Kdy a kde sbírat pampelišky?

Ačkoliv spousta zahrádkářů považuje pampelišky za obtížný plevel, kterého by se nejraději zbavili, jiní na tyto zářivě žluté rostlinky nedají dopustit, protože obsahují mnoho prospěšných látek. Kromě toho se z nich dá vyrobit také chutný pampeliškový med, který je skvělým pomocníkem při různých zdravotních obtížích. Poradíme, kde pampeliška roste a kdy je vhodný čas její květy nasbírat.

Pampeliška lékařská

Zatímco někteří tuto rostlinu znají pod názvem pampeliška lékařská (Taraxacum officinale), ostatní mají zažité označení smetánka lékařská. Jedná se o vytrvalou plevelnou bylinu z čeledi hvězdnicovitých, která na jaře svými zářivě žlutými květy zdobí prakticky každou louku nebo zahradu. Nápadné květenství (úbor) se ovšem později mění v ochmýřené nažky.

Z botanického hlediska nepředstavuje pampeliška lékařská konkrétní druh, ale spíše rozsáhlý komplex mnoha drobnějších druhů, které se označují jako mikrospecia. Jen na území České republiky můžete potkat více než 250 z nich, přičemž nejvíce je zde zastoupena pampeliška křídlatá, pampeliška záhadná, pampeliška bezzubá, pampeliška upravená a pampeliška mnohoúborná. 

Pampeliška vzhled

Smetánka lékařská je bylina s houževnatým zásobním kořenem, která dorůstá zhruba do výšky 5 až 40 centimetrů. Listy mají typicky zubatý tvar a dohromady tvoří jakousi přízemní růžici. Pokud jde o květenství, ta vyrůstají z listové růžice na dutých stvolech. Jde o zářivě žluté květní úbory, které se skládají zhruba z dvou set jednotlivých jazykových květů.

Jelikož je celá pampeliška prostoupena mléčnicemi, při utržení se objeví bílá hořká šťáva (latex), která po zaschnutí na kůži zanechává tmavé skvrny. Dalším charakteristickým znakem pampelišek jsou pak jejich plody. Jedná se o nažky, které jsou tvořené bílým chmýřím a svým tvarem připomínají padáček. Právě to je způsob, pomocí kterého se smetánka lékařská tak rychle a jednoduše větrem šíří na velké vzdálenosti.

Pampeliška výskyt

Pokud jde o to, kde roste smetánka lékařská, tuto rostlinu u nás najdete prakticky všude. Vyskytuje se hlavně ve společenstvech mezofilních luk, které jsou tvořené různými druhy trav, jetelovin a bylin. Najdete ji ovšem také na světlých sušších loukách, na mezích, na zahradách, na trávnících, kolem cest nebo dokonce na polích, kde představuje konkurenční plevel.

Pampelišky se řadí mezi nitrofilní rostliny, což znamená, že preferují půdy bohaté na dusík. V posledních letech je přitom výskyt těchto rostlin stále častější, což souvisí například s pozdním sečením luk. Pampeliška má díky tomu čas v květnu vysemenit a expandovat do širokého neobhospodařovaného okolí. Louky ležící ladem, kde se rostlina nejčastěji uchytí, navíc pro její růst poskytují ideální podmínky v podobě dostatečných zásob dusíku.

Pampeliška jako plevel

Milovníci perfektně upraveného trávníku nemají pampelišky v lásce, a jakmile se tyto rostliny na jejich zahradě objeví, okamžitě se pouští do jejich vytrhávání. To ovšem není úplně jednoduchá záležitost. Nestačí totiž zbavit se listů a květů, ale je potřeba zároveň vytáhnout ze země i poměrně dlouhé a dobře zapuštěné kořeny.

Pampeliška: využití a účinky

Ačkoliv mnozí tuto vytrvalou bylinu podceňují a považují ji za nepříjemný plevel, ve skutečnosti se jedná o významnou léčivku, jak už naznačuje i samotný název této byliny. Je totiž plná zdraví prospěšných látek a může mít tedy velice pozitivní vliv na lidský organismus. Pro léčivé účinky se přitom nejčastěji používá kořen pampelišky, ale zužitkovat se dají také květy, listy a stvoly.

Co se týče obsažených látek, zásobním cukrem je inulin, což je rozdíl oproti škrobu, který můžeme najít v mnoha jiných rostlinách. Navíc se jedná o vhodnější variantu pro diabetiky. Kromě toho pampeliška obsahuje hořčiny, třísloviny, fytoncidy, cholin, steroly, pryskyřici, silice, bílkoviny a minerální látky, jako je měď nebo mangan. Mezi další prospěšné látky patří:

• vitamín C,
• vitamín B6,
• riboflavin,
• thiamin,
• vápník,
• hořčík,
• draslík,
• kyselina listová,
• železo,
• betakaroten.

