Co je Okřehek a jak na jeho pěstování?

Najdete ho v akváriích nebo stojatých vodních plochách, kde funguje jako bioindikátor změn ve vodě, používá se jako krmivo pro drůbež, ale má i řadu léčivých účinků. Řeč je samozřejmě o rostlině známé jako okřehek, která se na českém území vyskytuje hned v několika podobách. Prozradíme, jaké má okřehek použití, jak ho pěstovat, ale i jak se ho zbavit, pokud se přemnoží.

Co je okřehek?

Pod názvem okřehek (latinsky Lemna) se ukrývá rod jednoděložných rostlin, který patří do čeledi áronovité (Araceae) podobně jako monstera, zmijovec nebo filodendron. Zahrnuje řadu různých druhů, jako je například nejznámější okřehek menší, které si postupně našly využití ve farmaceutickém průmyslu, v zemědělství nebo v akvakultuře.

Jak vypadá okřehek?

Pokud si nejste jistí, jak si máte okřehek představit, jelikož jste tento název nikdy dříve neslyšeli, nemusíte zoufat. Určitě totiž nejste první ani poslední. Okřehky jsou extrémně redukované vodní rostliny, které volně plují na hladině vodních toků nebo mohou být i ponořené. Jsou přitom jednoleté, jednodomé a mají jednopohlavné květy.

Lodyha okřehků má stélkovitý tvar, přičemž tato „stélka“ (morfologicky redukovaný stonek a listy) bývá drobná, podlouhlá, široce vejčitá nebo obvejčitá a někdy také vypouklá. Každá pak obsahuje také jeden kořen zakončený čepičkou. Někteří autoři ovšem považují tyto „stélky“ za listy. Barva rostliny je pak každopádně světle až olivově zelená, někdy dokonce načervenalá.

Co se týče květů, ty se objevují v redukovaných květenstvích, která jsou uzavřená v drobném toulcovitém membránovitém listenu. Většinou obsahují tři květy, přičemž okvětí chybí. Samčí květy jsou většinou dva a bývají redukované na jednu tyčinku, zatímco jeden samičí květ bývá redukovaný na gyneceum. Plodem je pak suchý, nepukavý měchýřek, v němž se nachází semena.

Jaké druhy okřehku existují?

V současné době botanikové rozlišují 13 různých druhů okřehku, které jsou rozšířené prakticky po celém světě (jedinou výjimkou je v tomto případě Arktida a Antarktida). Konkrétně pak k tomuto rostlinnému rodu řadíme následující vodní rostliny:

• okřehek menší (Lemna minor),
• okřehek trojbrázdý (Lemna trisulca),
• okřehek hrbatý (Lemna gibba),
• okřehek červený (Lemna turionifera),
• okřehek nejmenší (Lemna minuta),
• Lemna aequinoctialis,
• Lemna disperma,
• Lemna japonica,
• Lemna obscura,
• Lemna perpusilla,
• Lemna tenera,
• Lemna valdiviana,
• Lemna yungensis.

Na území České republiky se v současné době můžete setkat konkrétně se čtyřmi druhy okřehku. Jde především o hojnou vodní rostlinu s názvem okřehek menší, ale v nižších polohách se často nachází také okřehek hrbatý nebo okřehek trojbrázdý. Kromě toho byla v našich končinách potvrzena také přítomnost okřehku červeného a předpokládá se, že zde možná objevíme také okřehek nejmenší.

Okřehek menší

Nejznámějším zástupcem tohoto rostlinného rodu je bezpochyby okřehek menší (latinsky Lemna minor), kterému se u nás lidově říká také žabinec. Jde o extrémně redukovanou vodní rostlinu plovoucí na hladině, která zde ve vhodných podmínkách vytváří velké zelené koberce. Někdy se pak označuje také jako vodní čočka či okřehek malý, přičemž ve slovenštině se využívá termín žaburinka menšia.

Jelikož jde o redukovanou rostlinu, na pohled může celá působit jako list. Její lodyha má stélkovitý tvar, přičemž tyto stélky nebo jednoduše lístky mívá v průměru zhruba 1,5 až 5 milimetrů. Jsou typicky ploché (ne vypouklé ve spodní části jako u okřehku hrbatého) a netvoří morfologicky specializované turiony (pupeny sloužící k přezimování, které se objevují třeba u okřehku červeného).

