozptýleném světle (ideální je třeba okenní parapet orientovaný k jihu). Teplota by neměla nikdy klesnout pod 15 °C, ale suchý vzduch rostlině nevadí, takže může stát klidně u topení. Zálivku provádějte pravidelně v menších dávkách, konkrétně když zemina téměř vyschne. Průběžně můžete pouštní růži také přihnojovat.
Co značí u pouštní růže žloutnutí listů?
Jestliže listy vaší rostliny začínají nepříjemně žloutnout a opadávají, je možné, že jste ji přelili, což pouštní růže nesnáší. To samé platí i v případě, kdy je kmínek dané pokojovky příliš měkký. Shazování listů samo o sobě pak může značit nedostatek světla a tepla. Kromě toho někdy pouštní růži napadají škůdci, jako jsou svilušky a vlnatky.
