Dřín obecný využití

Hledáte pro svou zahradu nějakou neobvyklou dřevinu, která dokáže okolí vašeho domu skvěle ozvláštnit? Pak by se vám mohl zalíbit dřín obecný, což je rozkladitý keř nebo strom, který se vyskytuje především v teplejších oblastech České republiky. Prozradíme, jaké má dřín obecný využití, jak vypadají jeho plody a které zdraví prospěšné látky se v nich ukrývají.

Co je dřín obecný?

Dřín obecný (Cornus mas), který můžete znát také pod názvem dřín jarní nebo dřín jedlý, je listnatá dřevina z rostlinného rodu jménem dřín. Ten je velice rozmanitý, jelikož vznikl sloučením rodů svída, dřínovec, dřínovka a dříneček. Momentálně zahrnuje deset samostatných podrodů, kam patří stromy, keře i byliny, přičemž dřín obecný bez zvětšených listenů řadíme do podrodu Cornus.

Jak vypadá dřín obecný?

Dřín obecný je rozkladitý keř nebo strom, který dorůstá až do výšky 7 metrů. Pokud se této dřevině na vybraném stanovišti dobře daří, kmen může mít u země šířku až 25 centimetrů a dobře poslouží třeba jako základ pro živý plot. Dřevo dřínu obecného je přitom velice tvrdé a tmavě hnědá borka se v tenkých plochých šupinách postupně odlupuje.

Ať už je dřín obecný keř, nebo ho pěstujete jako strom, jeho přítomnost dokáže zahradu dozajista ozvláštnit. Pokud jde o jeho listy, ty bývají vstřícné, eliptické, vejčité nebo kopinaté. Zatímco na líci jsou pak sytě zelené a lesklé, na rubu mají spíše světlejší odstín. Čepel je na obou stranách obsypaná dvouramennými chlupy a chomáčky najdete také na spodní straně listu.

Zatímco některé druhy dřínů jsou známé svými nápadně zvětšenými listeny, dřín obecný spolu s dřínem lékařských patří do skupiny dřevin, u nichž tyto listeny nebývají příliš výrazné. Co se týče dalších charakteristických znaků, kromě sytě zelených listů má dřín květy, které jsou žluté, oboupohlavné a rozvíjejí se ještě před olistěním v březnu a dubnu.

Květenství jsou okolíkovitě stažená, rozvíjí se na kratších holých větvičkách a bývají podepřená čtyřmi žlutými až hnědozelenými listeny. Květní stopky jsou pak hustě chlupaté, kalich tvoří trubka s nepatrnými zuby a korunní lístky jsou trojúhelníkovitě kopinaté až vejčité a spíše drobné. Kromě toho má dřín plody, kterými jsou červené, lesklé bobule se žlutohnědou rýhovanou peckou.

Kde roste dřín obecný?

Co se týče celosvětového rozšíření, dřín obecný je známý především jako flóra jihovýchodní Evropy (v teplejších částech) a flóra jihozápadní Asie. Nejčastěji se s touto dřevinou můžete setkat na Balkáně či v Malé Asii, ale zasahuje i na sever do středního Německa, na střední Moravu, do Čech nebo na sever Slovenska. Kromě toho roste i na Ukrajině a je součástí flóry Kavkazu.

Na území České republiky, kde je tato stará kulturní dřevina zákonem chráněná, pravděpodobně není zcela původní. Jedná se o teplomilný a suchomilný druh, který roste hlavně na kamenitých, mělkých a vysýchavých půdách se zásaditým podkladem. Setkat se s ním můžete například na křovinatých stráních nebo na světlinách lesů, ale také na vápenci.

Dřín obecný představuje charakteristický prvek lesostepní xerotermní vegetace. V České republice se pak výskyt tohoto oblíbeného druhu soustředí především do dvou hlavních oblastí, kam patří střední a severozápadní Čechy (České středohoří a Český kras) a také jižní nebo střední Morava. Hlavně ve vyšlechtěných kultivarech se ovšem pěstuje i na zahradách kolem rodinných domů.

Dřín obecný: využití

Dříny se pěstují z mnoha různých důvodů. Zatímco některé se skvěle hodí jako okrasné keře, jiné si pěstitelé chválí hlavně kvůli chutným plodům a tvrdému dřevu. Dřín obecný představuje oblíbený užitkový druh. Jelikož začíná rozkvétat již na konci února nebo v březnu, společně s jívami poskytuje první potravu včelám. Díky tomu je velice důležitý pro ekologii krajiny.

Zatímco na některých místech se můžete setkat s původní divokou verzí dřínu obecného, v České republice si pěstitelé oblíbili hlavně roubované odrůdy (dřín velkoplodý), které již dva roky po výsadbě na zahradu začínají plodit chutné červené peckovice. Vzhledem k tomu, že jsou šťavnaté a obsahují celou řadu zdraví prospěšných látek, našly si své využití hlavně v kuchyni.

Aby toho nebylo málo, na vaší zahradě může vytvořit dřín obecný živý plot, který je poměrně robustní a září jasně zelenými odstíny. Z tvrdého dřeva těchto stromů a keřů se pak v minulosti vyráběly například tkací člunky a ze semen se dodnes praží náhražka kávy. Své využití si ale dřín obecný našel i v lidovém léčitelství, kde dobře poslouží listy, plody i dřínová kůra.

