Zaujala vás jemná chuť šalotky, která sice není tak výrazná jako cibule kuchyňská, ale dokáže pokrmy skvěle obohatit, a rádi byste si tuto rostlinu pořídili i na vlastní zahrádku nebo třeba na svůj prostornější balkon? Prozradíme, jak zvládá cibule šalotka pěstování na našem území, kdy se pustit do sázení šalotky a jak se o tuto rostlinu co nejlépe starat, abyste se dočkali bohaté úrody.
Co je to šalotka?
Pod názvem šalotka se ukrývá druh zeleniny, který se řadí do rostlinného rodu česnek (Allium). Na první pohled se podobá cibuli kuchyňské (Allium cepa), za jejíž poddruh ji botanikové v současné době považují. Právě z toho důvodu se nejčastěji setkáte s latinským označením Allium cepa var. aggregatum. Lidově se pak šalotka nazývá také ošlejch, množilka nebo česnek askalonský.
Šalotka vytváří shluky cibulek (palic), které vznikají ze stejného kořenového systému. Z podpučí jedné vysazené mateční cibule tedy vyroste hned několik úžlabních pupenů (tzv. hnízdo) a z těch později vznikne zhruba 5 až 9 samostatných cibulí. Může jich ale být klidně i více. Jejich tvar přitom bývá odlišný, takže mohou být protáhlé, zploštělé nebo dokonce kulovité.
Listy šalotky jsou jednoduché, přisedlé a celokrajné, květy pak mají růžovou nebo fialovou barvu. Objevují se ve vrcholovém květenství, kterému se říká šroubel, a plodem je tobolka. Samotná cibulka se pak skládá z masitých ztluštělých listových bází (suknic), jejichž slupky jsou obvykle hnědo-červené, slámově žluté nebo třeba fialové, zatímco uvnitř převažuje bílo-fialová barva.
Pěstování šalotky
Původně lidé cibuli šalotku pěstovali hlavně v Malé a Střední Asii, kde se této rostlině dobře dařilo. Díky rozšíření kolem izraelského města Aškelon také vzniklo jedno z jejích pojmenování, a sice cibule aškelonská (dnes česnek askalonský). Do Evropy později šalotku přinesli křižáci a dnes se s ní můžete setkat prakticky po celém světě.
Jelikož se šalotce daří v různých zeměpisných šířkách a ve všech klimatických podmínkách, skvěle zvládá cibule množilka pěstování také na našem území. Často navíc roste i na místech, kde by klasická kuchyňská cibule strádala, je mrazuvzdorná a poměrně vytrvalá. Všechny pěstitele bez vlastní zahrádky pak jistě potěší i skutečnost, že se dá pěstovat nejen na záhoncích, ale i v truhlíku či květináči.
Dobrou zprávou pro začátečníky je pak také to, že pěstování šalotky je poměrně snadné, jelikož tato rostlina nevyžaduje žádnou speciální péči. Množí se obvykle dceřinými cibulkami nebo pacibulkami a navíc si můžete vybrat z mnoha různých zajímavých kultivarů, jejichž cibule se liší svým zbarvením, tvarem, ale třeba i chutí. Mezi oblíbené odrůdy, které se dají koupit v zahradnictví nebo třeba na internetu, se dnes řadí hlavně:
- cibule šalotka Red Sun,
- cibule šalotka Golden Gourmet,
- cibule šalotka Yellow Moon,
- cibule šalotka Sante,
- cibule šalotka Longor,
- cibule šalotka Ambition F1,
- cibule šalotka Camelot F1,
- cibule šalotka Zebrune.
Vhodné stanoviště
Pro pěstování cibule šalotky se nejvíce hodí slunečný záhon, který zahrádkář pro předchozí plodinu dostatečně vyhnojil (tedy záhon ve 2. nebo 3. trati). Je nutné ho navíc připravit s předstihem, jelikož šalotka podobně jako kuchyňská cibule vyžaduje, aby byla půda slehlá. Její kvalita bude mít v budoucnu vliv na velikost jednotlivých cibulí.