Lístky bývají tenké, ploché a obvykle trojžilné. Vrchní strana je světle až olivově zelená a ta spodní pak nazelenalá až světle zelená. Jen vzácně obsahují červenou barvu, a pokud to tak skutečně je, tak se nachází pouze u báze kořínku nebo v zimě na svrchní straně v podobě šedavě růžových teček. Na každý lístek připadá jeden kořen, čímž se daná rostlina odlišuje od podobné závitky mnohokořenné.

Okřehek menší kvete jen velmi vzácně. Redukovaná květenství pak obsahují typicky tři nahé květy a bývají uzavřena v drobném toulcovitém membránovitém listenu. Květy vyrůstají z bočních pouzder u báze lístků, mají dvě tyčinky a semeník s jedním vajíčkem. Plodem je pak měchýřek.

Co se týče výskytu, jedná se o druh s rozsáhlým areálem, který najdete ve vhodných lokalitách po celém světě. Roste tedy v Asii, v Africe, v Americe a samozřejmě také v Evropě (s výjimkou Islandu a severu Skandinávie). Pouze v Antarktidě a Arktidě se nevyskytuje a na území Austrálie a Nového Zélandu je nepůvodní. Zavlečen byl ovšem i do Japonska, na ostrov Svatá Helena nebo na Havaj.

V České republice představuje okřehek menší jednu z nejhojněji rozšířených vodních rostlin. Vyskytuje se roztroušeně na hladině různých stojatých a pomalu tekoucích vod, přičemž obývá území od nížin až po horské oblasti. Vytváří pak monodominantní společenstva, kdy pokryje celou vodní hladinu. Běžně jej ale najdete i ve společenstvech jiných vodních rostlin.

Okřehek hrbatý

Dalším známým druhem je okřehek hrbatý, který má na rozdíl od okřehku menšího lístky na spodní straně výrazně vypouklé (to je dobře vidět hlavně během letních měsíců). V průměru dosahují velikosti 2 až 5 milimetrů, mají zelenou barvu, ale mohou být částečně načervenalé. Stejně jako v předchozím případě téměř nekvete.

Co se týče rozšíření, okřehek hrbatý se vyskytuje téměř na celém světě. Setkat se s ním tedy můžete v Asii, v Africe, v Evropě, v Severní a Jižní Americe, v Austrálii i na Novém Zélandu (někde pouze adventivně), ale primárně roste na severní polokouli. U nás pak bývá jeho výskyt roztroušený, často jej najdete v nižších a středních polohách, zatímco v těch vyšších obvykle chybí.

Této vodní rostlině vyhovují eutrofní vody, kterých je na území České republiky v nižších polohách dostatek. Upřednostňuje pak hlavně teplejší nebo částečně prohřívané stojaté vodní plochy a hojně bývá vidět na rybnících. Také mnohdy indikuje znečištěné hypertrofní vody a často vytváří monodominantní společenstva.

Okřehek trojbrázdý

Na rozdíl od předchozích případů je okřehek trojbrázdý kromě doby květu spíše ponořený pod hladinou. Lodyha má opět stélkovitý tvar, přičemž jednotlivé „lístky“ jsou v tomto případě 3 až 15 milimetrů dlouhé a úzce vejčité. Bývají navíc spojené po 3 až 50 kusech dohromady, takže rostlina vytváří řetězovitě shloučené útvary, které jsou vidličnatě větvené. Tím se liší od zbývajících okřehků.

Na každý lístek zde připadá jeden kořen, ale může se stát, že se někdy kořeny nevyvinou. Lístky jsou pak velmi tenké, prosvítavé a na vrcholu mívají pilovitý okraj. Turiony chybí a květy se objevují pouze vzácně. Ve vhodných lokalitách se pak okřehek trojbrázdý objevuje skoro po celém světě, ačkoliv chybí v Arktidě, Antarktidě a také v Jižní Americe.

Na území České republiky roste v níže položených oblastech. Nachází se typicky v čistých, průhledných, mezotrofních vodách, přičemž nejčastěji bývá na okrajích menších rybníků, tůněk a mrtvých ramen řek nebo v odvodňovacích kanálech a zatopených lomech. Mnohdy se objevuje v porostech rákosin a ostřic. Patří také na Červený seznam, kde je zařazen mezi ohrožené druhy.

