Prakticky po celém světě se dnes pěstuje máta peprná, kterou lidé znají hlavně díky její osvěžující mentolové vůni, specifické výrazné chuti a pozitivnímu působení na lidský organismus. Prozradíme, jak se trhá máta peprná, co léčí máta v podobě čaje, sirupu, oleje nebo nálevu, jaké má máta využití v kuchyni a co se dá udělat z máty, pokud vás zajímají její kosmetické účinky.
Historický kontext
V současné době je máta neodmyslitelnou součástí gastronomie a kosmetického průmyslu, ale její blahodárné účinky na lidský organismus znali již staří Egypťané, kteří tuto bylinu užívali hlavně jako lék proti žaludečním obtížím. Oblíbená pak byla také ve starověké čínské a japonské medicíně, zatímco na území Palestiny ji lidé používali jako platidlo daní.
V minulosti se ovšem máta pěstovala také v západních oblastech Asie (Turecko, Izrael, Sýrie, Libanon), dále pak na Apeninském a Balkánském poloostrově a samozřejmě i ve starověkém Řecku a Římě. Někteří lidé ji u sebe nosili, protože odháněla otravné mouchy a další nepříjemný hmyz, zatímco pro jiné šlo hlavně o symbol přátelství nebo lásky.
Současné pojmenování dané byliny, tedy máta (latinsky Mentha), nejspíš odkazuje na nymfu Minthe. Existuje přitom hned několik různých vysvětlení, která popisují, jak máta ve skutečnosti vznikla a co ji s touto mytologickou postavou spojuje. Podle jednoho z nich zachvátila Minthe žárlivost ve chvíli, kdy její manžel Aidoneus znásilnil Persefonu, a začala tvrdit, že je krásnější než ona. Za to ji zničila Persefonina matka Demeter, a na daném místě pak ze země vyrostla máta.
Druhá verze praví, že se do Minthe zamiloval sám Hádes, jehož manželkou byla právě Persefona. Ta na nymfu žárlila, rozhodla se ji zničit a proměnila ji v mátu. Ačkoliv ji Hádes nedokázal oživit, postaral se pak alespoň o to, aby daná bylina krásně voněla. Třetí varianta příběhu ovšem říká, že Minthe v rostlinu proměnil samotný Hádes, který se bál hněvu své manželky.
Dnes se můžete setkat s celou řadou lidových názvů, které se pro mátu peprnou na různých místech běžně používají. Patří sem například označení větrná bylina, ale také pojmenování balšám, fefrmincka, minta, peprmint, bylina Matky Boží, pepřová máta nebo větrové koření. V angličtině se pak klasicky používá termín peppermint.
Kdy se trhá máta?
Čerstvé listy máty peprné můžete sklízet po celé léto, tedy zhruba od června až do září. Nať se přitom stříhá těsně před rozkvětem, a to ideálně během poledních hodin, kdy obsahuje největší množství zdraví prospěšných silic. Pokud jsou podmínky příhodné, rostlina navíc postupně dorůstá a můžete ji sklízet podruhé nebo dokonce i potřetí. Druhý sběr přitom bývá nejvydatnější.
Sušení máty
Chcete-li se pustit do sušení máty na čaj nebo pro jiné účely, měli byste s tím začít co nejdříve po sběru této léčivé byliny. Provádí se to pak na dobře větraném místě ve stínu, přičemž mátu je dobré rozložit do vrstev vysokých maximálně 2 až 3 centimetry. Během sušení byste ji neměli otáčet. Kromě toho můžete zkusit také sušení máty v sušičce, kde ovšem teplota nesmí překročit 35 °C.
Obsažené látky
V listech máty peprné je obsažená mátová silice (tvoří zhruba 1–2 %), která se skládá z řady různých látek, jako je například mentol (asi 50 %) a menthon (asi 10 %). Kromě toho zahrnuje také menthofuramen, piperot, hořčiny, třísloviny, flavonoidy, kyselinu octovou, kyselinu rozmarýnovou a dalších 40 složek, díky kterým máta pozitivně působí na lidský organismus.
Léčivé účinky máty
Jako léčivka se máta peprná používá již velice dlouho. Nejstarší důkazy pocházejí ze starověkého Egypta, kde tato bylina sloužila jako lék proti žaludečním obtížím. Na našem území se pak o jejím pozitivním vlivu na lidský organismus začalo mluvit ve středověku, přičemž momentálně patří mezi nejoblíbenější léčivé byliny vůbec. Navíc se hodí pro vnitřní i vnější využití.
