Narazili jste při procházce parkem na zajímavý keř, který byl obsypaný žlutooranžovými nebo červenými drobnými peckovicemi? Ačkoliv si spousta lidí myslí, že se jedná o špendlíky, většinou jsou na omylu. Ve skutečnosti se často jedná o plody jiných slivoní, konkrétně mirabelky a myrobalánu. Prozradíme, jak od sebe toto ovoce odlišit a podle čeho jednotlivé druhy rozeznáte.
Slivoně a jejich druhy
Jako slivoň (Prunus) se označuje rozsáhlý rod dřevin z čeledi růžovité, který zahrnuje řadu oblíbených ovocných stromů. Patří sem běžně pěstované druhy (švestka, třešeň, meruňka, broskvoň), exotické varianty (sakura ozdobná) i planě rostoucí stromy a keře (trnka, střemcha), s nimiž se na českém území můžete setkat poměrně často.
V současné době jsou slivoně nejvíce rozšířené v mírných a subtropických oblastech severní polokoule. Botanikové přitom rozlišují zhruba dvě stovky různých druhů, které se k tomuto rostlinnému rodu řadí, ale existuje i mnoho zajímavých kříženců a poddruhů. Klasicky se pak slivoně dělí do tří podrodů (Padus, Cerasus a Prunus), které mají mnoho společného, ale v některých vlastnostech se liší.
Zatímco podrod Padus zahrnuje druhy, jako je slivoň africká, bobkovišeň lékařská a střemcha obecná, do podrodu Cerasus řadíme veškeré višně, třešně, sakury a jejich příbuzné dřeviny. Nejrozsáhlejší je ale rozmanitý podrod Prunus, k jehož zástupcům patří například:
- slivoň švestka,
- slivoň slíva,
- slivoň renklóda,
- broskvoň obecná,
- meruňka obecná,
- slivoň trnka,
- třešeň japonská.
Kromě těchto velice známých druhů ovšem podrod Prunus zahrnuje také další dřeviny, jako je slivoň myrobalán, slivoň mirabelka a slivoň špendlík. Na rozdíl od švestek, broskvoní nebo meruněk sice tyto dřeviny tak často nezdobí zahrady kolem domů, ale můžete na ně narazit ve volné přírodě, konkrétně třeba podél cest nebo v parcích.
Slivoň myrobalán
Jako slivoň myrobalán, slivoň třešňová nebo myrobalán třešňový (Prunus cerasifera) se označuje opadavá, mrazuvzdorná dřevina, která dorůstá do výšky 3-10 metrů. V závislosti na konkrétní odrůdě mohou být její listy různě zbarvené, přičemž oblíbené jsou hlavně červenolisté myrobalány. Také květy hrají různými barvami, od bílé přes růžovou až po červenou.
Na území České republiky se s myrobalánem můžete setkat poměrně často. V teplejších oblastech zplaňuje, ale lidé jej pěstují také v parcích nebo na zahradách kolem rodinných domů. Zde plní především okrasnou funkci (díky svým výrazně zbarveným listům), ale slouží také jako ovocná dřevina nebo oblíbená podnož pro další druhy slivoní.
Slivoň mirabelka
Poměrně známým druhem je také slivoň mirabelka (Prunus domestica subsp. syriaca), která je podle botaniků klasifikována jako poddruh slivoně švestky nebo jako skupina kultivarů slivoně slívy. Daný strom vytváří kuželovitou až kulovitou korunu, listy jsou jemně vroubkované a pilovité a květy, které se objevují ještě před olistěním, mají typicky zelenobílou barvu.
Mirabelky se dnes pěstují hlavně ve formě kmenných tvarů na podnožích semenného myrobalánu, jelikož pravokořenná varianta má menší plody. V České republice je známý hlavně kultivar Nancyská, který je odolný proti houbovitým chorobám a šarce, ale v zahraničí se pro chutné plody hojně pěstují spíše velkoplodé odrůdy. Populární je tato ovocná dřevina hlavně ve Francii, kde má k růstu ideální podmínky.
Slivoň špendlík
Posledním ze zmiňovaných druhů je slivoň špendlík žlutý (Prunus domestica subsp. insititia cv. „Pomariorum“ Boutigny), což je dřevina vzrůstem podobná švestce domácí (dosahuje výšky zhruba 4-7 metrů). Listy špendlíku také kopírují švestku, přičemž květy mají čistě bílou barvu a plody dozrávají obvykle v polovině srpna. U cesty však na tento strom jen tak nenarazíte.
Ačkoliv byly špendlíky na našem území v minulosti hojně rozšířené, dnes se s nimi setkáte málokdy. V Česku byl totiž tento druh napaden šarkou, což je virové onemocnění, které populaci špendlíku téměř zdecimovalo. Momentálně se zde tedy vyskytují skoro výhradně stromy nově zasazené a původních špendlíků je v krajině velice málo. Několik starých stromů ale údajně roste na Moravě.
