Čínský Nový rok 2024: Kdy a jak se slaví?

Mezi nejvýznamnější a nejoblíbenější svátky na území Číny a dalších asijských zemí se bezpochyby řadí oslavy lunárního Nového roku, které se pojí s řadou zajímavých tradic, jako je hromadné cestování za příbuznými či konzumace oblíbených sladkostí. Prozradíme, kdy bude čínský Nový rok 2024, jak dlouho se slaví Čínský Nový rok a jaké se dodržují na Čínský Nový rok tradice.

Lunární Nový rok

Pod tímto názvem se ukrývá festival, který se dnes typicky slaví v asijských zemích. Jedná se konkrétně o slavnost, kdy se lidé radují ze začátku nového lunárního roku. To znamená, že jednotlivé měsíce v tomto případě představují měsíční cykly, které se řídí lunárním nebo lunisolárním kalendářem. Důležitou roli zde tedy hraje doba, za kterou Měsíc oběhne kolem Země.

Kdy je Nový lunární rok? Na rozdíl od celosvětově nejrozšířenějších novoročních oslav, které se řídí gregoriánským kalendářem a každoročně připadají na 1. ledna, se příchod lunárního Nového roku určuje astronomicky, a to podle druhého nového měsíce po zimním slunovratu (případně třetího, pokud končící rok obsahuje vložený třináctý měsíc). Konkrétní datum dle našeho kalendáře tak vychází vždy na rozmezí od 21. ledna do 20. února.

Lunární Nový rok dnes oslavuje mnoho různých kultur. Kromě Číny, kde jsou tyto slavnosti pravděpodobně nejznámější, se můžete s danými slavnostmi setkat také ve Vietnamu nebo v Koreji. Nový lunární rok ale slaví také na japonském souostroví Rjúkjú, kam patří například ostrov Okinawa, zatímco samotné Japonsko plně využívá gregoriánský kalendář.

Taiwan a Hong Kong samozřejmě také oslavuje Čínský Nový rok, stejně jako asijské komunity žijící v různých zemích po celém světě (tedy například ve Spojených státech amerických nebo v Kanadě). Mongolci a Tibeťané se pak řídí svými lunisolárními kalendáři, takže se Nový rok v některých letech shoduje s tím čínským, ale jindy je zhruba o měsíc později.

Čínský Nový rok 2024

V současné době představuje Čínský Nový rok nejvýznamnější tradiční čínský svátek, který se pojí s bujarými oslavami, s řadou mýtů a pověr, ale také s dodržováním mnoha zvyků. Lidé žijící mimo Asii tento svátek často označují jednoduše jako lunární Nový rok, zatímco čínsky v českém přepisu jde o Nung-li Sin-nien a obecně se této tradici říká Svátky jara (Chunjie).

Svátek známý jako Čínský Nový rok začíná prvním dnem prvního lunárního měsíce (první novoluní lunárního kalendáře) a končí patnáctým dnem prvního měsíce lunárního kalendáře, jenž se označuje také jako Svátek lampionů. Pokud jde o to, jak dlouho se slaví Čínský Nový rok, jeho oslavy tedy trvají celkem 15 dnů.

Oslava Čínského Nového roku 2024

Přemýšlíte, kdy je Čínský Nový rok 2024? Tentokrát připadnou jeho oslavy na období od 10. února 2024 do 24. února 2024, kdy slavnost vyvrcholí Svátkem lampionů. Každý lunární rok si přitom lidé v Číně spojují s určitým zvířetem, podle čehož usuzují, co mohou od následujícího období očekávat. Zatímco loni šlo o vodního Zajíce, nový čínský rok 2024 bude rokem dřevěného Draka. Potrvá až do 28. ledna 2025.

Čínský Nový rok: znamení

• 2022 – Tygr,
• 2023 – Zajíc,
• 2024 – Drak,
• 2025 – Had,
• 2026 – Kůň,
• 2027 – Koza,
• 2028 – Opice,
• 2029 – Kohout,
• 2030 – Pes,
• 2031 – Vepř,
• 2032 – Krysa,
• 2033 – Buvol.

Mytologie

Podle legendy se počátek oslav Čínského Nového roku pojí s mýtickým zvířetem označovaným jako Nian. Jednalo se o příšeru, která žila v horách nebo pod mořem a během každoročního jarního festivalu požírala vesničany žijící nedaleko. Jednoho roku se lidé rozhodli před touto bestií schovat, ale jeden starší muž zůstal, aby se Nianovi za všechno pomstil.

Když se vesničané o den později vrátili, zjistili, že nic nebylo zničeno. Dozvěděli se pak, že se starému muži povedlo odehnat Niana pomocí červených papírů a odpalováním petard. Díky tomu pochopili, že se příšera bojí červené barvy a hlasitých zvuků. Pokaždé, když se pak blížil Nový rok, vesničané se oblékali do červeného oblečení, věšeli na okna a dveře červené lucerny a zastrašovali Niana prostřednictvím ohňostrojů a bubnů. Od té doby již bestie nikdy do vesnice nepřišla.

