Jaké je využití a léčivé účinky Kopřiv?

Zatímco mnozí lidé považují kopřivy za nepříjemný plevel, kterého je třeba se co nejrychleji zbavit, než zaplaví celou zahradu, jiní si nemohou vynachválit jejich pozitivní účinky na lidský organismus. Prozradíme vám, kdy sbírat kopřivy a kam na ně vyrazit, proč pálí kopřiva, jaké má kopřiva léčivé účinky a k čemu se tato hojně rozšířená rostlina vlastně používá.

Kopřiva

Pod názvem kopřiva (Urtica) se ukrývá rostlinný rod z čeledi kopřivovitých (Urticaceae), který je známý především díky svým sytě zeleným listům s pilovitými okraji a žahavým chloupkům. Ty při kontaktu s pokožkou vyvolávají nepříjemné svědění či pálení, a proto si lidé na pěstování kopřivy příliš nepotrpí a na zahradách ji nevidí rádi. Ve skutečnosti je to však ceněná léčivka.

Nejznámějším zástupcem kopřiv, se kterým se na našem území můžete setkat, je kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Právě tu lidé často sbírají pro její léčivé účinky a připravují z ní různé nálevy, čaje, masti a tinktury. Kromě toho zde pak vzácněji rostou také další druhy, jako je kopřiva žahavka nebo kopřiva lužní, a výjimečně se můžete setkat i s planými druhy původních středomořských kopřiv.

Proč kopřiva pálí?

Když se řekne kopřiva, většina lidí si představí hlavně její žahavé chloupky, o které se alespoň jednou za život spálí prakticky každý z nás. Tyto chloupky se vyskytují po celé délce rostliny, tedy na lodyze i na jednotlivých listech. Jsou tvrdé, ale křehké jako sklo, takže se při doteku lámou a vzniká ostrá hrana podobná injekční jehle, která jemně nařízne povrch kůže.

Proč ovšem kontakt s pokožkou tak nepříjemně pálí? Žahavé chloupky obsahují takzvaný kopřivový jed, což je bezdusíkatá, neprchavá substance pryskyřičného charakteru, která je směsí několika účinných látek. Histamin dráždí kůži, acetylcholin vyvolává pocity pálení a mezi další složky patří také serotonin. Právě proto se při dotyku objevují drobné puchýřky a oteklá místa, která nepříjemně svědí.

Žahavé chloupky, které dokáží živočichy spolehlivě odradit, si kopřivy vyvinuly jako způsob ochrany. Dobrá zpráva ovšem je, že po spaření nebo usušení svědivé účinky zcela vyprchají, takže je možné rostlinu konzumovat a naplno využít její léčivé účinky. Pokud vás ovšem kopřiva již popálila, svědění lze eliminovat pomocí šťávy jitrocele kopinatého.

Kdy sbírat kopřivy?

Jestliže se chcete pustit do sběru kopřiv, určitě vás zajímá, co se vlastně sklízí a jak můžete dané části nejlépe využít. Pro přípravu čaje se hodí kopřivová nať, přičemž ideální je sbírat pouze čerstvé rostliny, protože mladá kopřiva obsahuje nejvíce léčivých látek. Využít se ovšem dají i kořeny a ze samičích rostlin je možné získat také semena. A kdy jednotlivé části vlastně sbírat?

• kořen kopřivy – na podzim a brzy na jaře (březen, říjen až listopad),
• lodyha a listy kopřivy (nať) – od časného jara až do začátku podzimu,
• semínka kopřivy – ve chvíli, kdy se na rostlině vytvoří (zhruba v srpnu).

Chcete-li využít kopřivovou nať, můžete rostliny sbírat od prvních jarních měsíců až zhruba do září. Ke konzumaci je ovšem nejlepší použít mladé kopřivy s vysokým obsahem vitamínů a minerálů, které se sklízí nejpozději do druhé poloviny května. Nejčastěji přitom lidé zpracovávají celou rostlinku, která se ustřihne nízko u země a následně usuší. Je možné ale použít pouze listy, které se většinou odstraňují až po usušení.

