Jedním z největších trendů poslední doby, co se zahradničení týče, jsou samozřejmě vyvýšené záhony. Dodají totiž zahradě jinou dimenzi, umožňují pěstování ovoce, zeleniny i bylinek na místech, kde by to jinak nešlo, a navíc mohou lidem výrazně usnadnit práci. Poradíme, jak vyrobit vyvýšený záhon, jaké by měl mít vyvýšený záhon vrstvy a čím vyvýšený záhon osázet.
Co jsou vyvýšené záhony?
Vyvýšený záhon je takový druh záhonu, který je umístěný nad stávajícím terénem a obsahuje poměrně velké množství postupně se rozkládající organické hmoty. Tím pádem se člověk nemusí ohýbat až k zemi, pokud se chce věnovat péči o bylinky, zeleninu nebo okrasné rostliny, a zároveň není omezený kvalitou půdy nebo prostorem, který mu zahrada nabízí.
Výhody vyvýšených záhonů
Spousta lidí se ptá, proč zakládat vyvýšené záhony, když může člověk zeleninu i bylinky pěstovat na standardních záhoncích vytvořených přímo v půdě. Ve skutečnosti však mají vyvýšené záhony celou řadu výhod, které z nich činí oblíbenou součást zahrad i dalších prostor. A to nejen z pohledu pěstování zeleniny a okrasných rostlin, ale také přímo pro zahrádkáře.
Pokud byste si rádi vypěstovali bohatou úrodu ovoce a zeleniny, ale půda na vaší zahradě je příliš písčitá nebo jílovitá, nejspíš vám zahrádka zdaleka nepřináší tolik radosti, kolik byste si přáli. Přestože se dají vlastnosti zeminy vylepšit přidáváním organické hmoty, jde o proces, který vyžaduje čas a spoustu práce. Řešením proto mohou být právě nadzemní záhony.
Vyvýšené záhony totiž poskytují lepší mikroklimatické podmínky, lépe se prohřívají a dochází zde k poměrně rychlému tlení organické hmoty. Zelenině, ovoci, bylinkám či květinám tak zajišťují vyšší tempo růstu. Rostliny ve vyvýšených záhonech je navíc možné vysazovat dříve po zimě, protože je půda teplejší, a půdu není nutné hnojit.
Když je záhon vyvýšený, rostliny jsou pak lépe chráněné proti krtkům, slimákům, hrabošům a dalším škůdcům. Díky zvýšenému terénu a ohraničení záhonu se navíc sníží výskyt plevelu. Mezi výhody vyvýšeného záhonu ale bezesporu patří také skutečnost, že se člověk nemusí tolik ohýbat, takže si ušetří bolavá záda i bolavá kolena, což ocení především starší či nemocní lidé.
Svou oblibu si ale moderní záhony získaly také z toho důvodu, že se dají vyrobit z mnoha různých materiálů a mohou mít různé tvary. Lidé pak často dávají přednost této variantě kvůli tomu, že ji mohou využít i jedinci, kteří nemají tradiční zahrádku. To znamená, že je možné umístit vyvýšený záhon na terasu či betonový plácek a dokonce můžete dát vyvýšené záhony na balkon. Zahrada s vyvýšenými záhony přitom na první pohled zaujme svým neobvyklým rázem.
Nevýhody vyvýšeného záhonu
Zvýšené zahradní záhony ale samozřejmě mají i několik negativních vlastností. Zpočátku je například nutné počítat s vyššími náklady na založení vyvýšeného záhonu, což v porovnání s klasickým záhonkem vyžaduje také více práce ze strany pěstitele. Během teplejších dnů pak může docházet k rychlejšímu vysychání záhonu, takže se zvýší spotřeba vody pro zavlažování.
Podle použitého materiálu pak musíte počítat i s omezenou životností vyvýšeného záhonu, a jednou za pár let byste jej proto měli zrenovovat. Dalším problematickým faktorem, který může některým pěstitelům vadit, je omezený prostor vyvýšeného záhonu, jenž nedovoluje pěstování některých druhů zeleniny, které potřebují ke svému růstu větší množství místa.
Kdy založit vyvýšený záhon?