Historický kontext

Ještě než vznikly oslavy Čínského Nového roku tak, jak je známe dnes, staří Číňané na podzim oslavovali konec sklizně. První skutečné slavnosti pak lze vysledovat až do období válčících států, tedy někdy v době od roku 475 před naším letopočtem až do roku 221 před naším letopočtem.

Na konci roku se přitom prováděl exorcistický rituál Big Nuo, jenž měl zbavit lidi nemocí. Z toho se později vyvinula tradice důkladného úklidu domácností ve dnech, které Čínskému Novému roku předcházejí. Kromě toho se lidé začali navštěvovat a přáli si pevné zdraví.

Postupem času, konkrétně za dynastie Jin, se vyvinula také tradice celonočních silvestrovských radovánek, kterým se začalo říkat shousui. Lidé se pak na konci roku vzájemně obdarovávali, dopřávali si dobré jídlo a pití a přáli si vše nejlepší do nového roku. Zůstávali pak vzhůru až do východu slunce.

Aby staří Číňané zastrašili zlé duchy, pálili brzy ráno na Nový rok bambus, který hlasitě praská. Během dynastie Tang se pak začala posílat novoroční přání a později lidé začali odpalovat petardy, které byly ještě mnohem hlasitější než bambus. Za dynastie Song pak lidé začali dávat během novoročních oslav dětem peníze.

Dynastie Yuan následně přinesla zvyk, kdy lidé své příbuzné obdarovávali speciálními koláči (nian gao) a později vznikla tradice pojídání čínských knedlíků jiaozi. Za dynastie Čching se šťastné penízky, kterými lidé na Nový rok obdarovávali děti, začaly označovat jako ya sui qian. Šlo o mince navlečené na červeném provázku nebo v barevné peněžence.

V roce 1928 vládnoucí Kuomintangská strana rozhodla, že oslava Čínského Nového roku připadne na 1. leden gregoriánského kalendáře, ale to se setkalo s obrovským odporem veřejnosti. Během kulturní revoluce v roce 1967 pak byla v Číně tato slavnost oficiálně zakázána a k obnovení starých zvyků došlo teprve roku 1980.

Jak se slaví Čínský Nový rok?

Oslavy Čínského Nového roku se pojí s celou řadou zajímavých akcí a zvyků. Jedná se ale hlavně o čas, kdy se lidé scházejí se svými nejbližšími. Například první den navštěvují starší členy rodiny, zatímco druhý den je určený k tomu, aby vdané dcery zavítaly ke svým rodičům, příbuzným a blízkým přátelům. Třetí den se naopak na návštěvy vůbec nechodí, protože je to považováno za nešťastné.

Obecně je festival Čínského Nového roku časem, kdy lidé uctívají božstva i své předky. Regionální zvyky, které se s těmito oslavami pojí, se nicméně mohou výrazně lišit. Lidé ovšem tradičně mohou zavítat třeba na různé bohoslužby, na koňské dostihy nebo na přehlídky v ulicích. Kromě toho se také obvykle mladším členům rodiny rozdávají peníze v červených papírových obálkách.

Jelikož by se celých 15 dnů nemělo uklízet, protože Asiaté věří, že by si tak mohli smést štěstí potřebné v novém roce, veškerý úklid domácnosti se provádí ještě před začátkem lunárního Nového roku (a to včetně mytí oken, vysávání nebo zametání). Tímto způsobem se lidé snaží zbavit smůly, která u nich doma zůstávala ještě ze starého roku. První den lunárního Nového roku by se pak neměly vynášet odpadky ani prát prádlo.

Významnou součástí Svátků jara je všudypřítomná červená barva, kterou lidé považují za barvu štěstí. Proto na každém kroku narazíte na červené lampiony nebo na červené stuhy. Kromě toho se objevují také obrázky zvířete, s nímž se daný rok pojí, a dalším oblíbeným symbolem je mísa s mandarinkami, které ještě mají listy. Jde totiž o plody štěstí a prosperity. Pokud jde o ošacení, během oslav Čínského Nového roku se tradičně nosí hlavně červená a zlatá barva.

Mezi tradice spojené s oslavami Čínského Nového roku se pak řadí také odpalování zábavní pyrotechniky, která má podle legendy zahnat na útěk mytologickou příšeru požírající lidi. Lidé proto asijský Nový rok často slaví tak, že odpalují petardy a pořádají velké ohňostroje. Na některých místech nicméně byla tato zábava zakázána kvůli obavám, že by mohla způsobit vznik požárů.