Pokud jde o to, kde roste kopřiva, stačí se pouze rozhlédnout kolem sebe. Jedná se totiž o jednu z nejrozšířenějších volně rostoucích bylin na území České republiky. Vyskytuje se například na rozkvetlých loukách, na mezích, v příkopech podél cest, u vody, v lužních a vlhkých suťových lesích nebo na zahradách kolem domů.

Pro sběr kopřiv si vždy vybírejte čistá místa obklopená přírodou, která se nacházejí daleko od rušných silnic, průmyslových oblastí a zemědělských polí. Pozor si naopak dejte na oblasti, kde se kopřivám velice dobře daří. Pokud totiž kopřivy někde extrémně rychle rostou, je to znamení, že je dané místo pravděpodobně masivně zasaženo dusičnany ze zemědělství.

Kopřiva využití a účinky

Na co je dobrá kopřiva? Ačkoliv si mnozí lidé myslí, že je kopřiva plevel, který je třeba okamžitě vytrhat, ve skutečnosti je tato rostlina mnohými zahrádkáři velmi ceněná. Podle nich je totiž kopřiva léčivka, která má nepřeberné množství využití, a proto by neměla chybět v žádné domácnosti. Navíc se hodí i v kuchyni, jelikož představuje základ pro přípravu různých pokrmů, a používá se i v kosmetickém průmyslu.

Kopřiva: obsažené látky

Lodyhy a listy kopřivy obsahují poměrně velké množství zeleného barviva (chlorofylu). Kromě toho obsahuje kopřiva vitamíny (například vitamín B2 a vitamín C, zejména v mladých listech) a zhruba 15 % pak tvoří minerální látky, jako je například hořčík, vápník, železo, draslík nebo fosfor. Rostliny dále obsahují:

• karotenoidy,
• flavonoidy,
• organické kyseliny,
• aminokyseliny,
• histamin,
• acetylcholin,
• serotonin,
• sacharidy (galaktóza, glukóza…),
• glukoniny (snižují hladinu krevního cukru),
• třísloviny (pomáhají zastavit krvácení),
• fytoncidy.

Aby toho nebylo málo, v kopřivách je obsažena také kyselina šťavelová, kyselina octová a kyselina pantotenová. Kromě toho se zde nachází i kyselina křemičitá, která výrazně prospívá nehtům a vlasům, díky čemuž je kopřiva oblíbenou složkou různých kosmetických produktů a především vlasových přípravků.

Kopřiva a její účinky

Díky velkému množství minerálů, vitamínů a dalších účinných látek ovlivňuje kopřiva zdraví člověka velice pozitivním způsobem. Použití kopřivy v léčitelství je přitom velice rozmanité. Díky svému složení tyto rostliny například podporují metabolismus, působí jako antirevmatikum, mají protizánětlivé účinky, urychlují hojení ran a zabraňují chudokrevnosti.

Kopřivy se dále používají jaké lék při různých onemocněních, jako jsou žaludeční křeče a vředy, revma, artróza, dna, krvácení z dásní či plísně nehtů. Kromě toho podporují činnost jater, ledvin, slinivky a žlučníku a pomáhají předcházet vzniku močových, ledvinových nebo žlučových kamenů, ale i dalších chorob. Celkově pak zlepšují prokrvení jednotlivých tělesných orgánů.

Mezi lidmi jsou kopřivy známé také tím, že napomáhají při detoxikaci organismu a jsou vhodné také pro diabetiky (při lehčích formách cukrovky, kdy ještě není nutné, aby si člověk píchal inzulin). Další výhodou těchto rostlin jsou jejich antivirové účinky, a to zejména proti virům chřipky. Kromě toho však pomáhají také při bronchiálním astmatu a zahlenění dýchacích cest.

Aby toho nebylo málo, kopřiva také působí močopudně, podporuje funkci vaječníků (například při snaze o otěhotnění) a osvědčila se i jako prostředek, který zmírňuje premenstruační syndrom a zvyšuje plodnost. Dále pomáhá při problémech s prostatou a menstruací, podporuje tvorbu mateřského mléka a slouží jako léčivá látka v boji proti některým zdravotním komplikacím, jako jsou:

• hemoroidy,
• vysoký krevní tlak,
• hypotyreóza,
• bolesti hlavy,
• bolesti zad,
• otoky,
• píštěle,
• osteoporóza,
• záněty nervů,
• zatuhnutí svalů,
• modřiny a zranění,
• nedokrvení nohou,
• záněty močových cest.