Okřehek červený

V tomto případě jde o drobnou vodní bylinu s rostlinným tělem redukovaným na „stélku“, což je vlastně jakýsi lístek s jedním kořínkem. Tyto jednotlivé lístky dosahují velikosti 1 až 4 milimetrů, mají obvejčitý až eliptický tvar a bývají spojené po dvou až čtyřech. Na vrchní straně mívají olivově zelenou barvu s nachovými tečkami nebo jsou zcela nachové, zatímco spodní strana bývá načervenalá až červená. Na podzim a v nepříznivých podmínkách pak vytváří specializované turiony.

Co se týče výskytu, okřehek červený je původní v Severní Americe a pravděpodobně v některých částech Asie. Později byl zavlečen také do Evropy, kde se rychle šíří a mohl by se proměnit v invazivní druh. U nás byl zjištěn pouze v malém počtu lokalit, ale má tendenci se šířit. Roste v rybnících, v sádkách nebo v různých malých vodních nádržích. Najdete ho hlavně v stojatých, osluněných, mezotrofních až přirozeně eutrofních vodách s bahnitým dnem.

Jaké má okřehek využití?

Podle botaniků je okřehek rostlina, kterou je možné využít na řadu různých způsobů. Zatímco pro některé představuje pouze nepříjemný plevel, kterého by se rádi co nejrychleji zbavili, jiní na tento druh nedají dopustit. Postupem času si tak okřehek našel místo třeba ve farmaceutickém průmyslu, v lidovém léčitelství, v bioremediaci, v zemědělství nebo v akvakultuře.

U okřehků obecně nad pohlavním rozmnožováním převažuje to vegetativní, kdy z dospělé rostliny pučí dvě rostliny dceřiné. Díky tomu poměrně rychle vytvářejí rozsáhlé kolonie a osidlují novou vodu. Jsou totiž do šestnácti hodin schopné zdvojnásobit svou biomasu, což je řadí mezi nejrychleji rostoucí rostliny vůbec. Také to však naznačuje, že v sobě okřehek skrývá opravdu velký potenciál.

Okřehek v přírodě

Na našem území se dnes okřehek vyskytuje především v rybnících, v jezírkách, v tůních, v odvodňovacích kanálech a jiných stojatých nebo pomalu tekoucích vodách. Pokud má k tomu příhodné podmínky, velice rychle se množí a vytváří na hladině zelené koberce. Ty se pak stávají úkrytem a potravou některých druhů ptactva či býložravých ryb (na této rostlině si dobře pochutná třeba amur). Navíc bývají útočištěm pro drobné korýše.

Obecně se tato rostlina považuje za bioindikátor změn ve vodě. Kromě toho se však okřehek na rybníku, jezírku nebo tůňce může velice rychle proměnit v nepříjemný plevel, kterého se pak není jednoduché zbavit. Dobře totiž snáší nízké teploty a je schopný rychle pokrýt celou hladinu. Poté může stínit ostatním rostlinám, které se nachází pod vodou, a tím zhoršuje její kvalitu. Navíc může způsobit i zápach.

Okřehek v akváriu

Kromě toho se pak okřehek někdy vyskytuje také v akváriích nebo paludáriích (spojení akvaristiky a teraristiky). Na tato místa se nejčastěji dostane s novými rostlinami, ale je možné jej získat také od jiných akvaristů nebo přímo z pěstíren. Následně upravuje tamní světelné spektrum, pomáhá akvárium zastínit, zabraňuje tvorbě škodlivých řas a slouží jako potrava pro rybičky.

Kromě toho má okřehek vynikající schopnost absorbovat dusík, fosfor a těžké kovy, takže pomáhá čistit vodu v nádržích určených k pěstování rostlin nebo chovu ryb a zajišťuje zde provádění úspěšných biologických změn. Někdy se přidává do nádrží k axolotlům a obecně slouží jako úkryt malých rybiček a potěru, jenž se zdržuje u hladiny, nebo pro stavbu hnízd labyrintek.

