Jak na množení a pěstování magnolie?

Vydali jste se během jarních měsíců do nedalekého parku, kde vás zaujala oslnivě kvetoucí magnolie? Nebo vám snad tato dřevina padla do oka v sousedově zahrádce a teď byste si ji rádi pořídili i na váš pozemek? Ať je to tak, či jinak, jistě vás teď zajímá, jaké podmínky tato rostlina vyžaduje. Prozradíme, jak zvládá magnolie pěstování v českých zahradách a jak probíhá u magnolie množení.

Pěstování magnolie

Magnolie neboli šácholan se v posledních letech řadí mezi nejoblíbenější okrasné dřeviny, které si pěstitelé na své zahrady umisťují. Důvod je prostý – během jarních či letních měsíců se na těchto stromech a keřích objevují oslnivé květy bílé, žlutavé, růžové nebo temně purpurové barvy, které dokáží okolní prostředí pozvednout na zcela novou úroveň.

V našich podmínkách mívají magnolie velikost zhruba od 2 do 8 metrů, ale některé druhy mohou ve vhodném prostředí dosahovat klidně i dvojnásobné výšky. Z hlediska správného umístění se jedná spíše o solitéry, které kolem sebe potřebují dostatečné množství prostoru, protože jejich koruny bývají poměrně široké a potřebují se vyvíjet do všech stran.

Pokud jde o to, kdy kvete magnolie, zde velmi záleží na zvoleném druhu a také na konkrétním kultivaru. Některé šácholany totiž vykvétají ještě před olistěním a jiné naopak kvetou až o mnoho později. Zatímco magnolie Soulangeova mívá první květy již v dubnu (tedy ještě před olistěním), v případě magnolie velkokvěté se objevují až v období od května do srpna.

Výběr druhu a odrůdy

Už při výsadbě je nutné počítat s tím, jak vysoko zhruba magnolie během příštích let vyroste. Proto byste ještě před nákupem sazenic měli dobře zvážit, který druh magnolie a kterou konkrétní odrůdu si na vaši zahradu můžete pořídit. Hodně pak záleží i na tom, zda chcete magnolii pěstovat spíše jako strom, nebo dáváte přednost šácholanům v podobě keřů, přičemž existuje opadavá i neopadavá magnolie.

Stromy se pěstují hlavně jako solitéry, a proto se hodí spíše na větší zahrady, které poskytnou rostlině dostatek prostoru k rozvětvení. Keře jsou naopak úspornější, protože nejsou tak vysoké a jejich koruna také bývá méně široká. Dají se tedy použít na menších zahradách, kde se někteří pouštějí dokonce do pěstování magnolie v květináči či do pěstování magnolie na balkoně, a na větších plochách se sází do rozvolněných skupin nebo mezi jiné dřeviny.

Kromě velikosti magnolie, která patří mezi základní určující faktory, byste samozřejmě měli vzít v potaz také její vzhled. Pěstitelům většinou nejvíce záleží na barvě a rozměru květů. Zatímco u některých magnolií mívají čistě bílou barvu, jiné se vyznačují květy světle růžovými nebo temně purpurovými. Existuje pak samozřejmě i žlutá magnolie.

Vhodné stanoviště

Ačkoliv jsou magnolie velice rozmanité a jednotlivé odrůdy se ve svých nárocích tedy mohou značně lišit, v podstatě se jedná spíše o teplomilné rostliny. Tomu by mělo odpovídat také jejich umístění. Dobře zvládají pěstování v nížinách i pahorkatinách, ale při výběru vhodného stanoviště je lepší volit slunná až polostinná místa, která jsou dobře chráněná před chladným větrem.

Vyvarovat byste se naopak měli stanovištím ponořeným ve stínu, kde magnolie špatně nakvétá, ale i přímému slunci, které by stejně jako silný vítr mohlo rostlinu poškodit. Ačkoliv šácholany nemají rády větrné ani mrazové kotliny, jejich dřevo je poměrně odolné. Květy ale bohužel namrzají snadno, a proto byste si hlavně u raně kvetoucích odrůd měli dát pozor na jarní mrazíky.

Půda, kam se chystáte magnolii vysadit, by v ideálním případě měla být výživná, kyprá, hluboká a hlinitá. Kromě toho se doporučuje, aby byla mírně kyselá a dostatečně vlhká. Zcela nevhodné jsou zeminy vysychavé a kamenité, nebo naopak hodně promáčené. Rostlinám se ovšem nebude dařit ani v půdě s vyšším obsahem vápníku, kde hrozí žloutnutí listů a chloróza.

Méně vhodné půdy je tedy dobré před výsadbou dřeviny upravit (do jílovité zeminy je například možné přidat čistou rašelinu a písek). Rovněž byste měli dbát na to, aby podloží bylo dobře propustné, čímž zabráníte tomu, že strom nebo keř bude stát v louži vody. I když magnolie potřebuje dostatek vláhy, tohle by jí rozhodně neprospělo.

