Ačkoliv si na mnoha místech lidé slovo masopust v dnešní době spojují pouze s dětskými karnevaly, spousta měst a vesnic tyto tradice stále udržuje při životě. Pokud se i vy chcete o masopustních oslavách a zvycích dozvědět více, prozradíme vám, kde v České republice se stále dodržují, které aktivity můžete během masopustního období vyzkoušet společně s dětmi a jak se slaví masopust ve světě.
Kdy začíná masopust 2024?
V souvislosti s masopustními oslavami a hodováním se lidé zajímají hlavně o to, kdy je masopust a na jaký termín připadají tři dny, které tento sváteční čas slavnostně ukončují. Období masopustu zahajuje svátek Tří králů, který každoročně připadá na 6. ledna. Závěrečné třídenní oslavy známé také jako ostatky, fašank nebo třeba končiny pak následují těsně před Popeleční středou (v roce 2024 připadá na 14. února). Masopustní neděle se tak letos slaví 11. února, masopustní pondělí připadá na 12. února 2024 a masopustní úterý vychází na 13. února 2024.
Masopust v Česku
Masopustní oslavy mají v Čechách i na Moravě dlouhou tradici, což dokládají i písemné záznamy ze 13. století. Ve své podstatě stojí tento svátek na pomezí pohanských a křesťanských zvyků, jelikož se jednak řídí vegetačním cyklem a slouží k zajištění dobré úrody, ale zároveň představuje období mezi dvěma křesťanskými půsty, tedy čas mezi Vánocemi a Velikonocemi.
Pro oslavy masopustu na našem území jsou typické průvody masek, které obchází jednotlivá stavení, tančí, zpívají a provádějí různé taškařice. Celé masopustní období je přitom velice bujaré, plné veselí, tanečních zábav a dobrého jídla, které si lidé mohou dopřát po libosti, ještě než začne čtyřicetidenní období půstu započaté Popeleční středou. Během masopustního období se také dříve pořádaly zabijačky a často se konaly svatby.
Pro masopust jsou typické atributy plodnosti a tradice, které lidé dodržují, mají zajistit dobrou úrodu pro další rok. Jedná se však také o dobu, kdy podle pověstí mezi živé vstupují jejich zemřelí předkové. K oblíbeným znakům masopustního času proto vždy patřily nejen masky, průvody a místní obyčeje, ale také různé magické praktiky.
V dnešní době se oslavy masopustu konají v menších obcích i ve větších městech po celé České republice, kam se sjíždí obrovské množství lidí, kteří si chtějí užít masopustní zábavu, průvody a hodování. V našem prostředí se dnes nejčastěji slaví pouze poslední tři dny masopustu, tedy masopustní neděle, pondělí a úterý.
České masopustní tradice
Mnohé české regiony jsou známé především díky obřadním průvodům maškar, které za doprovodu hudby obcházejí vesnice. Dodnes se tato tradice dodržuje v oblastech, kam patří Chodsko, Hlinecko, Doudlebsko nebo třeba Strání. Na mnoha místech pak masky za své vystoupení vybírají kořalku, vejce, koblihy nebo křehké pečivo známé jako Boží milosti.
Během obchůzek po jednotlivých staveních se do popředí často dostává tanec. Na Uherskobrodsku u každého domu tančí „bobkovníci“, na Hlinecku se tito tanečníci označují jako „Turci“ a ve Strání jsou oblíbené tance mladíků, kterým se říká „pod šable“. Další tradiční tance (například „na len“) pak následují během večerních zábav.
Když je řeč o masopustu, kromě Hlinecka a dalších výše zmíněných oblastí stojí za zmínku třeba masopustní oslavy v Postřekově na Chodsku, v Roztokách u Prahy, v Rožnově pod Radhoštěm či v Dobrkovské Lhotce. V Praze se koná například Letenský masopust nebo Malostranské masopustní veselí a dále nabízí masopust Český Krumlov, Brno nebo třeba Ostrava.
Masopust na seznamu UNESCO
Vzhledem k tomu, jakou mají masopustní oslavy na našem území tradici a jak jsou mezi lidmi populární, byly Masopustní průvody s maskami na Hlinecku ve Východních Čechách roku 2010 zapsány na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Jedná se konkrétně o masopust na Veselém Kopci a v obcích Studnice, Vortová či Hlinsko, kam patří i vsi Hamry a Blatno.
