Chtěli byste si doma vypěstovat vlastní česnek, protože vám ten ze supermarketu nepřipadá dost kvalitní? V tom případě stačí sehnat dobrou sadbu, připravit rostlinám vhodné pěstební podmínky a můžete se pustit do práce. Prozradíme, jak pěstovat česnek na menších i větších záhoncích, jak ho ochránit proti houbomilce a kdy je ideální čas na jeho sklizeň.
Pěstování česneku
Hledáte návod, jak pěstovat česnek pro začátečníky? Nebo snad patříte mezi ostřílené pěstitele, kteří se k pěstování česneku každoročně vracejí? Ať je to tak, či onak, měli byste vědět, že jde o rostlinu, která ze strany pěstitele vyžaduje dostatečnou péči. Ještě než ji zasadíte, měli byste věnovat čas přípravě půdy, ale i přípravě samotného česneku.
Standardní variantou je samozřejmě pěstování česneku ze stroužku, a to ideálně takového, který seženete od prověřených pěstitelů. Pokud jde o kvalitní sadbový česnek, k dispozici jsou velmi rané, polorané i pozdní odrůdy. Kromě toho si pak můžete vybrat, zda chcete ozimou odrůdu, nebo dáte naopak přednost jarnímu kultivaru. Dále pak pěstitelé rozlišují paličáky a nepaličáky:
- Typ H (paličáky) – označují se také jako modré zimní česneky, vytváří květní stvol a květenství, používají se k podzimní výsadbě a obvykle jsou hůře skladovatelné.
- Typ U (nepaličáky) – jde o bílé zimní česneky, které se vysazují na podzim, nevytvářejí květní stvol a mají lepší skladovatelnost i výnosnost než paličáky.
- Typ A (nepaličáky) – jedná se o bílé jarní česneky, které mají průměrné výnosy, ale jsou dobře skladovatelné.
Samozřejmě také můžete vyzkoušet pěstování česneku ze semínek, ale to funguje pouze u paličáků. Ve skutečnosti se navíc jedná o pěstování česneku z pacibulek, jelikož v květenství se místo semen tvoří právě pacibulky, které se pak na podzim vysazují. Do dalšího roku z nich vyrostou kulaté jednodílné cibulky (obvykle jeden stroužek), nebo drobné dělené cibulky, které se pak dají využít jako sadba.
Vhodná půda pro česnek
Ještě než se pustíte do sázení česneku na podzim nebo na jaře, je nutné zvolit vhodné stanoviště a půdu správně připravit, aby se rostlinám na daném místě dobře dařilo. Česnek by se nikdy neměl pěstovat dvakrát na stejném místě, protože by se zemina mohla unavit a mohlo by dojít k zamoření škůdci a chorobami. Zároveň se nevysazuje po cibuli, pórku ani rajčatech.
Pokud jde o vhodné podmínky, ideální je slunné, výhřevné a vzdušné stanoviště. Česnek se pěstuje na písčitých, ale i na těžších půdách, které by měly být bohaté na humus a vápno, ale nesmí být přemokřené. Dva týdny před výsadbou je dobré záhon zrýt, odplevelit a pohnojit. Příprava půdy pro česnek by se totiž nikdy neměla podceňovat.
Co se týče hnojení česneku před výsadbou, tato rostlina nemá ráda přímé hnojení pomocí organických hnojiv ani přihnojování dusíkem. Dobrou volbou může být třeba kompost, močůvka nebo zelené hnojení, které se provádí zhruba 2 měsíce před výsadbou. Z průmyslových hnojiv jsou nejlepší kombinované přípravky s obsahem síry.
Co dělat před výsadbou?
Ještě než česnek zasadíte, nezapomeňte rozdružit cibule na samostatné stroužky. Pro výsadbu přitom můžete použít jakoukoliv velikost, ale pokud žijete v sušší oblasti, volte raději větší stroužky, které jsou známé rychlejším startem. Kromě toho je důležité i moření česneku před výsadbou (Sulkou, Rovralem, teplou vodou, přesličkou, hřebíčkem…), které brání rostliny před houbovými chorobami a nebezpečnými škůdci.