Lidé se často ptají, zda je lepší zakládat vyvýšený záhon na jaře, nebo se více vyplatí zhotovit vyvýšený záhon na podzim. Podle zahrádkářů, kteří mají s tímto typem pěstování rostlin zkušenosti, je nejvýhodnějším časem, kdy založit záhon, časné jaro. V tuto chvíli byste nicméně měli mít již nachystaný biologický materiál, který bude stavba vyvýšeného záhonu vyžadovat. Výroba vyvýšeného záhonu se ale samozřejmě dá provést i na podzim nebo třeba během pozdního léta.
Jak postavit vyvýšený záhon?
Chtěli byste založit vyvýšený záhon svépomocí, ale nevíte si rady, jak na to? V tom případě se nezapomeňte zpočátku zamyslet nad tím, co k výrobě záhonu vlastně použijete. Dá se totiž postavit z mnoha různých materiálů, které se liší svou podobou, ale i svými vlastnostmi. Proto nejprve zhodnoťte, co se na vaši zahradu bude nejlépe hodit.
Konstrukce vyvýšeného záhonu se dá zhotovit například ze dřeva, z kamene, z betonu, z cihel, z plastu nebo z hliníkového plechu. Svou roli zde hraje především design, který si člověk chce na svou zahrádku pořídit, ale samozřejmě je nutné myslet i na další faktory. Sem patří především vaše finanční možnosti, ale i životnost a budoucí údržba vyvýšených záhonů.
Oblíbené typy zvýšených záhonů:
- dřevěné vyvýšené záhony,
- betonové vyvýšené záhony,
- plastové vyvýšené záhony,
- vyvýšené záhony z cihel,
- gabionové vyvýšené záhony,
- vyvýšený záhon z palet,
- kamenný vyvýšený záhon,
- kovový vyvýšený záhon,
- plechové vyvýšené záhony,
- ratanový vyvýšený záhon.
Pokud se chystáte na zahradu pořídit tuto vychytávku, záleží samozřejmě na tom, zda chcete sehnat vyvýšené záhony levně, nebo do nich plánujete investovat větší peníze. Spousta lidí chce mít na zahradě vyvýšený záhon betonový nebo cihlový, protože se jedná o bezúdržbovou variantu, která má také velice dlouhou životnost. Nevýhodou ovšem pro některé pěstitele může být skutečnost, že s takovým zvýšeným záhonem nejde manipulovat, takže musí zůstat vždy na původním místě.
Dřevěný vyvýšený záhon či paletový záhon je krásný na pohled a navíc ho lze rozebrat i přemístit dle libosti. Tím pádem můžete také změnit tvar záhonu, pokud vás původní varianta omrzí. Vyvýšené dřevěné záhony jsou nicméně mnohem náročnější, co se údržby týče. Daný materiál je totiž nutné důsledně ošetřit proti škůdcům, opatřit nátěrem a přidává se do něj také nopová folie do vyvýšených záhonů (nebo jiná).
Postavit ale můžete i vyvýšený záhon kovový (například z pozinkované ocele), hliníkový nebo plastový. Ten se dá poměrně jednoduše smontovat a zase rozmontovat. Pokud navíc budete mít vyvýšené záhony plastové či hliníkové, nebudete se o ně muset příliš starat. Máte-li ale chuť experimentovat, můžete se pustit do přípravy vyvýšených záhonů třeba ze starých trámů, vrbových prutů nebo ze skla.
Pokud si na vlastnoruční výrobu vyvýšených záhonů pro svou zahradu netroufáte, můžete je samozřejmě zakoupit také na internetu nebo třeba v různých hobby marketech. Také na těchto místech jsou pak dostupné zvýšené záhony z různých materiálů, takže rozhodně budete mít z čeho vybírat. Hotové vyvýšené záhony přitom seženete třeba v Hornbachu, UNI HOBBY, Bauhausu, Baumaxu, Obi nebo Lidlu.