Léčivé účinky okřehku

Okřehek obsahuje velké množství vody, ale zároveň je i překvapivě dobrým zdrojem bílkovin. V sušině se vyskytuje značný podíl barviv (xanthofylů) a podíl minerálních látek vždy závisí na jejich zastoupení ve vodě, kde okřehek roste. Může proto obsahovat poměrně vysoký podíl vápníku a draslíku, ale i soli jodu a bromu, křemík, železo, měď nebo třeba mangan.

Dále pak okřehek obsahuje třeba flavonoidy, diterpeny, nenasycené mastné kyseliny, polysacharidy, třísloviny nebo některé vitamíny (B1, B2 nebo C). Obecně se může stát zdrojem bílkovin třeba pro vegetariány, kulturisty nebo dokonce pro astronauty. Ti jsou navíc ve vesmíru vystaveni ionizujícímu záření, které poškozuje organismus. Proti tomu však pomáhají bojovat protizánětlivé antioxidanty zeaxantin a lutein, které okřehek také obsahuje.

Konzumace čerstvého i sušeného okřehku může mít velmi pozitivní vliv na lidské zdraví. Má protizánětlivé a diuretické účinky, v lidovém léčitelství se používá k léčbě kožních vyrážek, ekzémů, otoků nebo pokousání hmyzem a také funguje jako prevence zánětů horních dýchacích cest. Běžně se pak z okřehku menšího připravuje tinktura na polypy v nose.

Kromě toho však okřehek působí také jako detoxikační prostředek, který se doporučuje pacientům s chronickým revmatickým onemocněním, jako je například revmatoidní artritida nebo osteoartritida. V lidovém léčitelství si pak našel místo také při léčbě alergií, astmatu nebo chronické rýmy, podával se jako lék proti průjmu a údajně měl snižovat hladinu cukru v krvi či zastavovat krvácení. Obklady s výluhem z okřehku se potom přikládaly na hemoroidy a podporovaly hojení ran.

V homeopatii se dnes používá výtažek z celé čerstvé rostliny (konkrétně macerát v alkoholu). Ten se podává lidem trpícím ucpaným nosem, na což jim nezabírají žádné jiné medikamenty ani terapeutické metody. Údajně ale může také potlačit nepříjemnou pachuť v ústech a někteří lidé jej doporučují i pacientům, kteří se potýkají se ztrátou čichu.

Pokud jde o to, jaké má okřehek nežádoucí účinky, tato bylina je považována za poměrně bezpečnou. Někdy však může obsahovat poměrně velké množství oxalátu vápenatého, což může napomáhat ke vzniku ledvinových kamenů. Také je nutné pamatovat na to, že okřehek vytahuje z vody toxiny, a proto by se nikdy neměla užívat rostlina, která vyrůstá na kontaminovaných místech.

Okřehek jako krmivo

Kromě výše zmiňovaných způsobů využití může být okřehek potrava pro kachny, což se také stalo základem jeho anglického pojmenování (duckweed). Nejčastěji se přitom doporučuje jako krmivo pro kachňata a kuřata, a to v čerstvém i sušeném stavu. Běžně se však používá také okřehek pro kachny dospělé nebo třeba pro slepice, perličky a křepelky. Zkrmovat byste však měli pouze okřehek z čistého prostředí (tato rostlina totiž může shromažďovat znečišťující sloučeniny).

Okřehek je dobrým zdrojem bílkovin a vápníku, ale zároveň obsahuje i barviva. Krmíte-li jím drůbež, žloutky pak získají oranžový odstín. U kachen se uvádí také další účinky, jako je zvýšení přírůstků a intenzivnější zbarvení kůže či tuku. U nosnic pak zvyšuje obsah omega-3 mastných kyselin a bílkovin ve vejcích. Vždy by se měl nicméně začít přidávat v menších pravidelných dávkách, které se postupně zvyšují. Nikdy by však neměl být jediným zdrojem potravy.

Další možnosti využití

Ačkoliv to mnozí lidé netuší a považují žabinec ve vodě za signál znečištění, ve skutečnosti je okřehek účinným čističem vody. Je totiž schopný hromadit těžce rozložitelné látky, které se do přírody dostávají z chemicky ošetřených polí nebo z komunálních odpadních vod. Proto se používá k likvidaci nečistot, přičemž dokáže z vody odstranit 99 % rozpuštěných látek (například zbytky pesticidů, léků, těžkých kovů a jiných odpadů).