Z praktického hlediska se magnolie nehodí do blízkosti skalek, vřesovišť nebo jezírek, kde by mohl být problém se záplavou opadávajících květních lupenů a listů. Ideální je spíše volné prostranství, které dovolí této oslnivé rostlině dostatečně vyniknout, ale skvěle se hodí také do větších předzahrádek, dvorků nebo atrií, kde magnolie dozajista přitáhnou pozornost nejednoho kolemjdoucího.

Výsadba magnolie

Pokud si na zahradu chcete vysadit magnolii, nejlepší je to udělat na jaře (tedy v březnu nebo v dubnu) či na podzim, dokud zahradu nezačnou trápit první mrazíky. V závislosti na tom, jak rychle roste magnolie (jedná se o pomalu rostoucí keře a stromy), je ideální nakupovat již vzrostlé sazenice. Dejte si však pozor na kvalitu jejich kořenového balu, přičemž vybírejte jedině takové, u nichž při skladování nepřeschl.

Při výsadbě je vhodné postupovat podobně jako u ovocných stromů, takže byste si měli dát práci s vykopáním dostatečně prostorné jámy, kam se magnolie pohodlně vejde. Půda by měla být slabě kyselá až neutrální, a proto se doporučuje smíchat zahradnický substrát s rašelinou nebo kompostem. Není ovšem nutné sázet rostlinu příliš hluboko.

Po výsadbě až do zakořenění samozřejmě musí následovat přiměřená zálivka, ale dejte si pozor na přemokření. Kromě toho je vhodné širší okolí dřeviny namulčovat kůrou, trávou, listím nebo třeba kompostem. Díky tomu si půda udrží rovnoměrnou vlhkost a správnou strukturu. Také byste měli vědět, že magnolie v zahradě nesnáší přesazování, takže si volbu stanoviště pečlivě promyslete.

Standardní přihnojování magnolií se provádí v průběhu vegetace, a to buď vícesložkovými průmyslovými hnojivy, nebo hnojivy přírodními. Může se jednat například o kompost, ale dobře poslouží také slepičince nebo třeba vyzrálý hnůj. Stejně jako v případě zálivky to ovšem s hnojením nepřehánějte, abyste neporušili mělce rozprostřené kořeny.

A co zasadit pod magnolii? Tyto dřeviny nejlépe vyniknou jako solitéry v travnaté ploše. Některé kultivary na našem území mohou dorůstat klidně i do výšky 10 až 15 metrů, takže by kolem sebe měly mít dostatek prostoru, aby se mohly pořádně rozvětvit. Co se týče menších keřů, odrůdy s bílými či krémovými květy dle pěstitelů vypadají skvěle před tmavým pozadím tvořeným jehličnany.

Magnolie: nemoci a škůdci

Šácholany jsou poměrně dobře odolné proti různým škůdcům a chorobám, přičemž dobře zvládají i mírně znečištěné městské ovzduší. Mnohé z nich však ohrožuje chloróza, kvůli které mívají listy na jaře nažloutlý odstín. Důvodem je nedostatek železa v půdě, což většinou nastává ve chvíli, kdy zemina obsahuje přebytek vápníku.

Jak se tedy o magnolii starat? Pokud i vašim magnoliím listy žloutnou, sežeňte si hnojivo na magnolie. Ideální je pustit se do přihnojování půdy organickými sloučeninami železa, které se nachází například v některých kapalných hnojivech nebo také v hnojivech určených přímo pro kvetoucí okrasné dřeviny.

Nejlepší je aplikace přímo na list, kterou budete ve dvoutýdenních intervalech opakovat až do chvíle, kdy listy opět zezelenají. Pamatujte ovšem na to, že při nanášení hnojiva by mělo být zataženo nebo šero. Dále pak může docházet také k poškozování listů houbovými chorobami, což se dá napravit fungicidním postřikem, a magnolie někdy napadají housenky nebo další druhy hmyzu.

Jak zazimovat magnolii?

Magnolie patří mezi plně mrazuvzdorné rostliny. Mladší stromky a keře je však dobré v zimě chránit čerstvě přihrnutým mulčem. Kromě toho pěstitelé doporučují také zaměřit se na pupeny květů, které nejsou příliš odolné před jarními mrazíky. Dobrou ochranu před chladným počasím v tomto případě představují netkané textilie, kterými stačí rostlinu obalit. 

Prořezávání magnolie

Spoustu pěstitelů zajímá hlavně to, jestli vyžaduje magnolie stříhání či řez a kdy se případně provádí. Mějte proto na paměti, že prořezávání a tvarování je povoleno pouze u mladých sazenic, a to ještě před výsadbou. V takové chvíli je vhodné zkontrolovat rozložení větví a ty nežádoucí zkrátit nad pupenem směřujícím ven z budoucí koruny.

