Jaké jsou nejrozšířenější druhy kopřiv v Česku?

Když se řekne kopřiva, většina lidí si vybaví druh s názvem kopřiva dvoudomá, o kterém se děti učí již na základní škole a který mnozí lidé považují za nepříjemný plevel. Málokdo ovšem zná i příbuzné druhy této rostliny, jako je například kopřiva žahavka a kopřiva lužní. Prozradíme vám, s jakými kopřivami se v České republice můžete setkat, jak je poznáte a k čemu se dají použít.

Druhy kopřiv

Zajímá vás, jaké má kopřiva druhy a které z nich se na našem území dají sklízet za účelem sušení nebo přípravy různých odvarů a tinktur? Pak byste měli nejprve vědět, že kopřiva (Urtica) je rostlinný rod z čeledi kopřivovité (Urticaceae), který je známý pro své vstřícné listy s pilovitými (nebo vzácně celými) okraji, které pokrývají žahavé chloupky. Zahrnuje celou řadu různých druhů a má nepřeberné využití.

Velké množství druhových jmen, které se ve starší literatuře týkající se kopřiv objevovala, však dnes z botanického hlediska představuje synonyma kopřivy dvoudomé. Ta se u nás vyskytuje prakticky všude, snad jen s výjimkou nejvyšších poloh Krkonoš, Jeseníků a Králického Sněžníku. Jedná se tedy o zdaleka nejrozšířenější druh kopřiv, se kterým se v České republice můžete setkat.

Mezi další druhy kopřiv, s nimiž se na našem území můžete setkat, se řadí kopřiva žahavka či kopřiva lužní. Pokud jde o nepůvodní druhy, vzácně se zde mohou objevit také zplanělé středomořské kopřivy, jako je například kopřiva kulkonosná nebo kopřiva Dodartova. K hojně se vyskytujícím druhům ve světě dále patří:

• Urtica angustifolia – Japonsko, Čína a Korea,
• Urtica laetivirens – Japonsko a Mandžusko,
• Urtica platyphylla – Japonsko a Čína,
• Urtica thunbergiana – Japonsko,
• Urtica parviflora – nižší nadmořské výšky pohoří Himálaj,
• Urtica hyperborea – vyšší nadmořské výšky pohoří Himálaj,
• Urtica cannabina – západní Asie,
• Urtica incisa – Austrálie,
• Urtica ferox – Nový Zéland.

Ačkoliv o tom mnozí lidé nevědí, kopřivy nacházejí široké využití v průmyslu. Nejčastěji se používají jako několikaletá kultura ke zpracování v krmivářství, ale výborně slouží také při produkci biomasy, v textilním průmyslu, v potravinářství, v kosmetickém odvětví nebo ve farmacii.

Kopřiva dvoudomá

Nejznámějším druhem kopřiv, s nímž se na našem území můžete setkat prakticky na každém rohu, je kopřiva dvoudomá neboli Urtica dioica. Jedná se o rostlinu, která je momentálně ve střední Evropě stále vnímána jako expandující druh. Zatímco někteří zahrádkáři se jí snaží za každou cenu zbavit, jiní oceňují její léčivé vlastnosti nebo ji používají jako krmivo pro slepice, kachňata a housata.

Pokud jde o přesnější popis kopřivy dvoudomé, je nutné mít na paměti, že se jedná o velice proměnlivý druh, který existuje v mnoha různých formách. Dá se proto hovořit o celé řadě poddruhů, které se navzájem mohou v některých ohledech více či méně lišit.

Kopřiva dvoudomá popis

Jde o statnou vytrvalou bylinu, která obvykle roste do výšky 50 až 150 centimetrů. Přídomek dvoudomá odkazuje na skutečnost, že každá jednotlivá rostlina vytváří pouze samčí, nebo naopak jenom samičí květy. K oplození je tedy potřeba, aby se pyl ze samčí kopřivy, jejíž květy obsahují tyčinky, přenesl na samičí kopřivu, v jejímž květenství jsou obsažené pestíky.

Co se týče vzhledu, kopřiva dvoudomá se vyznačuje čtyřhrannou lodyhou, která je přímá a většinou se již dále nevětví (kromě rostlin dorůstajících do velké výšky). Dalším typickým znakem této rostliny je větvitý plazivý oddenek žlutavé barvy, přičemž nejvíce si lidé kopřivu spojují s jejími řapíkatými, široce vejčitými až kopinatými listy, které jsou obvykle špičaté, zubaté a pokryté žahavými chloupky.

Kopřiva kvete zhruba od června do září nebo října, přičemž samčí květenství bývají latovitá, přímá a převislá, zatímco samičí květenství jsou naopak klasovitá či hroznovitá a kromě toho bývají kratší. Okvětí kopřivy je zelenavé stejně jako samotné květy a plodem jsou vejčité nažky. Kromě listů jsou žahavými chloupky posety také lodyhy, takže je prakticky jedno, na kterou část rostliny člověk sáhne.