Kdy zasadit česnek?
Pokud se s touto rostlinou teprve seznamujete, jistě vás zajímá, jak a kdy pěstovat česnek, abyste se dočkali bohaté úrody. V závislosti na vybrané odrůdě přitom existují dvě možnosti, kdy je možné česnek vysadit na připravené stanoviště. Zatímco někteří preferují pro sázení česneku podzim (ozimé odrůdy), jiní volí pro sázení česneku jaro (jarní odrůdy).
Výsadba česneku na podzim probíhá obvykle koncem listopadu nebo začátkem prosince. Ačkoliv svou roli hraje třeba poloha zahrady nebo aktuální počasí, důležité je především to, aby teplota půdy v době sázení trvale klesla pod 9 °C. Pouze tak můžete zabránit napadení rostlin fuzáriovou hnilobou, která způsobuje jejich odumírání. Stroužky by zároveň měly dobře zakořenit.
Výsadba česneku na jaře má také svá pravidla. Jarní odrůdy česneku, s nimiž je možné pracovat od podzimu až do jara, se v tomto případě na vybrané stanoviště vysazují v období mezi březnem a květnem (každopádně ale co nejdříve, jakmile je možné hrabat v hlíně). V některých případech ovšem může jarní výsadba negativně ovlivnit výnosy.
Jak hluboko zasadit česnek?
Vzdálenost mezi jednotlivými stroužky by měla být ideálně 25 až 50 centimetrů, přičemž mezi jednotlivými řádky je pak dobré nechat zhruba 8 až 15 centimetrů. Důležité je, aby záhon nezarůstal plevelem a aby se dal pravidelně prokypřovat. Protože stroužky musí být dostatečně hluboko, nejlepší je nechat nad každým asi 6 až 10 centimetrů vysokou vrstvu půdy.
Péče o česnek v průběhu vegetace
Jak se pěstuje česnek, pokud jste ho již vysadili na připravené stanoviště? Velice důležité je udržovat záhony v bezplevelném stavu a půdu rozrušovat, ať už máte k dispozici pouze malou plochu, nebo velký zahradní prostor. Na menších pozemcích se na jaře dají využít třeba vidle nebo železné hrábě, přičemž později se prostor mezi řádky udržuje pomocí plečky a odplevelování se provádí ručně.
Ochrana proti houbomilce
Houbomilka česneková (Suillia lurida) je moucha, která v předjaří klade vajíčka ke vzešlému česneku i k rostlinám, které dosud nevyrašily. Vylíhnuté larvy pak vykusují pletiva uvnitř rostlin, což způsobuje různé deformace. Poškozené mohou být ale i obalové suknice cibulí česneku a později dochází k vyhřeznutí česnekových stroužků.
Rostliny navíc mohou druhotně napadnout i další patogeny, což následně vede k jejich odumírání. Pokud nechcete, aby vám česnek uhynul dříve, než se dočkáte bohaté úrody, je nutné zvolit vhodnou ochranu, která houbomilce nedovolí rostliny zlikvidovat. Ideální je přikrýt půdu na nějaký čas bílou netkanou textilií, a to nejlépe už v průběhu zimy, nebo začátkem března (až do poloviny dubna).
Na větších plochách, kde se houbomilka objevuje pravidelně, je nutné přistoupit k chemické ochraně. Ta se provádí v předjaří, kdy teplota stoupne až k 10 °C, a v některých případech ještě 14 dnů po prvním ošetření zeminy. Mezi vhodné přípravky se řadí například Karate se Zeon technologií CS, Reldan 50 EC nebo Reldan 22. Zaznamenáte-li však na rostlinách viditelné příznaky napadení, jakákoliv ochrana již bude s největší pravděpodobností neúčinná.
Zalévání česneku
Jistě také přemýšlíte, jak zalévat česnek, abyste ho náhodou nenechali uschnout, nebo ho naopak nepřemokřili. Dobrou zprávou je, že česnek potřebuje pouze minimum vláhy, a proto ho nemusíte příliš zalévat. Pokud dojde k přemokření, ihned začne plesnivět nebo uhnívat. Zalévat byste tedy česnek měli pouze v jarních měsících nebo v případě příliš dlouhého sucha.