Dále se s Čínským Novým rokem pojí i termín čchun-jün, jenž označuje hromadné cestování lidí za jejich blízkými. To nicméně výrazně zatěžuje dopravní infrastrukturu Čínské lidové republiky i okolních zemí, kde žijí čínské menšiny. Miliony lidí tráví na cestě ke svým milovaným hodiny v přecpaných prostředcích hromadné dopravy, od překupníků na černém trhu kupují jízdenky a často jsou schopní udělat cokoliv, aby se domů dostali včas.

Co se týče jídla, při oslavách Čínského Nového roku je samozřejmě důležité i to, co lidé konzumují. Během společné večeře, kdy se rodiny scházejí, aby oslavily konec roku starého, se jedí pokrmy z masa a ryb, ale i mořské plody. Podává se přitom osm jednotlivých chodů, což odráží šťastné číslo osm. Došlo-li ale v předchozím roce k úmrtí, podává se pouze sedm jídel.

K dalším tradičním pokrmům, které se pojí s oslavami Čínského Nového roku, můžeme zařadit třeba nudle, knedlíčky jiaozi, jarní závitky, sladké rýžové kuličky nebo ovoce. Sem patří hlavně pomeranče, mandarinky a pomela, protože symbolizují bohatství. Mnoho rodin se pak během prvního dne oslav Čínského Nového roku stravuje pouze vegetariánsky, jelikož věří, že jim to přinese štěstí.

Svátek lampionů

Jak už jsme zmiňovali výše, na patnáctý a zároveň poslední den oslav Čínského Nového roku připadá Svátek lampionů. Ten se tedy podle gregoriánského kalendáře slaví někdy koncem února nebo začátkem března. Pojí se přitom s legendou o krásném jeřábu, jenž se snesl z nebes. Když přistál, lidé ho ale začali lovit a nakonec ho zabili, což rozzlobilo Nefritového císaře, který si jeřába oblíbil.

Na patnáctý den prvního měsíce lunárního kalendáře proto Nefritový císař naplánoval útok na vesnici, kde byl jeřáb zabit. Chtěl na ni svrhnout ohnivou bouři a vesničany zabít, ale jeho dcera je varovala. Jeden muž z jiné vesnice pak přišel s nápadem, že každá rodina vyvěsí kolem svých obydlí červené lucerny, na ulici se rozdělá oheň a budou se odpalovat petardy a ohňostroje. Vojáci seslaní z nebe si tak mysleli, že vesnice je již v plamenech, a nechali ji být.

Pokud jde o tradice spojené se Svátkem lampionů, v minulosti vycházeli mladí lidé do ulic a doufali, že zde najdou lásku. Zavěšené lampióny signalizovaly štěstí a naději, takže se Svátek lampionů stal jakýmsi ekvivalentem svátku zamilovaných. Postupem času ale tento zvyk na mnoha místech vymizel.

Během oslav Svátku lampionů se často provozuje Lví nebo Dračí tanec, kdy jsou lidé schovaní uvnitř obrovské masky a s tou tančí. Dále jsou oblíbené i lampionové hádanky, kdy majitelé obchodů a další osoby zavěsí u své prodejny nebo u svého obydlí lampion s různými hádankami a rébusy, které může člověk zkusit vyluštit. Inspiraci čerpají hlavně z literatury, zvířecích pojmenování nebo názvů květin. Ten, kdo odpoví správně, získá jako odměnu ovoce nebo něco drobného k zakousnutí.

Vietnamský lunární Nový rok

K nejdůležitějším svátkům ve Vietnamu patří Vietnamský Nový rok, který se slaví typicky ve stejný den jako Čínský Nový rok. Označuje se také jako Festival Prvního Dne a připadá konkrétně na termín v rozmezí od 21. ledna do 21. února. Jedná se přitom o období klidu, pohody, lásky a přátelství.

Za velice důležitou považují Vietnamci první návštěvu, která k nim v novém roce vstoupí. Pokud člověk vejde s dobrými úmysly, celé rodině přinese štěstí. Proto se obvykle lidé snaží zvát si k sobě domů majetného muže s několika dětmi, což by mělo zajistit prosperitu. V opačném případě se celá rodina bude mít špatně nebo se jí přihodí něco tragického. Nevítané jsou proto neprovdané ženy, nemocní a lidé, kterým v minulém roce někdo zemřel.

Během Vietnamského Nového roku dostávají vietnamské děti od rodičů místo dárků peníze pro štěstí, obvykle v červených obálkách. Lidé také zdobí své domovy stromečkem, větvemi meruněk či broskvoní nebo třeba gerberami a růžemi, což by mělo odehnat zlé duchy. K tradičním pokrmům se pak řadí slaný rýžový dort, vařené kuře servírované vcelku i s pařáty, sladká rýžová kaše nebo kandované ovoce.