Dříve se mělo za to, že pocity nepříjemného svědění a pálení po kontaktu s kopřivou má na svědomí kyselina mravenčí. Poslední výzkumy však prokázaly, že ve skutečnosti žahavé chloupky obsahují směs tří různých chemikálií, kam patří histamin, jenž způsobuje podráždění pokožky, acetylcholin, který vyvolává pálení, a serotonin, kvůli kterému jsou účinky předchozích látek násobně vyšší.

Kopřiva dvoudomá výskyt

Jelikož se kopřiva dvoudomá přirozeně vyskytuje na severní polokouli, najdete ji v Evropě, Asii, ale i v Severní Americe. Jako invazivní druh se pak nicméně šíří také do Jižní Ameriky. Pokud jde o výskyt v České republice, zde se s kopřivou dvoudomou můžete setkat po celém území a ve všech výškových stupních, tedy kromě nejvýše položených horských vrcholů.

Mezi typická stanoviště, kde kopřiva obvykle roste, patří hlavně louky, meze, rumiště, příkopy podél cest, okolí vodních toků, lužní a suťové lesy, ale také zahrady a ploty kolem rodinných domů. Pokud má tato bylina k růstu vhodné podmínky, velice rychle se na daných místech šíří a vytváří husté porosty, kde jednotlivé lodyhy vyrůstají až do výšky 2 metrů.

Léčivé účinky kopřivy dvoudomé

Důležitou roli dnes kopřiva hraje ve farmacii, kde má široké možnosti využití. Jedná se totiž o oblíbenou léčivku, která se používá jak začerstva, tak i v sušeném stavu nebo třeba ve formě odvarů, nálevů, mastí a tinktur. Někteří lidé navíc nedají dopustit na kopřivový čaj, jenž napomáhá celkové detoxikaci organismu, a jiní zase upřednostňují čerstvě vylisovanou šťávu z mladých kopřiv.

A jaké má kopřiva účinky na zdraví? Tato bylina podporuje metabolismus, působí jako antirevmatikum a napomáhá správné činnosti žlučníku, jater, ledvin, slinivky a vaječníků. Má protizánětlivé účinky, působí močopudně, zmírňuje premenstruační syndrom, podporuje tvorbu mateřského mléka, zlepšuje prokrvení tělesných orgánů a napomáhá při léčbě mnoha různých zdravotních obtíží.

Aby toho nebylo málo, kopřivy se hodí také při ošetřování různých povrchových ran, jelikož urychlují jejich hojení, celkově zlepšují pružnost pokožky a fungují jako lék proti různým vyrážkám a ekzémům. Kromě toho se používá kopřiva dvoudomá na vlasy, a to hlavně ve formě odvaru z kořene, který se vtírá do pokožky hlavy, což při pravidelném užívání odstraňuje lupy a zlepšuje kvalitu vlasů.

Kopřiva žahavka

Dalším druhem, s nímž se na našem území můžete setkat, je kopřiva žahavka (Urtica urens), které se lidově říká pouze žahavka nebo žihlava. Vzhledově se tato rostlina výrazně podobá kopřivě dvoudomé. Na rozdíl od ní se však jedná o jednoletou jednodomou bylinu, která během posledních let z naší krajiny mizí, kvůli čemuž byla zařazena mezi ohrožené druhy.

Kopřiva žahavka popis

Zatímco kopřiva dvoudomá v některých případech dosahuje až do velikosti 2 metrů, kopřiva žahavka dorůstá maximálně do výšky 10 až 30 centimetrů. Její kořenový systém je ovšem velice rozvětvený a pod povrchem obvykle dosahuje až do hloubky 18 centimetrů. Čtyřhranná lodyha pak bývá v horní polovině rozvětvená, má zelenou až hnědozelenou barvu a je pokrytá žahavými chloupky.

Pokud jde o listy žahavky, jsou spíše drobnější, mají kopinatý či vejčitý tvar a typické jsou také jejich zubaté okraje. Stejně jako lodyha bývají pokryté žahavými chloupky, které mohou být ještě účinnější než u kopřivy dvoudomé. Jedná se ovšem o jednodomou bylinu, což znamená, že v jednom květenství se nachází prašníkové i pestíkové květy.

Kopřiva žahavka kvete od května do listopadu, její květy jsou velice drobné a po odkvetení bývají květenství hustá a slabě převislá. Plodem této rostliny je zploštělá nažka, která mívá zelenavě hnědou či světle hnědou barvu. Jelikož jde o jednoletou bylinu, nenajdete na ní žádné obnovovací pupeny, ale pouze semena.

Kopřiva žahavka výskyt

Zajímá vás, na jakých místech se s tímto druhem kopřiv můžete setkat? Pokud jde o celosvětový výskyt, nejhojněji je žahavka rozšířená v Evropě, v Malé Asii, v Severní a Jižní Americe, ale také v Austrálii nebo v jižní Africe. U nás se tato kopřiva vyskytuje prakticky všude, kde jsou půdy obohacené dostatečným množstvím potřebných živin, a to od nížin až po hornaté oblasti. Nejčastěji však tuto rostlinu zahlédnete na rumištích, na polích, na zahradách nebo v blízkosti lidských obydlí.