Pro zmíněné oblasti je typické, že se za masopustní maškary převlékají většinou pouze muži. Zatímco mladým chlapcům přísluší červené masky, ženaté muže potkáte hlavně v maskách černých. Jen několik vesnic (například Blatno a Studnice) tuto tradici nedodržuje a v maskách se zde objevují také ženy a děti.
Masopustní obchůzka po jednotlivých staveních má na Hlinecku dlouholetou tradici. Průvod vede Laufr (také známý jako Strakatý nebo Běhoun) se Ženuškou (za kterou je také převlečen muž), kteří kráčí v čele a žádají starostu či jednotlivé hospodáře o povolení, zda může maškara navštívit jejich dům. Mezi oblíbené masky, které nemohou v průvodu chybět, patří také čtveřice Turků nebo Slaměný.
U každého domu se maškary zastavují, přejí jeho obyvatelům zdraví i štěstí a hospodáři nechávají hrát písničky podle jeho přání. Většina lidí jim na oplátku věnuje tradiční pohoštění, kam patří hlavně koblihy a alkohol, nebo také peněžitou odměnu. Na závěr se pak koná poražení masky nazvané Kobylka a všichni se radují, že zima je konečně pryč a nastávají radostnější dny plné světla a dobré úrody.
Masopust pro děti
Chcete masopustní tradice přiblížit také svým ratolestem, nebo zkrátka hledáte inspiraci, jak výstižně provést na masopust vysvětlení pro děti ze školky či ze školy, aby pochopily, v čem tento svátek vlastně spočívá? Nejlepším způsobem je, když si malí předškoláci a školáci oblíbené tradice a zvyky sami vyzkouší.
Masopust: aktivity pro děti
Ještě než se pustíte do masopustních aktivit pro děti, měli byste jim masopust krátce představit a zeptat se jich, zda o těchto oslavách již slyšely nebo dokonce samy nějaké navštívily. Jelikož děti jsou velice zvídavé, jistě je zaujme to, že lidé dříve po masopustu dodržovali přísný čtyřicetidenní půst, a proto se během masopustních oslav tolik hodovalo.
Masopustní pochoutky skýtají samostatné téma k hovoru. Už se děti někdy účastnily zabijačky, nebo o ní alespoň slyšely? Vědí, jaké speciality se z prasete připravují? Ochutnaly někdy poctivé masopustní koblihy? A byly by schopné vzdát se na čtyřicet dní nějakých dobrot? Pokud jsou děti větší, mezi příjemné aktivity, které můžete společně podniknout, pak samozřejmě patří pečení masopustních koblih.
Další oblíbenou hrou pro děti, kterou s předškoláky během masopustního období zkoušejí třeba učitelé v mateřských školkách, je příprava pochoutek na tučný čtvrtek v podobě výroby jitrnic ze staré ponožky nebo silonky. Aby si děti samy vyzkoušely, jak to funguje, musí ji naplnit rýží, vatou, odřezky starých látek nebo třeba provázky. Oba konce se pak zaváží provázkem a přidají se také špejle.
Masopust: masky pro děti
Mezi tradice, které se s masopustní dobou pojí, patří samozřejmě různé dětské karnevaly, kde se ratolesti mohou převléknout za jakoukoliv pohádkovou postavu, mytickou bytost nebo třeba zvíře. Kostým na masopust pro děti si jednoduše můžete vyrobit doma, přičemž nejlepší bude, když děti samy přiloží ruku k dílu. Jejich maska pak může být veselá, smutná, barevná i černobílá.
Možnosti jsou v tomto případě prakticky nekonečné. Oblíbené jsou třeba masky z papíru, k jejichž výrobě můžete použít například barevné papíry, čtvrtky, krepové papíry, ale i pastelky, vodovky, vlnu nebo třeba zbytky látek. Kreativitě se meze nekladou a vůbec tak nezáleží na tom, zda si troufnete pouze na škrabošku, vyrobíte s dětmi masku na celý obličej, kterou připevníte gumičkami nebo ji umístíte na špejli, či dokonce celý kostým podle představ dítěte ušijete.
Zatímco mezi tradiční masopustní masky patří například kominík, medvědář s medvědem, slamák, nevěsta se ženichem nebo stará bába, děti většinou preferují postavy, které jsou jim bližší. Jedná se třeba o pohádkové bytosti, jako je princezna, drak, vodník, čert nebo šašek. Jiné se pak inspirují ve světě zvířat a další dávají přednost oblíbeným postavám z knížek, filmů a her. Jakmile je maska hotová, můžete s dětmi vyrazit na karneval nebo jednoduše uspořádat maškarní bál ve školce, ve škole, ale klidně i doma v obýváku.
