Známé druhy Sedmikrásek a jejich typické znaky

Kdo by neznal drobnou kytičku s bílými okvětními lístky a žlutými květními lůžky, která roste na zahradách, na loukách nebo podél cest. Řeč je samozřejmě o sedmikrásce, kterou lidé používají jako léčivku, ale také si z ní vijí věnečky nebo s její pomocí věští budoucnost. Prozradíme, s jakými sedmikráskami se u nás můžete setkat a které jsou nejznámější.

Jak poznat sedmikrásku?

Sedmikráska (Bellis) je rostlinný rod z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), jenž zahrnuje poměrně malé množství samostatných druhů. Patří sem hlavně trvalky, ale i jednoleté byliny, které dorůstají zhruba do výšky 5 až 30 centimetrů. K jejich charakteristickým znakům patří vzpřímené stonky, listy uspořádané v přízemní růžici a drobné kvítky bílé nebo narůžovělé barvy.

V současné době rozlišujeme 14 různých druhů sedmikrásek, z nichž některé lze ještě rozdělit na specifické poddruhy. Většina těchto rostlin pochází z Evropy, ale některé mají svou domovinu na území severní Afriky nebo Blízkého východu. Kromě toho však byly postupem času chudobky zavlečeny také do Severní Ameriky nebo do jiných koutů světa.

Jaké má sedmikráska druhy?

• Sedmikráska chudobka (Bellis perennis),
• Bellis annua (subsp. microcephala, minuta),
• Bellis sylvestris (subsp. pappulosa),
• Bellis azorica – endemická na Azorech,
• Bellis bernardi – roste na Korsice,
• Bellis caerulescens – vyskytuje se původně v Maroku,
• Bellis cordifolia – jde o španělský druh,
• Bellis hyrcanica – pochází z Íránu a Zakavkazska,
• Bellis longifolia – roste v centrální a jižní Evropě, v Africe a na Středním Východě,
• Bellis margaritifolia – jedná se o druh rostoucí na území Itálie,
• Bellis pappulosa – vyrůstá v západní Evropě, Alžírsku a Maroku,
• Bellis prostrata – objevuje se v Maroku, Alžírsku a Tunisku,
• Bellis pusilla – jedná se původně o italský druh,
• Bellis rotundifolia – pochází z Maroka a Alžírska.

Sedmikráska chudobka

Jedním z nejznámějších zástupců rodu Bellis je bezesporu sedmikráska chudobka (Bellis perennis), která je známá také jako sedmikráska zahradní nebo třeba sedmikráska obecná. Běžně se pak označuje pouze jako chudobka, ale má i celou řadu dalších lidových pojmenování, jako je stokráska, šešetka, hladověnka, husí kvítko, cikánka, chudobinka, kněžský límeček nebo zapomenutka.

Jedná se o poměrně nízkou, vytrvalou rostlinku s plazivým oddenkem, vystoupavými květními stvoly a listy uspořádanými do přízemní růžice. Její květy jsou oboupohlavné, přičemž zahrnují žluté květní lůžko a velké množství jazykovitých okvětních lístků bílé nebo světle růžové barvy. Ty se typicky objevují od února do září, mají léčivé účinky a dají se použít také v kuchyni.

Sedmikrásky chudobky jsou jediným druhem z rodu Bellis, jenž vyrůstá na území České republiky. Najdete je ale prakticky po celé Evropě a dnes rostou i na dalších kontinentech, kam byly průběžně zavlečeny. Plnokvěté sedmikrásky se navíc dnes úspěšně pěstují na zahradách i v parcích, kde plní především okrasnou funkci.

Bellis annua

V tomto případě jde o drobnou bylinu, která dorůstá do výšky od 4 do 20 centimetrů. Má jednoduché nebo na bázi větvené, pýřité lodyhy, které bývají vystoupavé. Obkopinaté až kopisťovité listy společně vytváří přízemní růžici a květy v koncových úborech mají polokulovitý zákrov. Bývají tvořeny bílými jazykovitými kvítky na okraji a žlutým květním lůžkem uprostřed.

Sedmikráska Bellis annua představuje jediného zástupce tohoto druhu rostoucího na evropském území, který patří mezi jednoletky. Vyskytuje se hlavně v oblasti Středozemí (od Portugalska až po Řecko), dále pak na Blízkém východě a také v severní Africe nebo na Kanárských ostrovech. Nejčastěji přitom roste na loukách a úhorech.

Bellis sylvestris

Dalším známým druhem je sedmikráska Bellis sylvestris, která dorůstá do výšky od 10 do 30 centimetrů. Jde o trvalku s jednoduchými, pýřitými stvoly, jejíž obkopinaté a chlupaté listy jsou uspořádané do přízemní růžice. Koncové úbory mají opět polokulovité zákrovy, přičemž barva jazykovitých květů na okraji je většinou bílá či narůžovělá a uprostřed se nachází žluté lůžko.

Od sedmikrásky chudobky se tento druh liší přítomností zákrovních listenů. Běžně se vyskytuje kolem Středozemního moře, ale obývá také území Asie (konkrétně od Turecka po Jordánsko) nebo třeba severní Afriku. Kromě toho byl zavlečen i na vzdálenější místa, jako je Velká Británie. Nejčastěji se s ním přitom setkáte na travnatých plochách či úhorech a v řídkých keřovitých porostech.

Bellis caerulescens

Dle Červeného seznamu IUCN (2010) se druh Bellis caerulescens řadí mezi méně dotčené (LC). Jedná se o marocký endemit, jenž roste v severoafrickém pohoří Atlas. Preferuje kamenité a skalnaté svahy a narazit na něj můžete také na prameništích, na březích horských potoků nebo třeba ve skalních štěrbinách. Obývá území v nadmořské výšce 1000 až 3500 metrů.