Vnitřní použití máty
Máta peprná je v lidovém léčitelství známá především díky tomu, že podporuje normální činnost trávicího traktu a střev. Jelikož stimuluje vylučování žaludečních šťáv a tvorbu žluči, může ulevit pacientům, které trápí nepříjemné žaludeční obtíže. Dobře ale funguje také jako lék proti nechutenství, nevolnosti či bolestem žaludku a zároveň má pozitivní vliv na funkci jater a slinivky.
Vnitřně se tedy máta užívá při různých poruchách postihujících trávicí trakt, kam patří nadýmání, nepříjemné křeče, zvracení nebo třeba kolika. V různých formách, jako je mátový čaj (nálev) nebo třeba mátový olej, také dokáže povzbudit chuť k jídlu, odstraňuje problémy s vyprazdňováním a pomáhá zmírnit příznaky syndromu dráždivého tračníku (IBS neboli irritable bowel syndrome).
Pokud jde o to, na co se užívá máta, určitě tušíte, že si tato bylina našla své místo také při léčbě nachlazení. Její pozitivní vlastnosti jsou patrné například u pacientů, kteří se potýkají s rýmou, kašlem, bolestmi hlavy nebo bolestmi v krku. Obsažený mentol navíc bývá součástí různých volně prodejných léků na chřipku, které přináší nemocným alespoň částečnou úlevu od potíží.
Díky obsaženým léčivým látkám působí máta peprná protizánětlivě. Údajně se jedná o účinný antioxidant, což znamená, že pomáhá zbavovat organismus škodlivých volných radikálů. Čerstvá i sušená máta navíc působí močopudně, takže podporuje rychlejší vylučování toxinů z těla, díky čemuž by mohla být prospěšná také při léčbě zánětů v oblasti močového ústrojí.
Další oblastí, kde si našla máta peprná využití, je léčba nespavosti. Kromě toho ji však užívají i pacienti, které trápí nadměrný stres nebo se potýkají se silnými bolestmi hlavy a migrénami. Máta přitom posiluje nervy, podporuje správnou činnost srdce a může také snižovat krevní tlak. Aby toho nebylo málo, ukázalo se, že pomáhá také v boji proti astmatu či alergickým reakcím.
Dobrým pomocníkem se ovšem máta může stát také pro osoby trpící bolestí zubů, zánětem dásní nebo nepříjemným zápachem z úst. V takovém případě se užívá mátový odvar, jenž skvěle funguje jako kloktadlo nebo ústní voda. Účinné jsou ovšem i mátové pastilky nebo žvýkačky s příchutí mentolu.
Vnější aplikace máty
Pokud jde o to, jaké má máta použití při vnější aplikaci, mějte na paměti, že obsahuje mentol, který příjemně chladí a znecitlivuje jakékoliv poraněné místo. Díky tomu se hodí k ošetření různých bolestivých, podrážděných nebo svědivých oblastí a často se přidává do hojivých mastí, gelů nebo balzámů. Pomoci pak může při léčbě kopřivky, ekzému nebo pokousání hmyzem.
Kromě toho se máta někdy doporučuje také kojícím matkám, které trpí kvůli bolavým a popraskaným bradavkám. Mátový olej nebo mátová mast ovšem pomáhají ulevit i lidem s bolavými svaly a klouby, pohmožděninami nebo revmatismem. Koupel připravená z mátového odvaru pak skvěle poslouží k osvěžení pleti a zároveň posiluje nervy a snižuje svalové křeče.
Nežádoucí účinky máty
Ačkoliv se máta může zdát jako zázračná bylina, která se hodí pro každého, raději buďte i v tomto případě obezřetní. Obvykle se udává, že by běžné užívání máty nemělo mít na dospělý organismus žádné výraznější negativní účinky, a proto ji můžete klidně užívat dlouhodobě (až po dobu 8 týdnů). U některých jedinců ovšem může vyvolat potíže, které není radno brát na lehkou váhu.
Podle lékařů například není vhodná máta peprná pro děti, u kterých může vyvolat dušnost a další zdravotní problémy. Podobně se příliš nedoporučuje máta v těhotenství, jelikož by její užívání mohlo zhoršit krevní obraz nastávající maminky, způsobit jí pálení žáhy a zvýšit riziko potratu. Vždy je proto dobré konzultovat situaci s ošetřujícím lékařem. Máta při kojení pak může snížit produkci mateřského mléka.
Kromě toho by si pak na mátu peprnou měli dávat pozor lidé, kteří se potýkají s gastroezofageálním refluxem, protože obsažený mentol může jejich potíže ještě zhoršit, a opatrní by měli být také diabetici. Pokud se u vás projevily žlučníkové potíže, konzultujte raději konzumaci máty se svým lékařem. Někteří lidé navíc mohou zaznamenat alergickou reakci na lokální aplikaci máty.
