Narazili jste na recept, v němž se uvádí, že byste do připravovaného pokrmu měli přidat šalotku? Mnozí lidé považují tuto zeleninu za alternativu cibule a myslí si, že má naprosto stejnou chuť. Ve skutečnosti je však šalotka jemnější a může lépe podtrhnout ostatní suroviny. Prozradíme, jaká je šalotka zelenina, k čemu se vlastně používá a jak ji odlišit od klasické kuchyňské cibule.
Co je šalotka?
Jde o druh zeleniny, který se botanicky řadí k rodu česnek (Allium) a výrazně se podobá cibuli kuchyňské. Mnozí pak šalotku znají také pod lidovým označením množilka, který odkazuje ke způsobu, kterým se tato zelenina rozmnožuje. Šalotka totiž v hlíně z jedné sazeničky vytváří větší trsy. Kromě toho se pak můžete setkat také s názvy cibule množilka, ošlejch, cibule ošlejch nebo česnek askalonský.
Do roku 2010 byla tato rostlina klasifikována jako samostatný druh, který byl známý hlavně jako Allium ascalonicum (odtud pochází jméno česnek askalonský) nebo Allium salota. Dnes ji však botanikové považují za poddruh cibule kuchyňské (Allium cepa), a proto se nejčastěji setkáte s označením Allium cepa var. aggregatum.
Pokud jde o to, odkud šalotka pochází, v dávné milosti ji lidé pěstovali hlavně v Malé a Střední Asii. S tím také souvisí jedno z jejích pojmenování, a to konkrétně cibule aškelonská (dnes česnek askalonský), které odkazuje na izraelské město Aškelon, v jehož okolí se této rostlině velice dobře dařilo. Do Evropy šalotku následně přinesli křižáci.
Jak vypadá šalotka?
Na první pohled se šalotky podobají klasické kuchyňské cibuli, ale v mnoha ohledech se od ní také odlišují. Listy šalotky jsou jednoduché a přisedlé, mají listové pochvy, souběžnou žilnatinu a celokrajné, polooblé čepele. Květy pak bývají oboupohlavné, vyskytují se ve vrcholovém květenství a na první pohled připomínají okolíky. Ve skutečnosti se však jedná o hlávkovitě stažený šroubel.
Květenství šalotky, které podepírá toulec, zároveň obsahuje pacibulky. Okvětí se pak skládá ze šesti samostatných okvětních lístků, které mají lehce růžovou až fialovou barvu, ale uprostřed se navíc objevuje tmavě nachový pruh. Plodem šalotky je tobolka, což je pravý pukavý plod, který vzniká přeměnou většího množství plodolistů.
Pokud šalotku rozkrojíme, na řezu je patrné, že se liší od příbuzného česneku. Skládá se totiž z masitých ztluštělých listových bází, které se označují také jako suknice. Její slupky mají žluto-hnědo-červenou barvu, přičemž uvnitř bývá šalotka bílo-fialová. Zásobní látkou je pak fruktan a složkou, která člověka pálí ve chvíli, kdy cibulku krájí, zase éterický olej s obsahem allylsulfidů.
Rozdíl mezi šalotkou a cibulí
Mnozí lidé si myslí, že se cibulka množilka nijak výrazně neliší od klasické kuchyňské cibule, kterou používají při běžném vaření. Opak je ale pravdou. Šalotka totiž roste v trsech po více drobnějších cibulkách, které se objevují kolem mateřské cibulky, zatímco v druhém případě sklidíte pouze jedinou cibuli, která ovšem typicky dosahuje větších rozměrů.
Navíc je šalotka poměrně vytrvalá a mrazuvzdorná, takže i v chladnějších měsících může poskytovat čerstvou nať. Sklízí se zhruba o měsíc až dva dříve než běžná cibule (ale ne celoročně jako třeba cibule zimní ošlejch – Allium fistulosum). Pokud jde o využití v kuchyni, chuť šalotky je jemnější, kořeněnější a spíše nasládlá a hodí se často i pro ty, kteří běžnou cibuli nemají příliš v lásce.
Velkou výhodou šalotky je také skutečnost, že se kromě cibulky dá konzumovat i šalotková nať, která svým vzhledem na první pohled připomíná pažitku. Na rozdíl od cibule kuchyňské pak šalotka při skladování neraší, neztrácí na chuti a vydrží o něco déle (v chladných a vzdušných prostorách údajně až 6 týdnů). Pro mnohé je ale benefitem i skutečnost, že se šalotky dají pěstovat také na balkoně v nádobách.
Jaké má šalotka druhy?
Pokud byste si chtěli pořídit šalotku na svou vlastní zahradu, mějte na paměti, že pěstovat se dá celá řada různých kultivarů, které mají slámově žlutou, červenou, fialovou nebo hnědou barvu. Liší se pak i tvar samotné cibulky. Šalotky s jemným listem například bývají spíše protáhlé, zatímco odrůdy s hrubším listem mají cibulky zploštělé nebo kulovité. Mezi oblíbené odrůdy šalotek patří například:
- cibule sazečka šalotka Red Sun,
- cibule šalotka žlutá Golden Gourmet,
- cibule šalotka Ambition F1,
- cibule šalotka Camelot F1,
- cibule šalotka Yellow Moon,
- cibule šalotka Longor,
- cibule šalotka Mikor,
- cibule šalotka červená Sante,
- cibule šalotka banánová,
- cibule šalotka Schelia.