Šířka a výška vyvýšeného záhonu
Lámete si hlavu s tím, jak vysoký vyvýšený záhon byste měli na zahradu umístit? V tom případě vás jistě potěší, že se výška vyvýšeného záhonu může lišit v závislosti na vašich potřebách. Měli byste nicméně vzít v potaz to, jak by měl podle vás vysoký záhon vypadat, co v něm chcete pěstovat, kam přesně jej plánujete umístit, ale i jak vysoko budete muset zvedat konve s vodou.
Výška záhonu se typicky odvíjí od toho, jaké rostliny v něm plánujete pěstovat. Nižší varianta (20–30 centimetrů) dobře poslouží třeba jako vyvýšený truhlík pro okrasné květiny, který opticky rozdělí plochu zahrady. Maximální výška okrasného záhonu by se poté měla pohybovat zhruba kolem 70–80 centimetrů, což je velikost, u které se vám bude pohodlně pracovat.
Délka vyvýšeného záhonu je variabilní a vždy závisí pouze na vašich prostorových možnostech a představách. Jeho šířku je nicméně nutné zvolit tak, abyste měli dostatečný přístup k pěstovaným rostlinám. Pokud se dá k záhonu přistoupit ze všech stran, klidně může být široký až 160 centimetrů. Je-li však umístěný třeba u zdi, šířku je nutné výrazně zmenšit, abyste dosáhli až dozadu.
Tvar vyvýšeného záhonu
V tomto ohledu se samozřejmě vaší kreativitě meze nekladou. Zatímco někteří dávají přednost tradičním obdélníkovým vyvýšeným záhonům, jiní se snaží tuto součást zahrady přizpůsobit prostoru, který mají k dispozici. Kromě toho si pak můžete vyrobit také kulatý vyvýšený záhon nebo třeba rohový vyvýšený záhon, jenž skvěle upotřebí místo, kam by se jinak nedalo nic vysadit.
Samostatnou kapitolu pak představuje třeba vyvýšený záhon na nohách, vyvýšený záhon na kolečkách a vyvýšený záhon s treláží. Aby toho nebylo málo, lidé si ovšem často pořizují i vyvýšený záhon s pařeništěm a samostatně se dá zakoupit i speciální kryt na vyvýšený záhon. Záleží přitom jen na vás, jak na vyvýšený záhon nahlížíte a k čemu jej chcete použít.
Umístění vyvýšeného záhonu
Ačkoliv samozřejmě můžete v tomto případě pracovat s prostorem, jak uznáte za vhodné, doporučuje se umístit vyvýšený záhon tam, kde k němu budete mít dobrý přístup (například co se týče zálivky či sklizně). Aby se pěstovaným rostlinám dobře dařilo, na vyvýšený záhon by mělo alespoň po určitou část dne svítit slunce.
Jak naplnit vyvýšený záhon?
Když se rozhodnete obohatit svou zahradu o tuto vychytávku, jedna z důležitých věcí, na které musíte myslet, je skladba vyvýšeného záhonu. Výplň by měla být vždy složená z biologického materiálu, který vytvoří jednotlivé vrstvy ve vyvýšeném záhonu. Potřebovat k tomu budete různý zahradní odpad (včetně posečené trávy) a kompost, jenž obsahuje velké množství živin.
Ještě předtím, než si vysvětlíme, jak vrstvit vyvýšený záhon, je ovšem nutné připravit půdu na místě, kam jej chcete umístit. Odstraňte tedy horní vrstvu trávy a půdu dostatečně zryjte (zhruba do hloubky 20–30 centimetrů. Tím se zbavíte přebytečného plevele a navíc zajistíte i lepší cirkulaci vody a vzduchu. Následně podloží zarovnejte, což vyvýšenému záhonu zajistí lepší stabilitu.
Samotný vyvýšený záhon je pak lepší zevnitř vyložit ochrannou fólií, která bude chránit půdu před vlhkem a hnilobou. K tomu se nejčastěji používá jezírková nebo nopová fólie, jejíž jednotlivé strany je nutné seříznou a poté ideálně upevnit k vnitřním stěnám záhonu třeba sponkovačkou. Stojí-li vyvýšený záhon přímo na zemině, před jeho naplněním položte na dno mřížku, která zabrání napadení rostlin škůdci.
