Návod na snadné pěstování Dřínu

Ať už jste se rozhodli na zahradě vysadit dřín obecný jako okrasnou dřevinu, jako základ živého plotu nebo třeba jako užitkový strom, který vám na konci léta poskytne úrodu chutných plodů, jistě teď přemýšlíte, jaké podmínky dříny vyžadují. Prozradíme, kterou odrůdu si vybrat, kde sehnat sazenice a jak pěstovat dřín obecný, abyste se touto dřevinou mohli chlubit a hojně vám plodila.

Jaké má dřín obecný druhy?

Dřín obecný (Cornus mas) je listnatá dřevina z rodu dřín, kterou můžete pěstovat jako rozkladitý keř nebo strom. V závislosti na odrůdě může dorůstat až do výšky 7 metrů, má velice tvrdé dřevo, vyrůstají na něm lesklé, sytě zelené listy a zahrádkáři si pochvalují hlavně jeho plody, kterými jsou červené bobule se žlutohnědou rýhovanou peckou. Můžete je znát také pod názvem dřínky.

Ačkoliv na některých místech stále roste původní divoká verze dřínu obecného, v České republice pěstitelé nedají dopustit hlavně na roubované odrůdy, které brzy začínají plodit a na pohled zahradu skvěle ozvláštní. Na zahradách se tedy dřín obecný pěstuje hlavně ve vyšlechtěných kultivarech a setkat se můžete také se dvěma oblíbenými slovenskými variantami.

Odrůdy dřínu obecného:

  • Dřín obecný Lutea,
  • Dřín obecný Devín,
  • Dřín obecný Titus,
  • Dřín obecný Nikolka,
  • Dřín obecný Jolico,
  • Dřín obecný Pioneer,
  • Dřín obecný Macrocarpa,
  • Dřín obecný Xanthocarpa,
  • Dřín obecný Elegantissima,
  • Dřín obecný Variegata,
  • Dřín obecný Radost,
  • Dřín obecný Jantarnyj,
  • Dřín obecný Aurea,
  • Dřín obecný Golden Glory.

Jelikož je na trhu dostupná celá řada zajímavých kultivarů, na své si přijde prakticky každý pěstitel. Jednotlivé odrůdy se přitom od sebe liší hlavně tvarem, velikostí a barvou plodů, ale jiný může být také odstín listenů. To je důležité především ve chvíli, kdy toužíte po okrasném keři, který bude na vaší zahradě tvořit dominantní solitéru.

Co se týče ovocných kultivarů, které se pěstují hlavně kvůli chutným bobulím, oblíbený je hlavně dřín velkoplodý a jeho odrůdy. Jedná se například o varianty dřín ‘Jolico’, ‘Pioneer’ či ‘Macrocarpa’. Pro potěchu oka si pak můžete vybrat třeba kultivar ‘Aurea’ se žlutozelenými listy, odrůdy ‘Elegantissima’ a ‘Variegata’ s panašovanými listy či druhy ‘Xanthocarpa’, ‘Lutea’ a ‘Jantarnyj’, jejichž plody jsou žluté.

Pokud jde o oblíbené odrůdy pěstované na Slovensku, jedná se hlavně o kultivar ‘Devín’, jenž dorůstá do výšky 2,5 až 3 metrů, a ‘Titus’, který často převyšuje 3 metry. Pro dosažení bohaté úrody je nutné vysazovat tyto dvě odrůdy blízko sebe, jelikož žluté, oboupohlavní květy kultivaru Devín, které se objevují ve druhé polovině března, dobře opyluje druh Titus kvetoucí již na začátku března, a to samé platí i naopak.

Dřín obecný – pěstování

Jak pěstovat dřín obecný, aby se mu u vás na zahradě dobře dařilo? Tyto dřeviny se přirozeně vyskytují v teplejších oblastech jižní Evropy, ale najdete je samozřejmě i v České republice, kde se dřín obecný stal chráněnou dřevinou. Jedná se o teplomilný a suchomilný druh, který roste především na křovinatých stráních a světlinách lesů, dále na vápenci, a to v pásmu od nížin až po pahorkatiny.