U dobře narostlých keřů ani stromů byste si jakékoliv prořezávání měli dobře rozmyslet, protože ho pěstitelé v žádném případě nedoporučují. Větve pak totiž často přestávají kvést. Pokud řez i přesto chcete provést, učiňte tak po odkvětu, kdy rostlina ještě nestihla nasadit nové pupeny. Většinou se tak odstraňují větve odumřelé, polámané sněhem nebo ohryzané zvěří.

Jak množit magnolie?

V dnešní době se magnolie prodávají téměř výhradně s balem nebo v kontejneru, což umožňuje jejich výsadbu prakticky kdykoliv během vegetace. Zakoupení již vzrostlé sazenice tak představuje ten nejjednodušší způsob, jak svou zahradu obohatit o tuto krásnou rostlinu. Výpěstky s kompaktním kořenovým balem se přitom dají úspěšně sázet ještě začátkem podzimu, dokud je půda teplá. Existují však i další způsoby, jak magnolii získat.

Pěstování magnolie ze semene

Ačkoliv většina zahrádkářů dává přednost výsadbě vzrostlých sazenic, které se prodávají kontejnerované a dobře prokořeněné, takže se dají sázet v průběhu celé vegetace, někteří zkoušejí jiný způsob pěstování, a to konkrétně pomocí semen. Toto amatérské množení magnolií ovšem není vůbec jednoduché a vyžaduje velkou dávku trpělivosti.

V našich podmínkách se u magnolie pěstování ze semínek příliš nedoporučuje. Lidé si totiž často myslí, že stačí sebrat a vysadit napadaná semena, ale jejich okamžitý výsev vzchází nepravidelně nebo téměř vůbec. Pokud se o pěstování magnolie ze semen přesto chcete pokusit, musíte mít k dispozici zralá semena, která sama vypadávají ze šištic. Ty pak uložte na dva měsíce na teplé a vlhké místo.

Jakmile tato doba uplyne, drhněte semena teplou vodou a ostrým pískem, abyste odstranili jejich dužnatý obal. Čistá semena, která tímto způsobem získáte, nechte do jara stratifikovat ve vlhkém perlitu a písku umístěném do mikrotenového sáčku (nebo případně v chladničce), a to při teplotě kolem 4 °C. Pamatujte také na to, že semena v žádném případě nesmějí vyschnout.

Připravená semínka se následně vysévají v dubnu nebo v květnu. Ideálním podkladem je lehčí prohřátá půda v pařeništi nebo ve studeném skleníku, ale můžete je vysadit i do truhlíku, který necháte za oknem. Semena pak vzcházejí nepravidelně po dobu několika týdnů, přičemž část z nich může přeléhat do dalšího roku.

Máte-li k pěstování magnolie na zahradě vhodné podmínky, vzcházivost se může pohybovat až kolem 40 %. Semenáčky je ale nutné důsledně chránit před ostrým sluncem, půdu v jejich okolí udržujte vlhkou (ale ne přemokřenou) a čas od času rostlinu opatrně přihnojte. První zimu pak magnolii vypěstovanou ze semene rozhodně nenechávejte přezimovat venku, ale zvolte chladnější místo, kde nehrozí, že přemrzne.

Hřížení

Poměrně jednoduchým způsobem, jak magnolii rozmnožit, je tradiční hřížení. To se provádí většinou během srpna nebo září, kdy je nutné vyzrálý výhonek obloukovitě zahrnout do připravené půdy, a to takovým způsobem, aby jeho vrchol směřoval nahoru (z půdy ven). V ohybu je přitom dobré poranit výhon naříznutím a kromě toho byste ho také měli dobře zajistit, aby nedošlo k jeho uvolnění. Sazenice se pak oddělují dva až tři roky.

Řízkování

Magnolie se obvykle řízkují ze speciálně založených matečnic, které se pěstují ve sklenících či fóliovnících a také se přirychlují. Pokud to chcete vyzkoušet sami, mějte na paměti, že byste řízky měli odebírat vždy z mladých, dobře živených rostlin, které mají výrazné přírůstky. Množárnu je pak nejlepší mít ve skleníku nebo v pařeništi.

A jak na to? V červenci nebo v srpnu odřízněte polovyzrálé (nejlépe vrcholové) větvičky se 2 až 3 listy. Spodní část oboustranně podélně seřízněte a naneste také pudrový stimulátor obsahující 1 nebo 2 % IBA (3-indolylmáselná kyselina). Řízky poté píchněte do truhlíků se směsí rašeliny a písku (3:1), těsně je uzavřete fólií a zastiňte je.