Spodní vrstva
Jako první se vždy připravuje drenážní vrstva pro vyvýšené záhony, která se typicky skládá z dřevěných větviček, hrubších haluzí a trouchnivějících klád. Ty se dovnitř vkládají systematicky od nejtlustších po ty nejtenčí, a to takovým způsobem, aby zaplnily spodní třetinu vyvýšeného záhonu. Kromě toho můžete spodní vrstvu prosypat také trochou posekané trávy nebo shrabaným listím.
Každá ze tří vrstev vyvýšených záhonů by měla být zhruba 25–30 centimetrů široká. Konkrétně drenáž pro vyvýšené záhony by pak měla zajistit hlavně odvod přebytečné vlhkosti a dostatečný přísun vzduchu k tlejícím složkám ve střední vrstvě, která je díky drenáži oddělená od země.
Pro spodní vrstvu se hodí především větve listnatých ovocných nebo jiných nejedovatých stromů (kromě ořešáku). Použít můžete třeba dřevo jabloní, hrušní, lísek, topolů a jasanů, ale vyvarujte se kyselým jehličnatým stromům a keřům, dubům, bukům, tisu nebo akátu. Kvůli obsaženým látkám se pak nedoporučuje ani dřevo meruňky, třešně, švestky nebo broskve.
Prostřední vrstva
Potom co na dno vyvýšeného záhonu umístíte základ v podobě klád a větví, bude následovat střední vrstva vyplněná kompostem a dalšími biologickými zbytky. Tato vrstva je pro zahradní vyvýšený záhon nejdůležitější, jelikož se na tomto místě kumuluje zálivka a dochází zde k tlejícím procesům, které zahřívají kořeny pěstovaných rostlin (zhruba o 5–8 °C více oproti venkovní teplotě).
Nejprve byste sem měli umístit nevyzrálý kompost, ale také posečenou trávu, drny, slámu nebo kuchyňský bioodpad smísený s částí zeminy, kterou jste odstranili před založením záhonu. Dále je pak možné střední vrstvu vyvýšeného záhonu doplnit také vyzrálejším kompostem, k němuž přidáte malé množství hnoje a zeminy.
Při zakládání vyvýšeného záhonu byste vždy měli myslet na to, že spodní a prostřední vrstva hodně sedají, takže to může působit dojmem, že zemina průběžně mizí. Proto byste rozhodně neměli spěchat. Místo toho postupně doplňujte a prolévejte (pokud nepřijdou srážky) obě spodní vrstvy až po dobu jednoho měsíce, aby došlo k jejich dosednutí. I tak ale může být pokles zeminy během prvního roku celkem výrazný.
Vrchní vrstva
Pokud jde o to, jaké má vyvýšený záhon vrstvy, úplně nahoru pak přijde substrát pro vyvýšené záhony v kombinaci s prosetou zeminou ze zahrady, což by vám mělo ušetřit nějaké peníze. I metrový záhon totiž spotřebuje opravdu velké množství substrátu, takže se vyplatí přidat také zeminu ze zahrady nebo trochu písku, přičemž tyto složky je nutné dobře promíchat.
Horní vrstva vyvýšeného záhonu slouží již pro samotné pěstování rostlin. Vzhledem k tomu, jaká je skladba vyvýšeného záhonu, dochází k postupnému uvolňování živin, protože se vše rozkládá. Proto není nutné záhon hnojit, pouze se někdy přidává kompost. Někdo ovšem doporučuje přidat také netkanou textilii, což sníží odpar ze záhonu. Navíc ho nebudete muset plít.
Co pěstovat ve vyvýšených záhonech?
Když už je jasné, jak vytvořit vyvýšený záhon a co se dává do vyvýšeného záhonu, pojďme si společně ještě říct, jak osázet vyvýšený záhon a kterým rostlinám se v něm bude nejlépe dařit. Ne každý druh zeleniny, ovoce nebo bylinek totiž můžete vysadit do vyvýšeného záhonu hned v prvním roce, protože by se jim zde nedařilo.