Hnojení česneku
Čím hnojit česnek v průběhu vegetace? Pokud si všimnete, že špičky nejstarších česnekových listů začínají žloutnout, rostlina pravděpodobně trpí nedostatkem dusíku. V takovém případě lze půdu přihnojit například ledkem vápenatým (15,5 % N). Dalším důvodem žloutnutí listů ale může být i skutečnost, že česnek není schopný dusík z půdy přijímat.
Proč k tomu dochází? Na vině mohou být třeba velké teplotní výkyvy, příliš nízké, nebo naopak příliš vysoké teploty, ale i nedostatek či nadbytek vody. V takovém případě pomáhá přihnojení na list pomocí Kristalonu nebo prostřednictvím 5% roztoku rozpuštěné granulované močoviny. Provádí se večer, protože na světle dusík uniká do vzduchu.
Hlávkování česneku
Rozhodli jste se pěstovat paličáky? Pokud ano, mějte na paměti, že tyto rostliny vytváří květní stvol zakončený palicí, což je květenství tvořené sterilními kvítky a pacibulkami. Pro jeho růst je ovšem potřeba poměrně velké množství energie, což má na svědomí tvorbu menších cibulí a celkově menší výnosy.
Z toho důvodu je potřeba paličáky hlávkovat, což někteří lidé označují také jako zaštipování česneku (odstranění květenství). Vrcholy květního stvolu společně s pacibulkami se odstraňují ve chvíli, jakmile se mezi listy objeví. Rozhodně nečekejte na to, až stvol povyroste a začne se kroutit. Odlomte ho, odřežte nebo odstřihněte, ale nevytahujte ho i se stvoly. To by způsobilo, že rostlina ztratí oporu a začne poléhat.
Kdy sklízet česnek?
Přemýšlíte, jak dlouho roste česnek, jak poznat dozrálý česnek a kdy se je čas rostlinu vykopat ze země? V tom případě nezapomeňte, že záleží hlavně na tom, jakou odrůdu jste si pro pěstování vybrali, a jaké podmínky daný rok panovaly. Předčasná sklizeň česneku může být problematická pro jeho následné sušení, opožděná sklizeň naopak způsobí, že se cibule v zemi začnou rozevírat a rozpadat. Jsou pak znečištěné zeminou, takže se nedají dobře skladovat.
Zatímco na kyprých půdách je možné paličáky jednoduše vytahovat ze země bez použití jakéhokoliv nářadí, na menších plochách dobře poslouží třeba rycí vidle a pro větší záhony se pak využívají různé podorávače. Nezapomeňte přitom, že cibule o sebe nesmíte otloukat, aby se nepoškodily. Česnek zároveň nikdy nenechávejte delší dobu na slunci, protože by došlo k úžehu.
Sklizeň paličáků
Pokud jste se rozhodli na zahradě pěstovat paličáky, ideální je sklízet česnek ve chvíli, kdy má ještě 5 dužnatých listů. Ty sice mohou být žluté, ale nikdy by neměly vyschnout. Důležitý je pak i počet listů, který přímo souvisí s počtem dužnatých suknic jednotlivých cibulek. Další variantou je pak nechat několik rostlin neodhlávkovaných a řídit se tvarem jejich květního stvolu.
Květní stvol paličáků nejprve roste ve vzpřímené poloze, ale později se začne kroutit. Jakmile česnek začne dozrávat, opět se však částečně napřímí, což je znamení, že se blíží čas sklizně. V době, kdy si všimnete, že se stvoly opět narovnaly (nebývají zcela vzpřímené, ale spíše zůstávají mírně šikmo), se tedy můžete pustit do sklízení česneku.
Sklizeň nepaličáků
Máte-li na záhonech vysazené nepaličáky, ideální dobou pro sklizeň je moment, kdy nať poloviny pěstovaných rostlin lehne na zem. Termín sklizně samozřejmě souvisí s výběrem česnekové odrůdy (doba sklizně bývá každoročně přibližně stejná), ale mohou ho ovlivnit i další faktory, jako počasí, které v konkrétní oblasti daný rok panovalo.