Kopřiva žahavka využití

Stejně jako v případě kopřivy dvoudomé je i kopřiva žahavka považována za léčivku, která je určena k vnitřnímu i vnějšímu použití. Slouží k přípravě různých nálevů, odvarů a tinktur, které pomáhají při hojení povrchových ran a ekzémů, mají blahodárné účinky při léčbě akné a využívají se také pro podporu růstu vlasů.

Čaj z usušených listů kopřivy žahavky je známý díky svým močopudným a protizánětlivým účinkům, ale používá se také pro zmírnění senné rýmy, podporuje činnost střev a pomáhá při nachlazení. V kuchyni se pak žahavka využívá jako přísada do různých salátů, nádivek, polévek nebo třeba slaných koláčů.

Aby toho nebylo málo, kopřiva žahavka je vhodným krmivem pro drůbež, díky čemuž si ji pochvalují mnozí hospodáři. Podobně jako kopřiva dvoudomá je tato kopřiva navíc živnou rostlinou larev motýlů, jako je například babočka admirál, babočka kopřivová, babočka paví oko nebo babočka síťkovaná.

Kopřiva lužní

Mezi vzácnější druhy kopřiv patří kopřiva lužní (Urtica kioviensis), která bývá ve světě často přehlížená. Jedná se o kontinentální bylinu rostoucí v úvalech nížinných řek, jejíž druhové jméno odkazuje na místo, kde byla poprvé popsána, tedy na okolí Kyjeva. V české přírodě je tento druh nicméně v dnešní době ohrožen vyhynutím.

Kopřiva lužní popis

Jedná se o vytrvalou bylinu s vystoupavou lodyhou, která vyrůstá ze žlutavého plazivého oddenku a dosahuje do výšky 30 až 200 centimetrů. Tato lodyha je dutá, hranatá a křehká, má tenké stěny a bývá pokryta žahavými chloupky.

Listy kopřivy lužní mají dlouhé řapíky a vejčité čepele, které mohou být až 20 centimetrů dlouhé. Na bázi bývají srdčité, na vrcholu zašpičatělé a jejich okraje jsou pak hrubě pilovité nebo dokonce zubaté. Lícní strana, která má obvykle světle zelenou barvu a leskne se, bývá řídce pokrytá žahavými chloupky, zatímco rubová strana je naopak lysá.

Kopřiva lužní je stejně jako kopřiva žahavka jednodomá a má jednopohlavné květy, které dohromady tvoří klasovitá květenství. Plodem této rostliny jsou drobné nažky hnědého zbarvení, přičemž v blízkém okolí se kopřiva lužní rozrůstá díky plazivým lodyhám, ale na větší vzdálenosti se šíří právě prostřednictvím těchto nažek.

Kopřiva lužní výskyt

Kopřiva lužní je hemikryptofyt, což znamená, že má specifické nároky. Je vázaná na vlhká až mokřadní stanoviště na okrajích vrbových a olšových luhů, kde dominuje polostín. Obvykle ji najdete na obnažených dnech či na březích vodních nádrží v pravidelně zaplavovaných lužních lesích nebo při okrajích lesních tůní.

V České republice je kopřiva lužní v současné době považována za kriticky ohrožený druh. Nejvíce k tomu přispělo ničení vhodných stanovišť, tedy především kácení lužních lesů a vysoušení mokřin, které jsou přeměňovány na zemědělsky využitelnou půdu. V současnosti prozatím kopřiva lužní roste například na jižní Moravě, a to v přírodní rezervaci Plačkův les a říčka Šatava, ale také v národní přírodní rezervaci Ranšpurk.

Barevné okrasné kopřivy

Kromě klasických kopřiv, s nimiž se můžete potkat na louce, v lese nebo na zahradě, si lidé oblíbili také africké kopřivy. Ty se vyznačují nádherně zbarvenými listy, které mohou mít celou řadu různých odstínů od zelené, žluté, oranžové a červené přes různé žíhané kombinace až po temně fialovou. Listy přitom hrají nejen všemi barvami, ale také nejrůznějšími vzory.

Ve skutečnosti se však nejedná o zástupce rodu Urtica. Okrasná kopřiva, které se říká také pochvatec či africká kopřiva, byla totiž po staletí zařazována do čeledi hluchavkovité, konkrétně pak do rodu Coleus. Dnes se můžete setkat s platným označením Solenostemon scutellarioides, ale také s původními názvy, jako je Coleus blumei, Coleus hybridus nebo Coleus verschaffeltii.

Africká kopřiva pochází z tropických oblastí Afriky, Austrálie, jihovýchodní Asie a Indie. Jedná se tedy o teplomilnou rostlinu, která se v našich podmínkách pěstuje jako letnička. Může se stát součástí okrasných záhonů, ale existuje také možnost umístit okrasné kopřivy do truhlíku. Kromě toho se někdy pěstuje také jako pokojová kopřiva, která dokáže efektivně zkrášlit každou domácnost.