Co se týče zeminy vhodné pro pěstování šalotky, nejlepší je humózní lehká půda. Špatně se naopak množilce bude dařit ve velice těžkých a přemokřených půdách a na studených stanovištích. Také mějte na paměti, že byste v žádném případě neměli zeminu před pěstováním šalotky obohacovat o chlévský hnůj, protože ten daná rostlina přímo nesnáší.
Výsadba šalotky
Podobně jako v případě cibule kuchyňské je možné i šalotku vypěstovat ze semen. Tento způsob je ovšem o něco náročnější (vyroste pouze jedna cibulka), než když se používá cibule šalotka sazečka. Jde o malé cibulky vypěstované během léta, které se přes zimu uchovávají zhruba v teplotě 23 °C a na jaře se pak opět sázejí. Teplým skladováním se podaří rostlinu oklamat, takže nevykvete.
Výsadba cibule šalotky se provádí na jaře nebo spíše koncem zimy (vždy s ohledem na aktuální počasí). V nejlepším případě byste ji měli do půdy umístit na konci února nebo v průběhu března, protože pozdější výsadba bývá spojena s menšími výnosy. Kromě toho existuje i možnost podzimní výsadby (v říjnu), ale cibule se pak musí ukládat hlouběji do půdy, aby je nepoškodil mráz.
Na jaře se zahrádkáři pozdních mrazíků nemusí příliš bát, protože šalotky jsou mrazuvzdorné a odolávají poškození až do teploty -10 °C. Ještě před samotnou výsadbou cibule množilky se nicméně doporučuje namořit ji proti houbovým chorobám, což by ji mělo v budoucnu ochránit. Zároveň je dobré pamatovat na to, že by neměla být vysazována na záhon po příbuzných cibulových zeleninách.
A jakým způsobem šalotky vlastně sázet? Jednotlivé cibulky zasuňte rukou do půdy zhruba ze tří čtvrtin. Pokud bude zemina příliš tvrdá, nejprve připravte motyčkou dolíky, do kterých pak cibulky umístíte tak, aby jim vyčuhovaly pouze špičky. Důležité je také vkládat cibulky do půdy správným směrem, tedy podpučím (kořínky) dolů. Ideální spon na záhonu je zhruba 30 x 10 centimetrů.
Péče o šalotky
Po uplynutí dvou týdnů od výsadby je dobré šalotky zkontrolovat. Pokud některé z nich nesedí pevně v připravené jamce, zkuste je na místě upevnit nebo přesadit. V průběhu pěstování pak podle potřeby šalotky okopávejte a odstraňujte kolem nich nežádoucí plevel. Vzhledem k tomu, že jejich úzké listy málo zastiňují půdu, je obvykle nutné okopávku a plečkování zopakovat vícekrát.
Na zálivku šalotka příliš náročná není. Po výsadbě se každá mateřská cibulka rozdělí a vytvoří svazek několika dalších cibulek (tzv. hnízdo nebo trs), na jejichž konečnou velikost má vliv především kvalita půdy na záhonku nebo v truhlíku. Ty největší mohou mít v průměru až 4 centimetry. Pokud navíc člověk vysadí větší cibulku, vyroste obvykle větší počet menších dceřiných cibulí, zatímco při sázení malých cibulek typicky vznikne hnízdo menšího množství větších cibulí.
Sklizeň a dosoušení šalotky
Šalotka z jarní výsadby do konzumní zralosti obvykle dozrává za 80 až 130 dnů (zhruba v červenci), ale vše samozřejmě závisí na klimatických podmínkách a aktuálním počasí. Na sklizeň šalotky z předpěstované sadby se pak můžete těšit již za 50 až 60 dnů. V tomto případě se obvykle sklízí i s natí, ale tu je možné sbírat už v průběhu růstu a následně ji zužitkovat v kuchyni.
A jak poznáte, že je šalotka již dostatečně zralá? První známkou, že se můžete připravit na sklizeň, je polehání natě a její zasychání. Nikdy byste však neměli čekat na to, až nať zaschne úplně, protože pak by se mohly trsy cibulek začít rozpadat a jejich vybírání z půdy by pro vás bylo o mnoho obtížnější. Při sklizni pak v ideálním případě rovnejte všechny cibulky na jednu stranu a nať na druhou.