Ačkoliv listeny ani větve dřínu obecného nebývají tak nápadně vybarvené jako některé další druhy dřínů, dobře působí i jako okrasná dřevina, a to hlavně díky svému časnému výkvětu a sytě červeným plodům. Pěstuje se navíc v řadě zajímavých kultivarů, které se liší barvou, tvarem a velikostí plodů, ale i listy či hustotou větví, a proto si zajisté na své přijde každý pěstitel.

Co jsou dřínky?

Jako dřínky se označují plody dřínu obecného, které na první pohled připomínají třeba šípky. Jedná se o drobné jasně červené až vínové peckovice dozrávající od srpna do října, jejichž chuť je sladkokyselá a lehce trpká. Co se týče sklizně, ideální je umístit pod vybraný strom nebo keř větší plachtu a jednoduše s dřevinou zatřást. Všechny zralé dřínky pak samy opadají.

Plody dřínu obecného slouží podobně jako jiné druhy ovoce k přímé konzumaci, ale ještě o poznání častěji se používají v kuchyni. Tam je můžete připravit na celou řadu různých způsobů, od sušení přes zavařování až po tvorbu sirupů, likérů, moštů nebo dřínkového vína. Kromě toho se někdy nakládají stejně jako olivy.

Jaké má dřín léčivé účinky?

Mezi lidmi jsou dřínky oblíbené hlavně z toho důvodu, že obsahují velké množství vitamínu C. Po rakytníku, šípcích a rybízu se dokonce řadí mezi nejbohatší zdroje tohoto vitaminu, které si na zahradě můžete vypěstovat. Kromě toho pak dřínky obsahují také sacharidy, ovocné kyseliny, pektiny, flavonoidy, katechiny, antokyany a některé minerální látky, jako je například fosfor a draslík.

V tradiční medicíně byly dřínky považované za prodlužovač života a staly se také součástí tzv. léku osmi chutí, který lidé začali připravovat již kolem 3. století našeho letopočtu. Čínští léčitelé pak doporučovali tyto plody také při závratích, hučení v uších nebo ochablosti v bedrech a kolenou. Mezi našimi předky si pak velkou oblibu našly naložené a sušené dřínky, které pomáhaly posílit imunitu v zimních měsících.

Aby toho nebylo málo, v lidovém léčitelství byly dřínky vždy považovány za jakýsi všelék, který dobře poslouží při žaludečních problémech a obtížích trávicího ústrojí (zejména při boji s průjmem). Kromě toho údajně tyto plody pomáhají při léčbě cukrovky, nízkého tlaku, nadměrného pocení nebo jaterních problémů. Z listů dřínu se pak dají připravit močopudné a žlučopudné čaje.

Zajímá vás, zda má dřín nežádoucí účinky a kdo by se měl konzumaci chutných červených peckovic raději vyhnout? Ačkoliv u plodů dřínu obecného nejsou popisovány žádné vedlejší účinky ani kontraindikace a podle mnohých ovlivňuje dřín zdraví člověka prospěšným způsobem, o jeho častějším užívání a případném dávkování je vhodné poradit se s ošetřujícím lékařem.

Jak poznáte dřín obecný?

Dřín obecný (také dřín jarní) je rozkladitý strom nebo keř, který dorůstá až do výšky 7 metrů. Jeho dřevo je velice tvrdé, má tmavě hnědou borku olupující se v plochých šupinách a lesklé, sytě zelené listy, které bývají vstřícné, eliptické, vejčité nebo kopinaté. Květy jsou žluté a oboupohlavné, přičemž květenství podepírají čtyři žluté až hnědozelené listeny. Plody dřínu obecného jsou červené dřínky se žlutohnědou rýhovanou peckou.

Kde roste dřín obecný?

Dřín pěstitelé znají jako flóru jihovýchodní Evropy, jihozápadní Asie a Kavkazu. Nejčastěji ho potkáte na Balkáně nebo v Malé Asii, ale zasahuje i na sever středního Německa, na střední Moravu, do Čech a na sever Slovenska. Na našem území je tato dřevina zákonem chráněná. Jedná se o teplomilný a suchomilný druh, jehož výskyt se soustředí hlavně do oblasti středních a severozápadních Čech a jižní nebo střední Moravy.

Jaké má dřín obecný vyžití?

Dřín obecný je oblíbeným užitkovým druhem, který brzy rozkvétá a poskytuje včelám na jaře první potravu. Lidé si pak na zahrady vysazují hlavně roubované odrůdy, které již dva roky po výsadbě plodí chutné červené peckovice. Ty si našly využití v kuchyni a slouží například pro přípravu džemů, sirupů nebo vína. Ze dřeva dřínu obecného se pak vyráběly tkací člunky, ze semen se praží náhražka kávy a kromě toho může být tato dřevina základem živého plotu či zajímavým okrasným prvkem.

Jaké má dřín léčivé účinky?

Dřín obecný lidé pěstují hlavně kvůli plodům, kterým se také říká dřínky. Ty obsahují velké množství vitamínu C, ale i celou řadu minerálů a dalších prvků. V tradiční čínské medicíně léčitelé podávali tyto plody při závratích, proti hučení v uších nebo při ochablosti v bedrech. Byly také považovány za všelék, který pomůže při žaludečních a trávicích problémech, při léčbě cukrovky a nízkého tlaku, při nadměrném pocení nebo při jaterních obtížích. Zároveň údajně posilují imunitu.