Okřehek menší a okřehek hrbatý se navíc v současné době používají jako testovací organismy, které pomáhají stanovit ekotoxické účinky škodlivých látek pro vodní ekosystémy nebo pro hodnocení toxicity sedimentů a půd. To je možné poznat dle omezení růstu v závislosti na počtu a ploše listenů či množství chlorofylu. Také pak slouží pro studium různých fyziologických vlastností vodních rostlin.

Schopnost rychlého růstu a poměrně velký obsah bílkovin potom z okřehku činí bylinu, která je velice zajímavá pro farmaceutický průmysl a genetické inženýrství. Její účinky se přitom nadále zkoumají a lidé se snaží najít pro ni to nejlepší možné využití. Aby toho ovšem nebylo málo, tento rostlinný materiál lidé často přidávají také do kompostu.

Sběr okřehku

Jestliže si chcete nasbírat okřehek, obvykle se to dělá od dubna do června, kdy se sklízí celá rostlina. Je ovšem nutné vybírat pouze okřehky, které rostou v čistých vodách. Na plochách, kde se daná rostlina cíleně pěstuje, se potom sbírá denně, přičemž je možné sklidit 10 až 35 %.

Jak pěstovat okřehek doma?

Okřehek menší je poměrně nenáročná rostlina, která pluje na vodní hladině. Lidé ji většinou sbírají v přírodě, ale dá se samozřejmě vypěstovat i v domácích podmínkách. Optimální teplota pro pěstování okřehku se pohybuje od 15 do 30 °C. Pokud je nižší, byliny porostou pomaleji, zatímco ta vyšší jim nedělá moc dobře. Při teplotách nad 35 °C okřehek postupně odumírá.

Obecně pak okřehek dokáže přežívat při pH mezi 5,0 a 9,0, ale nejlépe se mu daří, pokud se pohybuje v rozmezí 6,5 až 7,5. Jelikož jde o plovoucí rostlinu, neuvádějí se žádné specifické požadavky na substrát. Důležité je ovšem umístit rostlinu do nádrže s dostatečným množstvím základních živin nezbytných pro optimální vývoj. Kromě toho je možné okřehek přihnojovat.

Jak se zbavit okřehku v akváriu?

Pokud se okřehek na tomto místě přemnoží, může zcela zarůst hladinu a zastínit celé akvárium. V takovém případě bude nutné jej z vody odebrat pomocí síťky, což ovšem většinou nezničí všechny přítomné rostliny. O zbytky se nicméně může postarat skimmer (hladinový sběrač nečistot) a některým se osvědčilo také okřehek likvidovat pomocí vidličky nebo cedníku. Abyste jej z akvária zcela odstranili, musíte nicméně důsledně vysbírat všechny rostliny.

Jak se zbavit žabince na rybníku?

Mnozí lidé si okřehek pořizují do svých venkovních jezírek nebo třeba do rybníků, kde může na první pohled působit efektivně a zároveň pomáhá čistit vodu nebo slouží jako úkryt přítomných živočichů. I zde se ovšem může nepříjemně přemnožit. V takovém případě pokryje celou hladinu, začne stínit ostatním podvodním rostlinám a kazí kvalitu vody.

Chcete-li okřehek zlikvidovat, máte k dispozici několik různých způsobů. Pokud vám stačí odstranit menší množství těchto rostlin, můžete si na to vzít podběrák a postupně se okřehku takto zbavovat. Někdo také doporučuje stahování latí nebo plovoucím provazem, ale tato metoda je poměrně pracná. Stejně tak můžete proudem vody nahnat okřehek na jedno místo a poté ho odebrat.

Další variantou, jak zlikvidovat okřehek na rybníčku nebo v jezírku, je potom nasazení nějakých býložravých ryb. Nejčastěji se jedná o amury, ale někteří doporučují také karase nebo třeba perlína ostrobřichého. Dále se pak touto rostlinou živí i kachny. Kromě toho samozřejmě můžete vyzkoušet i chemickou likvidaci okřehku, ale zde je dobré poradit se s odborníkem, abyste nenarušili místní ekosystém.