Jak rozeznat myrobalán, mirabelku a špendlík?
Rozlišit, zda se jedná o myrobalán, mirabelku, nebo špendlík, nemusí být pro laika vůbec snadné. Problém navíc spočívá v tom, že i zahrádkáři mají v této oblasti často zmatek. V Čechách a občas i na Moravě se totiž slovo špendlík používá jako označení pro plody myrobalánu a na některých místech se zase pro myrobalány vžilo pojmenování mirabelka, ačkoliv se jedná o tři odlišné druhy. Jak tedy jednotlivé plody rozeznat?
Myrobalány
Podél cest nejčastěji narazíte na myrobalán třešňový, který se používá jako oblíbená podnož dalších druhů slivoní a hojně zplaňuje. Jeho plody jsou spíše drobné (zhruba o velikosti třešně) a na rozdíl od pravého špendlíku kulaté. Mohou mít různé zbarvení, od žluté či nazelenalé přes oranžovou až po červenou, která je u nás nejčastější. Typickým znakem, podle něhož dané ovoce poznáte, je pak skutečnost, že dužina jde špatně oddělit od pecky. Plody přitom mohou být kyselé nebo mírně sladké.
Mirabelky
Také mirabelky mají podobně jako myrobalány kulatý tvar, takže byste si je se špendlíky neměli splést. Existuje ale i několik dalších znaků, podle kterých můžete toto ovoce spolehlivě poznat. Na rozdíl od myrobalánů jde totiž dužina snadno od pecky a má velice sladkou a lahodnou chuť (myrobalán je kyselejší). Barva je typicky žlutá, přičemž na straně přivrácené ke slunci mohou být mirabelky červeně tečkované.
Špendlíky
Toto ojíněné ovoce se na první pohled podobá švestce. Má totiž stejný tvar jako švestka, takže se jedná o jakýsi ovál, a dosahuje hmotnosti kolem 15-20 gramů. Liší se ovšem svým zbarvením, které bývá u špendlíku vždy žluté. I v tomto případě jde pecka, která je elipsovitá a na obou koncích zašpičatělá, dobře oddělit od dužiny. Co se týče doby zrání, špendlíky si můžete dopřát zhruba od druhé poloviny srpna.
K čemu se tyto plody používají?
Ačkoliv se myrobalány, mirabelky a špendlíky v mnohém liší, všechny tyto plody jsou vhodné k přímé konzumaci a našly si využití také v kuchyni. Dají se z nich připravit například chutné marmelády, povidla nebo zavařeniny a především sladší špendlíky nebo mirabelky se přidávají i do různých koláčů a buchet. Na zakládání ovocných kvasů pro domácí pálenky se pak nejlépe hodí pravé špendlíky, přezrálé mirabelky nebo kulturní myrobalány, jelikož ty planě rostoucí v sobě mají příliš málo cukru.
Jak vypadá plod myrobalánu?
Slivoň myrobalán (myrobalán třešňový) roste hojně podél cest i v parcích, na zahradách plní okrasnou funkci a používá se jako podnož dalších druhů slivoní. Plody jsou drobné (jako třešeň), kulaté a různě zbarvené (žluté, nazelenalé, oranžové nebo červené). Mívají většinou spíše kyselejší chuť a jejich dužina jde špatně oddělit od pecky.
Podle čeho poznáte mirabelky?
Slivoň mirabelka je klasifikována jako poddruh slivoně švestky, přičemž na našem území se objevuje hlavně kultivar Nancyská. Plody mají kulatý tvar, jsou velice sladké a jejich dužina jde poměrně snadno oddělit od pecky, což odlišuje toto ovoce od myrobalánů. Barva mirabelek je obvykle žlutá, ale na straně přivrácené ke slunci mohou být tyto peckovice červeně tečkované.
Kde rostou špendlíky?
Slivoň špendlík žlutý je dřevina velice podobná švestce domácí. Na našem území byla v minulosti poměrně hojně rozšířená, ale po napadení šarkou se s danými stromy již téměř nesetkáte. Plodem jsou peckovice podobné švestce, které mají stejně oválný tvar, ale jejich zbarvení je žluté. Pecka jde dobře oddělit od dužiny (stejně jako u mirabelek).
K čemu se používají myrobalány, mirabelky a špendlíky?
Přestože se dané plody v některých vlastnostech liší, všechny jsou vhodné k přímé konzumaci. Zároveň si našly využití v kuchyni, kde se z nich připravují marmelády, zavařeniny nebo povidla. Sladké mirabelky a špendlíky se pak přidávají také do koláčů nebo ovocných buchet a kulturní myrobalány, pravé špendlíky i přezrálé mirabelky jde použít také k výrobě domácí pálenky.