Zatímco pampeliškové listy a stvoly mají příjemně hořkou chuť, kořeny je vhodné mírně osladit pampeliškovým medem. Konzumace pampelišek má přitom velice pozitivní účinky na trávicí soustavu, podporuje činnost žaludečních šťáv a pomáhá uvolňovat žluč, která štěpí tuky. Pomáhá tedy vstřebat živiny, podporuje správnou funkci žaludku, jater či ledvin a přispívá k normálnímu trávení.

Další významnou vlastností pampelišek jsou jejich potopudné a močopudné účinky. Právě proto se tyto rostliny používají pro detoxikaci organismu, tedy pro odvedení nadbytečných tekutin a škodlivých látek z těla, ale pomoci mohou také lidem, kteří se potýkají s různými otoky nebo s vysokým krevním tlakem. Kromě toho se doporučují jako přírodní antioxidanty a působí jako prebiotikum.

Konzumace pampelišek a pampeliškových produktů je vhodná také pro diabetiky. Snižuje hladinu cukru v krvi a kyselost žaludku, čistí žaludek a léčí nechutenství. Může mít vliv také na částečné potlačení premenstruačního syndromu a podporuje léčbu některých onemocnění. Údajně pomáhá v boji proti následujícím zdravotním komplikacím:

• žaludeční obtíže,
• plynatost a zácpa,
• ledvinové kameny,
• záněty močových cest,
• onemocnění sleziny,
• onemocnění ledvin
• pálení žáhy,
• překyselení žaludku
• zácpa či zadržování tekutin,
• dna a revmatismus,
• poruchy metabolismu,
• lymfatické otoky,
• hnisavé záněty v krku,
• vyrážky a lišeje,
• píchání v boku.

Pokud jde o zevní využití, pampelišky a jejich produkty se hodí například při léčbě bradavic, pupínků, mozolů, puchýřů, ale i jako úlevný prostředek při bodnutí hmyzem. Odvar z rostlin se pak přidává do koupele, ulevuje oteklým nohám a pomáhá při křečových žilách. Šťáva z pampelišek zase údajně bělí pihy a pigmentové skvrny na pokožce.

Jak pampelišku nejlépe zužitkovat?

Vzhledem ke svým léčivým účinkům má pampeliška celou řadu možných využití. Někteří lidé připravují listy a kořen ve formě léčivého čaje, jiní připravují pampeliškový odvar či tinkturu a další dávají přednost pampeliškovému medu (sirupu). Stejně jako čerstvé rostlinky ovlivňuje i odvar, čaj, tinktura nebo pampeliškový med zdraví člověka velice příznivým způsobem.

Kde sbírat pampelišky pro výrobu medu?

Přemýšlíte o tom, že byste si také zkusili vyrobit hustý pampeliškový med (pampeliškový sirup), abyste mohli jeho příznivých účinků využívat v průběhu celého roku? V tom případě je nutné vypravit se do přírody a nasbírat dostatek pampelišek. Pro přípravu jedné dávky medu budete potřebovat zhruba 300 až 400 velkých květů.

Pokud jde o to, kde sbírat pampelišky, ideálním místem jsou horské louky a odlehlejší meze. Nikdy nesbírejte rostliny podél cesty, v blízkosti průmyslově znečištěných lokalit ani nedaleko polí, kde se využívají hnojiva a pesticidy. Zapomeňte také na chráněné krajinné oblasti, kde je sběr jakýchkoliv bylin přísně zakázán.

Kdy sbírat pampelišky?

Zajímá vás, kdy roste pampeliška lékařská, abyste věděli, v jakém období si budete moci tuto rostlinku nasbírat a následně připravit chutný pampeliškový med? Smetánka lékařská kvete zhruba od dubna do června nebo dokonce až do srpna, což závisí hlavně na konkrétní nadmořské výšce. Někdy se pak může stát, že se objeví také na podzim.

Celá pampeliška je léčivá od kořene až po květy, ale jednotlivé části rostliny se sbírají v odlišnou dobu. Listy je dobré natrhat ještě před květem, stvoly a úbory květů se pak konzumují po dobu květu a kořeny se sbírají na jaře a na podzim, opět ale ideálně ještě před tím, než rostlina rozkvete (hlavně v březnu a dubnu).

Květy pampelišky, které pro výrobu medu budete potřebovat, byste měli sbírat ideálně za slunečného počasí, když jsou plně rozvité. Nikdy se do přírody nevydávejte pozdě večer nebo za deště. V tu dobu jsou totiž květy schované a nebudete z nich tedy mít takový užitek jako z plně rozvitých pampelišek.