Pokud panuje slunné a suché počasí, po vytažení ze země nechte cibulky týden zasychat přímo na záhonku a teprve potom se pusťte do odstraňování jejich kořínků a zbytků natě. Je-li naopak deštivo, raději šalotku ze záhonu seberte a vyložte ji k sušení pod střechou. Nejlepší je naskládat rostliny v tenké vrstvě třeba do bedničky nebo do krabice, kde doschnou a zatáhnou se. Nezapomeňte přitom uložené cibulky občas prohrábnout.
Skladování šalotky
Jakmile šalotka doschne, opatrně ji očistěte od hlíny a zbytků natě a odstraňte suché slupky, které z cibulek částečně opadávají. V případě, že hnízda drží pohromadě, nemusíte s nimi již nic dělat. Pokud se však rozpadají, rozdělte je raději na menší shluky nebo na samostatné cibulky. Následně můžete šalotku ponechat na místě, kde neprší, ale dobře tam proudí vzduch.
Ještě než se objeví první mrazíky, přesuňte pak šalotku někam dovnitř. Ideálním místem pro její skladování je komora, půda nebo chodba, kde je poměrně chladno, ale sucho. Zcela nevhodné jsou naopak sklepy, které se vyznačují vyšší vlhkostí. Před uložením pak nezapomeňte šalotku přebrat a vyřadit špatné kusy. Následně ji skladujte zavěšenou nebo třeba v košíku, což umožní proudění vzduchu.
Cibule množilka určená ke skladování by měla být čistá, suchá, pevná, dobře zatáhnutá a nepoškozená. Výhodou oproti klasické kuchyňské cibuli je skutečnost, že šalotka neraší ani pozdě zjara. Necháte-li nať řádně zaschnout, dobře vyzrálé šalotky vydrží v chladu a suchu klidně až 2 roky. Při pokojové teplotě to pak může být i několik měsíců.
Kdy se provádí výsadba šalotky?
Ačkoliv je možné pěstovat cibuli šalotku ze semen, obvykle se používá sazečka (malé předpěstované cibulky). Výsadba se provádí na jaře nebo ideálně koncem zimy, a to s ohledem na aktuální počasí. Nejlepší je zasadit šalotku koncem února nebo během března, protože později byste se dočkali menších výnosů. Existuje pak také možnost podzimní výsadby, což se provádí v říjnu.
Jak pěstovat šalotku?
Šalotky se vysazují do půdy zhruba ze tří čtvrtin, přičemž ideální spon bývá 30 x 10 centimetrů. Jakmile uplynou dva týdny, je dobré cibulky zkontrolovat, a pokud nesedí pevně v připravené jamce, upevnit je nebo přesadit. Kromě toho je pak nutné v průběhu pěstování odstraňovat nežádoucí plevel a šalotky okopávat. Na zálivku ovšem tato rostlina není příliš náročná.
Kdy sklízet cibuli šalotku?
Šalotka z předpěstované sadby se dá sklízet již za 50 až 60 dnů, a to i s natí. Cibulka množilka z jarní výsadby pak dozrává zhruba za 80 až 130 dnů, tedy někdy během července. Že je skutečně již připravená na sklizeň, poznáte podle toho, že její nať polehá a začne zasychat. Jakmile cibulky z půdy vytáhnete, nechte je týden schnout přímo na záhonku, pokud panuje dostatečně slunné a suché počasí.
Jak skladovat šalotku?
Když šalotka doschne, očistěte ji od hlíny a zbytků natě. Pokud hnízda drží pohromadě, nechte je být, ale v případě, že se rozpadají, raději rozdělte šalotky na menší shluky nebo na samostatné cibulky. Než se objeví první mrazíky, přesuňte šalotku na suché a chladné místo, jako je například komora nebo půda. Vytřiďte špatné kusy a poté ji v trsech zavěste ke stropu nebo vložte do košíku či bedničky. Dobře uskladněná šalotka neraší ani pozdě zjara, a pokud je nať vyschlá, vydrží až 2 roky.