Předčasná sklizeň
Předčasné sklízení česneku, který není určený pro dlouhodobé skladování, se někdy označuje také jako sklizeň nazeleno. Mezi vhodné odrůdy se přitom řadí třeba Bjetin (nejranější paličák, který se dá sklízet již v první polovině června) nebo Anton (nepaličák).
Skladování česneku
Jak skladovat česnek, aby vám co nejdéle vydržel? Česneku může uškodit příliš vysoká teplota a samozřejmě i přímé sluneční záření. Vybrané místo by mělo být suché, vzdušné (ideálně v průvanu) a může zde panovat pokojová teplota. To ovšem vyhovuje také škůdci známému jako vlnovník česnekový. Proto se vyplatí udržovat teplotu kolem nuly při nízké vlhkosti. Rozhodně ovšem neskladujte česnek v ledničce ani ve sklepě, kde je neustále vlhko a začal by plesnivět.
Sušení česneku
Jestliže se chcete pustit do sušení česneku, mějte na paměti, že se to obvykle provádí i s natí. Celé rostliny stačí ve snopech zavěsit na stinném a dobře větraném místě (na půdě, ve stodole) a nechat je zde zhruba měsíc viset. Pokud máte k dispozici menší množství česneku, samozřejmě ho můžete sušit i bez natě, což se dělá v bednách, na dřevěné podlaze nebo na roštech. Opět je důležité dobré proudění vzduchu.
Co pěstovat po česneku?
Vzhledem k tomu, že by se česnek neměl opakovaně pěstovat na stejném stanovišti, jistě přemýšlíte, jaké plodiny tedy na dané místo zasadit. Jakmile česnek sklidíte, můžete půdu využít třeba pro okurky (rané odrůdy), ředkvičky, pekingské zelí, salát, kedlubnu, kopr nebo bazalku. Naopak se nedoporučuje sázet po česneku brambory.
Jak pěstovat česnek?
Většina lidí se pouští do pěstování česneku ze stroužku, který je součástí kvalitní sadby od prověřených pěstitelů. K dispozici jsou velmi rané, polorané i pozdní odrůdy. Kromě toho je možné vybírat mezi ozimými a jarními kultivary, přičemž dále rozlišujeme česnek ještě na paličáky a nepaličáky. Někteří pak zkoušejí také pěstování česneku ze semínek (pěstování česneku z pacibulek), což je ovšem náročnější.
Kdy zasadit česnek?
Česnek se sází buď na podzim (ozimé odrůdy), nebo na jaře (jarní odrůdy). Výsadba česneku na podzim probíhá v listopadu nebo začátkem prosince, kdy teplota půdy trvale klesne pod 9 °C, což zabrání napadení rostlin fuzáriovou hnilobou. Výsadba česneku na jaře se provádí mezi březnem a květnem, přičemž s jarními odrůdami je možné pracovat od podzimu až do jara. Jednotlivé stroužky se sází 25 až 50 centimetrů od sebe a nahoře je vhodné nechat 6 až 10 centimetrů zeminy.
Jak zalévat česnek?
Česnek vyžaduje pouze minimum vláhy a je navíc náchylný k přemokření, které způsobuje jeho uhnívání a plesnivění. Nemusíte ho tedy příliš zalévat, ale vláhu mu dopřejte v jarních měsících nebo v případě dlouhého sucha. Pokud jde o hnojení během vegetace, při žloutnutí listů je dobré dodat česneku dusík, a to například prostřednictvím ledku vápenatého. Kromě toho je možné vyzkoušet přihnojení na list pomocí Kristalonu nebo 5% roztokem rozpuštěné granulované močoviny.
Kdy sklízet česnek?
Pokud pěstujete paličáky, ideální je sklízet česnek v momentě, kdy má ještě 5 dužnatých listů. Kromě toho ale můžete nechat také několik rostlin neodhlávkovaných a pustit se do sklizně ve chvíli, kdy se polehané květní stvoly opět částečně napřímí. Nepaličáky se pak sklízí v době, kdy nať poloviny pěstovaných rostlin lehne na zem.