Pokud si chcete dřín obecný vysadit na své vlastní zahradě, určitě vás potěší, že se jedná o nenáročnou ovocnou dřevinu, která má velmi dlouhou životnost. Právě proto je dřín vhodný pro výsadbu volně rostoucích i tvarovaných živých plotů, které vám navíc přinesou bohatou úrodu chutných plodů, s nimiž můžete v kuchyni dělat divy.

Co se týče pěstebních podmínek, dřín obecný preferuje plné slunce, ale dokáže se přizpůsobit i stanovišti v polostínu. Ačkoliv snáší téměř jakoukoliv půdu, nejlépe bude plodit na sušší, písčitohlinité a částečně kamenité nebo jílovité zemině s neutrální až alkalickou půdní reakcí. Měla by být navíc dostatečně výživná a ne příliš kyselá nebo přemokřená.

Starší a dobře zakořeněné keře jsou díky svému bohatému kořenovému systému velice přizpůsobivé, zpevňují půdu, zabraňují erozivní činnosti a problémem pro ně nejsou ani výraznější výkyvy teplot. Díky tomu dřín obecný nevyžaduje zimní ochranu a dokáže vzdorovat mrazům až do teploty -28 °C. Kromě toho příliš neohrožují dřín obecný škůdci ani nemoci.

Výsadba dřínu obecného

Dřín obecný se nejčastěji pěstuje ze sazenic, které lze pořídit v každém zahrádkářství. Doba výsadby pak závisí na tom, o jaký typ sazenice se jedná. Pokud je prostokořenná, měli byste ji do půdy vysadit na jaře nebo na podzim. Jedná-li se o variantu v kontejneru, výsadbu můžete provádět celoročně, tedy samozřejmě kromě zimních měsíců, kdy je půda příliš promrzlá.

Při výsadbě je nutné pamatovat nejen na to, že dřín obecný vyžaduje dostatečné množství světla, ale zohlednit i skutečnost, že zralé dřínky ve velkém opadávají. Z toho důvodu byste neměli vybírat stanoviště v blízkosti zpevněné cesty nebo terasy, kde budou rozmačkané plody působit jako pěst na oko. Mnohem lepší je místo v trávníku nebo v keřové skupině.

Pěstování dřínu ze semen se obecně nedoporučuje, jelikož klíčí až druhý rok pro výsevu. Pokud to ovšem chcete zkusit, je možné semena pro výsev sbírat až do listopadu. Po jejich vyčištění od dužiny a lehkém usušení je nicméně nutné okamžitě tyto pecky vysít, protože uskladněné osivo přeléhá a vyžaduje 18měsíční stratifikaci. Výrůstek je navíc vhodný spíše jako podnož pro roubování, jelikož vypěstovaný dřín může vykazovat jiné vlastnosti než matečná rostlina.

V prvním roce je dobré dřín obecný alespoň jednou týdně hojně zalévat. Jelikož tato dřevina dobře hospodaří s vodou, dokáže později bez větší úhony přečkat i sušší období. Mnohem více jí ovšem vyhovuje dostatečné množství srážek, a proto byste měli v teplejších týdnech pamatovat na pravidelnou zálivku. Na hnojení je dřín obecný velmi nenáročný, ale pokud máte pocit, že málo roste, vyplatí se občas přidat kompost nebo trochu granulovaného NPK hnojiva.

Dřín obecný – množení

Pokud si chcete namnožit dřín obecný, provádí se to především bylinnými a polodřevitými řízky. V případě bylinných řízků, což jsou čerstvé a nezdřevnatělé výhonky, je ideální dobou pro sběr červen. Řízky by přitom měly být zhruba 15 až 20 centimetrů dlouhé, a ještě než je zasadíte, měli byste je zbavit spodních lístků. Polodřevité řízky se pak odebírají v lednu a princip množení je stejný.

Upravenou větvičku stačí zasadit do předem zalitého, propustného substrátu, který se skládá ze zahradnického kompostu, perlitu a písku v poměru 1:1:1. Květináč poté překryjte folií a uložte ho na teplé, stinné stanoviště (ideálně o teplotě 21 °C). Mějte přitom na paměti, že přímé slunce by řízky spálilo a v příliš nízké teplotě by naopak uhnily.