Jaké má cibule šalotka léčivé účinky?
Šalotka je mezi pěstiteli známá hlavně jako bohatý zdroj vitamínu B6, ale obsahuje také poměrně velké množství vitamínu C (ačkoliv je zde obsažen v o polovinu menším množství než u cibule kuchyňské) a provitaminu A. Na rozdíl od běžné cibule pak navíc nevyvolává plynatost, což mnozí lidé jistě ocení. Pokud jde o minerální látky, nechybí zde například:
- hořčík,
- draslík,
- sodík,
- železo,
- fosfor,
- zinek,
- mangan,
- jód.
Kromě toho pak šalotka obsahuje také organické kyseliny, pektiny, slizy a aromatické silice s antibiotickými a baktericidními účinky. Její konzumace údajně napomáhá snižovat krevní tlak a hladinu cukru v krvi. Podporuje také zdravé trávení a pozitivně působí proti zdravotním obtížím, jako je zácpa, bolest v krku, nepříjemný suchý kašel nebo třeba angína. Podle lidového léčitelství je navíc výborným lékem na běžné nachlazení i na různá onemocnění průdušek.
Jaké má cibule šalotka použití?
Vzhledem ke své unikátní chuti, která je jemnější než u běžné kuchyňské cibule, se šalotky hodí pro přípravu řady zajímavých receptů. Navíc mohou působit kořeněnějším dojmem a zároveň lépe chuťové splývají s ostatními surovinami, které kuchař k přípravě pokrmu používá. Pokud jsou nadrobno nasekané, mohou se v omáčce téměř rozpustit, aniž by je bylo nutné dlouho vařit.
Zasyrova se pak cibule šalotka používá v případě, kdy člověk chce, aby ve výsledném jídle nepřehlušila chuť ostatních ingrediencí, což by se třeba v případě cibule kuchyňské mohlo jednoduše stát. Celkově se pak šalotky používají třeba k dochucování zvěřiny nebo grilovaného masa, jsou skvělé jako přísada do polévek i salátů a hodí se také k rybám a mořským pokrmům.
Mezi oblíbená jídla ze šalotky patří především šalotkové máslo, ale spousta kuchařů nedá dopustit ani na bílé omáčky, kde šalotka vynikne. Kromě toho se pak šalotky nakládají do sladkokyselého nálevu, ale dají se také jednoduše opékat a skvěle obohatí různé závitky, slané koláče nebo těstoviny. Jelikož má šalotka jemnou chuť, hodí se i k přímé konzumaci, a někteří používají také šalotkovou nať, ze které se připravují třeba saláty nebo pomazánky.
Co je to šalotka?
Jedná se o druh zeleniny, který je poddruhem kuchyňské cibule (Allium cepa). Pochází z Malé a Střední Asie, přičemž hojně byla v minulosti pěstována například kolem izraelského města Aškelon. Dnes ji lidé znají také pod názvy množilka, ošlejch nebo česnek askalonský. Její listy jsou jednoduché a přisedlé, květy mají růžovou či fialovou barvu a plodem je tobolka. Samotná cibulka se pak skládá z masitých ztluštělých listových bází.
Jaký je rozdíl mezi šalotkou a cibulí?
Šalotka se od cibule kuchyňské liší například tím, že roste v trsech, které zahrnují větší množství drobnějších cibulek. Jde také o poměrně vytrvalou a mrazuvzdornou rostlinu, přičemž jednotlivé cibulky se sklízí zhruba o měsíc až dva dříve (v červnu a červenci). Mají jemnější chuť, při skladování neraší a vydrží o něco déle. Navíc se dá využít i šalotková nať, která připomíná pažitku.
Jaké má šalotka léčivé účinky?
Šalotka je známá jako bohatý zdroj vitamínu B6, ale obsahuje i vitamín C, provitamín A, řadu minerálních látek, organické kyseliny, pektiny, slizy nebo aromatické silice s antibiotickými a baktericidními účinky. Na rozdíl od běžné cibule šalotka nenadýmá. Její konzumace naopak pomáhá snižovat krevní tlak a hladinu krevního cukru, podporuje trávení a působí proti nachlazení, bolesti v krku nebo třeba angíně.
K čemu se šalotka používá?
Cibule šalotka se hodí pro přípravu řady zajímavých pokrmů, jelikož má jemnější a kořeněnější chuť než běžná kuchyňská cibule. Používá se k dochucování zvěřiny, grilovaného masa, ryb nebo polévek. Oblíbené je ovšem i šalotkové máslo a lidé nedají dopustit na šalotkovou omáčku. Kromě toho se pak šalotka přidává do pomazánek, salátů, slaných koláčů nebo různých závitků. Dá se také opékat nebo konzumovat v syrovém stavu.