Kromě výše zmíněných účinků se používá kopřiva na ekzémy a zlepšuje pružnost pokožky. Podporuje srdeční činnost, zmírňuje únavu a celkově posiluje obranyschopnost organismu. Známé jsou nicméně i pozitivní účinky kopřivy na vlasy. Tato rostlina totiž při pravidelném užívání (vtírání odvaru do pokožky hlavy) zlepšuje jejich kvalitu a odstraňuje lupy.

Kopřiva využití

Kopřivu je možné využít na spoustu různých způsobů. Záleží pak pouze na tom, k čemu by měla tato léčivá rostlina posloužit. Funguje totiž jako prevence proti různým zdravotním obtížím, ale zároveň je vhodná také jako součást léčby některých onemocnění. Mezi nejoblíbenější způsoby, jak lidé kopřivy v dnešní době využívají, patří:

• čerstvé kopřivové listy,
• šťáva z čerstvých kopřiv,
• kopřivový čaj,
• kopřivová tinktura,
• kopřivová mast,
• nálev či odvar z listů kopřiv,
• odvar z kopřivového kořene,
• kopřivová koupel,
• kopřivová pleťová voda,
• kopřivová pleťová maska.

Tato rostlina je nicméně vysoce ceněná také při výrobě vlasové kosmetiky. Při pravidelném používání šamponů, tinktur nebo odvarů z kopřivy zlepšuje kvalitu vlasů, činí je pevnějšími a lesklejšími. Také reguluje jejich vypadávání a představuje vhodnou kúru proti lupům. Mnozí lidé pak oceňují účinky čerstvé kopřivy při péči o pleť, jelikož napomáhá jejímu zdravému vzhledu.

Kopřivu lze nicméně využít také v kuchyni. Nejčastěji se připravuje jako špenát, ale poslouží také jako chutná přísada do polévek, omelet a slaných koláčů. Zatímco někdy ji lidé sbírají pro výrobu pesta, jiní využívají sušené listy jako koření. Kromě toho je možné listy přidat také do vaječných, masových nebo luštěninových směsí.

Lidé, kteří mají doma větší hospodářství, si kopřivy také nemohou vynachválit. Jedná se totiž o skvělou rostlinu, která se používá ke krmení zvířat. Nejvíce se hodí sušené kopřivy pro slepice a někteří shánějí také kopřivy pro kuřata. Zároveň se však jedná o oblíbenou potravu housat, kachňat i dospělých hus a kačen.

Nežádoucí účinky kopřivy

Ačkoliv je kopřiva známá jako léčivka, v některých případech může mít kopřiva nežádoucí účinky. Čerstvé listy rostliny i čerstvě vylisovaná šťáva z kopřiv jsou považovány za mírně toxické. Vzhledem k poměrně vysokému obsahu kyseliny šťavelové v některých případech kopřivy způsobují průjmy a při užívání kopřivového kořene může někdy docházet k rozvoji mírných žaludečních a střevních obtíží.

Přípravky z kopřiv by pak rozhodně neměli užívat lidé s chronickým onemocněním ledvin, jelikož mohou mít výrazné močopudné účinky. Nedoporučuje se ani osobám, které užívají léky snižující krevní tlak, nebo diabetikům, kteří užívají perorální antidiabetika či inzulin, protože kopřiva může způsobit příliš velký pokles glukózy v krvi. U některých pacientů pak kopřiva vyvolává alergickou reakci.

Pokud jde o to, zda je vhodná kopřiva v těhotenství nebo při kojení, je určitě lepší poradit se raději se svým ošetřujícím lékařem. Kopřivový čaj v těhotenství je nicméně považován za zdraví prospěšný, pokud ho nastávající maminka konzumuje v doporučeném množství. Může pomoci proti chudokrevnosti a otokům, přičemž navíc podporuje také tvorbu mateřského mléka.