Jakmile dřevina začne vytvářet nové lístky, bude to znamením, že zakořenění probíhá úspěšně. Takový výpěstek můžete během následujících jarních měsíců vysadit na konečné stanoviště. Jelikož se pak dají dříny velmi dobře tvarovat, můžete je pěstovat jako solitéry, ale i v užším sponu (1 metr) jako základ živého plotu. Na přesazování pak raději zapomeňte, jelikož byste mohli poškodit bohatý kořenový systém, což by mohlo způsobit uhynutí dřeviny.

Dřín obecný – řez

Vzhledem k tomu, že se jedná o nenáročnou dřevinu, není nutné dřín často prořezávat. Na podzim byste ovšem měli odstranit poškozené, nemocné nebo mrtvé větve, aby se dřevině u vás na zahradě dobře dařilo. V závislosti na stylu prořezávání pak může vytvořit dřín obecný živý plot a zároveň si můžete vybrat, zda ho budete tvarovat jako strom, nebo spíše jako keř. Toto tvarování se pak provádí v předjaří nebo v druhé polovině června.

Jak rychle roste dřín obecný?

Pokud se člověk rozhodne pro pěstování této dřeviny, zajímá ho především to, jaká je pro dřín obecný rychlost růstu a kdy se dočká první úrody chutných bobulí. Nejoblíbenější jsou roubované odrůdy dřínu velkoplodého, které plodí již dva roky po výsadbě. Sklizeň dřínek se poté provádí koncem léta nebo začátkem září, a to ideálně prostřednictvím setřásání plodů na plachtu rozprostřenou na zemi.

Dřín obecný – prodej

Nadchly vás vlastnosti dřínu obecného a rádi byste si tuto dřevinu na svou zahradu také pořídili? V tom případě vás jistě zajímá, kde se dá sehnat a jaká je pro dřín obecný cena. Jak již bylo zmíněno výše, sazenice dřínu obecného najdete prakticky v každém zahradnictví, ale kromě toho se dají koupit také na internetu. Cena je pak různá v závislosti na vybrané odrůdě, objemu kontejneru nebo velikosti sazenice.

Jaké má dřín obecný druhy?

V České republice se momentálně pěstují hlavně roubované odrůdy dřínu obecného, které začínají brzy plodit a na zahradě vypadají skvěle. Mezi vyšlechtěné kultivary patří například dřín obecný ‘Lutea’, ‘Xanthocarpa’ a ‘Jantarnyj’, které mají žluté plody. Oblíbené jsou také velkoplodé užitkové dříny, jako je varianta ‘Jolico’, ‘Pioneer’ či ‘Macrocarpa’, nebo třeba na Slovensku hojně pěstované variety ‘Devín’ a ‘Titus’.

Jak pěstovat dřín obecný?

Dřín obecný patří mezi poměrně nenáročné ovocně dřeviny a má také dlouhou životnost. Preferuje plné slunce, ale dokáže se přizpůsobit i stanovišti v polostínu, přičemž ideální je sušší, písčitohlinitá a částečně kamenitá nebo jílovitá půda s neutrální půdní reakcí. Díky bohatému kořenovému systému je tato dřevina velice odolná a přizpůsobivá, skvěle zvládá výraznější výkyvy teplot a většinou ji neohrožují ani žádní škůdci či nemoci.

Kdy vysadit dřín obecný?

Pokud máte k dispozici prostokořennou sazenici, ideálním časem pro výsadbu dřínu obecného je jaro nebo podzim. Jedná-li se o sazenici v kontejneru, sázet můžete celoročně, až na zimní měsíce, kdy je půda příliš promrzlá. Rostlinu je pak dobré alespoň jednou týdně hojně zalévat, a to po dobu prvního roku. Poté se musí zalévat pouze při delších obdobích sucha. Pěstování dřínu ze semen se příliš nedoporučuje, protože musí projít stratifikací a klíčí až druhý rok po výsevu.

Jak rozmnožit dřín obecný?

Dřín obecný se množí pomocí bylinných a polodřevitých řízků. Bylinné řízky jsou čerstvé a nezdřevnatělé výhonky, které se sbírají v průběhu června. Měly by být 15 až 20 centimetrů dlouhé a před zasazením se jim olupují spodní lístky. Polodřevité řízky se odebírají v lednu a opět by měly měřit asi 15 až 20 centimetrů. Upravené větvičky se pak sázejí do předem zalitého, propustného substrátu, který by měl být složený ze zahradnického kompostu, perlitu a písku v poměru 1:1:1.