U zakoupených mátových přípravků nikdy nepřekračujte doporučené dávkování, protože by se vám to mohlo ošklivě vymstít. Například mátový olej v nadměrném množství někdy vyvolává nevolnost, bolest žaludku, zvracení nebo další komplikace.
Jaké má máta použití?
Máta peprná si své místo našla především v lidovém léčitelství, v potravinářství a v kosmetickém průmyslu. Mezi hlavní benefity této rostliny se přitom řadí hlavně obsažené účinné látky, dále pak specifická chuť a osvěžující mentolová vůně. Ta je pro některé jedince velice příjemná a nemohou se jí nabažit, zatímco jiní považují mátové aroma za příliš silné.
Lidé si nejčastěji připravují mátový čaj z čerstvé máty (nálev), který se skládá z čajové lžičky mátových listů zalitých vroucí vodou a louhovaných zhruba po dobu 15 minut. Čaj z máty se dá ale samozřejmě připravit i ve chvíli, kdy máte k dispozici pouze mátu sušenou. Kromě toho je pak oblíbený i mátovo-meduňkový čaj a marocký mátový čaj.
Další běžné využití máty:
- mátový sirup,
- mátový olej,
- mátový likér,
- mátové kloktadlo,
- mátový odvar jako základ koupele,
- mátové žaludeční bylinné kapky,
- čajová směs máty a dalších bylin,
- mátové pastilky,
- mátové kapsle,
- mátový balzám,
- mátová mast.
Inhalace máty je vhodná u pacientů, kteří se potýkají se zahleněním, rýmou nebo třeba se zánětem průdušek. Uvolňuje totiž dýchací cesty a zároveň dezinfikuje ústní dutinu. Při bolestech zubů a dásní se pak využívá odvar, který se připravuje podobně jako čaj, ale obsahuje větší množství máty. Kloktadlo také zajistí příjemnější dech.
A co vyrobit z máty, pokud ji chcete zužitkovat v kuchyni? Dnes se tato bylina používá hlavně při výrobě oblíbeného mojita nebo třeba alkoholického nápoje známého jako peprmintka (lidově zelená). Čerstvé mátové listy se pak přidávají do různých salátů, moučníků, omáček nebo nápojů, pomáhají dodat chuť masovým i zeleninovým pokrmům a doma si z nich můžete připravit také vlastní mátové bonbony nebo mátovou zmrzlinu.
V kosmetickém průmyslu se máta používá hlavně k výrobě produktů, které jsou určené k péči o aknózní nebo jinak problematickou pleť. Setkat se můžete především s mátovým pleťovým tonikem nebo pleťovými krémy, ale přidává se i do mýdel, sprchových gelů, šamponů, koupelových solí či masážních gelů. Doma si však můžete připravit také osvěžující koupel s mátovými lístky.
Kdy a jak se trhá máta?
Máta se nejčastěji používá v čerstvém stavu jako léčivka nebo k dochucení různých pokrmů a nápojů. Lístky můžete sbírat během letních měsíců, konkrétně od června do září. Nať se pak stříhá ještě před rozkvětem. Chcete-li mátu usušit, udělejte to co nejdříve po sklizni. Na dobře větraném místě ve stínu ji rozprostřete ve slabých vrstvách nebo zkuste sušičku.
Jaké látky máta obsahuje?
Máta peprná je známá hlavně díky mátové silici, která obsahuje řadu účinných látek, jako je mentol a menthon. Kromě toho zahrnuje také hořčiny, třísloviny, flavonoidy, kyseliny, piperot, menthofuramen a další složky, které dodávají této bylině její specifické vlastnosti a činí z ní jednu z nejoblíbenějších léčivek současnosti.
Jaké má máta účinky na zdraví?
Máta podporuje normální činnost trávicího traktu střev, stimuluje vylučování žaludečních šťáv i tvorbu žluči a pomáhá v boji proti nadýmání, bolestem břicha, nevolnosti, zvracení či kolikám. Také zmírňuje příznaky syndromu dráždivého tračníku, je vhodná jako lék na nachlazení, má antioxidační účinky, posiluje nervy, podporuje činnost srdce a pomáhá proti nespavosti. Při vnějším užití chladí a zklidňuje poraněné místo a jako kloktadlo léčí bolest zubů a dásní.
K čemu se máta používá?
Máta se nejčastěji konzumuje ve formě čaje z čerstvých nebo sušených lístků, ale připravují se z ní také další produkty, jako jsou pastilky, masti, olej, likér, kloktadlo či kapky. Slouží přitom jako léčivka, ale své místo si našla i v gastronomii, kde se přidává do mojita, salátů, moučníků, omáček i nápojů. V kosmetickém průmyslu se pak využívá k výrobě produktů určených k péči o problematickou pleť.
