Aquaponie doma: Jak na efektivní pěstování?

Slyšeli jste už o kombinovaném chovu ryb a pěstování zeleniny nebo bylinek? Jedná se o aquaponii, která si mezi lidmi v posledních letech získává stále větší oblibu. Prozradíme, jaké jsou výhody a nevýhody aquaponie, co pěstovat v aquaponii i jaké druhy ryb se zde konkrétně chovají nebo jak začít s aquaponií, pokud s tímto způsobem pěstování nemáte žádné zkušenosti.

Co je aquaponie?

Aquaponie (akvaponie) je metoda, která kombinuje chov ryb s pěstováním rostlin. Její název představuje spojení slov akvakultura a hydroponie, což naznačuje, že k získání ekosystému, který bude podobný jako v přírodě, byla využita kombinace daných technologií. Na rozdíl od přirozeného ekosystému je však aquaponie uzavřená soustava, kterou vytvořil člověk.

Pokud jde o to, jak funguje aquaponie, jedná se o systém založený na přirozené cirkulaci hnojiv v přírodě. To znamená, že zvířata poskytují potřebné živiny rostlinám, zatímco rostliny zase dodávají výživu zvířatům. Na rozdíl od přírodních ekosystémů ovšem aquaponie představuje kontrolovaný systém, který je zajímavou a perspektivní alternativou k tradičnímu zemědělství.

Jaký je princip aquaponie?

Aquaponie představuje unikátní systém produkce potravin, který spojuje akvakulturu (chov ryb) s hydroponií (pěstování rostlin, které nepotřebují ke svému růstu zeminu). Využívá se zde symbiózy vodních živočichů s pěstovanými rostlinami a prospěšnými bakteriemi v jednom cirkulačním systému. Zatímco rostliny čistí rybám vodu, ryby zase dodávají rostlinám potřebné živiny.

Soužití rostlin a ryb tedy funguje zcela přirozeně. Vedlejším odpadním produktem chovu ryb je voda bohatá na živiny, která v aquaponickém systému slouží jako hnojivo pro pěstované rostliny. Ty jejím prostřednictvím získávají potřebnou výživu a následně vodu vyčistí, takže se dá znovu použít pro chov ryb, což je pro člověka velice prospěšné.

Součástí aquaponických systémů jsou pak i různé druhy bakterií, které jej samovolně osídlí. Následně pomáhají přeměňovat toxické varianty odpadních produktů ryb na formy, které jsou využitelné pro pěstované rostliny. Všechny organismy jsou pak na sobě závislé, což z aquaponie činí vysoce komplexní systém. Rostliny zde navíc nejsou nijak uměle přihnojované ani chemicky ošetřované.

Pokud jde o to, jak to celé společně funguje, v aquaponických systémech, kde se chovají ryby a pěstují plodiny, probíhá konkrétně koloběh dusíku. Zdrojem živin jsou výměšky ryb, které bakterie a další přítomné mikroorganismy přeměňují na jednoduché látky. Amoniak vylučovaný rybími žábrami se tedy oxidací mění na dusitan a posléze na dusičnan, který mohou rostliny zpracovat.

Hydroponicky pěstované rostliny pak vodu, která obsahuje živiny produkované rybami, vyčistí pomocí svého kořenového systému. Ta se pak může vrátit do nádrže určené k chovu ryb a celý cyklus začíná nanovo. Jediným vstupem, který tedy musí člověk do tohoto ekosystému vložit, je potrava pro ryby. Kromě toho je možné přidat i doplňkové prvky pro podporu růstu plodin, jako je železo a draslík.

Rozdělení aquaponie

Po technologické stránce se aquaponie dělí na dva specifické typy systémů. Konkrétně sem můžeme zařadit následující varianty:

• jednosmyčková aquaponie – systémy s uzavřenou recirkulací,
• dvousmyčková aquaponie – systémy s oddělenou akvakulturní a hydroponickou částí, kde je možné brát v potaz také druhově specifické požadavky.

Výhody aquaponie

Lidé, kteří aquaponii neznají, se často zajímají o to, proč by měli věřit právě tomuto systému. Důvodů je ale celá řada. Kromě toho, že aquaponická produkce není závislá na místních klimatických podmínkách, představuje navíc celoroční zdroj potravy. Výnosy jsou vyšší než u konvenčního zemědělství a jednotlivé produkty zároveň bývají velice kvalitní.

Jelikož se voda v aquaponickém systému opětovně využívá a dochází k její recyklaci, nároky jsou v tomto ohledu oproti běžnému zemědělství minimální. Díky tomu se šetří vodní zdroje, což je velice pozitivní. Další výhodou je pak samozřejmě i efektivní využití a recyklace živin v rámci konkrétního aquaponického systému.

Jaké jsou tedy výhody aquaponie?