Spousta lidí chce mít na zahradě vyvýšené truhlíky na zeleninu. Nově založený vyvýšený záhon je během prvního roku vhodný hlavně pro teplomilné rostliny, kterým nevadí vyšší obsah dusíku v půdě. Patří sem třeba celer, pórek, dýně, okurky nebo cukety. Lidé ale často používají vyvýšený záhon na rajčata, která se při správné péči zahrádkářům odmění bohatou úrodou.
Ve druhém roce je již jednoduchý vyvýšený záhon vyzrálý, takže do něj můžete zasadit kořenovou zeleninu, květák, kapustu nebo třeba brokolici. To ale samozřejmě není vše, co se pro pěstování ve vyvýšených záhonech hodí. Mnozí používají vyvýšený záhon na jahody, zatímco jiní raději staví vyvýšený záhon na bylinky, které se jim pak hodí třeba při vaření.
Pokud si nevíte rady, jak osadit vyvýšený záhon, podle pěstitelů se ale zkoušet i různé kombinace rostlin, přičemž smíšené kultury podpoří vyšší úrodu. A co konkrétně společně vysadit? Vyvýšené záhony na zeleninu mohou obsahovat třeba mrkev s cibulí nebo okurky s koprem. Kromě toho si můžete na zahradě postavit také okrasný vyvýšený záhon, který osázíte oblíbenými květinami.
Péče o vyvýšené záhony
Ať už jste si pořídili vyvýšený záhon na zeleninu, máte doma vyvýšené záhony na bylinky nebo zkoušíte pěstování jahod na vyvýšených záhonech, jejich založením a osazením to samozřejmě nekončí. O moderní záhony se samozřejmě musíte také dobře starat. To zahrnuje především dostatečnou zálivku během letních měsíců a mulčování (zaschlou trávou či slámou).
Jelikož povrch zeminy neustále klesá, měli byste pravidelně doplňovat záhon směsí kompostu a zeminy. Zhruba během pěti až šesti let se potom zbytky rostlin zcela rozloží. Plevel, který se bude na vyvýšeném záhonu objevovat, pravidelně vytrhávejte, ale každým rokem by ho mělo být méně.
Jak udělat vyvýšený záhon?
Pokud si nevíte rady, jak si vyrobit vyvýšený záhon, nemusíte zoufat. Tyto zahradní vychytávky se dají zakoupit na internetu nebo v různých hobby marketech, ale zvládnete je dát dohromady i svépomocí. Navíc je můžete zhotovit z mnoha různých materiálů, kam patří dřevo, plast, beton, cihly, palety, kameny, hliníkové plechy nebo třeba pozinkovaná ocel.
Jak velký by měl být zvýšený záhon?
Pokud se rozmýšlíte, jak postavit vyvýšený záhon, jistě dumáte i nad jeho velikostí. Tu je možné přizpůsobit vašim potřebám, okolnímu prostou i pěstovaným rostlinám. Nižší varianta (20–30 centimetrů) se hodí třeba pro okrasné květiny, vyšší varianta (70–80 centimetrů) zase pro zeleninu, ovoce a bylinky. Délka může být libovolná a šířku je nutné zvolit tak, abyste na rostliny dosáhli.
Jaké musí mít vyvýšené záhony vrstvy?
Lidé se často ptají, čím naplnit vyvýšený záhon. Podle zahrádkářů by se přitom jeho obsah měl vždy skládat ze tří samostatných vrstev. Spodní vrstva (drenážní) typicky zahrnuje dřevěné větvičky, hrubší haluze a trouchnivějící klády (prosypané trávou či listím). Střední vrstva bývá vyplněná nevyzrálým kompostem, trávou, drny, slámou, kuchyňským bioodpadem a zeminou. Horní vrstva pak obsahuje substrát v kombinaci s prosetou zeminou ze zahrady.
Jak na vyvýšené záhony osadit rostliny?
V prvním roce po založení byste měli na vyvýšených záhonech pěstovat hlavně teplomilné rostliny, kterým nevadí vyšší obsah dusíku v půdě. Patří sem dýně, cukety, okurky, celer nebo rajčata. Ve druhém roce pak můžete do záhonů zasadit kořenovou zeleninu, květák, kapustu, jahody nebo třeba bylinky. Dobré jsou ale i kombinace rostlin, například mrkev s cibulí.