Masopust: písničky pro děti
Masopustní veselí a bujaré oslavy můžete dětem přiblížit také prostřednictvím písniček a tance. Pokud jste vy nebo vaše děti dostatečně kreativní, můžete vymyslet vlastní nápěv nebo taneček a doprovodit ho hrou na hudební nástroj, úplně ale postačí jakákoliv melodie ze zpěvníku nebo třeba oblíbená píseň o posvícení: To je zlaté posvícení, to je zlatá neděle, máme maso a zas maso, k tomu kousek pečeně.
Aby toho nebylo málo, můžete děti seznámit také s tradičními masopustními pranostikami a pořekadly, jejichž význam s nimi následně proberete. Sem patří například:
- Masopust na slunci, pomlázka v senci.
- Konec masopustu jasný, len krásný.
- Krátký masopust, dlouhá zima.
- Masopust na mrazu, někdo přijde k úrazu.
- Teče-li v úterý masopustní voda kolejem, bude úrodný rok na len.
- Je-li rybník na masopustní úterý zamrzlý, čeká nás neúroda po celý rok.
- Jedí-li se koblihy na slunci, budou se malovaná vejce jíst na peci.
Masopust ve světě
Bujaré masopustní hodování a veselí není pouze doménou českých měst či vesnic, jak by si někteří lidé mohli myslet. A i když se to možná zdá nepravděpodobné, oslavy tohoto svátku se zdaleka neomezují jen na evropský kontinent. Své místo si totiž masopust našel i v mnoha zahraničních zemích, a to včetně těch exotických, kde lidé tento oblíbený zvyk udržují v podobě velkolepých karnevalů.
Ačkoliv se v cizině masopustní zvyky a tradice značně liší od těch našich a původní smysl masopustu se na některých místech více či méně vytrácí, to nejdůležitější zůstává stejné bez ohledu na to, kde se masopust koná. Žádné masopustní veselí se totiž neobejde bez hudby, tance, šílených masek a dobrého jídla. A zdá se, že karnevaly jsou každoročně ještě bujařejší, barevnější a divočejší než kdy dříve.
Karneval v Benátkách
Všechny katolické země dnes slaví masopust ve stejných dnech. V minulosti pak byl nejslavnějším karnevalem jistě ten, který se konal v italských Benátkách. Jeho počátky sahají až do 11. století, kdy se po městě proháněly tradiční masky italské komedie, díky kterým byly úzké uličky opředeny tajemnou atmosférou.
Slavnostní zahájení karnevalu má každoročně na starosti anděl, který se v přestrojení snáší na laně k Dóžecímu paláci, kde se následně pozdraví s pánem města a se všemi jeho dvořany. Pak už nic nebrání započetí veselých oslav, kterých se účastní rej bohatě zdobených kožených, skleněných, porcelánových či papírových masek, z nichž každá má svůj osobitý příběh a styl.
Původní masky bývaly spíše jednoduché a jejich zdobení se přidávalo pouze z praktických či symbolických důvodů. Dnes se však ulicemi Benátek prohání ručně malované masky plné drobných detailů, které jsou zdobené peřím, korálky nebo třeba flitry. Mezi oblíbené typy masek, bez nichž si už nikdo karnevalové veselí nedokáže představit, patří Bauta, Colombina, Dáma, Němý sluha, Harlekýn, Blázen nebo třeba Morový doktor.
Karneval v Německu
Pestré masopustní tradice dodržují i v sousedním Německu. Mezi nejoblíbenější patří karneval v Kolíně nad Rýnem, který tamější obyvatelé označují za páté roční období. Jeho velkolepé oslavy zde totiž mají dlouhou historii, konají se již téměř 200 let a místní jsou na své město patřičně hrdí. Z toho důvodu karnevalové veselí každoročně doprovází výkřiky „Kölle Allaf!“, což v překladu znamená „Kolín nade vše“.
Oslavy začínají již ve čtvrtek, kdy se koná tradiční Karneval žen. Již od rána tak můžete na ulicích potkat mladé dívky, vdané paní i starší dámy v noblesních či bláznivých kostýmech, které si v tento den mohou dovolit tropit různé vylomeniny. Nejoblíbenější z nich je stříhání kravat kolemjdoucím mužům, kterým nezbývá nic jiného než se s tímto žertíkem smířit.