• Pěstování rostlin nevyžaduje žádnou půdu,
• velká úspora vody (údajně až 95 %),
• nezávislost na počasí a podnebí,
• celoroční využití indoorových aquaponických farem,
• žádné umělé přihnojování a chemické ošetřování,
• minimální množství vyprodukovaného odpadu,
• ekologický provoz nezatěžující životní prostředí,
• menší výskyt nepříjemných škůdců a chorob,
• nenáročnost (bez nutnosti okopávání a zavlažování),
• vyšší výnosy na rozdíl od tradičních zemědělských metod,
• vysoká kvalita potravin (velký obsah prospěšných látek a vysoká nutriční hodnota).

Na rozdíl od běžného chovu ryb lidé v tomto případě nevypouští znečištěnou vodu do okolního prostředí, ale nechávají ji neustále cirkulovat v aquaponickém systému. Právě z toho důvodu se jedná o velice ekologický způsob produkce potravin. Navíc jej lze nainstalovat a provozovat skoro kdekoliv (tedy i ve městech) a lidé o něm hovoří jako o budoucnosti udržitelného zemědělství.

Nevýhody aquaponie

Stejně jako všechno ostatní má ovšem aquaponie také nějaké nevýhody, které mohou pěstitele od této metody odradit. Patří sem například finanční náročnost a vyšší riziko podnikání (systém může v důsledku chyby zkolabovat, což způsobí ztráty). Lidé, kteří se do aquaponie pustí, by proto měli mít potřebné zkušenosti, co se týče akvakultury i rostlinné produkce.

Aquaponické plodiny

Pomocí aquaponie se dá vypěstovat velké množství různých druhů zeleniny a bylinek, ale také sladkovodní řasy nebo třeba microgreens. Konkrétně se jedná třeba o několik typů čerstvých salátů (například pak choi, dubáček, mangold, hlávkový salát) a z bylinek je to pak bazalka, máta peprná, pažitka, meduňka nebo třeba petržel.

Dále se pak dá v aquaponických systémech pěstovat i plodová a kořenová zelenina. Co se týče microgreens, nejčastěji jsou produkovány výhonky ředkviček, rukoly, brokolice, vojtěšky nebo hrachu, ale také mungo klíčky nebo ječmen. Tyto plodiny pak mají bohaté nutriční vlastnosti, které z nich činí kvalitní součást jídelníčku.

Aquaponické ryby

Důležitou roli pak v aquaponickém systému hrají také ryby, jejichž organický odpad je vhodným přírodním hnojivem pro pěstované rostliny. Konkrétně se pak může jednat například o rychle rostoucí sladkovodní druhy, kam patří sumeček africký, tilápie nilská, někteří jeseteři, pstruh duhový, siven americký, kapr nebo třeba úhoř říční.

Kromě ryb určených ke konzumaci se dají ovšem do aquaponických systémů zařadit také okrasné a jezírkové ryby. Jde konkrétně o koi kapry a závojnatky, ale začlenit sem můžeme i jesetera hvězdnatého, jesetera malého, jesetera albína nebo třeba vyzu velkou. Pokud jde o akvarijní ryby, v tomto případě jde o neonky, skaláry, parmičky nebo rodostomy.

Domácí aquaponie

Hledáte pro aquaponii návod, pomocí kterého si budete moci tuto metodu vyzkoušet také ve svém vlastním domově?  V tom případě mějte na paměti, že byste měli alespoň trochu rozumět rybám i rostlinám, abyste byli schopní svému systému zajistit vše, co bude potřebovat. Zároveň se doporučuje pěstování v kontrolovaném prostředí, přičemž můžete zvolit různé připravené systémy, takže nebudete muset aquaponii sami sestavovat.

Co budete pro aquaponii potřebovat?

• Akvárium pro ryby,
• krmivo pro ryby,
• box na pěstování rostlin,
• hadici na vodu,
• čerpadlo,
• ryby,
• rostliny.

Pokud patříte mezi začátečníky, doporučuje se začít s chovem sumečků afrických nebo tilápie nilské, zatímco odborníci mohou vyzkoušet třeba náročnější chov pstruhů. Co se týče pěstovaných plodin, nejčastěji se jedná o saláty, které mají krátkou vegetační dobu, ale můžete samozřejmě zkusit také pěstování bylinek. Pro náročnější je pak určeno pěstování kořenové zeleniny, rajčat nebo jahod.

Dobrou zprávou je, že aquaponický systém klidně může být malý, takže se vám vejde na balkon nebo do obýváku. Navíc při troše snahy dokáže plnit i okrasnou funkci. Vždy ovšem pamatujte na to, že musíte zajistit dostatečné větrání a správnou cirkulaci vody, aby byly ryby, rostliny i bakterie zdravé. Zároveň budete muset udržovat dobrou kvalitu vody, která je základem pro tento styl pěstování.

Vodu je nutné pravidelně monitorovat, přičemž konkrétně se soustřeďte na obsah rozpuštěného kyslíku, na její teplotu, na aktuální pH, na zásaditost a také na celkový obsah dusíku. K tomuto účelu se dají pořídit různé testovací soupravy. Zároveň se vyhněte překrmování ryb, protože nespotřebované krmivo může být pro váš systém velmi škodlivé.