Karnevalová sobota je spojená s průvodem vojenských sborů v pestrých barvách a s večerní přehlídkou duchů, v neděli patří ulice rozpustilému zástupu škol, klubů, městských čtvrtí i různých spolků a během růžového pondělí vládu nad městem převezme karnevalový princ. Zábava vrcholí slavnostním průvodem, kdy se ulice zaplní tisícovkami tanečníků na alegorických vozech, kteří rozdávají sladkosti, květiny nebo polibky.
Bujaré oslavy v Brazílii
Z Evropy, kde se masopust poprvé objevil a kde je dnes známý hlavně jako karneval (nebo carnival), se díky kolonizaci později rozšířil také na americký kontinent. Tam se tato tradice ujala, ačkoliv je dnes povětšinou spojená spíše s konkrétními dny, kdy se hoduje a tančí, než s masopustním obdobím jako takovým.
Nejznámějším a také nejvelkolepějším karnevalem na světě je momentálně karneval v brazilském Riu de Janeiru, kde se pořádá pětidenní festival spojený s obrovskými průvody, během kterých jihoamerická metropole ožívá hudbou a tancem. Populární jsou především pestrobarevné kostýmy ozdobené peřím a třpytivými doplňky, ale i spoře oděné latinskoamerické krásky.
Krásné a často i bláznivé masky projíždějí městem na velkolepých alegorických vozech, na nichž se tanečníci vlní do rytmu samby. Na pouličním jevišti jménem Sambodromo pak vypukne soutěž o nejlepší taneční skupinu. Ta, která vyhraje a získá si přízeň davu, se pak může po zbytek roku těšit obdivu a všeobecnému uznání, než další masopustní karneval přinese nového vítěze.
Další oblíbené světové karnevaly
Karnevalová zábava má své místo i v dalších městech, která se každoročně předhánějí v tom, jak nádherné, šílené či bláznivé masky se zde objeví a co nového masopustní veselí přinese. Druhým největším karnevalem hned po tom v Riu je karneval v Santa Cruz de Tenerife, který má každoročně jiné téma a je vyhlášený hlavně díky extravagantním kostýmům, výstředním účesům či alegorickým vozům s živými obrazy.
Specifické jsou pak oslavy masopustu v severoitalském městě Ivrea, které se v průběhu několika dní před začátkem postního období mění v bitevní pole. Nebojuje se zde však se zbraněmi. Účastníci soubojů používají pomerančovou šťávu, což odkazuje na zábavu mladých dívek, které v minulosti na své vyvolené procházející městem házely pomeranče, aby si jich tito muži všimli.
Kde na našem území se masopust slaví?
Masopustní oslavy se v dnešní době konají v menších obcích i ve větších městech po celé České republice. Díky obřadním průvodům maškar, které za doprovodu hudby obcházejí vesnice, jsou známé regiony, jako je Chodsko, Hlinecko, Doudlebsko či Strání. Oblíbený je také masopust v Roztokách u Prahy, v Rožnově pod Radhoštěm nebo v Českém Krumlově a lidé nedají dopustit ani na Letenský masopust či masopust v Dobrkovské Lhotce.
Kdy se masopust dostal na seznam UNESCO?
Vzhledem k tomu, že na našem území mají masopustní oslavy dlouholetou tradici a jsou mezi lidmi velice populární, v roce 2010 byly Masopustní průvody s maskami na Hlinecku ve Východních Čechách zapsány na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Jde o masopust na Veselém Kopci, v obcích Studnice, Vortová a Hlinsko.
Jaké české masopustní tradice lidé na Hlinecku dodržují?
Typický je především obřadní průvod maškar, které obcházejí vesnici, zpívají, tančí a tropí různé taškařice. Za masopustní maškary se převlékají hlavně muži, přičemž průvod vede Laufr se Ženuškou, kteří žádají starostu či hospodáře o svolení, zda mohou navštívit jeho dům. Poté masky přejí obyvatelům zdraví a štěstí, hrají hospodáři písničky na přání a užívají si tradiční pohoštění. Na závěr se koná poražení masky zvané Kobylka.
Jak se slaví masopust ve světě?
Své místo si masopustní oslavy našly i v mnoha zahraničních zemích, kde mají podobu velkolepých karnevalů. V minulosti byl nejslavnější karneval v Benátkách, který se proslavil díky bohatě zdobeným a propracovaným maskám. Dnes je nejznámější karneval v brazilském Riu de Janeiru, kde probíhá pětidenní festival spojený s obrovskými průvody, hudbou a tancem. Oblíbené jsou ale i karnevaly v Kolíně nad Rýnem, v Santa Cruz de Tenerife nebo v italském městě Ivrea.
